Upíří mýty versus realita
Datum 14. června by možná v kalendáři jako první zaujalo legendárního hraběte Drákulu. Naštěstí v našem reálném světě místo krvelačných monster z hororových příběhů potkáváme spíše hrdiny všedního dne. Právě polovina června je totiž celosvětově zasvěcena těm, kteří se o nejvzácnější tekutinu dobrovolně dělí s ostatními – a to nikoliv pro ukojení hladu, ale pro záchranu lidských životů.
Jak vznikla tradice Dne dárců
Tento významný svátek nevznikl náhodou. Oficiálně byl vyhlášen v roce 2005 a stály za ním ty nejvýznamnější globální instituce: Světová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce a také Mezinárodní federace organizací dárců krve. Cílem této iniciativy bylo nejen veřejně poděkovat těm, kteří krev bezplatně darují, ale také zvýšit povědomí o tom, jak kriticky důležitá tato tekutina pro moderní medicínu je.
Tajemství data: Kdo byl Karl Landsteiner?
Volba 14. června má hluboký historický význam. V tento den se roku 1868 narodil rakouský biolog a lékař Karl Landsteiner. Právě on zásadním způsobem změnil dějiny lékařství, když identifikoval hlavní krevní skupiny (A, B a C – dnes nula). Později se podílel také na objevení takzvaného Rh faktoru. Jeho vědecká práce, za kterou v roce 1930 obdržel Nobelovu cenu, konečně umožnila bezpečné provádění krevních transfuzí bez rizika pro pacienta.
Krevní skupiny a česká stopa
Ačkoliv je Landsteiner celosvětově uznávaným objevitelem krevních skupin, v našich končinách si zaslouží zmínku ještě jedno jméno – český psychiatr Jan Janský. Ten v roce 1907, zcela nezávisle na Landsteinerovi, popsal klasifikaci lidské krve do čtyř základních skupin (I, II, III, IV). Janský k tomuto objevu došel při výzkumu duševních chorob, když hledal souvislost mezi vlastnostmi krve a psychickým stavem pacientů. Dnes po něm v Česku nese jméno ocenění pro zasloužilé dárce: Janského plaketa.
Tekutá naděje pro medicínu
Krev a krevní plazma jsou v nemocnicích potřeba doslova každou sekundu. Využívají se nejen při akutních operacích, po těžkých autonehodách nebo při komplikovaných porodech, ale jsou klíčové i pro onkologicky nemocné pacienty či lidi s poruchami srážlivosti krve. Navzdory obrovskému pokroku v oblasti moderních technologií a vědy se lidskou krev dodnes nepodařilo uměle vyrobit. Dárci tak zůstávají jediným zdrojem této životodárné tekutiny.
Jak můžete pomoci i vy?
Oslavit Světový den dárců krve můžete tím nejlepším možným způsobem – návštěvou nejbližšího odběrového centra. Darování krve trvá jen několik minut, ale pro někoho jiného může znamenat celou budoucnost. Pokud sami krev z medicínských důvodů darovat nemůžete, skvělou službu uděláte i tím, že budete šířit osvětu mezi svými přáteli, rodinou nebo právě skrze sociální sítě a webové stránky.
Zdroj informací: Literární kalendář 2026, Knihy Dobrovský
Napsat komentář