Štítek: Knihoměsíc

Vážení čtenáři, přináším vám souhrn všeho, co jsem přečetla a slyšela v měsíci červenci. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.

---

Přečtené knihy:

1. František Kotleta – Válkotvůrci (Válkotvůrci jsou první knihou, s níž jsem se dostala od tohoto autora do styku. Je složena z několika povídek, jež jsou sci-fi a místy mají nádech jiných žánrů. Některé povídky si mě získaly pro svůj humorný náboj. Veškeré texty se dobře četly. Nadchla mě autorova obratnost práce s jazykem a celkově schopnost odvyprávět příběh čtivým způsobem. Ač jsem se s autorem setkala poprvé, již teď mohu říci, že to zajisté nebylo naposledy. Těším se na další setkání s jeho příběhy. Mohu vřele doporučit všem milovníkům sci-fi příběhů, příznivcům Františka Kotlety, ale i těm, kteří od autora nic nečetli a rádi by ochutnali. Jedná se o ochutnávku, která vás přesvědčí a přitáhne vaši pozornost, navíc se jedná o poměrně krátké texty, což je přidanou hodnotou.)

---

Poslechnuté audioknihy:

1. Shelley Readová – Buď jako řeka (Tato audiokniha mě zpočátku příliš neoslovila, ale řekla jsem si, že dám příběhu šanci. Nakonec musím říci, že jsem ráda, protože se mi příběh moc líbil. Myslím si, že hlavním důvodem je i to, že se postupně s vyspíváním hlavní hrdinky proměnil i způsob interpretace. Vyprávění tak působilo přirozeně. Hudební doprovod skvěle podbarvoval atmosféru příběhu o lásce, která skončila mnohem dříve, než mohla zamilovaná dvojice sklidit její plody.)

---

Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.

P.S. Již teď vím, že za měsíc srpen jsem nepřečetla z důvodu příprav na státní závěrečné zkoušky ani jednu knihu, proto jsem se rozhodla tento článek posunout do měsíce září. Od této chvíle se již můžete těšit na minirecenze pravidelně každý měsíc.

Vážení čtenáři, měsíc červen je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.

---

Přečtené knihy:

1. Satoši Jagisawa – Dny v knihkupectví Morisaki (Tento milý román z japonského prostředí potěší všechny čtenáře, kteří mají rádi nekomplikované příběhy s poučením z cizích krajů. Ač je příběh založený spíše na vyprávění o životních radostech, ale hlavně strastech dívky Takako, můžeme tu sledovat projevy japonské kultury. Příběh je dělen na dvě části, které jsou dále členěny na kratší úseky. Děj je čtivý a řekla bych, že se jedná o oddechovou četbu. Kniha je vhodná pro všechny, kdo mají rádi příběhy z japonského prostředí a oddechovou četbu.)
2. Jáchym Topol – Kloktat dehet (Román z pera Jáchyma Topola s názvem Kloktat dehet je zajímavým kontrafaktuálním dílem. Celý příběh je vyprávěn očima hlavního hrdiny, kterému nikdo neřekne jinak než Ilja. Jeho životní cesty jsou spletité. I když uplyne na pouhých 235 stranách přes dvacet let, pořád je tu vyvolávána iluze toho, že je hlavní hrdina stále dítětem. Text románu sám o sobě působí jako překotný tok řeči vypravěče, čehož je dosaženo za pomoci užití neznačené přímé řeči a tzv. smíšené řeči, kde chvilkami může mít čtenář pocit, že neví, kdo zrovna mluví. Celý děj se odehrává v městečku Siřem a jeho přilehlém okolí v rozmezí let cca 1948 až 1968. V textu jsou zachyceny některé historické události, jako je např. akce Ř či vpád vojsk Varšavské smlouvy. V rámci kontrafaktuality se dá mluvit třeba o nebojácném postavení Čechoslováků, kteří se snažili bránit své impérium a sovětským vojskům se nepoddali. Všichni však víme, jak to bylo v aktuální (reálném) světě. Knihu bych doporučila všem, kteří si rádi přečtou texty naplněné fikcí z českého prostředí a jimž nevadí překotné a místy trošku hrubší vyjadřování vypravěče.)
3. Leigh Bardugo – Griša 2: Bouře a vzdor (Pokračování série o Alině Starkové mi přišla lepší, propracovanější a čtivější než jednička. Postavy jsou hmatatelnější a situace lépe popsané. Kniha se mi líbila mnohem více. Jsem již teď zvědavá, zda bude trend stejný i u trojky, na niž se teď chystám. Doporučuji všem čtenářům fantasy literatury a příznivcům autorky Leigh Bardugo.)
4. Josef Formánek – Nevím (Tato kniha je čtivá, poutavá, ale také poučná. Celá je ze života a o životě. Najdete v ní četná moudra, ale také smutné okamžiky, jež člověka zocelí. Kniha je složena z 52 kapitol, jež se skládají do drobných mikropříběhů. Je tu zřejmá i intertextualita, kdy se v textu nacházejí citace třeba z Bible a dalších děl, která autora nějak oslovila. Abych pravdu řekla, jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla, protože mě to donutilo k zamyšlení nad sebou a nad mým životem. Doporučuji příznivcům současné české literatury.)
5. Miloš Doležal – Jana bude brzy sbírat lipový květ (Sbírka čtyřiceti básní je lyrická a naplňuje ji smutek z odchodu nejbližšího člověka, který je v textu doslova hmatatelný. Život člověka je přirovnáván ke krásám přírody. Sbírka je rozdělena do několika oddílů, jež vždy uvádí báseň, jež má v sobě zakódovaný Janin sen. První oddíl směřuje ke konci života Jany, jsou z něj citelné projevy každodennosti, v nichž není patrný radikální životní zvrat. Druhý oddíl v sobě odráží šok z náhlého odchodu ženy, dále je zachycen její pohřeb a rozloučení s ní. Třetí díl je pak bezesporu nejlyričtější, protože v sobě odráží smutek, zoufalství, hněv, skepsi, beznaděj a stesk. Čtvrtý oddíl je nasycen již ztišením emocí, meditací a hledáním útěchy. Pátý oddíl je melancholický a vyplňují jej vzpomínky na Janu. Poslední šestý oddíl je pak spojen s nadějí, duchovní oporou víry a důvěrou v Boha. Vše je propojeno s básníkovou rodnou Vysočinou, jež se do veršů neodmyslitelně propsala. Básně jsou plné metafor, přirovnání, personifikací. Je možné si v některých povšimnout volného verše, avšak jsou tu i takové, které mají pevně zakotvenou strukturu a pravidelný rytmus. Jedná se o povedenou básnickou sbírku. Doporučuji všem milovníkům poezie.)

