• Kudlanka – Markéta Harasimová

    Kudlanka – Markéta Harasimová

    Kudlanka - Markéta Harasimová (náhled)


    Konec měsíce dubna se nesl ve víru radostných chvil pro fanoušky autorky Markéty Harasimové a jejích psychologických thrillerů s kriminální zápletkou. Důvodem pro radost bylo vydání titulu Kudlanka, jenž vám chci představit v rámci této recenze. Období od května do srpna pro mě bylo v duchu studijních povinností, i přesto jsem si ale našla chvíli pro přečtení této chuťovky, jež mi pomáhala se odreagovat od těžkostí studia. Román Kudlanka byl vydán opět pod hlavičkou autorčina nakladatelství MaHa. I tentokrát se autorka ve svém titulu zabývá tématy, jež se v jejích předchozích knihách neobjevovala. Tematika i námět jsou jiného kalibru, řekla bych, že tentokrát mnohem drsnějšího než kdy dříve. Kniha je plná krve, napětí, strachu, smrti, ale i rozjitřených emocí,  objeví se však i pár příjemných chvilek, jež jsou tentokrát hodně upozaděny.

    Něco málo o autorce (zdroj: cbdb.cz):

    Markéta Harasimová je autorka, jež si vydobyla své místo na poli české literární scény. Na svém kontě má pod hlavičkou vlastního nakladatelství MaHa vydaných třináct titulů pro dospělé čtenáře (Poháry touhyOsmnáctPotemnělý rájČerná vdovaDoktorka ViktoriePurpurové dotekyHedvábná pastVůně nociKlinická smrtSmrtelný hřích, Jak chutná strach, Volným pádem, Slovo proti slovu a v této recenzi zmiňovanou Kudlanka), dva dětské tituly a jeden romantický pro dospělé pak vyšly pod taktovkou nakladatelství Bookmedia (Z deníku kočičky ŤapičkyKoťátka kočičky Ťapičky Na kočičí svědomí), celkově je však těch titulů dvacet devět a  perličkou je, že do roku 2014 vydala celkem deset titulů bez toho, aniž by měla vystudovanou školu s humanitním zaměřením. Její vývoj je na románech zajisté znát. Neustále obměňuje témata a snaží se v dějích vyobrazovat dnešní dobu a život v ní. Její příběhy jsou čtivé, napínavé a svižně ubíhající. Stěžejními tématy jsou problematika sociálních vztahů, láska a milostné vzplanutí či detektivní zápletky.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    O čem je kniha Kudlanka?

    Téměř každá žena touží po svatbě a těší se, až od svého vyvoleného dostane zásnubní prsten. Klaudie to však vidí jinak – její zkušenosti s manželstvím jsou natolik tristní, že už o vdavky nestojí. Nevinný šperk s diamantem, s nímž ji partner požádá o ruku, tak odstartuje kolotoč temných událostí, na jejichž počátku stojí krvavá vražda Klaudiina potenciálního snoubence. Okolo mladé ženy je však těch mrtvol záhy mnohem více, a jedno úmrtí vypadá záhadněji než druhé. Kriminálka má brzy jasno – všechny nitky se postupně propojí právě u Klaudie, která se logicky stává hlavní podezřelou, a vyšetřovatelé hrdince šlapou na paty. Nepříjemné pro ně však je, že zcela chybí přímé důkazy k jejímu usvědčení. Pachatel po sobě důmyslně zametá stopy, mlží a šikovně policii tahá za nos. Inspektorka Márová s kapitánem Křížem se sice snaží, ale ani po několika měsících nejsou schopni nasadit vrahovi pouta a předat ho spravedlnosti. Případy brutálně zabitých lidí, ke kterým se ještě přičtou neobjasněné mordy z dávné či nedávné minulosti, tak možná zůstanou nepotrestány a viník se kriminalistům vysměje. Anebo ne?

    Základní informace o knize:

    Psychothriller Kudlanka vyšel ke konci dubna 2023 pod taktovkou nakladatelství MaHa. Pokud vás recenze zaujme a budete si chtít titul pořídit a přečíst, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství. Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Markétě Harasimovénakladatelství MaHa.

    Recenze knihy:

    Hlavní protagonistkou nového románu je Klaudie Pánková. Je to mladá, půvabná překladatelka na volné noze. Na mnohé působí povýšeně a má problém s projevováním lásky druhým, svými vlastnostmi je nesympatická. Ve chvíli, kdy jí před jejím bytem vyhasne v rukou život jejího snoubence se kolem ní začnou dít věci, jež jí ani trochu nebudou příjemné. Podaří se Klaudii vymotat ze sítě smutných událostí, postavit se nohama pevně na zem a pochopit, co se kolem ní vlastně děje? Odpovědi nejen na tyto otázky získáte, když se začtete do tohoto poutavého, zajímavého, čtivého a strhujícího psychothrilleru, jenž je snad ještě drsnější než ty předchozí, o nichž jsem se zmiňovala v předchozích recenzích.

    Poslední kniha Markéty Harasimové je oproti ostatním ještě vyšším kalibrem. Z textu prýští nepřeberné množství emocí. Na základě promyšlené a propracované zápletky je čtenář napínán jako šle, zároveň se mu ale před očima míhá zlo a trýzeň v té nejhorší možné podobě. Kniha je ale tak strhující, že jakmile se do ní začtete, bude pro vás velký problém ji následně zase odložit. Jak jsem již naznačila, čtenář se může při interpretaci setkat s násilnými scénami, které jsou tentokrát spíše upozaděny, avšak pro navození atmosféry strhujícího psychothrilleru jsou dostatečné. Prim tentokrát hrají vhledy do myšlenek a pocitů hlavní postavy, vraha a policistů. Kniha jistě zaujme všechny milovníky psychothrillerů, kterým nevadí krev a smrt. Není to ale nic pro slabší povahy.

    Kudlanka - Markéta Harasimová (obálka)Co se týká tematiky, tentokrát autorka zabrousila do vod masových vražd, psychopatologických rysů osobnosti, náměsíčnosti, ale těšit se můžete i na, troufnu si tvrdit, stálé téma mezilidských vztahů. Těch témat je však mnohem více a jsou rozpracována do hloubky. Jejich vyhledání ponechám na vaší četbě a interpretaci. Tvorba spoilerů pochopitelně není cílem této recenze. Ještě upozorním na fakt, že autorka jde vždycky až do jádra problematiky a o zvolená témata se zajímá a konzultuje je s odborníky z praxe, což je rozhodně velkým přínosem.

    Děj je rozpracován do 28 různě dlouhých kapitol, jež jsou uvedeny krátkým prologem a pomyslnou tečku tvoří stručný epilog. Jedná se o strukturu, na niž jsme u autorky zvyklí. Jednotlivé kapitoly jsou tradičně pouze očíslovány, tudíž o tom, co se bude na následujících stránkách odehrávat, nic nevypovídají. Vypravěč je mnohdy nezúčastněným pozorovatelem dění, ale občas může vyvolávat dojem, jako by děj zprostředkovávalo svědomí či duše pozorované postavy. Vyprávěcí formou je typická objektivizovaná er-forma, jež je nabourávána polopřímou řečí, která nám dává nahlédnout do myšlenkových pochodů jednotlivých protagonistů. Jak už jsem uvedla výše, i tentokrát nahlížíme nejen osud hlavní postavy, ale i pachatele a policistů. Dále je text vystavěn na množství přímé řeči realizované mezi jednotlivými figurami. Kapitoly jsou standardně členěny do dílčích celků, jež jsou znatelné díky vynechanému řádku, v němž jsou umístěny tři grafické oddělovníky. Většinou se jedná o posun v ději nebo změnu perspektivy, kdy se přesouváme od jedné postavy k jiné.

    Kompozice je v případě Kudlanky komplikovanější, protože kromě stěžejní chronologie se v průběhu čtení častěji setkáváme s retrospektivou a paralelami. Retrospektiva je dokonce v textu několikrát zvýrazněna formou kurzivního řezu písma, kromě toho na ni je na straně 110 i slovně upozorněno. Retrospektiva hodně pracuje se vzpomínkami a minulostí hlavní protagonistky. Paralely zachycují pak jednotlivé perspektivy vypravěče, jenž v jednu chvíli sleduje dění kolem jedné postavy a následně reflektuje stejný okamžik u postavy jiné.

    Autorka se pyšní vybroušeným stylem, který si vás získá již od prvních stránek a nepustí vás do té doby, dokud nezjistíte, jak všechno dopadlo. V tomto případě tomu ještě přispívá poutavá zápletka. Veškeré situace jsou vyobrazeny tak realisticky a živě, až čtenáři běhá mráz po zádech. Vyprávěcí styl je barvitý, věrohodný, plastický a procítěný, díky čemuž si můžete vše snadno představit. Díky těmto vlastnostem textu si děj o to více užijete, protože vás vtáhne do víru dění.

    Co se týká protagonistů, tentokrát jich je oproti předchozím dvěma románům více. Do hloubky vyobrazuje autorka jen ty hlavní, ostatní figury jsou pouze epizodní. Na chvíli se objeví a následně zase zmizí, a proto je není potřeba nějak detailně vykreslovat. Podrobně je popsána Klaudie, policisté Márová s Křížem a pachatel.

