Letní měsíce se naplno přihlásily o slovo a my pomalu začínáme řešit nejen to, co budeme dělat o dovolené, ale také to, jakou knihu si s sebou vezmeme. Pokud máte rádi sociální romány naplněné něžnou romantikou a trochou erotiky, ráda vám představím titul, jenž vám zajisté udělá radost a splní veškeré vaše požadavky a očekávání. Jedná se o dílo, o jehož předprodeji jsem vás již informovala na konci června. S ohledem na to, že je titul momentálně ve zmíněném předprodeji, k jeho vydání by mělo dojít v případě úspěchu kampaně nejpozději v měsíci lednu následujícího roku, můžete si jím tedy zpříjemnit buď dlouhé zimní večery, anebo si jej nechat na následující letní dovolenou. V románu toho kromě romantiky a špetky erotiky najdete ještě mnohem více. Johanka Jančová do něj zakomponovala spoustu zajímavých témat. Příkladem mohou být vztahy na pracovišti, vztahy mezi kamarádkami, vztahy v rodině, těhotenství a v neposlední řadě také smrt. Seznam by byl samozřejmě mnohem delší, ale něco chci nechat zahalené v hávu tajemství, abyste se měli na co těšit.
Titul je zajímavý tím, že vás dějem neprovází pouze jedna hlavní protagonistka, je jich tam rovnou pět, jimž nahlédneme pod drobnohledem do jejich životů a budeme sledovat jejich osudy, jež nejsou zrovna procházkou růžovou zahradou. Všechny postavy jsou ve středním věku a mají svůj rozum, podle něhož se řídí. Někdy se jim daří, jindy zase šlápnou ve svých rozhodováních a činech vedle a musí své chyby napravovat. Prostřednictvím tohoto mohou nejen ženy, ale i muži nahlédnout do ženské duše a psychiky a mohou tak mnohé záležitosti pochopit. Je tedy zřejmé, že se nejedná o žádné prvoplánové a laciné čtení.
Něco málo o autorce (zdroj: Pointa.cz):
Autorka, která se ukrývá pod pseudonymem Johanka Jančová, toho o sobě z logických důvodů moc neprozrazuje. Zájemcům o knihu Přísná (a občas tak trochu nymfomanka) prozrazuje, že má ráda tajemství, knihy a psaní příběhů. To vše se pochopitelně odráží v její tvorbě. Svou prvotinu se rozhodla vydat pod pseudonymem hlavně z toho důvodu, že chtěla psát otevřeně, opravdově a nechtěla se ohlížet na city okolí, což by jí při tvorbě mohlo limitovat zábranami, přirozenou stydlivostí, avšak také všeobecnými společenskými předsudky.
Oficiální anotace (zdroj: Pointa.cz):
„Kdyby Jiřinka bývala tušila, že kvůli objevenému deníku skončí v Bohnicích, nikdy by ho nechtěla číst. A nebýt kolegyně Martiny, dost možná by v blázinci byla doposud.
Neznámá autorka deníku kvůli nemocnému manželovi a dalším okolnostem potlačuje svou přirozenost. Jenže cokoli se dlouho potlačuje, musí jednou zákonitě bouchnout. A tak je to i v jejím případě – zachvátí ji touha po jiném muži. Ovládat ji nedokáže ani v momentě, kdy zjistí, že čeká vytoužené dítě.
Deník nečekaně končí a nikdo netuší, co se s jeho pisatelkou stalo. Rozvíří ale atmosféru v malé redakci a je osou, která protíná i další příběhy jednotlivých žen v knize. Ty zažívají různé zkoušky osudu a také pátrají po identitě autorky deníku. Odhalí ji? A jak dokážou obstát ve svých vlastních životech?“
Základní informace o knize:
Sociální román s romantickou i erotickou dějovou linií s názvem Přísná (a občas tak trochu nymfomanka) od autorky Johanky Jančové je nyní v procesu předprodeje. Pokud bude vybrán dostatečný obnos, bude publikace vydána prostřednictvím projektu Pointa. Na vydání titulu se můžete podílet i vy.
Recenze knihy:
Když se mi ozvala autorka s nabídkou, zda bych její knihu nepropagovala, nemohla jsem odmítnout, byla to velká výzva. Původně jste si měli přečíst pouze článek o jejím předprodeji, ale slovo dalo slovo, a proto právě teď čtete i recenzi. Od knihy jsem zpočátku očekávala něco úplně jiného, něco hodně kontroverzního, ale opak byl pravdou. Příběh byl psán tak, jakoby ho sepsal sám život. Situace, jež jsou v románu popsané, by se klidně mohly odehrát i ve skutečnosti. Kniha v sobě uzavírá příběh, jenž se zabývá mnoha tématy, která ovlivňují životy člověka, nebo se schovávají pod slupkou tabu, jež se často bojíme před světem odhalit.