---

Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.

Vážení čtenáři,

s opožděním vám přináším souhrn všeho, co jsem v měsíci lednu tohoto roku přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.

---

Přečtené knihy:

1. Milan Kundera – Unesený Západ (Unesený Západ od Milana Kundery je velmi zajímavým titulem, jenž v krátkosti poukazuje na potíže střední Evropy a její kultury, jež dle slov autora již dávno není brána coby hodnota. Útlá knížka se skládá ze dvou esejů, a to Nesamozřejmost národa a Unesený Západ. Obě díla jiným způsobem popisují totéž. První text je vstupním projevem Milana Kundery ze IV. sjezdu spisovatelů v roce 1967. Kundera byl za něj komunistickou stranou obviněn z tvorby politické a filozofické opozice. Oba texty mají na čtenáře velký dosah a vedou jej k zamyšlení o českém národu. Kniha se mi dobře četla a mohu ji vřele doporučit všem čtenářům, kteří nad přečteným rádi hloubají, studentům historie a literatury a v neposlední řadě i příznivcům Milana Kundery samotného.)
2. Petr Ludwig – Konec prokrastinace (Kniha Konec prokrastinace od Petra Ludwiga mě překvapila svou barvitostí a praktičností výkladu. Z knihy se dozvíte, jak bojovat s odkládáním důležitých věcí, ale i se strachem z neúspěchu, jenž právě často k prokrastinaci vede. Text ja doplněn o ilustrace a grafiky. Ke knize vznikly i webové stránky, kde je možné se dočíst více a případně si tu zájemci mohou stáhnout doplňkové materiály pro praktické cvičení.  Knihu mohu vřele doporučit všem čtenářům, kteří na sobě chtějí pracovat a být úspěšní jak ve studiu či práci, tak v osobním životě.)
3. Mark Greaney – Šedý muž (Šedý muž od Marka Greaneye je velmi poutavým thrillerem, při jehož četbě budete mít poměrně často husí kůži. Hlavní hrdina je opravdový tvrďák, ale to uvidíte sami. Děj se odehrává hned v několika evropských státech a najdeme v něm i českou stopu. Kniha je čtivá, poutavá, a protože se v ní pořád něco děje, tak je neskutečně strhující a zajímavá. Autor při psaní tvořil četné rešerše, týkající se hlavně zbraní, práce s nimi, ale třeba i týmové bojové taktiky. To vše v textu má svoje neodmyslitelné místo. Knihu mohu vřele doporučit všem čtenářům napínavých thrillerů a bojových scén. PS: Dodám, že pokud jste viděli film, vůbec to nevadí, dle vlastní zkušenosti mám pocit, že je adaptace zpracována pouze na motivy a kniha mi přišla asi zajímavější, i když film též nebyl vůbec špatný.)