    Příběh je odvyprávěn v minulém čase. V myšlenkách hrdinů se objevuje i čas budoucí a přítomný. Časy se obměňují podle toho, čeho chtěl vypravěč docílit. Pokud chtěl vyvolat napětí, bylo použito přítomného času. Pro zprostředkování informace zase zvolil minulý čas a v myšlenkách se objevuje poměrně často čas budoucí. Volba správného postupu vyprávění hodně napomáhá atraktivitě a autenticitě vyprávění. Podíváme-li se ještě jednou na složku napětí, zjistíme, že je naplňována také délkou větných celků, jež jsou krátké, úderné a zrychlují plynutí děje. Delší textové celky pak slouží naopak k jeho zpomalení a jedná se převážně o popisné pasáže. Často jde o charakteristiky postav, popisy prostředí, situací a času. Román jako celek se díky promyšlené kompozici a vyprávěcím formám velmi dobře čte.

    Celý příběh je zachycen do 316 stran. Zdatný čtenář bude mít knihu přečtenou za pár večerů. Co bych ještě na knize vyzdvihla? Určitě grafickou úpravu, kdy je použito přiměřeně velkého patkového písma, jež se dobře čte a vede oči po jednotlivých řádcích. Pro nadpisy kapitol je použito bezpatkových verzálek, což je pro knihy Markéty Harasimové standardní. Typografie a sazba se povedly na výbornou. Další předností počinu je obálka, jež přímo odkazuje k jednomu z námětů literárního díla.

    Celkově hodnotím Kudlanku velmi pozitivně. Příběh upoutá svými náměty, tématy i zpracováním. Tentokrát jsem byla nucena knihu číst pomaleji, než je zvykem, ale musím říci, že i tak se mi příběh zaryl hluboko pod kůži. Ještě teď nevěřícně kroutím hlavou nad vyústěním dění. Když mi byl titul paní Markétou Harasimovou nabídnut k recenzi, měla jsem velkou radost a s přijetím nabídky jsem neváhala. Tento psychothriller je zajímavý, neotřelý, čtivý a hlavně napínavý od začátku až do konce. Vyzdvihuji, že s odtajněním záhady autorka opravdu vyčkala a že jí nikde v průběhu psaní neunikl ani náznak toho, kdo by mohl pachatelem být. Po celou dobu jsem se tedy jen domnívala a dělala si různé závěry. Autorka tak vytvořila pole pro aktivního čtenáře. Hlavní hrdinka mi byla chvilkami sympatická, občas mě svým chováním a postoji udivovala, možná i šokovala.

    Jak se vyjádřila moje maminka, každá nová kniha Markéty Harasimové je lepší a lepší. Mohu s čistým svědomím říci, že tomu tak je i v tomto případě. Z četby tohoto titulu jsem si odnesla silný čtenářský zážitek. Autorka na sobě neustále pracuje a posouvá se v tvorbě kupředu. Už teď se těším na další titul a jak jsem se mohla přesvědčit na vlastní oči, čekání nebude příliš dlouho trvat, již na 20. října je na stránkách nakladatelství avizované vydání skutečného příběhu s názvem Gaslighter.

    Román Kudlanka mohu vřele doporučit všem milovníkům psychothrillerů a příběhů Markéty Harasimové.


    Grafické hodnocení knihy

    Hodnocení 5


    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Žánr

    Detektivky, krimi, Pro ženy, Literatura česká

    Vydání

    2023, MaHa

    Počet stran

    320

    Jazyk vydání

    český

    Vazba knihy

    pevná / vázaná

    ISBN

    978-80-88363-32-3

  • Knihoměsíc – duben 2023 (doplnění)

    Knihoměsíc – duben 2023 (doplnění)

    Vážení čtenáři,

    měsíc duben je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.


    Přečtené knihy:

    1. Robert Cichowlas, Łukasz Radecki – Městečko (Městečko od autorů  Roberta Cichowlase a Łukasze Radeckiho vydané v nakladatelství GOLDEN DOG je napínavou hororovou jízdou. S hlavními hrdiny se dostanete do míst, kde byste se sami nikdy octnout nechtěli, a zažijete věci, které si ani nebudete chtít představit. Dílo je výjimečné pro zajímavou zápletku, jež pracuje s tematikou náboženství, tradic, ale i mytologií. Je zpracováno poutavě. Troufnu si tvrdit, že ve chvíli, kdy jsem se začetla, nemohla jsem skončit. Byla to vážně jízda, již mohu vřele doporučit všem milovníkům hororového žánru.)
    2. J. K. Rowlingová – Vánoční prasátko (Pohádkový příběh Vánoční prasátko z pera legendární J. K. Rowlingové vydaný v nakladatelství Albatros je velmi milým pohlazením po duši. Abych pravdu řekla, ke konci jsem i slzu uronila. Jazykem je kniha uzpůsobena dětskému čtenáři. Nechybí v ní ale potřebné ponaučení a dobrodružství, které upoutá jak dětského, tak i dospělého čtenáře. Ač se počítám už dlouho do druhé skupiny, tak mě ta kniha nadchla nejen příběhem,  ale i kouzelnými ilustracemi. Až bude letos Ježíšek vybírat dárky pod stromeček, tak už ví, co donese dětem. Knihu mohu vřele doporučit dětským čtenářům od 7 let, avšak i dospělým snílkům.)
    3. J. K. Rowlingová – Harry Potter a Kámen mudrců (Knihy ze série o kouzelnickém učni Harrym Potterovi a jeho přátelích šly v dětství mimo mě. Nicméně v předchozích letech jsme začali s přítelem knihy systematicky do naší knihovny dokupovat a v tuto chvíli  mohu slavit další dočtený titul z pera J. K. Rowlingové. Harry Potter a Kámen mudrců je velmi čtivým fantasy románem, kdy se téměř na každé stránce něco děje. Není tedy divu, že si první díl série našel tolik obdivovatelů v řadách dětských, dospívajících a následně i dospělých čtenářů. Existuje celá řada vydání, některá z nich jsou krásně ilustrovaná. Četba knihy mě nadchla a troufnu si tvrdit, že v brzké době se pustím do dalšího dílu. Knihu vřele doporučím všem, kteří se rádi odpoutají od reálného světa, mají rádi čáry a kouzla a poetiku J. K.  Rowlingové.)

    Poslechnuté audioknihy:

      1. Nita Prose – Pokojská (Audiokniha mě zaujala svým příběhem, ale i podáním interpretky. Co se ale týká hlavní hrdinky, zpočátku mi neseděla, přišla mi hodně zvláštní, což se odrazilo zhruba i v prvních 30 minutách poslechu. Chvíli jsem dokonce uvažovala o tom, že titul odložím. Nakonec jsem ale jak hrdince, tak i způsobu interpretace přišla na chuť a audiokniha jako celek se mi moc líbila. Pozitivně hodnotím i hudební doprovod.)


    Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.

  • Knihoměsíc – červenec 2023

    Knihoměsíc – červenec 2023

    Vážení čtenáři,

    měsíc červenec je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.


    Přečtené knihy:

    1. Tasha Boyd – Francouzská lekce (Romance s prvky erotiky, to je román Francouzská lekce od autorky Natashy Boyd. Ač se moc do čtení erotické literatury nepouštím, v rámci kalendářní výzvy jsem učinila výjimku a musím říci, že toho nelituji. Příběh je čtivý, jiskřivý a místy napínavý. Poslední ingredienci bych u takovéto četby nečekala. Knihu mohu vřele doporučit všem fanouškům autorčiny tvorby, ale i čtenářům erotické a romantické literatury.)
    2. Petra Dvořáková – Zahrada (Tato kniha mě naprosto uchvátila. Vypráví příběh muže středního věku, který se odváží udělat těžké životní rozhodnutí. Bude to dobrý krok, nebo ho čekají kotrmelce, které nemusí ustát? Toť otázka. Petra Dvořáková si své čtenáře získává živým stylem psaní a osudy postav, s nimiž se běžně můžeme setkávat kolem nás. Nikdo z nás moc neřeší, jak se mají lidé kolem nás, jestli je něco netrápí. Tato kniha v sobě nese mezi řádky motto, kterým by se každý z nás měl řídit. Knihu mohu vřele doporučit všem milovníkům kvalitních českých románů a povídek, příběhů ze života a knih Petry Dvořákové.)
    3. George Gordon Byron – Vězeň Chillonský (Před malou chvílí jsem dočetla romantickou báseň od Georga Gordona Byrona s názvem Vězeň Chillonský. Tato báseň naplňuje všechny znaky romantické literatury. Při její četbě můžete najít četné prvky, jimiž se inspiroval ve své tvorbě náš velikán romantické literatury Karel Hynek Mácha. George Gordon Byron se při tvorbě básně inspiroval příběhem, jenž vyslechl. O tomto faktu se můžete více dočíst v předmluvě. Knihu si můžete zdarma přečíst na stránkách digitalniknihovna.cz, doporučuji vydání Aloise Wiesnera z roku 1900. Titul mohu doporučit čtenářům poezie a klasické literatury.)
    4. Karel Čapek – Trapné povídky (Titul Karla Čapka, jenž nese název Trapné povídky, v sobě ukrývá osm krátkých povídek, jež zpracovávají téma trapnosti z různých úhlů pohledu. Čapkovy texty jsou čtivé a jím použitý jazyk je pohlazením po duši. Při čtení některých povídek se čtenář zasměje, u některých mu kápne slza a někdy mu zůstane rozum stát nad tím, co hlavní hrdinové dokáží udělat či vymyslet. Knihu mohu vřele doporučit všem milovníkům české klasické literatury a děl Karla Čapka.)
    5. Alexandr Sergejevič Puškin – Evžen Oněgin (Právě jsem dočetla Evžena Oněgina od Alexandra Sergejeviče Puškina. Jedná se o stěžejní dílo ruské romantické literatury, v němž autor pracuje s postavou zbytečného člověka, který není schopen nalézt smysl života, své místo ve společnosti a svůj život tak promarní. Nesmí chybět nenaplněná láska či kontrasty. Zřejmá je též inspirace díly jiných romantických autorů, jako je například Percy Bysshe Shelley. Kniha je čtivá a zajímavá použitým jazykem. Vřele mohu doporučit překlad Josefa Hory. Titul je vhodný pro milovníky poezie, Alexandra Sergejeviče Puškina či období romantismu.)

    Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.

  • Knihoměsíc – květen 2023 (doplnění)

    Knihoměsíc – květen 2023 (doplnění)

     

    Vážení čtenáři,

    měsíc květen je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.


    Přečtené knihy:

    1. Niccolo Machiavelli – Vladař (Na začátku roku jsem se pustila do Čtenářské výzvy Databáze knih, kde jedním z bodů je přečtení knihy odehrávající se v 16. století. Nikdy by mě nenapadlo, že si přečtu právě tento titul. Abych pravdu řekla, od knihy jsem čekala popis ctností a neřestí panovníků, ale kniha měla přidanou hodnotu v tom, že mimo to popisovala i historickou situaci té doby a čtenář si tak mohl vše velice dobře představit. Líbilo se mi, že autor si s ničím nebral servítky a vše popsal poměrně otevřeně. Český překlad je kvalitní a čtení je zajímavým zpestřením a únikem od románové formy. Při četbě se zamyslíte jistě nad přesahem do dnešní doby, nebudu vám zatajovat, že je titul svým způsobem nadčasový.)
    2. Ursula Poznanski – Pět (Román Pět z pera Ursuly Poznanski mě uchvátil. Byla to čtivá a strhující detektivka, naplněná vrchovatě napětím a překvapivými zvraty. Abych pravdu řekla, docela mě překvapil závěr. Upřímně, až téměř do poslední stránky jsem napětí vážně nečekala. Autorka má interesantní styl a já už se těším na další setkání s jejími hrdiny. Tento titul je prvním ze série o vyšetřovatelce Beatrice Kasparyové.)
    3. Claire Keeganová – Takové maličkosti (O novele Takové maličkosti od Claire Keeganové, která byla vydána pod hlavičkou nakladatelství PROSTOR, jsem se dozvěděla náhodou, a to na Facebooku díky výzvě Čtenářského klubu Martinus.cz. Abych pravdu řekla, tak silný příběh s neobvyklou rezonancí mě hluboce zasáhnul. Text je velmi stručný, vše se odehraje na pouhých 63 stranách a překvapí vás zejména tím, co se nachází mezi řádky. Ne vše musí být vždy čtenáři naservírováno autorem na zlatém podnosu. Autorka si za tento příběh, jenž kritizuje tzv. Magdaleniny prádelny v Irsku, vysloužila nominaci na Man Bookerovu cenu 2022. Co však titul hodně poznamenalo, je nedokonalý překlad. Mnohdy nedává text smysl.)
    4. Martin Komárek, Herbert Slavík – Poslední revoluce: Jak jsme žili 1985-1992 (Titul Poslední revoluce je pro mě velkým překvapením. Obsahově je kniha nabitá cennými popisy událostí, jež napsal Martin Komárek. To však není všechno. Herbert Slavík povídání obohatil o dobové fotografie, jež monitorují všechny popsané události i s emocemi, které s nimi byly neodmyslitelně spojené. Kniha je psaná čtivým, živým stylem a může na vás působit coby dobová reportáž. Důvodem je fakt, že jak Martin Komárek, tak i Herbert Slavík obrázky a text doprovodili svými glosami, jež jsou úderné a čtenáře na chvíli přenesou do dané doby. Knihu mohu doporučit všem milovníkům historie, ale i žákům základních a středních škol či studentům škol vysokých. Troufnu si tvrdit, že se jedná o skvělý učební materiál, se kterým mohou pracovat i učitelé dějepisu ve svých hodinách.)

    Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.

  • Knihoměsíc – červen 2023

    Knihoměsíc – červen 2023

    Vážení čtenáři,

    měsíc červen je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.


    Přečtené knihy:

    1. Kolektiv autorů – Šumavští rodáci vzpomínají: Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let (Tato kniha je zajímavým obrazem života v drsném období československých dějin. Šumava je charakteristická svou krásnou a čistou přírodou. Mnozí z nás si ale nedokáží představit, že se tu kdysi nacházely četné osady a vísky, v nichž žili lidé, kteří to tu milovali. Kniha vypráví o životech generací obyvatel, již byli nuceni opustit místo svého někdy i více než staletého působiště. Jejich osudy zachycují na stránkách svazku jejich potomci, kteří byli nuceni po druhé světové válce odejít, ale i přesto se do míst svého dětství rádi vracejí. Ona místa však za ta léta většinou úplně ztratila svou původní tvář. Stavby jsou opuštěné, chátrají a mnohé z nich už dokonce ani nestojí, což dokazuje bohatý obrazový materiál. Titul mohu vřele doporučit všem milovníkům historie a vzpomínání.)

     

    Poslechnuté audioknihy:

    1. Lucy Fowley – Zoznam hostí (Tato audiokniha, kterou jsem poslouchala v rámci klubu Audiolibrix Audino a Společenstvo audiomolů, se mi moc líbila. Překvapil mě nejen napínavý a zamotaný příběh vyprávěný z úhlu pohledu všech aktérů, ale i interpretace, jíž pro nás zprostředkovalo hned několik interpretů. Mohu ji vřele doporučit všem milovníkům detektivních příběhů.)



    Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.

  • Slovo proti slovu – Markéta Harasimová

    Slovo proti slovu – Markéta Harasimová

    Slovo proti slovu - náhled

    Krátce před koncem loňského roku se jistě zaradoval každý příznivec Markéty Harasimové. Důvodem k radosti bylo vydání jejího nového thrilleru s názvem Slovo proti slovu. Tento román byl vydán opět pod hlavičkou autorčina nakladatelství MaHa. Ráda bych vám tuto novinku představila prostřednictvím dnešní recenze. S ohledem na to, že jsem přečetla téměř všechny knihy, jež autorka napsala, mám možnost srovnání. Musím konstatovat, že titul se od všech ostatních opět v mnoha ohledech liší. Tematikou i námětem autorka znovu sahá po jiném kalibru, jenž je tentokrát snad ještě údernější než kdy předtím. Kniha je plná intrik, napětí, strachu a rozjitřených emocí, ale objeví se i pár příjemných okamžiků, jež jsou, jak už z textu vyplývá, spíše upozaděny. Pokud by mělo dojít k žánrovému vymezení, knihu bez zaváhání zařadím k psychothrillerům.

     

    Něco málo o autorce (zdroj: cbdb.cz):

    Markéta Harasimová je autorka, jež si vydobyla své místo na poli české literární scény. Na svém kontě má pod hlavičkou vlastního nakladatelství MaHa vydaných dvanáct titulů pro dospělé čtenáře (Poháry touhy, Osmnáct, Potemnělý ráj, Černá vdova, Doktorka Viktorie, Purpurové doteky, Hedvábná past, Vůně noci, Klinická smrt, Smrtelný hřích, Jak chutná strach,Volným pádem a v této recenzi zmiňované Slovo proti slovu), dva dětské a nově jeden romantický pro dospělé pak vyšly pod taktovkou nakladatelství Bookmedia (Z deníku kočičky ŤapičkyKoťátka kočičky Ťapičky a Na kočičí svědomí), celkově je však těch titulů dvacet osm a  perličkou je, že do roku 2014 vydala celkem deset titulů bez toho, aniž by měla vystudovanou školu s humanitním zaměřením. Její vývoj je na románech zajisté znát. Neustále obměňuje témata a snaží se v dějích vyobrazovat dnešní dobu a život v ní. Její příběhy jsou čtivé, napínavé a svižně ubíhající. Stěžejními tématy jsou problematika sociálních vztahů, láska a milostné vzplanutí či detektivní zápletky.

