Mezinárodní den objímání se slaví 21. ledna a připomíná nám, že jednoduchý fyzický kontakt může být velmi léčivý. Myšlenka, že se lidé navzájem objímají, se poprvé rozšířila už v 80. letech 20. století. Od té doby se tento den stal příležitostí k tomu, abychom si uvědomili, jak moc nám může prospět malý projev blízkosti.
(Pokračování textu…)
Nálepky, samolepky nebo prostě „lepíky“ – drobnosti, které máme často za samozřejmost. Přesto nás provázejí od dětství až do dospělosti. Objevují se v sešitech, diářích, na obálkách balíků, v práci i doma. Ať už si to uvědomujeme, nebo ne, samolepky jsou nenápadnou, ale stálou součástí našich dní.
(Pokračování textu…)
Každoročně 10. ledna si připomínáme Mezinárodní den tuleňů, lachtanů a velryb. Tento den nás zve k zamyšlení nad osudem mořských savců, kteří jsou stále častěji ohrožováni lidskou činností – znečištěním oceánů, změnami klimatu i úbytkem přirozeného prostředí. Přestože žijí ve vodě, dýchají vzduch a o svá mláďata pečují podobně jako suchozemští savci.
(Pokračování textu…)
Začátek ledna patří těm, kteří nemají potřebu být neustále slyšet, a přesto toho mají mnoho co říct. Druhého ledna si totiž připomínáme Světový den introvertů – svátek všech tichých pozorovatelů, snílků a přemýšlivých duší, které svět často přehlíží, přestože ho vnímají s mimořádnou hloubkou.
(Pokračování textu…)
„Nepropadejte panice!“ – tato slavná věta se stala symbolem humoru a nadhledu Douglase Adamse, britského spisovatele, jehož dílo spojuje inteligentní vtip, absurditu i hlubší filozofické podtóny. Adams dokázal proměnit zdánlivě nesmyslné otázky o smyslu života, vesmíru a vůbec v chytrou satiru o lidské existenci.
(Pokračování textu…)
Vydávání knih je často spojeno s otázkou autorských práv. Pokud má být dílo zpřístupněno čtenářům i v jiné zemi, nakladatelství musí vyjednat práva na překlad. Tyto dohody umožňují, aby se příběh dostal k novému publiku v jejich rodném jazyce. Práva na překlad se prodávají buď přímo zahraničním nakladatelům, nebo prostřednictvím literárních agentů. Ti zprostředkovávají kontakt mezi autorem a trhem, kam má kniha zamířit.
(Pokračování textu…)
Alternativní historie je literární žánr, který si pohrává s myšlenkou „co kdyby“. Představuje nám svět, kde se dějiny odvíjely jiným směrem, než jak je známe z učebnic. Ačkoli se opírá o skutečné události, postavy a prostředí, kombinuje je s hypotetickými scénáři. Díky tomu dokáže čtenáře přivést k zamyšlení nad tím, jak křehká a zároveň určující může být jediná historická událost. Tento žánr se často objevuje ve sci-fi literatuře, ale proniká i do dalších oblastí beletrie.
(Pokračování textu…)
Pojem retelling doslova znamená převyprávění již existujícího příběhu – ovšem v novém pojetí. Tento přístup se v posledních letech stal velmi populárním, zejména v žánru romantické fantasy, ale proniká i do dalších oblastí literatury. Umožňuje autorům znovu oživit staré báje, mytologii či známé pohádky a nabídnout čtenářům odlišný úhel pohledu, často obohacený o současný jazyk a moderní témata.
(Pokračování textu…)
Téma zániku světa fascinuje čtenáře i autory už dlouhá desetiletí. Katastrofické scénáře se liší – někdy je to vyčerpání přírodních zdrojů, jindy nákaza proměňující lidi v zombie či invaze mimozemských civilizací. Společným jmenovatelem je napětí, strach z neznámého a touha po přežití. Apokalyptické příběhy nám zároveň nastavují zrcadlo a nutí nás přemýšlet, jak bychom se v podobné situaci zachovali.
(Pokračování textu…)
Myšlenka, zda lze změnit minulost, provází lidstvo už po staletí a stala se jedním z oblíbených témat nejen ve sci-fi literatuře. Čtenáři i autoři si kladou otázku: je náš osud předem daný, nebo máme možnost zasáhnout do běhu událostí? Tato fascinace plyne z přirozené lidské touhy po nápravě chyb, po druhé šanci a po hledání alternativních cest životem.
(Pokračování textu…)