Iwik
severní Čechy

Jmenuji se Ivana. Mým největším koníčkem je četba. O své čtenářské zážitky se s vámi ráda dělím na těchto stránkách. Najdete zde recenze zajímavých knih a audioknih, rozhovory s jejich autory a spoustu dalších zajímavostí ze světa literatury. Moje články však najdete i na portálu Chrudimka.cz. Spolupracuji s předními českými nakladatelstvími a vydavatelstvími, což mi umožňuje vám představit mnoho zajímavých knižních novinek.

Jsem redaktorka portálu
Kdy slavíme?
Odebírat novinky
Archiv blogu
Ko-fi
Iwíkův Oriflame obchůdek
Reklamní miniokénko


Sleva 20% na povinné ručení a havarijní pojištění od pojišťovny Slavia při sjednání do 28.2.2018 Pro vás provize 15%. Slevový kupon: QGZQDI8POW

Recenze

Tankový prapor – Josef Škvorecký

20. 11. 2018
Tankový prapor - úvod

Vážení přátelé české klasiky, dnešní recenzí potěším zejména vás, protože se budu věnovat Tankovému praporu od Josefa Škvoreckého. Tento titul již můžeme po právu zařadit ke klasice. Minulý měsíc se dílo dočkalo nového vydání, a to v nakladatelství LEDA. Nakladatelství, s jehož novinkami se na mých stránkách vcelku pravidelně setkáváte, se zaměřuje na vydávání jazykových titulů a beletrii, zejména tedy tu současnou. V posledním měsíci se ale postaralo i o znovu vydání některých klasických románů, ať už se jedná o ty české, či světové. Jedním z nich je právě i dnes zmiňovaný Tankový prapor.

Něco málo o autorovi:

Josef Škvorecký je český spisovatel, jehož dobové okolnosti donutily k emigraci do Kanady, kde se se svou ženou Zdenou Salivarovou usadili a založili spolu v Torontu exilové nakladatelství ’68 Publishers. Mimo to, že psal a vydával, byl také výborným překladatelem. Svoje dětství prožil v Náchodě a jeho vztah k tomuto městu se odráží i v jeho knihách. Čtenáři znalí náchodských poměrů v Červeném Kostelci, hlavním dějišti některých Škvoreckého knih, odhalí právě zákoutí města Náchod. Pár těchto titulů bylo dokonce zfilmováno, výjimkou není ani Tankový prapor.

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

„3. kniha v sérii Danny Smiřický.
Humorná kniha o vojenské službě v 50. letech.

Humoristický obraz individuálního boje s blbostí, ztělesněnou vybranými představiteli důstojnického sboru čs. armády v padesátých letech.“

Základní informace o knize:

Román Tankový prapor se dočkal již sedmi vydání. V letech 1971 a 1972 se dočkává vydání v Torontu v Sixty-Eight Publishers, v roce 1990 vychází v Galaxii, 1998 u  Iva Železného, 2005 v Levných knihách, pak se dočkává svého prvního elektronického vydání, a to v roce 2013, a letošní nejnovější vydání pochází z nakladatelství LEDA.

Recenze knihy:
Tankový prapor - obálka

Než se pustím do hodnocení zpracování děje knihy, je nutné zmínit to, co přitáhne pozornost asi každého čtenáře ihned při prvním kontaktu s titulem. Tímto faktorem je obálka, která by měla být zpracována tak, aby odpovídala obsahu a zároveň tak, aby nalákala k přečtení. Přebal Tankového praporu obě tyto podmínky přesně splňuje. Uchvátil mě svou originalitou a vtipností a také mi představil hlavní  postavu příběhu – Dannyho Smiřického, jehož obličej byl umístěn pod názvem knihy. Nic na obálce nepůsobí rušivým dojmem a zároveň se nejedná o strohý grafický počin.

Než vás autor vůbec pustí k tomu, abyste začali číst jeho dílo, upozorní vás na zásadní okolnosti, jež mohou ovlivnit čtenářovo vnímání a interpretaci celého románu. Z těchto dvou krátkých odstavců vyplývá, že veškeré události a osoby v knize jsou smyšleny a zároveň, že čs. důstojníci a čs. lidová armáda jsou v knize zmíněny jen zdánlivě. Dále je důležité zmínit, že dílo je nutno brát jako modelovou prózu symbolického významu a autonomní dílo obecně lidského dosahu.

Za vysvětlujícími odstavci se odvíjí poutavá předmluva z pera Jiřího Voskovce s názvem Rekomandace. V ní na základě své životní zkušenosti udává Voskovec Škvoreckého dílo do kontextu, a to nejen dobového, ale i uměleckého a literárního. V tomto textu nesmí v žádném případě chybět ani zmínky o spolupráci autora předmluvy s Werichem, ale i o jeho životě v emigraci, což měli se Škvoreckým společné.

Román, v němž se již potřetí setkáváme s Dannym Smiřickým (předchozí: Prima sezóna a Zbabělci), nás zavede do vojenského prostředí. Hlavní hrdina se nám před očima promění v rotného a prožijeme s ním vcelku komické okamžiky na vojně. Oproti ostatním postavám je protagonista jiný. Bojí se každého prohřešku a snaží se plnit rozkazy svých nadřízených, aby mohl ve stanovenou dobu domů, na druhou stranu se mu některé rozkazy přímo příčí. Všechny postavy jsou vykresleny do detailu, a to jak po vzhledové, tak i po charakterové stránce.