     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    Gita prochází radostným životním obdobím – těší se na svatbu, její kariéra je na vzestupu a ačkoli to neplánovala, zjistí, že se svým snoubencem čeká miminko. Stačí však jediný firemní večírek, a všechno je rázem vzhůru nohama. Mladá žena se stává obětí znásilnění, které ji silně traumatizuje. Nejraději ze všeho by otřesný zážitek vygumovala z paměti, ale rovněž chce docílit spravedlnosti, a proto se rozhodne incident řešit oficiální cestou. Dočká se však tvrdého prozření, když narazí na laxní přístup ze strany policejních orgánů, a následně dokonce nepochopení vlastního snoubence, v jehož podporu věřila. Přichází depresivní propady, které vedou k bolestné ztrátě očekávaného dítěte, a nakonec Gitu šokuje rozchod, jenž je pro ni tou pověstnou poslední kapkou. Jelikož světská spravedlnost, zdá se, neexistuje, rozhodne se vzít ji do vlastních rukou a pomstít svůj zdevastovaný život po svém. Identitu násilníka zná a je odhodlaná jít i přes mrtvoly. Když na to přijde, nezastaví se ani před vraždou… Nemá už přece co ztratit.

     

    Základní informace o knize:


    Psychothriller
    Slovo proti slovu vyšel v polovině listopadu 2022 pod taktovkou nakladatelství MaHa. Pokud vás recenze zaujme a budete si chtít titul pořídit a přečíst, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství. Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Markétě Harasimovénakladatelství MaHa.

     

    Recenze knihy:

     

    Hlavní protagonistkou nového románu Markéty Harasimové je Gita Mindlová. Která je mladou a pohlednou ženou. Její život je poklidný a naplněný láskou. Žije se svým přítelem Adamem a užívají si společného soužití plnými doušky. Nic ale není stálé. Vše se zlomí ve chvíli, kdy na firemním večírku narazí na Norberta Chrta. Podaří se Gitě získat zpět pevnou půdu pod nohama? Podaří se jí vyhrát ve zdánlivě nerovném boji? Odpovědi na tyto otázky získáte, když se začtete do tohoto strhujícího, čtivého a velmi poutavého psychothrilleru.

     

    Markéta Harasimová na své čtenáře vytasila snad ještě vyšší kalibr než kdy dříve. Text je naplněn spoustou emocí. Čtenář je napínán jako struna na base, hrůzou ani nemůže v některých případech dýchat, a to zejména tehdy, když se před jeho očima odehrávají násilné scény. Těch tu není tentokrát moc, ale myslím si, že to je pro navození odpovídající atmosféry dostačující. Rozhodně se jedná o četbu pro milovníky thrillerů a psychologických románů, kterým nevadí tematika násilných scén. Není to nic pro slabší povahy.

     

    Slovo proti slovu - obálkaMarkéta Harasimová velmi ráda pracuje s různorodými tématy, potvrzuje to i její novinka Slovo proti slovu. Tentokrát se pustila do mezilidských vztahů na pracovišti, dále rozpracovala téma rodinného života či zprvu nechtěného těhotenství. Těch témat je pochopitelně mnohem více, ale kdybych je začala jmenovat vytvořila bych nechtěné spoilery, proto nechám vyhledání dalších na vaší interpretaci.

     

    Příběh je rozpracován v různě dlouhých kapitolách, na což jsme z knih Markéty Harasimové již zvyklí. S ohledem na to, že jsou epizody pouze číslovány, nemůže čtenář dopředu odhadnout, o čem následující text bude. Co se týká vypravěče, ten opět krouží kolem hlavní hrdinky a veškeré dění sleduje zpovzdálí. Je realizován er-formou, která je nabourávána polopřímou řečí, v níž postavy přemýšlí o tom, co by udělaly, kdyby… Objevuje se ale i množství přímé řeči, jíž mezi sebou postavy promlouvají. Kapitoly s ohledem na svou délku jsou dále členěny do kratších celků, jež jsou znatelné díky vynechanému řádku a následnému dějovému posunu.

     

    Kompozice je chronologická s občasnými paralelními odbočkami, v nichž například nahlédneme do života a myšlenek pachatele. V tomto titulu však těchto odboček není tolik. Stejně jako v ostatních autorčiných románech uvádí do děje prolog, jenž se v průběhu děje zopakuje znovu, je to výborná sonda a návnada na to, co nás ve vyprávění čeká. Tento fakt dokládá to, že se tu pracuje hojně i s retrospektivou, konkrétně například ve vzpomínkách. Pro hlavní hrdinku jsou povětšinou smutné a trýznivé, na druhou stranu ale mohou sloužit jako hnací motor.

     

    Autorčin styl už je tak vybroušený, že vás upoutá do křesla a nepustí vás do té doby, dokud nezjistíte, jak to všechno dopadlo. Markéta Harasimová veškeré situace popisuje tak, že působí živě a realisticky, tím pádem si je čtenář může snadno představit, čímž se vyprávění stává věrohodným, barvitým, procítěným a plastickým. Autenticita až nahání husí kůži. Díky tomu je čtenář poměrně snadno vtažen do děje.

     

    V románu se tentokrát objeví jen malé množství postav. Jen čtyři z nich jsou charakterizovány do větší hloubky, protože do děje zasahují téměř po celou dobu děje. Mezi ně můžeme zařadit Gitu, Chrta, Gitinu kamarádku Kamilu a Adama. Ostatní postavy jsou spíše epizodní, a proto je autorka rozpracovala jen povrchně.

     

    Jak jsem již uvedla výše, autorka pro své vyprávění zvolila objektivizovanou er-formu v minulém čase. V případě, že bylo potřeba navýšit napětí, tak bylo použito přítomného času. Budoucí čas se objevuje převážně v polopřímé řeči, kdy si hlavní postava plánuje, co bude jejím dalším krokem. Tyto vyprávěcí postupy přispívají k autenticitě a atraktivitě textu. Napětí je realizováno pomocí krátkých a úderných vět či výpovědí. Často je ale pracováno i s delšími textovými celky, které slouží ke zpomalení děje. Tyto celky jsou převážně vyvedeny v popisném slohovém postupu. Jedná se tedy o charakteristiky postav, popisy situací, času a prostředí. Jelikož se autorka nebojí útočit na čtenářovu psychiku, tak se stává, že musíte na chvíli knížku odložit, vydýchat se a znovu se začíst. Román jako celek se čte velmi dobře, ale pro tematickou náročnost si nejspíše budete dělat krátké pauzy.

     

    Děj je uveden prologem a zakončen epilogem, celkem je vepsán do 30 kapitol a kniha má dohromady 328 stran. Líbí se mi též grafická úprava, kdy je použito přiměřeně velké patkové písmo, pro nadpisy kapitol je použito bezpatkových verzálek. Typografie a sazba se povedly výborně. Po grafické stránce musím vyzdvihnout i obálku svazku, protože výborně metaforicky zachycuje to, co se odehrává v příběhu. Autorčiny texty se čtou dobře i přes jejich obsáhlost. Zdatnější čtenář je bude mít přečtené během pár večerů.

     

    Celkově hodnotím psychothriller Slovo proti slovu velmi pozitivně. Příběh je sice velmi náročný na psychiku, ale i přesto se mi četl téměř sám. Při čtení jsem si dělala malé pauzy a šlo to. Téma je pro současnou dobu poměrně ožehavé, což si myslím, že je právě ten důvod, proč po něm autorka sáhla. Když mi byl titul autorkou nabídnut, nepřemýšlela jsem ani vteřinu a nabídku jsem přijala, její příběhy a styl mám ráda od první chvíle, kdy jsem se s nimi setkala. Tento psychothriller je velmi napínavý, čtivý a celkově zajímavý. Od samého začátku mě vtáhl do děje a nepustil do té doby, dokud jsem nedočetla poslední stránku. Osud hlavní hrdinky byl hodně smutný, na druhou stranu ale obdivuji její odhodlání vymoci si spravedlnost, o níž se ne nadarmo říká, že je slepá. Autorka se opět ve svém psaní posunula o kus kupředu a už teď se těším na další setkání s její knihou. Z četby tohoto titulu jsem si odnesla velmi silný čtenářský zážitek, který jsem musela pár dní zpracovávat.

     

    Román Slovo proti slovu mohu vřele doporučit všem milovníkům psychothrillerů, románů s tematikou sociálních a rodinných problémů. Nesmím však zapomenout ani na příznivce příběhů Markéty Harasimové, těm zajisté tato novinka udělá radost.

     

    Hodnocení 5

      

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Žánr

    Romány, Pro ženy, Psychothrillery, Literatura česká

    Vydání

    2022, MaHa

    Počet stran

    328

    Jazyk vydání

    český

    Vazba knihy

    pevná / vázaná

    ISBN

    978-80-88363-21-7

  • PF 2023 Iwíkovy knihovny

    PF 2023 Iwíkovy knihovny

    PF 2023 Iwíkovy knihovny

    Vážení čtenáři,

    rok 2022 je za námi. Přinesl s sebou spoustu dobrého, ale i zlého. Věřím tomu, že rok 2023 bude mnohem lepší. Přeji vám, abyste byli zdraví, spokojení, úspěšní a abyste si užívali spoustu radostných chvil strávených s vašimi rodinami, přáteli, ale i dobrými knihami, jichž náš knižní trh nabízí nepřeberné množství.

