Z mého kraje – Antonín Sova (minirecenze)

Vážení čtenáři, prostřednictvím této minirecenze bych vám chtěla představit velice milou básnickou sbírku. Je to další z těch, které bych mohla číst stále dokola a neokoukaly by se mi. Je to sbírka, která oplívá svým specifickým kouzlem, stačí se jen začíst do úvodního slova, jenž nám představuje autora a jeho život. Vše, co se z tohoto úvodu dočteme, vypovídá o vztahu autora k jeho rodnému kraji, odtud plyne i název, jenž tato sbírka nese.

Autor se v díle vypisuje ze své lásky k rodnému kraji. Rád se sem aspoň ve vzpomínkách vrací. V díle můžeme najít i jeho melancholii a jistou míru smutku, protože v období největší lidské zranitelnosti – dětství, mu umírá jeho maminka. S tímto faktem se srovnává velice dlouho. Z jeho básní pak vyplývá velká dávka smutku, i přesto však vycítíme i radost z toho, že může formou básně svůj rodný kraj oslavit.

Tato básnická sbírka se mi velice líbila, ač byla trošku smutná. Nicméně lyrické popisy vesnice a okolní přírody byly vypsané tak brilantním způsobem, až se mi tajil dech. To jsem však ještě nezmínila ilustrace, které se v knize vyskytovaly, ty byly tak neskutečně realistické, vše jste si mohli krásně představit a procházet se se Sovou po náměstí, po škole, po dědině, prostě všude, kam vás chtěl ve své sbírce básní zavést. Této sbírce básní dávám krásných 100 %, které si plně zaslouží.

Žánr:                   Poezie
Rok vydání:        2010, 1. vydání originálu: 1893
Počet stran:         57
Nakladatelství:    Tribun EU
ISBN:                  978-80-7399-096-1