V ději je hojně využito symboliky a čtenář z použitých výrazů může vyčíst autorův postoj, a to jak k Sovětskému svazu, tak i ke komunistickému režimu. Z některých promluv a způsobu chování je přímo zřejmé, že daná nadřízená postava zastupuje jeden z negativních vlivů, které Škvorecký skrytě odsuzuje. Zároveň můžeme konstatovat, že podřízené postavy představují bezbranný československý lid, jenž byl nucen v minulém režimu k maximální poslušnosti a v němž se neposlušnost tvrdě trestala. Všechny útrapy, jimiž si mladý vojín prochází, jsou odlehčovány situačním humorem, jenž je často až absurdní, ale dokáže čtenáře odvést od všedních problémů vlastního života.

Svazek má pouhých 280 stran, které jsou doplněny o vložené neočíslované stránky s ilustracemi, jež příběh působivě doplňují a společně s vtipnými a často hodně peprnými dialogy oživují. Musím říci, že se text čte téměř sám, ráno si ke knize sednete a večer zjistíte, že jste ji zhltli jedním dechem a ani nevíte jak. Ano, opravdu, až tak čtivé a strhující toto dílo je.

Celý děj je odvyprávěn objektivní er-formou, a to očima vypravěče, se kterým budete veškeré dění sledovat z bezpečné vzdálenosti a dělá si obrázek o tom, co vidí. Vypravěč je tedy distancován a situací se přímo neúčastní. Situační popis je doplněn mnohými dialogy, v nichž se často vyskytují vulgarismy, mluva postav je nespisovná a objevuje se i vojenský slang.

Text je složen z Voskovcova úvodního slova, devíti kapitol románu a vše zavírá poděkování, autorova poznámka a ediční poznámka. Pro nás je důležitá hlavně poslední zmiňovaná poznámka, protože vysvětluje to, co nás při čtení románu může nemile překvapit, a to objevující se chyby v textu, jež v mnoha případech působí rušivým dojmem. Jednotlivé epizody příběhu jsou sice delší, ale jsou prokládány ilustracemi a dialogy, a proto vám čtení rychle uteče. Každá z kapitol má svůj název, který ve zkratce představuje to, co se v následujících odstavcích bude dít.

„Rotný vylezl z baráku a octl se ve voňavé, kaštanové noci. Prošel kolem osvětlených oken štábu k vchodu na prapor, kudy se také chodilo na politické oddělení. Seděla tam služba, ponořená do četby unikátního prvotisku románu Krwawý boj s pašeráky w černé rokli, jen se tu zachoval ještě z dob starého Rakouska. Vojín byl dílem tak zaujat, že si rotného vůbec nevšiml, a stejně se zachoval i pomocník, který sice stál v osvětlené předsíňce, opřen o služební přihrádku, ale v otevřených Řádech strážní a dozorčí služby měl vloženy jakési potištěné saláty, jež pro svou opotřebovanost rovněž nevypadaly na vojenský tisk.


ŠKVORECKÝ, JOSEF. Tankový prapor. V nakladtelství LEDA vyd. 1. Voznice: LEDA, 2018. ISBN 978-80-7335-556-2. s. 62

Tato knížka si mě opět získala i díky svému grafickému zpracování, které se vydařilo.  I tentokrát přidala grafika na čtivosti románu. Text je sázen do bloku, a to vcelku velkými patkovými písmeny, která se krásně čtou a vedou oči po řádcích. Jednotlivé části textu jsou od sebe přehledně odlišovány. Většinou jsou mezi jednotlivými částmi umístěny tři hvězdičky, které nás v ději posunují o kus dál.

Moje subjektivní hodnocení románu Tankový prapor nemůže být jiné než pozitivní, i když pár výtek k titulu se přeci jen našlo. Jsem milovnicí a vášnivou čtenářkou klasické literatury, ať už se jedná o tu světovou, nebo naši českou. Když jsem tedy dostala nabídku na recenzní výtisk Tankového praporu moje srdíčko zaplesalo. Kniha přišla a já se do ní díky obálce zamilovala na první pohled. Tak trochu už jsem věděla, co od díla čekat, protože jsem četla první díl Prima sezóna a dílo se mi líbilo. Nebyl tedy důvod se třetího dílu obávat a musím konstatovat, že jsem od něj dostala přesně to, co jsem očekávala. Na druhou stranu jsou tu prvky, které mě rušily od čtení a trošku i zklamaly. Jsou jimi občas se objevující textové chyby (záměna písmen, chybějící písmeno apod.) a chybná diakritika. Naštěstí v textu nijak zásadně nepozměňovaly význam, ale chvilku trvalo, než mi došlo, co se mi dané slovo snaží sdělit. Naštěstí bylo v ediční poznámce podáno vysvětlení, i když se mi stejně moc nechce věřit tomu, že by text předlohy obsahoval tolik chyb. I přes tento malý zádrhel jsem si čtení užila plnými doušky a pobavila se, což byl autorův záměr. Co se týče jazyka, byla jsem ráda, že autor použil i nespisovného jazyka a vojenského slangu, bylo to pro jeho dílo přidanou hodnotou. Děj knihy se mi moc líbil a jako celek ji hodnotím zaslouženými 90 %.

Pokud jste fanoušky české klasiky, máte rádi humor a nebojíte se vojenského prostředí, příhody rotného Dannyho Smiřického si rozhodně přečtěte, stojí to za to.

Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké poděkování nakladatelství LEDA. Pokud vás recenze zaujala a rádi byste si tento román pořídili a přečetli, najdete jej v e-shopu nakladatelství

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Série:Danny Smiřický (3.)
Žánr:Romány, Literatura česká
Vydáno:2018, Leda
1. vydání originálu:1971
Počet stran:280
Vazba knihy:pevná / vázaná
ISBN:978-80-7335-556-2
 
štítky
podobné články
2 komentáře
  1. Odpovědět

    TlusŤjoch

    21. 11. 2018

    Klasika.

     

Zanechat komentář