    A teď ještě drobné info k tomu, jak bude Iwíkova knihovna v tomto roce fungovat. S ohledem na dokončování magisterského studia nemám příliš volného času na publikování recenzí ve standardním formátu, na nějž jste byli dosud zvyklí, ale nebojte se, o nic nepřijdete. V současné době vydávám minirecenze na instagramovém účtu a stejný text se objevuje i v Kníhoměsících tady na stránkách.

    Ráda bych vám všem touto cestou poděkovala za vaši přízeň a těším se na vaše reakce, doporučení a postřehy.

    Váš Iwík z Iwíkovy knihovny

  • Co byla a co je televize: Dobrodružná výprava za obrazovku pro malé i velké – Tereza Cz Dvořáková a kolektiv

    Co byla a co je televize: Dobrodružná výprava za obrazovku pro malé i velké – Tereza Cz Dvořáková a kolektiv

    Co byla a co je televize: Dobrodružná výprava za obrazovku pro malé i velké

    Prázdniny jsou v plném proudu a vybízejí člověka k tomu, aby poznával nové věci. Pěkné počasí jej vytáhne zákonitě ven k vodě, či do přírody na výlety. Co ale dělat v deštivém a chladném počasí, kdy by ani psa ven nevyhnal? Dobrým společníkem je kniha. Přidanou hodnotou pak může být její náplň. Já jsem si v těchto horkých dnech otevřela titul, jenž je primárně určen pro dětské či dospívající zvídavé čtenáře, ale nepohrdnou jí ani dospělí (pro mnohé může mít nádech nostalgie). Asi se ptáte, proč jsem sáhla zrovna po tomto titulu, důvody jsou dva. Jedním z nich je to, že jsme před nějakou dobou titul pořídili do naší domácí knihovny, a protože nemám ráda, když knížky leží jen tak bez povšimnutí v regálku, přečetla jsem si ji. Druhou příčinou je pak fakt, že jsem v loňském roce začala studovat navazující magisterské studium a zapsala jsem se do předmětu teorie a kritika literatury pro děti a mládež, kdy jednou z podmínek pro udělení zápočtu byla recenze a videorecenze titulu vybraného z časopisu Nejlepší knihy dětem. Konkrétně jsem titul Co byla a co je televize: Dobrodružná výprava za obrazovku pro malé i velké objevila ve výtisku z období podzim 2020/jaro 2021. O výběru čtiva tedy bylo rozhodnuto. Jak se mi kniha líbila? To se dozvíte, když budete číst dále.

    Něco málo o autorech (zdroj: kniha str. 78-79):

    Tereza Cz(esany) Dvořáková – Učí o historii filmu, ale je také redaktorka jednoho vědeckého časopisu a trošku i spisovatelka. Pro děti i dospělé spolu se svými přáteli napsala knihy Jak vznikl film a Jak se dělá film. V dětství byla velkou fanynkou televize a znala skoro všechny pořady, které se v ní vysílaly. Dnes už si trochu víc vybírá, nejraději se podívá na dobrý detektivní seriál.

    Lucie Záhorová – Je dcerou jednoho z prvních a nejvýznamnějších českých televizních kameramanů a učitelů na filmové škole Eduarda Landische. Právě toho tmavovlasého pána s bradkou, který čtenáře v ilustracích provázel celou knížkou. I když se Lucie v pracovním životě věnuje něčemu jinému, je stejně jako Tereza televizní fanynkou. Zajímá se hlavně o začátky televizního vysílání u nás. S nápadem na vznik této knížky jako volného pokračování knížek o filmu přišla za Terezou právě ona.

    René Melkus – O rozhlas a televizi se zajímá od dětství. V deseti letech přinesl domů svůj první starý rozhlasový přijímač – základ pozdější sbírky. Jeho maminka o něm občas říkala, že „spí s veteší“. Reného láska ke starým televizorům a rádiím nepřešla ani v dospělosti. Dnes se stará o sbírky sdělovací techniky Národního technického muzea v Praze. Zde také připravil několik výstav. Spolupracoval na natáčení několika dokumentárních filmů o elektrotechnice. Je dlouholetým členem Historického radioklubu československého.

    Vladimír Bradáč – Je technikem v České televizi a ve svém volném čase se věnuje historii nejen televizní techniky. Stejně jako René je členem Historického radioklubu československého. Rád opravuje i zdánlivě neopravitelné věci, a vdechl tak nový život mnoha televizorům, a to i těm nejstarším, z roku 1953. Pro muzeum Tesla v Třešti vyrobil řadu funkčních exponátů, ukazujících vývoj televize před druhou světovou válkou. Vladimír Bradáč se zasloužil o přípravu a vyzkoušení všech pokusů, které čtenáři najdou v kapitole Experimenty.

    Nikkarin – Je český komiksový kreslíř a ilustrátor knih. Ve skutečnosti se jmenuje Michal Menšík. Jeho velkým autorským počinem je komiksová série 130 nebo konverzační komiksová fantasy komedie Spellsword sága, za kterou dostal v roce 2020 cenu Zlatá stuha. Jeho komiksy může čtenář také najít ve Čtyřlístku nebo v Raketě. Michal je fanouškem kreslených seriálů.“

    Oficiální anotace (zdroj: www.cbdb.cz):

    „Každý ví, co je televize. Hodně lidí ji má doma a každý den se na ni dívá. Všichni tedy víte, jak televizor vypadá i co se v něm vysílá. Víte ale také, kdy televize vznikla a jak vlastně funguje? Jaké pořady vysílala v minulosti a jaké dnes? Co televize znamená pro vaše rodiče a prarodiče a jak ovlivňuje váš každodenní život? A má vůbec taková televize v době internetu nějakou budoucnost?

    Knížka Co byla a co je televize volně navazuje na dvě předchozí: Jak vznikl film (Argo, 2017) a Jak se dělá film (Argo, 2019). Je určena pro všechny zvídavé děti od osmi let. Zajímavá ale může být i pro dospělé, rodiče, učitele nebo lektory kroužků. Stejně jako v předešlých dílech, i zde najdete část nazvanou Experimenty. Ta obsahuje inspirativní návody na vlastní pokusy s televizní technikou.

    Základní informace o knize:

    Edukativní knížka pro děti, ale i dospělé čtenáře s názvem Co byla a co je televize: Dobrodružná výprava za obrazovku pro malé i velké vyšla v roce 2020 pod taktovkou nakladatelství Argo. Jedná se již o třetí publikaci, jež vznikla pod vedením Terezy Cz Dvořákové a kterou svými ilustracemi doprovodil Nikkarin. Pokud vás recenze zaujme, můžete si publikaci zakoupit na stránkách e-shopu nakladatelství.

    Recenze knihy:

    Knihu Co byla a co je televize: Dobrodružná výprava za obrazovku pro malé i velké můžeme zařadit k populárně naučným titulům. Jedná se o útlý svazek, jenž je naplněn spoustou zajímavých a poučných informací. Přidanou hodnotou pro dětské a dospívající čtenáře může být poutavý princip výkladu, kdy jdou ruku v ruce text s obrázky. V podstatě, jak hlásá podtitul knihy, se opravdu jedná o dobrodružnou výpravu do světa televizní historie, techniky a technologie. Vše je napsáno jednoduchým jazykem, aby čtenáři od osmi let věku neměli potíže s interpretací. Knihou vás provedou tři postavy, a to dospělý vousatý muž, který bere nejen čtenáře, ale i další dvě postavy (dívku a barevného papouška) na výpravu za poznáním. Všechny tři postavy se doplňují a vy budete mít pocit, jako byste byli další figurou, která si nechává vyprávět a něco nového se naučí. Co všechno se o médiu, bez něhož jsme si donedávna neuměli představit své životy, dovíme? Toť otázka, na kterou vám odpověď poskytne právě tento populárně naučný titul.

    Co se týká provedení, je nutné konstatovat, že je uzpůsobeno cílové skupině tedy dětem a mládeži. Poznáme to díky bohatým ilustracím, kdy jednu stránku zaplňuje text a na straně protilehlé najdete ilustraci, komiks nebo třeba grafiku, jež dokládá to, co bylo napsáno ve výkladové textové části. Jedná se o velice atraktivní formu, kdy text ubíhá před očima a čtenář má tak pocit, že čte rychleji. Zároveň se s pomocí obrazu může čtenář přesvědčit o tom, zda všechno správně pochopil.

    Titul je rozdělen do dvou stěžejních částí, jejichž předvojem je úvod a uzavírají je informace o tom, kam vyrazit za dalšími informacemi o televizi, slovníček a informace o autorech. První avizovanou částí je dobrodružná výprava do světa televize, řeší se otázky historie televize, přímého přenosu, televizní inscenace, televizního archivu, televize coby zábavního prostředku, televizních triků a v neposlední řadě také v dnešní době moderních streamovacích služeb, jako jsou Netflix, HBO Max, Disney+ apod. V závěru této části si autoři kladou otázky ohledně budoucnosti tohoto média. Druhou částí jsou experimenty, které souvisí s televizí a televizním vysíláním a v podstatě dají čtenáři možnost si princip fungování televizního přijímače osahat zblízka a lépe pochopit to, co si přečetl v teoretickém pojednání.

