Iwík
severní Čechy

Jmenuji se Ivana. Mým největším koníčkem je četba. O své čtenářské zážitky se s vámi ráda dělím na těchto stránkách. Najdete zde recenze zajímavých knih a audioknih, rozhovory s jejich autory a spoustu dalších zajímavostí ze světa literatury. Moje články však najdete i na portálu Chrudimka.cz. Spolupracuji s předními českými nakladatelstvími a vydavatelstvími, což mi umožňuje vám představit mnoho zajímavých knižních novinek.

Jsem redaktorka portálu
3. blogové narozeniny
Odebírat novinky
Archiv blogu
Reklamní miniokénko



10% sleva na domácího právníka po zadání jednoho ze slevových kódů: MCZPUF8BEK nebo TITDP3BVAK
20% sleva na cestovní pojištění po zadání kódu: HWSHB1ZCFL
20% sleva na nový webhosting: po zadání kódu: JKJ9LZHVVU

Recenze

Jak se píší dějiny?

27. 5. 2015

Dějepisectví starověké

Josef Dobiáš

Dějepisectví starověkéToto je další z knih, kterou jsem si měla přečíst pro školní potřebu. Musím však říci, že mě velice překvapilo, že se celá kniha dá promítnout i do našeho každodenního života. Autor se zabývá tím, jak se dívali naši předkové ve starověku na  historii. Myslím si, že je kniha napsaná velice dobře, protože dnešního čtenáře donutí přemýšlet nad tím, zda se dostatečně zabývá tím, kdo byli jeho předkové. Popřípadě si klást otázky, co by se dalo změnit a jak.

Hodně lidí se zabývá hlavně současností a budoucností, ale vůbec nemyslí na minulost. Přitom ta nám přináší ponaučení, abychom neopakovali chyby, které jsme již několikrát udělali. Měli bychom se nad tímto zamyslet. Věřím tomu, že se současnou situací můžeme hodně zahýbat a změnit ji k  lepšímu.

V knize nepočítejte s žádným příběhem, jedná se o faktografii starověkého dějepisectví. Dozvíte se, kde se začali dějepisem jako první zabývat. Jak to dělali. Jak datovali. Kniha je rozdělena do několika kapitol: Mezopotámie, Egypt, Řecko a Řím. Poslední kapitola se týká náboženského dějepisectví.

Knihu hodně oceňuji za to, že v sobě ukrývá hluboké ponaučení. Nicméně musím říci, že se mi hodně špatně četla, protože celkem často byla prolnuta latinskými názvy, kterým jsem nerozuměla (to je moje chyba, autor za to nemůže). Jazyk v knize je již celkem historický a musíme se smířit s přeházeným slovosledem. To je ale asi tak vše, co bych jí vytkla. Pokud bychom se chtěli danou problematikou zabývat dále, najdeme téměř na každé stránce rozsáhlý poznámkový aparát se zdroji na použitou literaturu, se kterou autor pracoval.
Knihu mohu vřele doporučit těm, kteří se rádi zabývají historií, ale zároveň i těm, kteří chtějí zjistit, jak se poučit z historických chyb nejen svých, ale i celého lidstva.

Bibliografické údaje:
Žánr:                        Naučná literatura – Historie
Rok vydání:             1948, 1. vydání originálu: 1948
Počet stran:              320
Nakladatelství:         Historický klub
Vazba knihy:            brožovaná s přebalem

A co vy? Zabýváte se historií? Čtete o ní rádi? Poučili jste se z nějakých historických chyb?
 
štítky
podobné články

Zanechat komentář