Příběh je opravdu hodně silný a působí realisticky. Jak jsem psala výše, hlavních hrdinek je v textu hned pět. Magdaléna je ambiciózní a chce dosáhnout povýšení, udělá pro to cokoliv, což hodně ovlivňuje osudy ostatních protagonistek. Martina je přátelská a ochotná pomoci lidem v nouzi. Jiřinka je slabším kusem v kolektivu zejména kvůli smutné události v rodině, proč její slabosti nevyužít? Marie je v redakci časopisu, v níž pracují všechny tři dříve zmíněné hrdinky, pravou rukou šéfredaktorky Julie, která se snaží působit přísně, ale vnitřně to takto nastavené nemá. Jak se tyto ženy spolu sžijí a jakým způsobem zasáhnou do životů ostatních? Některým hrdinkám autorka ochotně nechává čtenáře nahlížet do jejich soukromí, jiné můžeme sledovat spíše zpovzdálí. Dějištěm se téměř pro celou knihu stala Praha, v případě jedné z hrdinek se pak objevuje zmínka o chatě, kde není zmíněno přesné místo, nicméně to není pro příběh vůbec důležité.
Anotace je velmi zajímavá a zároveň v sobě ukrývá tajemství, jež čtenáře doslova vybízí k interpretaci. Krátký popisný text vám nastíní, co můžete od svazku očekávat, ale rozhodně neprozrazuje příliš. Obálka plně odpovídá obsahu, jenž v sobě ukrývá nejen radosti lásky. Vyobrazení je umělecky ztvárněno velmi dobře a je tak působivé, že se do něj přímo zamilujete. Pokud jste se dívali do nabídky, co všechno můžete získat v předprodeji, je tam mimo jiné také jedinečná možnost ke svazku získat i plátno s obrázkem z obálky. Z obáky vyzařuje zamilovanost a pohoda. Na pozadí v odstínech fialové barvy jsou vykresleny postavy dvou milenců držících se za ruce, jež se odrážejí v kaluži, rybníku, nebo nějakém jezírku. A teď už k samotné knize. Když jsem si otevřela ve čtečce recenzní pdf, byla jsem velmi mile překvapená, jak rychle a snadno jsem se do vyprávění začetla, zaujala mě nejen náplň textu, ale také jeho grafické zpracování. Autorka zvolila přiměřeně velké patkové písmo, jež se dobře čte, kromě toho je ale použito také zajímavého formátování celé stránky. Text je zarovnán klasicky zleva a je strategicky umístěn přesně do poloviny stránky.
Velkou devizou titulu je, jak jsem již poznamenala v úvodním odstavci, že není monotematický. Johanka Jančová do něj zakomponovala celou řadu témat, a to od lásky, sociologických vztahů na různé úrovni, těhotenství, života až po smrt. Každá z hrdinek si prochází různými životními radostmi a strastmi a ukazují, co všechno může běžného člověka v životě potkat. Jak se hrdinkám podaří s nástrahami osudu poprat?
Postav se v románu příliš neobjevuje. Dalo by se říci, že je tam pět hlavních protagonistek, které jsou detailně charakterizovány a popsány. Něco je napsáno přímo, něco naopak nepřímo prostřednictvím situací. Pak tu je ještě pár vedlejších postav, o nichž se moc rozepisovat nemohu, protože bych tvořila spoilery, což není cílem této recenze. Ony vedlejší figury by se daly rozdělit na dva typy. Jeden by obsahoval ty, které jsou epizodní. To znamená, že do děje zasáhnou párkrát a ihned zase mizí. Pak tu je ale druhá sorta, v níž jsou takové postavy, jež do děje nějakým způsobem zasahují častěji a působí na něj, ale nedají se označit za hlavní.
Jazyk díla je chvilkami mladistvý a chvílemi vyzrálý. Ve větší míře je ale obsažena spíše druhá skupina. Obě se spolu krásně doplňují a vykreslují atmosféru. Zároveň ale ani nemůžeme přesně říci, pro jakou věkovou skupinu je text určen. S ohledem na námět je ovšem jasné, že bude spíše pro skupinu 18 a výše. V textu se objevuje velké množství dialogů mezi jednotlivými postavami, v nichž můžeme vycítit expresivitu, a to jak pozitivní, tak i tu negativní. Z toho plyne, že děj je naplněn četnými emocemi a pocity. V textu se můžete setkat s celou řadou neočekávaných zvratů, které jsou velmi překvapivé a neustále vás poženou k tomu, abyste už konečně zjistili, jak to všechno dopadne.