    Když jsem hledala v časopisu Nejlepší knihy dětem, padl mi do oka právě titul Co byla a co je televize: Dobrodružná výprava za obrazovku pro malé i velké, o němž jsem věděla, že ho mám doma a mohu se pustit do četby ihned. Zároveň si tak budu moci odškrtnout přečtení dalšího titulu z naší domácí knihovničky, tak proč po něm nesáhnout, že? Kniha mě hned na první pohled zaujala svou obálkou a přívětivým formátem, jedná se v podstatě o A5 v horizontální poloze. Již samotná obálka je graficky velmi zdařilým počinem, jenž vás upoutá. Na zadní straně je pak uvedena anotace, jež je poměrně krátká a o knize neprozrazuje příliš mnoho.

    Co byla a co je televize: Dobrodružná výprava za obrazovku pro malé i velké
    Kniha je sestavena logicky, kdy autoři nejprve čtenáři odpoví na otázku, co je a co není televize. Představí ji jako vynález a následně popisují její historii ze světového a následně i československého úhlu pohledu. Dočíst se můžete i o tom, jaké pořady byly a jsou v televizi vysílány a jakým způsobem byly natáčeny. Protože v dnešní době už jsou v oboru vysílání audiovizuálního obsahu i jiné trendy, autoři na ně z pochopitelných důvodů nezapomněli. Celou výpravu autoři završují zamyšlením nad tím, zda má televize a její vysílání budoucnost. S ohledem na to, že se v textu zmiňovali o určitých způsobech televizního vysílání, připravili také celkem šest pokusů, jež si mohou zvídavé děti, ale pochopitelně i dospělí vyzkoušet. Jak je tedy zřejmé obě části knihy se skvěle doplňují a utvářejí zajímavý, čtivý a obohacující celek. Svazek má celkem 36 kapitol, jež se vešly do pouhých 80 stran. Z toho vyplývá, že se jedná o interesantní jednohubku, která se dá přečíst klidně za jedno odpoledne.

    Text knihy je sepsán populárně naučným slohovým postupem, nechybějí v něm ani poznámky pod čarou, jež často obsahují vysvětlivky, výslovnost cizích slov či zdroje, odkud autoři čerpali. Důležité informace jsou psány tučně, kniha tudíž může posloužit i coby učebnice pro mediální výuku na základních, ale i středních školách. Text je psán systematicky a autoři při jeho psaní nepřeskakovali od jednoho tématu k druhému. Každá kapitola je věnována jiné oblasti, každý čtenář se tudíž bude při četbě velmi snadno v textu orientovat.

    Z textu lze vycítit, že se autoři o danou problematiku hodně zajímají a že své téma zpracovali opravdu svědomitě a důsledně do nejmenších detailů. Každý čtenář si tak z četby odnáší téměř hmatatelný prožitek a je obohacen o spoustu informací, o nichž dříve nemusel mít ani ponětí, protože bral televizi jen jako prostředek pro sledování oblíbeného filmu, seriálu či zpravodajských pořadů. Po přečtení už na svůj televizní přijímač budete hledět jinak.

    Po jazykové stránce je dílo na vysoké úrovni, nevyskytují se téměř žádné jazykové ani stylistické chyby. Po grafické stránce je text zpracován také poměrně zdařile. Co se týká písma, kvituji jeho velikost, ale co může čtenář překvapit, je zvolený font, jenž je bezpatkový, avšak je nutno přihlédnout k tomu, že je v celé publikaci jednotné, takže spolu koresponduje teoretický text s textem v ilustracích a komiksových bublinách. Není to tedy nutné automaticky považovat za minus, ba naopak bych v tom shledávala pozitivum.

    Celkově hodnotím publikaci Co byla a co je televize: Dobrodružná výprava za obrazovku pro malé i velké velmi pozitivně. Je to titul s přidanou hodnotou. Kdy vám autoři předávají své znalosti a zkušenosti čtivou a zábavnou formou. Dále je skvělé, že jsou texty a ilustrace zastoupeny rovnoměrně a četba tak baví, protože si máte neustále co prohlížet. Obrázky jsem si naprosto zamilovala, jsou živé, realistické a zároveň mají edukativní funkci. Ještě než jsem svazek otevřela, zaujala mě barevná obálka se zajímavým provedením názvu titulu. Interesantní je i zvolený formát, který odpovídá A5 v horizontální poloze. O přečtení mě přesvědčila zajímavá anotace. Za vyzdvihnutí stojí i systematická struktura jednotlivých kapitol, v níž jsem se velmi dobře orientovala. Při čtení si odpočinete, ale zároveň se dozvíte spoustu nových věcí, nebo si připomenete to, co jste již zapomněli.

    Publikaci mohu vřele doporučit všem milovníkům populárně naučných knih, ale i těm, kteří se rádi dívají na televizi a rádi by se dozvěděli něco o tomto médiu, jež přenáší audiovizuální materiál.

    Grafické hodnocení knihy

    Bibliografické údaje (zdroj: www.databazeknih.cz):

    Žánr

    Literatura naučná, Pro děti a mládež, Encyklopedie

    Vydání

    2020, Argo

    Počet stran

    80

    Jazyk vydání

    český

    Vazba knihy

    pevná/vázaná

    ISBN

    978-80-257-3306-6

  • Volným pádem – Markéta Harasimová

    Volným pádem – Markéta Harasimová

    Volným pádem – úvodka

    V minulém týdnu, tj. 1. května, jsem publikovala recenzi jedné z knih, které Markétě Harasimové vyšly v měsíci dubnu. V dnešní recenzi, jejíž datum vydání jsem vybrala účelově s ohledem na tematiku knihy, pojednám o druhé z nich, jíž je titul Volným pádem, který vyšel pod hlavičkou autorčina nakladatelství MaHa. Důvodem toho, proč jsem pro vydání zvolila právě dnešní den, je fakt, že v tomto roce se 8. květen nese ve znamení oslav dne matek a román Volným pádem naplňuje toto téma hned několika možnými způsoby. S ohledem na to, že jsem přečetla téměř všechny knihy, které autorka sepsala, mám s čím srovnávat. Tato kniha je překvapující svou odlišností od jiných autorčiných děl. Stejně jako v recenzi, která vyšla v minulém týdnu, musím poznamenat, že námět i tematika vás překvapí. Svazek v sobě ukrývá velkou dávku napětí, emocí, strachu, ale i příjemných chvil, ty jsou ale tentokrát upozaděny, protože se budeme v rámci žánrového vymezení pohybovat v opět v oblasti psychothrillerů.
     

    Něco málo o autorce (zdroj: cbdb.cz):

    Markéta Harasimová je autorka, jež si vydobyla své místo na poli české literární scény. Na svém kontě má pod hlavičkou vlastního nakladatelství MaHa vydaných dvanáct titulů pro dospělé čtenáře (Poháry touhy, Osmnáct, Potemnělý ráj, Černá vdova, Doktorka Viktorie, Purpurové doteky, Hedvábná past, Vůně noci, Klinická smrt, Smrtelný hřích, Jak chutná strach a dnes zmiňovaný román Volným pádem), dva dětské a nově jeden romantický pro dospělé pak vyšly pod taktovkou nakladatelství Bookmedia (Z deníku kočičky ŤapičkyKoťátka kočičky Ťapičky a Na kočičí svědomí), celkově je však těch titulů dvacet sedm a  perličkou je, že do roku 2014 vydala celkem deset titulů bez toho, aniž by měla vystudovanou školu s humanitním zaměřením. Její vývoj je na románech zajisté znát. Neustále obměňuje témata a snaží se v dějích vyobrazovat dnešní dobu a život v ní. Její příběhy jsou čtivé, napínavé a svižně ubíhající. Stěžejními tématy jsou problematika sociálních vztahů, láska a milostné vzplanutí či detektivní zápletky.
     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Půvabná, leč poněkud submisivní Linda je po svatbě se sebevědomým Bohdanem přesvědčená, že našla muže snů a její život konečně nabral správný směr. Zamilovaná zprvu ani nevidí, že s ní partner obratně manipuluje, aby na něm byla zcela závislá. Jakmile pak otěhotní, přestane manželovy manévry řešit a věnuje se hlavně mateřství. Stačí však jedno setkání s bývalým milencem a všechno je rázem na prach. Majetnický Bohdan se s Lindou rozvádí a mladá žena se s čtyřletou dcerkou ocitá v kritických finančních potížích. Snaží se svou těžkou situaci změnit, přichází však další osudová rána – malá Barunka umírá. Mladá žena, zdrcená tragédií propadá alkoholu, který se kdysi stal osudným její matce, a to ještě netuší, že pro ni má život připravený další tvrdý direkt… Linda se ocitá mezi bezdomovci, opuštěná a bez jakéhokoli zastání. Hříčkami vrtkavé karmy se tak volným pádem zřítí až na samotné dno a nezbývá jí než doufat v zázrak…“
     

    Základní informace o knize:

    Psychothriller tentokrát s tematikou mateřství vydaný pod názvem Volným pádem vyšel 24. dubna 2022 pod taktovkou nakladatelství MaHa. Pokud vás recenze zaujme a budete si chtít titul pořídit a přečíst, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství. Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Markétě Harasimovénakladatelství MaHa.
     

