Úryvek recenze
Nikdy jsem netušila, že se tak ráda budu prostřednictvím dětských knih vracet do dětských let. Ano, v poslední době jsou mi knihy pro děti a mládež hodně blízké. Z toho důvodu jsem byla nadšená, když mi byla nabídnuta kniha Světlany Glaserové k recenzi. O autorce jsem do této chvíle neměla tušení, a to i přesto, že Osiánův cestovní kotlík je již její čtvrtou knihou. Jeden z předchozích titulů se zabývá problematikou „šmejdů“ a další dva pak vypráví příběhy odehrávající se mezi Čechami a Ruskem. Všechny tři jsou psány podle skutečné události, a dokonce titul Kdopak by se šmejdů bál? v sobě nese autobiografické prvky. Novinka se od předchozích dějů odlišuje nejen svou tematikou a žánrem, ale také cílovou skupinou.
Od knihy můžete očekávat čtivý, strhující a zajímavý příběh, jenž se zčásti odehrává v současnosti a částečně v minulosti. Děj je naplněn fantastickými prvky, dobrodružstvím, ale částečně i tajemstvím. Ruku na srdce, kdo z nás by nechtěl cestovat časem a objevovat radosti a strasti života v historii lidstva? Myslím si, že asi každý z nás má své oblíbené období, kam by se rád podíval. Děti se prostřednictvím tohoto fascinujícího příběhu mohou přenést do doby, kdy naše území obývali Keltové. Kniha má poněkud pohádkový a fantastický nádech. Můžete se tu dozvědět třeba o tom, jak to bylo s některými pohádkami, jež si v dnešní době běžně vyprávíme. Mohu tedy s klidným svědomím říci, že toto vyprávění přiroste k srdci jak malým čtenářům, tak i těm dospělým, kteří mají rádi pohádkové příběhy.
