Štítek: Československý spisovatel

  • Ve znamení touhy

    Stříbrný vítr

    Fráňa Šrámek

    Stříbrný vítrDo této knihy jsem se pustila ze zvědavosti již před pár lety. Z důvodu toho, že jsem asi ještě nebyla dostatečně vyspělá a připravená číst toto dílo, knihu jsem na chvíli odložila. Když jsem se k ní teď vrátila, tak jsem byla velice mile překvapena. Přeci jen, některá klasická díla může číst člověk v každém věku, ale k některým musí dospět. Jsem ráda, že jsem k tomuto dílu dospěla, protože opravdu stálo za to.

    Oficiální anotace z databazeknih.cz:
    Lyrický román českého básníka o problémech dospívání a prvních milostných zmatků.
    Chlapcova rodina, kde otec projevuje málo taktu při výchově syna, zatuchlé prostředí gymnázia, maloměsto se svojí pokřivenou morálkou – to vše hrdiny zrańuje a nutí ke vzpouře. Jak nabývá prvních, často trpkých zkušeností, ztrácí svou bezbrannou přecitlivělost, ale neztrácí víru v krásu života a věčné mládí.
    Toto dílo může být pro některé čtenáře náročné svou metaforičností. Již název knihy vám může napovědět, že se jedná o metaforu. Když se začteme, tak odhalíme, co všechno autor považoval za stříbrný vítr. Každý ve stříbrném větru může spatřovat něco jiného. U někoho to může být nezkrotná touha, u jiného může jít třeba o nenaplněná přání. V tomto díle jde hlavně o touhu.
    Musím říci, že mě velice zaujaly jazykové prostředky, kterými se autor snažil popsat pocity hlavní postavy. Můžeme zde najít spoustu barev, které nám jednotlivé nálady a pocity přibližují. Nebudu se tajit tím, že jsem se v některých situacích v hlavním hrdinovy viděla.
    Kniha monitoruje období dětství a dospívání hlavního hrdiny. Hlavně v druhé zmiňované části si můžeme povšimnout silných emocí, které na nás při čtení působí. Můžeme pozorovat smutek, rozčílení, zamilovanost, radost, škodolibost, ale i spousty dalších. Ten, kdo má rád psychologické čtení a nevadí mu klasická literatura, tak si myslím, že s touto knihou nesáhne vedle.
    Na díle mě trošku mrzelo, že jsem asi zrovna vzala do ruky špatný výtisk, protože se zde vyskytovala spousta jazykových chyb. Myslím si však, že se nejedná o chyby autora. Chyby však nijak nebránily v tom, abych knihu dočetla.
    Bibliografické údaje:
    Žánr:                       Literatura česká – Romány
    Rok vydání:            1976, 1. vydání originálu: 1892
    Počet stran:             340
    Nakladatelství: Československý spisovatel
    Ilustrace/foto:         Jitka Kolínská
    Autor obálky:         Zdenek Seydl
    Vazba knihy:          vázaná s přebalem
    Náklad:                   45 000 ks
    ISBN:                     22-089-76
  • V soudní síni je často pekelné teplo…

    Ignát Herrmann
    Ze soudní síně
    Ze soudní síněTuto knihu jsem vzala do ruky v rámci povinné četby ke studiu na vysoké škole. Do zkoušek jsem však knihu nestihla dočíst, protože čtení ubíralo jiným směrem. Tudíž se tato kniha dostala na můj seznam přání, které jsem si včerejším dnem splnila a povídky dočetla. Níže se dočtete o mých pocitech, které jsem z četby měla.
    K ději knihy: Kniha je složena z 54 povídek z prostředí soudní síně. Jednotlivé povídky jsou vybrány z Národních listů, v nichž autor své příběhy publikoval od roku 1885 do jara 1893.  Jsou řazeny tak, aby se zároveň doplňovaly a dvakrát za sebou se neopakovala jedna zápletka. Každá z povídek je velice zajímavá a svým způsobem kuriózní. Najdete zde loupeže, vraždy a další kriminální zápletky. Můžete zde porovnávat soudnictví v současnosti a dříve. Velice mě zarazila výše tehdejších trestů a když jsem to srovnala s dnešními tresty a morálkou… Více se k tomu vyjadřovat ani nemusím, to si můžete domyslet sami. Prostřednictvím knihy se o tom můžete přesvědčit, popřípadě vyvrátit mé domněnky, sami.
    Co se mi na knize líbilo? První, co musím vypíchnout je to, že povídky jsou krátké a obsahují jen nutné údaje o procesech, jichž se bezprostředně týkají. Autor do každého příběhu vkládá zajímavé jazykové prostředky, kterými příběh oživuje. Originalitou slov zabraňuje jejich opakování. V knize se můžeme setkat ještě s přechodníky a dalšími prvky (např. slovní zásobou) historické češtiny. Není toho mnoho a netvoří to žádnou překážku pro dnešního čtenáře. Mohu tvrdit, že se jedná o velice čtivou záležitost české klasiky.
    Co se mi na knize nelíbilo? Je to zajímavé, ale v tomto případě nemám knize co vytknout. Líbila se mi a dobře se mi četla. Po pravopisné stránce byla naprosto v pořádku. Dějové linie na sebe krásně navazovaly. A vše to do sebe krásně zapadalo.
    Konečné hodnocení knihy: 95 %
    Doporučení: Knihu bych určitě vřele doporučila všem, kteří mají rádi klasiku, ale také těm, které čeká maturita a další podobné ,,radovánky”.  Skvěle se čte.
    Bibliografické údaje:
    Žánr:                        Literatura česká – Povídky
    Rok vydání:             1984, 1. vydání originálu: 1984
    Počet stran:              264
    Nakladatelství: Československý spisovatel
    Edice:                      Slunovrat – malá řada
    Ilustrace/foto:          Jan Kudláček
    Vazba knihy:           vázaná s přebalem
    Náklad:                   36 000 ks
    ISBN:                     22-086-84