    Recenze knihy:

    Hlavní hrdinkou románu je Linda, která žije poměrně poklidným životem naplněným časem stráveným s kamarádkami, volnočasovými aktivitami a dostatkem všeho, po čem jen zatouží. Vše se zlomí ve chvíli, kdy se provdá za majetnického, žárlivého a uzurpátorského Bohdana, jenž ji postupně připraví o vše, co má ráda. Dokonce kvůli němu opustí i práci a přijde o vlastní příjmy. Lindě tikají biologické hodiny a stále více touží po děťátku, její přání se po nějaké době naplní. Bude Linda šťastnou matkou? Jak dlouho jí rodinné štěstí a dostatek všeho vydrží? Odpověď získáte, když se začtete do tohoto čtivého, strhujícího a poutavého psychothrilleru. Tady se opět setkáváme s Markétou Harasimovou takovou, jakou ji známe. Z textu prýští emoce, čtenář je napnutý jak struna a ježí se mu chlupy hrůzou, když čte násilné scény, kterých se tu několik objevuje. Je to četba pro milovníky thrillerů a psychologických románů, kterým nevadí tematika smrti a násilných scén.
     
    Jak už jsem psala i v předchozích recenzích, Markéta Harasimová ráda pracuje s různorodými tématy, což dokazuje i svou novinkou Volným pádem. Tentokrát otevřela témata jako je rodinný život, touha po mateřství, rozdíl mezi životem v dostatku a nedostatku či sociálních vztahů ve společnosti. Mohla bych jmenovat i celou řadu dalších témat, ale s ohledem na to, že nerada poskytuji spoilery, tak tady svůj výčet utnu. Hledání dalších tematických a námětových rovin ponechám na čtenářovi samotném a na jeho vlastní interpretaci textu.
     
    Volným pádem – obálkaPříběh je, jak jsme zvyklý u platformy nakladatelství MaHa, vepsán do různě dlouhých kapitol, jež jsou číslovány. Čtenář tudíž dopředu neví, o čem daná kapitola bude. Vypravěč dění kolem Lindy sleduje zpovzdálí a je realizován objektivizovanou er-formou, která je občas nabourávána polopřímou řečí (Lindiny myšlenky/vnitřní hlas) či přímou řečí realizovanou mezi jednotlivými postavami. S ohledem na to, že je text vepsán do různě dlouhých kapitol, tak ty delší jsou nabourávány vynechaným řádkem, což dopomáhá k tomu, že se vyprávění posouvá dále. Kompozice je chronologická, i když je nutné zmínit i fakt, že prolog je kapitolou, která se v textu objeví znovu, tudíž můžeme mluvit o retrospektivě. V retrospektivních pasážích autorka sází zejména na vzpomínky hlavní postavy, jež ji na jednu stranu v těžkých chvílích utápí, ale jindy ji zase pomáhají k tomu, aby se vyšvihla ze dna. Styl Markéty Harasimové ruku v ruce s kompozicí, tematikou a náměty doslova přiková čtenáře do křesla. Popisované situace jsou živé a hodně realistické, takže si je čtenář může poměrně snadno představovat. Vyprávění je díky tomu věrohodné, procítěné, plastické a barvité. Z jeho autenticity až běhá mráz po zádech. Celkově vše přispívá k tomu, že je čtenář snadno vtažen do děje, což je zapříčiněno konkrétně aktivací jeho fantazie.
     
    V románu se objevuje pár postav, jež jsou charakterizovány do větší hloubky, protože do děje zasahují delší dobu, nebo v něm hrají nějakou větší roli. Určitě sem můžeme zařadit hlavní protagonistku Lindu, Bohdana, Petra Otavu či Barunku. Dále se v textu objevují postavy, které jsou popsány jen povrchně, protože do děje tolik nezasahují, protože jsou epizodní, na chvíli se v příběhu objeví, pak zmizí a již se neobjeví.
     
    Jak jsem již podotkla výše, děj je odvyprávěn v objektivizované er-formě, a to v minulém čase. Když autorka chtěla zvýšit napětí, použila přítomný čas. Budoucí čas používala zejména v polopřímé řeči, kdy hlavní postava přemýšlela o tom, co se bude dít dále, co bude dělat, jak se zachová, co má říci a podobně. Všechny tyto postupy přispívají k atraktivitě a autenticitě textu. Úderné party, při kterých běhá čtenáři doslova mráz po zádech, jsou realizovány formou krátkých vět či výpovědí. Děj je bohatý na popisné pasáže, které plní funkci brzdy ve vyprávění. Objevují se charakteristiky postav, popisy prostředí, situací či času. Zpomalení děje není na závadu, spíše naopak si čtenář vyprávění více užije a vychutná. Abych pravdu řekla, některé pasáže jsou tak náročné na psychiku, že občas knihu chtě nechtě zavřete, vydýcháte se a znovu se do četby ponoříte. Vyprávění jako takové se čte velmi dobře, ale jak vyplývá z předchozí věty, pro tematickou náročnost si budete pravděpodobně dělat krátké pauzy (extrémně krátké pauzy), protože se od titulu nebudete moci odtrhnout do té doby, dokud nezjistíte, jak vše dopadlo.
     
    Celkově hodnotím psychothriller Volným pádem velmi pozitivně. Příběh je sice hodně psychicky náročný, ale i přesto se čte téměř sám. Jak jsem naznačovala, při interpretaci jsem si dělala malé pauzy, hlavně tedy v těch pasážích, které byly náročné na psychiku. Téma potěší zejména milovníky psychologických románů a titulů Markéty Harasimové. Když mi byl titul autorkou nabídnut, byla jsem nadšena, protože její knihy mám opravdu moc ráda. Když jsem se začetla, kniha si mě hned získala, protože autorka již v prologu nechodí kolem horké kaše a připraví čtenáře na to, co musí za několik kapitol následovat. Je to poutavý a čtivý příběh. Zmíním-li tematiku mateřství, musím konstatovat, že je zpracována hned z několika úhlů pohledu. Můžeme vnímat úlohu milující matky, matky, která byla svými dětmi zapuzena, matky, jež si se svou novou rolí nedokáže poradit a mohla bych takto jmenovat dále. Děj je uveden prologem a zakončen epilogem, celkem je vepsán do 31 kapitol a kniha má celkem 336 stran. Líbí se mi i grafická stránka, kdy je použito přiměřeně velké patkové písmo, pro nadpisy kapitol je použito bezpatkových verzálek. Typografie a sazba jsou zvládnuty dobře. V sekci grafiky potom musím vyzdvihnout i obálku, kde jsem zpočátku nechápala, proč je na ni vyobrazena oranžová plyšová kočka, ale když se do příběhu začtete, hned všechno pochopíte. Autorčin styl jsem si oblíbila již při prvním setkání s její knihou a stále mě baví, protože na sobě Markéta Harasimová stále pracuje a s každou další knihou přijde nějaké překvapení. Její texty se čtou dobře a i když jsou svazky obsáhlejší, zdatnější čtenář je bude mít přečtené během pár večerů. Z četby tohoto titulu jsem si odnesla neočekávaný čtenářský zážitek a ještě teď, když si vzpomenu na některé scény, tak mi vstávají chlupy strachem. Zároveň mi často stoupaly slzy do očí.
     
    Román Volným pádem mohu vřele doporučit všem milovníkům psychothrillerů, románů s tematikou rodinných tragédií či sociálních románů. Nesmím ale opomenout ani příznivce příběhů Markéty Harasimové.
     
    Hodnocení 5
      

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Žánr
    Romány, Pro ženy, Psychothrillery, Literatura česká
    Vydání
    2022, MaHa
    Počet stran
    336
    Jazyk vydání
    český
    Vazba knihy
    pevná / vázaná
    ISBN
    978-80-88363-18-7
  • Na kočičí svědomí – Markéta Harasimová

    Na kočičí svědomí – Markéta Harasimová

    Na kočičí svědomí – náhled

    Měsíc duben je významným jak pro Markétu Harasimovou, tak i pro její příznivce. Jistě si pokládáte otázku, proč tomu tak je? Odpověď je poměrně snadná, autorce v dubnu vyšly hned dvě knihy. O první z nich pojednám dnes v tomto článku a recenzi druhé si ponechám v záloze na příští týden. Dalo by se říci, že vydání obou recenzí je účelově naplánováno na dvě data, jež jsou v měsíci květnu nejvýznamnější, a to 1. květen – lásky čas (recenze knihy Na kočičí svědomí) a 8. květen – den matek (recenze knihy Volným pádem). Kniha Na kočičí svědomí je plná nečekané lásky k němé tváři. Novela je již třetím titulem v řadě, jenž autorka vydává pod hlavičkou nakladatelství Bookmedia. Jak jsem psala již v několika předchozích recenzích, autorčiny knihy jsem přečetla téměř všechny a musím říci, že tento titul se od všech ostatních diametrálně odlišuje. Na druhou stranu však tematicky doplňuje knihy, jež autorka vydala ve zmiňovaném nakladatelství. Všechny tři tituly totiž pojednávají o kočkách. Dalo by se říci, že námět, tematika i styl psaní budou pro čtenáře velkým překvapením. Kniha je tentokrát vhodná pro chvíle odreagování, protože je napsána s lehkostí, hravostí a v neposlední řadě také s láskou. Vyprávění je prosyceno velkou dávkou emocí, ale objevuje se i napětí a strach, avšak v úplně jiné formě, než tomu je v případě psychothrillerů.
     