---

Poslechnuté audioknihy:

1. Agatha Christie – Vražda na Nilu (Audiokniha mě velmi mile překvapila. Jedná se o dramatizaci stejnojmenného románu, jež je udělaná zajímavým způsobem. Posluchač má pocit, jako by byl součástí dění, tomuto pocitu hodně přispívá zvukový podkres, kde šplouchá moře nebo se dohadují obchodníci na tržišti. Výkony vypravěčů jsou výborné, tudíž si audiokniha jako celek zasluhuje velmi pozitivní hodnocení. Překvapením pro mě bylo, že se tu vůbec neobjevil Hercule Poirot, kterého jsem očekávala. Jeho náhradník, jímž byl kněz mu ale výtečně sekundoval. Vřele doporučuji všem milovníkům děl Agathy Christie, ale i těm, kteří si rádi poslechnou dramatizace knih.)
2. Agatha Christie – Svědkyně obžaloby (Audiokniha je pro mě opět milým překvapením. Je to již druhá dramatizace díla této autorky, co jsem měla možnost slyšet. Abych pravdu řekla, moc se mi to líbilo. Forma dramatizace a zvukový podkres docílily toho, že je posluchač součástí děje. Výkony vypravěčů byly procítěné a věrohodné. Audiokniha jako celek si zasluhuje velmi pozitivní hodnocení. Vřele doporučuji všem milovníkům děl Agathy Christie, ale i těm, kteří si rádi poslechnou dramatizace či zkrácené příběhy.)
3. Agatha Christie – Pavučina (Další dramatizace díla legendy klasické krimi. Agatha Christie zpracovala velmi zajímavou a poutavou zápletku, kterou interpreti uchopili bravurně. Opět je vše zpracováno velmi věrohodně, k čemuž přispívá i zvukový podkres. Audiokniha jako celek se mi moc líbila a zasluhuje tedy pozitivní hodnocení. Vřele doporučuji všem milovníkům děl Agathy Christie, ale i těm, kteří si rádi poslechnou dramatizace či zkrácené příběhy.)

---

Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.

 

Vážení čtenáři, měsíc březen je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.

Přečtené knihy:

1. Jan Hlubek – Pouť (Na tuto knihu jsem náhodou narazila v nabídce aplikace Bookport, když jsem hledala titul vhodný pro splnění výzvy Čtenářského kalendáře Knihy Dobrovský. Zadání znělo jasně, měla jsem si přečíst knihu pro děti a toto mě zaujalo. Jedná se o horor, který je navíc okořeněn až detektivní zápletkou. Hlavní rekvizitou tohoto textu je stará hračka, a to kolotoč, který po natažení klíčkem hraje ukolébavku. Ta ale posluchače přenese do děsivého snu, jenž nahání hrůzu. Hlavní hrdinové jsou detailně prokresleni, což platí i o ději celkově. Mohu vřele doporučit všem čtenářům, kteří si rádi přečtou český horor a jímž nevadí trošku dětský jazyk. Rozhodně to stojí za pozornost.)
2. Alex Ahndoril – Až najdu klíč (Alex Ahndoril je novým pseudonymem manželské dvojice, jež vystupuje pod pseudonymem Lars Kepler. Nové jméno s sebou přináší nový koncept, jenž potěší zejména příznivce klasické krimi podobné tvorbě Agathy Christie. Příběh je čtivý a napínavý od začátku do konce. Hlavní hrdinka Julie řeší případ nejen s pomocí své šedé kůry mozkové, skládá si dohromady dílky puzzle, až nakonec přijde k rozuzlení celé záhady. Zajímavé je, jak je to zamotané a na konci vše působí tak logicky a krásně to do sebe zapadá. K rozuzlení se ale musí člověk pročíst a nechat si zamotat hlavu slepými uličkami. Doporučuji všem milovníkům detektivních románů, ale i příznivcům Larse Keplera a Agathy Christie. Věřte, že nový koncept tvorby krásně sedí.)
3. Jaroslava Černá – Vražedná krása (S románem Jaroslavy Černé jsem se setkala poprvé a abych pravdu řekla, zalíbila se mi. Překvapila mě čtivostí a vtažením do děje. Zároveň zvolila i zajímavou kompozici. Nikdy bych neřekla, že když budu znát zhruba někdy od poloviny knihy vraha, přičemž v druhé polovině budou rozplétány jeho pohnutky, že to bude takhle zajímavé a napínavé do poslední chvíle. Velmi zajímavé a mohu vřele doporučit všem čtenářům, kteří si oblíbili knihy Vlastimila Vondrušky či Jana Bauera, ale pochopitelně i příznivcům autorky samotné.)

Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.

Vážení čtenáři, měsíc únor je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.

Přečtené knihy:

1. Wagner Willian, Julian Voloj – Černý a bílý: Vzestup a pád Bobbyho Fischera (Komiksové zpracování životopisu americké šachové hvězdy druhé poloviny minulého století své čtenáře uchvátí výborným zpracováním. Kniha se čte téměř sama. Zaujala mě grafickým zpracováním, ale i příběhem. Život tohoto velikána židovského původu čtenáře v mnohém překvapí, zároveň vás utvrdí v tom, že nic nemusí být takové, jaké se to na první pohled zdá. Knihu mohu doporučit všem milovníkům komiksů a životopisů.)
2. Leigh Bardugo – Griša 1: Světlo a stíny (První díl série mě překvapil. Abych pravdu řekla, moc jsem nevěděla, co si pod pojmem Grisha představit. Když jsem se pak pomalu začala nořit do víru příběhu, byla jsem mile překvapena. Svět titulu je zpracován poměrně zajímavým způsobem. Stejný pocit jsem měla i z postav, avšak nechci, aby to vyznělo, že kniha je bezchybná. Drobnosti se tu určitě najdou. Některé postavy jsou vykresleny jen velmi povrchně, což si myslím, že je v některých případech škoda. Na druhou stranu si ale myslím, že je to daň za poměrně malý formát. Ve čtečce má příběh pouhých 265 slidů. I tak je to ale podle mého velmi kvalitní dílo, které určitě stojí za pozornost a přečtení. Již teď se těším na pokračování.)
3. Markéta Prášková – Klobouky z Agarveny 1: Rodinné tajemství (Tato kniha v sobě uzavírá krásný a milý příběh o dvou dětech, dvou kloboucích, jedněch prázdninách a cestování časem. Vyprávění je kouzelné a vede čtenáře k pochopení rodinných vazeb, ale i k dobrodružnému poučení. Časové oddělování ve vyprávění se odehrávalo na základě proměn jazyka. Jazyk historické doby byl založen na inverzi, jejíž funkci asi malé dítě pravděpodobně neodhalí a dospělý zase bude vnímat zvolený jazykový předěl za zvláštní. Trošku to tahá za oči. I přes to knihu hodnotím pozitivně a už teď se těším, jak to bude pokračovat.)

Poslechnuté audioknihy:

1. Agatha Christie – Černá káva (Výborná dramatizace titulu Agathy Christie. Tentokrát se v příběhu objevuje jeden z nejznámějších detektivů, a to Hercule Poirot. Zápletka byla zajímavá od začátku do konce a rozuzlení překvapilo. Interpetace byla procítěná a výborná. Dílo bylo uvěřitelné i díky použitému zvukovému podkresu. Musím říci, že jsem si audioknihu užila plnými doušky. Mohu ji vřele doporučit všem milovníkům detektivních příběhů od Agathy Christie, Hercula Poirota, ale i zkrácených verzí příběhů.)
2. Yasmina Reza – Tři verze života (Dnes jsem doposlouchala tuto zajímavou a nevšední audioknihu. Abych pravdu řekla, chvilku mi trvalo, než jsem se s dějem sžila. Některé věci jsou mi záhadou, ale předpokládám, že to byl záměr autorky. Vypravěči se svých úloh zhostili s vervou a jejich výkony stojí za vyzdvihnutí. Děj byl zvláštní, nacházíme se se čtyřmi (pěti) postavami v jednom prostoru a čase. Na situace, které se odehrají, je nahlíženo třikrát a pokaždé jinak. Předpokládám, že k úplnému pochopení titulu asi časem dospěji. Audioknihu doporučím všem, kteří mají rádi audioknižní dramatizace a vícehlasé audioknihy, ale i díla o životě.)
3. Jaroslav Havlíček – Helimadoe (Audiokniha, která vás zavede do jednoho malého městečka na přelomu 19. a 20. století, je velmi zajímavá. Hlavní hrdina, který se jmenuje Emil, je chlapcem, jenž onemocní a v rámci léčby se seznámí s doktorem Hanzelínem. Ten je otcem pěti dívek – Heleny, Lidmily, Marie, Dory a Emy. Celá audiokniha je obrázkem české společnosti dané doby, již můžeme sledovat očima malého Emila. Titul namluvil Václav Knop a musím říci, že se mu to velmi povedlo. Hudební doprovod je instrumentální a k danému příběhu velmi dobře zvolený. Audioknihu mohu doporučit všem milovníkům české klasické literatury, ale i příznivcům sociálních románů a příběhů z dětství.)

Četli jste, nebo jste slyšeli některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.