Štítek: Vyšehrad

  • Muž, který sázel stromy – Jean Giono

    Muž, který sázel stromy

    Jean Giono

    muz-ktery-sazel-stro-175330Tato kniha si mě získala hned na první pohled, je tak uzoučká, maličká a přesto obsahuje silný příběh o muži, jenž miloval nade vše přírodu kolem sebe. Autor zde barvitě vypráví své cesty a okamžiky, kdy se setkal s tímto úctyhodným mužem, kterého nic nezastavilo v jeho úsilí o les plný zdravých stromů. Při čtení si užijete každého slova a mohu vám garantovat, že se třeba i zamyslíte nad svým chováním v přírodě. Co nám však o této poutavé knize prozradí její popis?

    (Pokračování textu…)

  • Vzlet a pád Albrechta z Valdštejna

    19/20

    Rekviem

    Jaroslav Durych

    ObálkaObálkaProstřednictvím této recenze bych vám ráda představila knihu, jež byla napsána koncem 20. let 20. století a pyšní se podtitulem malá valdštejnské trilogie. I přesto je krásně čtivá a hlavně je útloučká. Při četbě si budou libovat milovníci kontrastů, hrůz a morbidností, těch v díle najdete velké množství.
    Oficiální anotace (zdroj: databazeknih.cz):
    Durychova „menší valdštejnská trilogie“ vznikla na okraji jeho trilogie větší, rozsáhlého historického románu Bloudění. Rekviem dokresluje osud Albrechta z Valdštejna a jeho spiknutí třemi epizodickými příběhy z  doby, kdy Albrechtův životní příběh byl již dovršen smrtí. Tři povídky jsou na jedno téma: na konflikt statečnosti a zbabělosti, věrnosti a  zrady, velikosti skutečné a jen předstírané. Jednotlivé povídky vyšly roku 1927 (Kurýr) a 1928 (Budějovická louka a Valdice).
    Tuto knihu jsem četla kvůli školním povinnostem a musím říci, že jsem vůbec nelitovala, protože si mě ihned získala a vtáhla do děje, který je psán neskutečně zajímavě. Podle toho, co jsem se o díle dozvěděla v hodinách literatury, jsem měla velký strach knihu vůbec otevřít, ale neotevřít ji by byla chyba – to již teď vím.
    Kniha vyšla již v několika vydání, já četla knihu vydanou v nakladatelství Vyšehrad roku 1971. Úplně první vydání vyšlo již v roce 1929. Toto dílo je dovětkem rozsáhlého románu Bloudění.
    Jak jsem již psala, kniha je velice útloučká a je tištěna vcelku velkými písmeny, takže vám bude četba rychle utíkat. Stránky nejsou potištěny celoplošně, plocha tisku je v porovnání s formátem menší. Kniha obsahuje 3 povídky a každá má svou úvodní stránku s názvem a obrázkem, jenž se k ní váže. Přebal knihy je žluté barvy a není na něm nic zvláštního, tedy pokud pomineme jméno autora, díla a vydavatelství.
    Zaměřím-li se na děj, musím konstatovat, že byl velice zajímavý a na málo stránkách bylo shrnuto nepřeberné množství informvací, z nichž vám bude často běhat mráz po zádech. Nemůžeme zde mluvit o žádném napětí, ale na druhou stranu zde můžeme sledovat poměry za 30leté války, můžeme sledovat vztah lidí k Albrechtu z Valdštejna. Jeho vzestupy a pády, což se projevuje i ve stylu psaní autora.
    Hlavními tématy, kterých si můžeme v díle povšimnout jsou konflikty statečnosti a zbabělosti, věrnosti a zrady, velikosti skutečné a jen předstírané, vznešenosti srdce proti vznešenosti zevnějšku zakrývající sprostou nízkost.
    Durychův jazyk se v této knize vyznačuje množstvím kontrastních spojení, zejména si můžeme povšimnout čistoty, přesnosti a monumentální strohosti celého díla. I přes tuto strohost je dílo považováno za literární skvost. I sám velký kritik F. X. Šalda ho považoval za tzv. malé arcidílo.
    Celý příběh je odvyprávěn v er-formě s občasnými dialogy. Sledovat zde můžeme i rozsáhlé popisy přírody, postav a budov. Často je líčena bída, pochmurnost, osudovost, síla a statečnost lidí žijících v nepříznivých časech 30leté války. Mnohdy si v textu povšimneme použití metafor, přirovnání, kontrastů, prvků morbidnosti. Toto vše podněcuje fantazii čtenáře.
    Malá ochutnávka:
    „Kurýr se vzpřímil a spatřil pod sebou háj palisád jako kůly pro nesčetné řady zločinců. Hrotily se natahovaly se hladově a špičatě. Ve skoku se překlonil přes hlavu koňskou. (…) Cítil, že letí a bylo mu blaženě. Lebka pyšně a zpupně zapraštěla o palisádu. A bylo ticho, jen roztržený kůň v posledním tažení bil podkovami alarm, jehož už nikdo neslyšel. (str. 34)
    Co se týče kompozice, ta je v tomto díle čistě chronologická, nedochází k žádným odbočkám a vyprávění tak krásně plyne. Není ničím rušeno.
    Tuto knihu vřele doporučuji vaší pozornosti, protože jsou to naprosto skvělé a výstižné barokizující historické povídky, které nesmí utéct vaší pozornosti, tedy v případě pokud nejste slabé povahy. Za sebe knihu hodnotím krásnými 98 %.
    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
    Žánr:                  Povídky, Literatura česká
    Rok vydání:        1971, 1. vydání originálu: 1929
    Počet stran:        76
    Nakladatelství:    Vyšehrad
    Vazba knihy:       vázaná s přebalem