Iwík
severní Čechy

Jmenuji se Ivana. Mým největším koníčkem je četba. O své čtenářské zážitky se s vámi ráda dělím na těchto stránkách. Najdete zde recenze zajímavých knih a audioknih, rozhovory s jejich autory a spoustu dalších zajímavostí ze světa literatury. Moje články však najdete i na portálu Chrudimka.cz. Spolupracuji s předními českými nakladatelstvími a vydavatelstvími, což mi umožňuje vám představit mnoho zajímavých knižních novinek.

Jsem redaktorka portálu
3. blogové narozeniny
Odebírat novinky
Archiv blogu
Reklamní miniokénko



10% sleva na domácího právníka po zadání jednoho ze slevových kódů: MCZPUF8BEK nebo TITDP3BVAK
20% sleva na cestovní pojištění po zadání kódu: HWSHB1ZCFL

Recenze

Terezín, ráj mezi lágry – Susanne Fall

15. 2. 2017

Představte si, že jste Židem a že je na vás kvůli tomu činěn velký nátlak. Běžný člověk si to nedokáže představit, a proto jsou tu knihy, jež vám toto období přiblíží. Problematika židovství za druhé světové války byla velkou otázkou, která si vyžadovala rychlé řešení. V roce 1941 proto byly vypraveny první transporty do koncentračních táborů. Po tomto zahajovacím transportu, v němž přijeli muži, kteří měli pomoci se zařízením ghett, začaly postupně přijíždět další a další. Mnoho věcí, které se děly za zdmi ghett si nikdo z nás nedokáže představit, a proto je skvělé, když si můžeme do ruky vzít pramen, jenž nám všechno ukáže. Jedním takovým pramenem je právě kniha s názvem Terezín, ráj mezi lágry od Susanne Fall. Co nám o této drobné knížce řekne anotace?

 

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

„Susanne Fall (1922–2003) podává svým autobiografickým textem, který vznikl krátce po druhé světové válce jako dokumentárně stylizovaný záznam vzpomínek na roky právě prožité v terezínském ghettu, detailně názorné a v nejednom ohledu překvapivé svědectví. Prostřednictvím neiluzorního popisu a vhledu do pragmaticky taktizujících pravidel každodenního zápasu o to, aby se jí a jejím nejbližším podařilo mezi bezpočtem stejně ohrožených lidí uniknout „konečnému řešení“, pronikavě postihuje fungování devastačně odlidšťujících mechanismů v totalitním systému.“

 

Kniha, již bych vám ráda prostřednictvím této recenze představila, vyšla v roce 2015 v Revolver Revue a je součástí stejnojmenné edice. Jedná se o 91. svazek této ediční řady.

 

Kniha mě zaujala hned na první pohled, a to nejen svým názvem, ale i obálkou. Název mi přišel originální a trošku mě překvapil, protože vypovídá o tom, že autorka měla k Terezínu nevšední vztah. Spousta Židů, kteří zde byli nuceni za druhé světové války pobývat, spíše vzpomínky vytěsňují, avšak Susanne Fall se v nich do Terezína neustále prostřednictvím této knihy vracela. Období, které prožila v Terezíně, pro ni bylo paradoxně „šťastné“. Co se týče obálky, tak na ní můžeme sledovat dva hřeby, ty se v Terezíně používaly k různým účelům.

 

Příběh, jenž je odvyprávěn v této útlé knížce, je velice silnou výpovědí reálných událostí. Dalo by se říci, že zde můžete sledovat dějiny terezínského ghetta od jeho počátku až do jeho konce. Docela mě zaskočila myšlenka, kterou autorka ukončila svoje vyprávění: „Doma jsem byla v Terezíně a vím, že moje úzkost z konce (války), kterou jsem nikomu nedokázala vysvětlit, byla oprávněná.“ (s. 77) Autorka mě některými svými úvahami a vyprávěními doslova dostala do kolen, protože jsem na válku a na řešení židovského otázky měla úplně odlišný pohled. Dobu druhé světové války jsem vnímala jako smutnou a pro Židy smrtelnou. Susanne Fall se podařilo některé mé domněnky ukotvit do správné koleje a mnohdy mě přesvědčila o tom, že se i za takto těžké doby dalo žít vcelku „dobře“.