Dílo je kompletně sestaveno logicky a přehledně, a to i přes komplikovanost kompozice, o níž se v tomto případě dá hovořit jako o směsici chronologie s paralelou a obě tu stojí v rovnováze. Trošku upozaděna je kompozice retrospektivní, která se sice objevuje, ale v menší míře. Na veškeré dění je nahlíženo z úhlu pohledu přímo nezúčastněného vypravěče, jenž vše sleduje spíše zpovzdálí (er-forma), akorát v případě deníku je použito z logického důvodu subjektivní ich-formy. Příběh je tudíž velmi působivý. Autorka v převážné většině používala minulého času, když chtěla přidat na napětí, použila přítomný nebo budoucí čas. Po celou dobu četby bude Johanka Jančová útočit na vaši pozornost a zároveň bude aktivovat vaši fantazii. Z tohoto důvodu se lépe sžijete s postavami a budete mít pocit, jako byste s nimi vše prožívali. Tento fakt hodně přispívá na čtivosti a atraktivitě textu.
Celá kniha se skládá z osmnácti různě dlouhých kapitol, v nichž se střídají pohledy hlavních protagonistek. Kompletně má vyprávění krásných 288 stran. Každá kapitola je očíslovaná, ale nemá svůj název a vždy po přečtení pár řádek poznáme, čí osud právě sledujeme.
Můj názor na knihu je velmi pozitivní a myslím si, že tento titul je vhodným zpestřením letních prázdnin a dovolené. Nejedná se o nic náročného na interpretaci, i když se to tak zpočátku může jevit. Vyprávění jsem hltala od první stránky a příběh mi přímo ubíhal před očima, protože mi sednul nejen obsahově, ale i formálně a graficky. Jak jsem již psala výše, vše je pěkně zamotané, a proto mě to hnalo k tomu, abych neustále četla dál a odhalila, jak to ve skutečnosti všechno je. Text je zpracován velmi kvalitně a čtivě. Postavy, ale i prostředí jsou detailně propracované. Je zřejmé, že byl text sepsán opravdu precizně. Velmi oceňuji i multitematičnost, jež je zřejmá. Jedná se o oddechovku, která potěší nejen čtenářky, ale i čtenáře. Dílo hodnotím 100 %, která si plně zaslouží.
Publikaci mohu vřele doporučit nejen ženám od 18 let, ale i mužům, kteří chtějí nahlédnout do ženské duše a psychiky. Potěší zejména milovníky sociálních, avšak i romantických románů s erotickými linkami.
Bibliografické údaje:
| Žánr |
sociální a romantický román |
| Počet stran |
288 |
| Jazyk |
český |
Román nám nabízí ucelený příběh, jenž je přímočarý a neobsahuje žádné odbočky a vedlejší dějové linie. Vše se točí kolem hlavní hrdinky. Kompozice je tedy převážně chronologická s menšími skoky, kde autorka postupně přechází od věku dospívání až k dospělosti. Avšak je nutné konstatovat i fakt, že s ohledem na prolog, jenž je vyprávěn v době současné, ostatní kapitoly jsou s ohledem na něj retrospektivní a chronologicky navazují až epizody poslední a epilog. Upozorňuji, že text je zejména v první třetině poměrně bohatý na surové scény, ale jakmile se přes tuto smutnou část pročtete, příběh již není tak psychicky náročný. Veškeré situace jsou věrohodně, procítěně a barvitě zpracovány, což působí autenticky. Díky tomu autorka aktivuje vaši fantazii a vy si tak snadno můžete představovat, co se v příběhu děje. Při četbě si můžete povšimnout četných vnitřních monologů. Nahlédnout můžete nejen do myšlenek Eriky, ale i jejích rodičů. Některé pasáže hovoří za vše a vysvětlují či možná spíše dokreslují celou mozaiku.
Jistě se ptáte, proč jsem sáhla zrovna po této knize. Když se mi ozvali z nakladatelství s nabídkou, zda bych nechtěla napsat recenzi některé z uvedených knih, tato mi padla do oka již svým názvem. Jelikož jsem studovala dějepis a tematika koncentračních táborů a druhé světové války jako takové patřily k mým oblíbeným, bylo mi tedy jasné, co mohu od titulu očekávat. Neváhala jsem a otevřela jsem si anotaci, jež mě utvrdila v mých domněnkách. Kromě názvu a anotace se mi také zalíbila zajímavě zpracovaná obálka svazku.
Čtenář by si měl Zrcadlo Věčnosti přečíst vícekrát, protože se texty obsažené ve sbírce dají interpretovat různě, a to právě na základě jeho aktuálního rozpoložení. Z vícečetného čtení si odnesete lepší čtenářský požitek. Při prvním čtení na vás mohou básně působit poměrně depresivně a smutně, ale po vícerém přečtení dojdete k poznání, že autor mezi řádky uschoval i jiné poslání, jež je mnohdy silnější než ono povrchní, jež postřehnete při prvním čtení. Jakmile se naladíte při četbě na stejnou vlnu jako autor sbírky, pochopíte vše, co chtěl básník svým dílem říct.
