Slovo proti slovu – Markéta Harasimová

Krátce před konce loňského roku se jistě zaradoval každý příznivec Markéty Harasimové. Důvodem k radosti bylo vydání jejího nového thrilleru s názvem Slovo proti slovu. Tento román byl vydán opět pod hlavičkou autorčina nakladatelství MaHa. Ráda bych vám tuto novinku představila prostřednictvím dnešní recenze. S ohledem na to, že jsem přečetla téměř všechny knihy, jež autorka napsala, mám možnost srovnání. Musím konstatovat, že titul se od všech ostatních opět v mnoha ohledech liší. Tematikou i námětem autorka znovu sahá po jiném kalibru, jenž je tentokrát snad ještě údernější než kdy předtím. Kniha je plná intrik, napětí, strachu a rozjitřených emocí, ale objeví se i pár příjemných okamžiků, jež jsou, jak už z textu vyplývá, spíše upozaděny. Pokud by mělo dojít k žánrovému vymezení, knihu bez zaváhání zařadíme k psychothrillerům.

Co byla a co je televize: Dobrodružná výprava za obrazovku pro malé i velké – Tereza Cz Dvořáková a kolektiv

Prázdniny jsou v plném proudu a vybízejí člověka k tomu, aby poznával nové věci. Pěkné počasí jej vytáhne zákonitě ven k vodě, či do přírody na výlety. Co ale dělat v deštivém a chladném počasí, kdy by ani psa ven nevyhnal? Dobrým společníkem je kniha. Přidanou hodnotou pak může být její náplň, já jsem si v těchto horkých dnech otevřela titul, jenž je primárně určen pro dětské či dospívající zvídavé čtenáře, ale nepohrdnou jí ani dospělí (pro mnohé může mít nádech nostalgie). Asi se ptáte, proč jsem sáhla zrovna po tomto titulu, důvody jsou dva. Jedním z nich je to, že jsme před nějakou dobou titul pořídili do naší domácí knihovny, a protože nemám ráda, když knížky leží jen tak bez povšimnutí v regálku, přečetla jsem si ji. Druhou příčinou je pak fakt, že jsem v loňském roce začala studovat navazující magisterské studium a zapsala jsem se do předmětu teorie a kritika literatury pro děti a mládež, kdy jednou z podmínek pro udělení zápočtu byla recenze a videorecenze titulu vybraného z časopisu Nejlepší knihy dětem. Konkrétně jsem titul Co byla a co je televize: Dobrodružná výprava za obrazovku pro malé i velké objevila ve výtisku z období podzim 2020/jaro 2021. O výběru čtiva tedy bylo rozhodnuto. Jak se mi kniha líbila? To se dozvíte, když budete číst dále.

Volným pádem – Markéta Harasimová

V minulém týdnu, tj. 1. května, vyšla recenze jedné z knih, které Markétě Harasimové vyšly v měsíci dubnu. V dnešní recenzi, jejíž datum vydání jsem vybrala účelově s ohledem na tematiku knihy, pojednám o druhé z nich, jíž je titul Volným pádem, který vyšel pod hlavičkou autorčina nakladatelství MaHa. Důvodem toho, proč jsem pro vydání zvolila právě dnešní den, je fakt, že v tomto roce se 8. květen nese ve znamení oslav dne matek a román Volným pádem naplňuje toto téma hned několika možnými způsoby. S ohledem na to, že jsem přečetla téměř všechny knihy, které autorka sepsala, mám s čím srovnávat. Tato kniha je překvapující svou odlišností od jiných autorčiných děl. Stejně jako v recenzi, která vyšla v minulém týdnu, musím poznamenat, že námět i tematika vás překvapí. Svazek v sobě ukrývá velkou dávku napětí, emocí, strachu, ale i příjemných chvil, ty jsou ale tentokrát upozaděny, protože se budeme v rámci žánrového vymezení pohybovat v opět v oblasti psychothrillerů.

Na kočičí svědomí – Markéta Harasimová

Měsíc duben je významným jak pro Markétu Harasimovou, tak i pro její příznivce. Jistě si pokládáte otázku, proč tomu tak je? Odpověď je poměrně snadná, autorce v dubnu vyšly hned dvě knihy. O první z nich pojednám dnes v tomto článku a recenzi druhé si ponechám v záloze na příští týden. Dalo by se říci, že vydání obou recenzí je účelově naplánováno na dvě data, jež jsou v měsíci květnu nejvýznamnější, a to 1. květen – lásky čas (recenze knihy Na kočičí svědomí) a 8. květen – den matek (recenze knihy Volným pádem). Kniha Na kočičí svědomí je plná nečekané lásky k němé tváři. Novela je již třetím titulem v řadě, jenž autorka vydává pod hlavičkou nakladatelství Bookmedia. Jak jsem psala již v několika předchozích recenzích, autorčiny knihy jsem přečetla téměř všechny a musím říci, že tento titul se od všech ostatních diametrálně odlišuje. Na druhou stranu však tematicky doplňuje knihy, jež autorka vydala ve zmiňovaném nakladatelství. Všechny tři tituly totiž pojednávají o kočkách. Dalo by se říci, že námět, tematika i styl psaní budou pro čtenáře velkým překvapením. Kniha je tentokrát vhodná pro chvíle odreagování, protože je napsána s lehkostí, hravostí a v neposlední řadě také s láskou. Vyprávění je prosyceno velkou dávkou emocí, ale objevuje se i napětí a strach, avšak v úplně jiné formě, než tomu je v případě psychothrillerů.

Poslední tečka za Rukopisy – Miloš Urban

Jak jsem psala před pár dny v jednom ze starších Knihoměsíců, začala jsem v říjnu studovat navazující magisterské studium. V této recenzi bych vám chtěla představit knihu, jež mi pomohla splnit hned dva předměty, a to současnou českou literaturu a novější české dějiny od roku 1792 do roku 1848. Asi si ťukáte na čelo, jak je to možné, ale vězte, že tomu tak je. Kniha, již vám chci v této recenzi představit, je debutem dnes známého autora úspěšných románů. Kniha naplňuje přesně to, co autor dle všeho zamýšlel. Jak o autorovi, tak o titulu se více dočtete níže.