 

Jelikož se jedná o vzpomínkovou knihu, musíme brát v potaz, že autorka knihu napsala v subjektivní ich-formě. Vcelku velký prostor byl dán i dialogům, avšak jen takovým, které dokreslovaly náhled na dobu a emoce, jež by se měly v příběhu vyskytnout, aby měl správnou výpovědní hodnotu. Co se týče kompozice, ta byla jednoduše chronologická a retrospektivní. Autorka postupně vyprávěla o svém životě v ghettu a občas vzpomínala na dobu před internací.

 

V knize je tematizováno utrpení, ale najdeme zde i velkou dávku intrik, lásky a spousty dalších. Musím říci, že mě příběh velice zaujal a chytil za srdce, protože byl naprosto nevšední. Musím říci, že jsem byla velice ráda za to, že se ukázal i diametrálně odlišný pohled na život v ghettech. Tematika smrti je zde lehce naťuknuta, ale nedává se jí příliš velký prostor. Publikaci hodnotím velice pozitivně, protože mě naprosto nadchla a získala si mě. Hodnotím ji krásnými 100 %, protože si to zaslouží. Líbila se mi po všech ohledech. Zaujal mě příběh a líbilo se mi grafické zpracování. Čtenáři ocení to, že příběh má pouze 77 stran, k nim pak můžeme přičíst cca 15 stránek doslovu Anny Hájkové a ediční poznámky.

 

Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi knihy s historickým námětem a velkou vypovídající hodnotou. Užije si ji téměř každý, protože sice vypovídá o smutném období lidských dějin, ale utrpení zde je sice přibližováno, ale není popisováno přímo. Nemusíte se tedy bát velkého množství mrtvých.

 

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

Žánr:
Literatura naučná, Autobiografický román
Vydáno: 2015, Revolver Revue
Počet stran: 96
Autor obálky: Viktor Karlík
Vazba knihy: vázaná
ISBN: 9788087037744

 

 
štítky
podobné články
6 komentářů
  1. Odpovědět

    TlusŤjoch

    15. 2. 2017

    To asi stojí za přečtení.
    Ale hlavně by to měli číst mladí.

     
    • Odpovědět

      Iwik

      15. 2. 2017

      To určitě stojí za přečtení, je to útloučké a čtivé. Rozhodně se to hodí úplně pro každého :).

       
  2. Odpovědět

    Myanmar

    18. 2. 2017

    Jo, ta obálka je vážně moc pěkná 🙂 A i kniha mě dost zaujala, i když přiznávám, že jsem knihami s touto tématikou poslední dobou trochu přesycena. Na druhé straně je dobře, že se o tomhle tématu píše – fakt to je něco, na co by se nemělo zapomínat. Navíc většina knih o koncentračních táborech se kterými jsem měla tu čest se odehrávala v Osvětimi – i proto by mohlo být hodně zajímavé přečíst si něco trochu odjinud.

    Moc děkuju za zajímavý tip 🙂

     
    • Odpovědět

      Iwik

      18. 2. 2017

      Děkuji za milý komentář. Udělal mi velkou radost. Kniha mě opravdu zasáhla a musím říci, že je opravdu jiná oproti ostatním, jež se zabývají totožnou tematikou. Z tohoto důvodu opravdu vřele doporučuji.

       
  3. Odpovědět

    Šárka Fofoňková

    21. 2. 2017

    O této knize jsem vůbec nevěděla, hned putuje na seznam 🙂

     
    • Odpovědět

      Iwik

      21. 2. 2017

      Jeeee, tak to mě moc těší, že Tě recenze zaujala :). Věřím tomu, že se Ti kniha bude líbit.

       

Zanechat komentář