    Něco málo o autorce (zdroj: cbdb.cz):

    Markéta Harasimová je autorka, jež si vydobyla své místo na poli české literární scény. Na svém kontě má pod hlavičkou svého nakladatelství vydaných dvanáct titulů pro dospělé čtenáře (Poháry touhy, Osmnáct, Potemnělý ráj, Černá vdova, Doktorka Viktorie, Purpurové doteky, Hedvábná past, Vůně noci, Klinická smrt, Smrtelný hřích, Jak chutná strach), dva dětské a nově jeden romantický pro dospělé pak vyšly pod taktovkou nakladatelství Bookmedia (Z deníku kočičky ŤapičkyKoťátka kočičky Ťapičky a dnes zmiňovaná novinka Na kočičí svědomí), celkově je však těch titulů dvacet sedm a  perličkou je, že do roku 2014 vydala celkem deset titulů bez toho, aniž by měla vystudovanou školu s humanitním zaměřením. Její vývoj je na románech zajisté znát. Neustále obměňuje témata a snaží se v dějích vyobrazovat dnešní dobu a život v ní. Její příběhy jsou čtivé, napínavé a svižně ubíhající. Stěžejními tématy jsou problematika sociálních vztahů, láska a milostné vzplanutí či detektivní zápletky.
     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Když Beáta jednoho mrazivého listopadového rána najde na ulici opuštěné kotě, rozhodne se mu pomoct. Jenže ona zvíře nikdy neměla a vlastně ani žádné nechce. Věci se ale zamotají tak, že se z Beáty a černého kotěte brzy stanou přátelé na život a na smrt. Kočka navíc jako by odháněla všechny neperspektivní partnery, kteří se kolem mladé ženy motají. Co se ale stane, když Beátin nejmilejší tvor zničehonic zmizí?“
     

    Základní informace o knize:

    Novela pro ženy a milovníky koček s názvem Na kočičí svědomí vyšel v první polovině měsíce dubna v nakladatelství Bookmedia. Pokud vás recenze zaujme a budete si chtít titul pořídit a přečíst, můžete tak učinit na stránkách e-shopu KNIHCENTRUM.cz. Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Bookmedia a zároveň i Markétě Harasimové, která vše ochotně zařídila.
     

    Recenze knihy:

    Hlavní hrdinkou titulu je Beáta, jež žije se svým partnerem Michalem, který v den, kdy začíná vyprávění, slaví narozeniny. Ještě než dojde k samotné oslavě, vše se zvrtne, pohádají se a Michal se z jejího života vytrácí. Cestu jí však poměrně záhy jednoho pochmurného mrazivého ráno překříží černé kotě. Co se stane, když se kotěti rozhodne poskytnout azyl? Jak se promění její hodnoty? A co partneři? Odpověď dostanete, když se začtete do této milé, strhující, poutavé a zároveň čtivé novely. Oproti autorčiným dalším dílům je text naplněný klidem a nejsou v něm žádné násilné scény. Takže mohu říci, že se jedná o pohodové a odpočinkové čtení, jež oceníte třeba na dovolené.
     
    Markéta Harasimová je čtenáři oceňována poměrně často za různorodost použitých témat. Ani tentokrát nevstoupila podruhé do stejné tematické řeky. Co je však mnohem větším překvapením, je fakt, že vybočila i ze zajetých kolejí psychothrillerů. Není však vhodné tvrdit, že tyto vody úplně opouští. O tomto tvrzení vás přesvědčím v recenzi, která vyjde v příštím týdnu. Ústředním tématem je tentokrát láska mezi člověkem a zvířetem, dále se řeší sociální vztahy a otázka rodičovství. V díle se pochopitelně objevuje mnohem více témat a námětů, ale mým cílem není spoilování. Zodpovězení některých otázek přenechám na vaší vlastní interpretaci.
     
    Na kočičí svědomí – obálkaPříběh je tentokrát vepsán do krátkých kapitol, jež nesou název, který odvolává k tomu, co se v následujících stránkách odehraje. Jelikož jsou kapitoly krátké a vypravěč, jímž je sama Beáta, sleduje jen to, co se děje kolem ní samotné a kočky Packy, nebylo nutné text nijak nabourávat pomlkami v podobě vynechaných řádků, na což jsme z jiných románů autorky zvyklí. Kompozice je chronologická a jen občas se objevují pasáže retrospektivní, v nichž vypravěčka zprostředkovává své vzpomínky. Kromě kompozičního zpracování, tematiky a námětů hodně přispívá k lehkosti příběhu i styl psaní Markéty Harasimové. Její popisy jsou živé, poměrně často se objevují i humorné situace. Vyprávění je plastické, barvité, věrohodné a procítěné. Děj tedy působí autenticky. Čtenář je díky těmto postupům snadno vtažen do centra dění, k čemuž také přispívá aktivace čtenářovy fantazie. Jedním z charakteristických prvků autorčiny tvorby jsou tzv. vnitřní monology, s jejichž pomocí snadno zjistíme, co si postava myslí a jak se cítí. V případě této novely máme přímý vhled do postavy hlavní protagonistky.
     
    V této novele se vyskytuje jen pár postav, kdy všemu dominuje právě Beáta a ostatní protagonisté jsou upozaděni. Neznamená to však automaticky, že by do děje nijak nezasahovali. Nejvýraznější je zejména postava kamarádky Adély, která je Beátinou vrbou a zároveň rádkyní, protože pochází z rodiny milovníků a chovatelů koček, tudíž má s chovem čtyřnohého mazlíčka mnoho zkušeností. Ostatní postavy jsou opravdu spíše epizodními figurami, které se na okamžik dějem mihnou, ale pak zase zmizí a již se neobjeví. Tyto postavy jsou ale i přesto vykresleny poměrně hloubkově, protože mnohdy právě jejich charakteristika odpovídá na otázku, proč už se v ději nikdy neobjeví.
     
    Děj je odvyprávěn v subjektivizované ich-formě převážně v přítomném čase, což přispívá k atraktivitě a autenticitě. Občas se objevuje budoucí a minulý čas. Použití krátkých vět potom slouží ke zvyšování napětí. Pro nahlédnutí do myšlenek hlavní protagonistky je použito polopřímé řeči. Děj je bohatý na popisné pasáže, které děj částečně zbrzdí. Tyto části se zaměřují převážně na charakteristiky postav, popis zvířete, prostředí a situací. To, že je děj zpomalen, ničemu nevadí, ba naopak, čtenář si příběh více vychutná a odnese si z něj daleko větší zážitek. Vyprávění se velmi dobře a rychle čte. Mohu vám garantovat, že se od titulu neodtrhnete, dokud jej nedočtete až do konce.
     
    Celkově hodnotím novelu Na kočičí svědomí velmi pozitivně. Příběh je milý a dá se číst kdykoliv, když chce člověk relaxovat. Prostě a jednoduše je to oddechové čtení, které vás potěší a pohladí po duši. Dokonce v textu naleznete poměrně velké množství humorných scén. Téma potěší zejména milovníky koček. Kniha si mě získala pro čtivý, poutavý a laskavý děj. Titul musím vyzdvihnout i po grafické stránce. Je použito přiměřeně velké patkové písmo, které vede oči po řádcích. Nadpisy jsou psané bezpatkovými kapitálkami. Typografie a sazba je také zvládnutá bravurně. Dalším faktorem, který mě oslovil, je obálka, na které je vyobrazeno velké okno, před nímž sedí dívka s kočkou a hledí ven. Na okně je zavěšen balón, který zastupuje cestovatelský instinkt. Svazek má celkově 258 stran, což mě překvapilo, protože jsem u autorky zvyklá na větší obsáhlost. S ohledem na to, že se text dobře četl, tak jsem jej měla přečtený poměrně rychle. Autorčin styl jsem si velmi oblíbila, protože mě baví. V jejích knihách se vždy objeví něco nového a neotřelého, co mě překvapí. Markéta Harasimová od té doby, kdy jsem si přečetla první její knihu, urazila velký kus cesty. Obdivuji to, že na sobě pracuje a neustále se posouvá kupředu. Z četby jsem si odnesla milý čtenářský zážitek a již teď vím, že tuto knihu budu číst vždy, když mi bude smutno, protože mě zaručeně obveselí a pobaví.
     
    Novelu Na kočičí svědomí mohu vřele doporučit všem romantikům a milovníkům koček, kteří mají rádi humor a autentický popis života se čtyřnohým mazlíčkem. Zároveň nesmím zapomenout ani na autorčiny příznivce.
     
    Hodnocení 5
     

    Bibliografické údaje:

    Žánr
    Novely, Pro ženy, Příroda, zvířata
    Vydání
    2022, Bookmedia
    Počet stran
    260
    Jazyk vydání
    český
    Vazba knihy
    pevná / vázaná s přebalem
    ISBN
    978-80-7639-130-7