Devátou knihou, kterou jsem v rámci výzvy Rok s Tolkienem přečetla, se stal první díl slavné trilogie Pán prstenů – Společenstvo prstenu. Už od dětství patří filmové zpracování mezi mé oblíbené, a tak mě zajímalo, jak na mě zapůsobí původní knižní verze. Kniha mě mile překvapila svou hloubkou i tím, jak věrně se film drží Tolkienovy předlohy, což rozhodně nebývá u adaptací pravidlem.
(Pokračování textu…)
Kniha Okcidentalismus: Západ očima nepřátel autorů Iana Burumy a Avishaie Margalita přináší jedinečný pohled na napjaté vztahy mezi Západem a Východem. Autoři se snaží rozplést spletitou síť předsudků, stereotypů a ideologií, které formovaly vnímání Západu mimo jeho hranice. Úvodní kapitola s výstižným názvem Střet generalizací dává tušit, že čtenář se vydává na cestu plnou intelektuálních výzev a hlubokých úvah o kulturních rozdílech i o vzájemném nepochopení civilizací.
(Pokračování textu…)
Kniha Vyřídit si účty se ke mně dostala spíše náhodou – byla součástí bonusové nabídky v rámci Čtenářského koutku ČBDB. Za běžných okolností bych po tomto titulu pravděpodobně nesáhla, ale nakonec jsem ráda, že jsem mu dala šanci. Tato neplánovaná čtenářská zkušenost se ukázala jako zajímavé rozšíření obzorů a příjemné zpestření čtenářského repertoáru.
(Pokračování textu…)
Kniha Nicholase Sparkse Jen pár zázraků je dojemným příběhem, který od prvních stran zasáhne čtenáře svou hloubkou a upřímností. Autor mistrně pracuje s emocemi – střídá chvíle napětí, naděje i bolesti a vytváří tak vyprávění, které se dotkne srdce každého, kdo v literatuře hledá lidskost a porozumění. Díky silné emotivní lince se čtenář snadno vcítí do postav a prožívá jejich radosti i ztráty, jako by byly jeho vlastní.
(Pokračování textu…)
Kniha Jana Berwida-Buquoye Zpackaný atentát s podtitulem Tajuplné erotické pozadí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha aneb k čemu se měl přiznat můj otec! otevírá kontroverzní a dosud málo probádané otázky kolem jedné z nejznámějších událostí českých dějin. Autor se nespokojuje s oficiální verzí příběhu, jak ji známe z učebnic, ale nabízí čtenáři pohled zcela nový – a místy až šokující.
(Pokračování textu…)
Ke čtení hororu Kruh od Kodži Suzukiho jsem se dostala díky výzvě Čtenářského klubu ČBDB. Sama od sebe bych po této knize nejspíš nesáhla, a právě proto pro mě byla čtenářská zkušenost o to zajímavější. Ukázalo se, že někdy je dobré vystoupit z komfortní zóny a dát šanci žánru, kterému se běžně nevěnuji.
(Pokračování textu…)
Kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky od J. R. R. Tolkiena je skvělým úvodem do světa Středozemě a potěší každého, kdo miluje dobrodružství, napětí i kouzelnou atmosféru fantasy. Příběh sleduje nečekané dobrodružství hobita Bilba Pytlíka, který se navzdory své pohodlné povaze vydává na dalekou a nebezpečnou výpravu. Putování plné draků, trpaslíků a tajemných míst má své kouzlo a působí jako pohádka, která však skrývá hlubší témata přátelství, odvahy a proměny osobnosti. Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky patří k příběhům, ke kterým se čtenář rád vrací. Sama jsem si dopřála re-reading této knihy, a i tentokrát mě dokázala pohltit stejně jako poprvé.
(Pokračování textu…)
Ke knize Kořist od islandské autorky Yrsy Sigurðardóttir jsem se dostala v rámci společného čtení pořádaného instagramovým účtem @cteme.spolecne. Bez této příležitosti bych po knize sama od sebe pravděpodobně nesáhla, ale nakonec jsem byla velmi ráda, že jsem se do ní pustila.
(Pokračování textu…)
Kniha Fenomén Adolf Loos Miroslava Zelinského mě zaujala už svým názvem a především tím, že jsem na ni narazila po přečtení autorovy publikace o Joži Plečnikovi. Bylo mi jasné, že chci pokračovat v objevování významných osobností architektury, a právě Loosovo dílo se v českém prostředí nabízí jako logická volba. Publikace otevírá čtenáři nejen svět jeho tvorby, ale i fascinující příběh člověka, který dokázal posunout vnímání prostoru na zcela novou úroveň.
(Pokračování textu…)
Na knihu Matky od Jana Koubka jsem narazila zcela náhodou, a to díky Čtenářskému klubu ČBDB, kde byla vybrána jako bonusový titul měsíce. Sama bych po ní pravděpodobně nesáhla, což by byla škoda, protože se jedná o dílo, které dokáže překvapit svou hloubkou a citlivostí. Autor čtenáře hned zpočátku zavádí do prostředí nemocniční vrátnice, kde osmdesátiletý vypravěč otevírá dveře nejen pacientům, ale i jejich příběhům. Už první stránky slibují, že se nebude jednat o obyčejné vyprávění, nýbrž o jemnou mozaiku lidských osudů.
(Pokračování textu…)