Mezinárodní den objímání se slaví 21. ledna a připomíná nám, že jednoduchý fyzický kontakt může být velmi léčivý. Myšlenka, že se lidé navzájem objímají, se poprvé rozšířila už v 80. letech 20. století. Od té doby se tento den stal příležitostí k tomu, abychom si uvědomili, jak moc nám může prospět malý projev blízkosti.
(Pokračování textu…)
Vážení čtenáři,
měsíc prosinec je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.
Nálepky, samolepky nebo prostě „lepíky“ – drobnosti, které máme často za samozřejmost. Přesto nás provázejí od dětství až do dospělosti. Objevují se v sešitech, diářích, na obálkách balíků, v práci i doma. Ať už si to uvědomujeme, nebo ne, samolepky jsou nenápadnou, ale stálou součástí našich dní.
(Pokračování textu…)
Kniha Proč mají ženy vždycky pravdu od René Melichara je titulem, který čtenáře okamžitě vtáhne a nepustí. Jde o svěží a velmi čtivou knihu, kterou lze bez problémů zvládnout na jeden zátah. Autorův lehký styl a svižné tempo vyprávění dělají z četby příjemný oddech od každodenních starostí.
(Pokračování textu…)
Svět, který John Ronald Reuel Tolkien stvořil, je tak bohatý a propracovaný, že se do něj čtenáři znovu a znovu vracejí – pokaždé s pocitem, že objevují něco nového. Tentokrát vás chci pozvat na společné čtení knihy Atlas Středozemě od Karen Wynn Fonstadové, která nám umožní nahlédnout na Tolkienovo dílo z úplně jiné perspektivy. Mapy, schémata a pečlivé geografické rozbory nám pomohou lépe se zorientovat v krajinách, jimiž kráčeli hobiti, elfové, lidé i temné síly Středozemě. Atlas není jen doplňkem k Tolkienovým příběhům, ale samostatným klíčem k pochopení světa, který má vlastní historii, logiku i vývoj.
(Pokračování textu…)
Návrat krále pro mě představuje nejemočnější a nejsilnější část celé trilogie. Závěrečný díl Pána prstenů přináší nejen rozuzlení dlouho budovaného příběhu, ale i hluboký emocionální dopad, který přetrvává ještě dlouho po dočtení poslední stránky. Přestože jsem filmovou adaptaci viděla několikrát, knižní podoba mě dokázala v mnohém překvapit a znovu vtáhnout do světa Středozemě s intenzitou, kterou obrazovka plně zprostředkovat nedokáže.
(Pokračování textu…)
Každoročně 10. ledna si připomínáme Mezinárodní den tuleňů, lachtanů a velryb. Tento den nás zve k zamyšlení nad osudem mořských savců, kteří jsou stále častěji ohrožováni lidskou činností – znečištěním oceánů, změnami klimatu i úbytkem přirozeného prostředí. Přestože žijí ve vodě, dýchají vzduch a o svá mláďata pečují podobně jako suchozemští savci.
(Pokračování textu…)
Začátek ledna patří těm, kteří nemají potřebu být neustále slyšet, a přesto toho mají mnoho co říct. Druhého ledna si totiž připomínáme Světový den introvertů – svátek všech tichých pozorovatelů, snílků a přemýšlivých duší, které svět často přehlíží, přestože ho vnímají s mimořádnou hloubkou.
(Pokračování textu…)
Nový rok v sobě často nese chuť něco změnit, zpomalit nebo naopak začít znovu s větším odhodláním. Knižní předsevzetí nejsou o tlaku ani o počtech, ale spíš o radosti ze čtení a návratu k tomu, co nám dělá dobře. Jsou to drobné osobní sliby, které nevyžadují dokonalost – jen otevřenou knihu a chuť se do ní ponořit.
(Pokračování textu…)
Rok 2025 se pro mě stal rokem návratů ke knihám, které ve mně dokážou zanechat stopu – ať už tichou, nebo bolestně silnou. Četla jsem příběhy, které se dotýkaly lidské křehkosti, odvahy i naděje, a znovu jsem si uvědomila, jak moc dokáže literatura promlouvat do každodenního života. Ať už šlo o silné osudy ukryté v historických kulisách, nebo o fantazijní světy, jež mi nabídly únik a zároveň prostor k zamyšlení, každá kniha pro mě byla setkáním, které mě něčím obohatilo. Často jsem se ke čtení vracela s pocitem vděčnosti – za příběhy, které dokážou pohladit i zneklidnit zároveň.
(Pokračování textu…)