První dojmy z knihy
Na knihu Matky od Jana Koubka jsem narazila zcela náhodou, a to díky Čtenářskému klubu ČBDB, kde byla vybrána jako bonusový titul měsíce. Sama bych po ní pravděpodobně nesáhla, což by byla škoda, protože se jedná o dílo, které dokáže překvapit svou hloubkou a citlivostí. Autor čtenáře hned zpočátku zavádí do prostředí nemocniční vrátnice, kde osmdesátiletý vypravěč otevírá dveře nejen pacientům, ale i jejich příběhům. Už první stránky slibují, že se nebude jednat o obyčejné vyprávění, nýbrž o jemnou mozaiku lidských osudů.
Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
Jmenuju se Petr Ramon a v Tichém Újezdě žiju už osmdesát dva let, začíná zpověď starého muže. Vypravěč příběhu je jako Cháron, jako námořní kapitán, který viděl tonoucí, umírající i ty, které moře záměrně vyvrhlo, přestože se urputně bránili. Jeho manévrovacím prostorem je kamrlík – vrátnice nemocnice, kde strávil celý svůj dospělý život. Jeho vzpomínky však neznají místo ani čas, rozprostírají se přes celé století; před jeho očima defilují dějiny jako dlouhý zrezivělý vlak. Petr Ramon je očitý svědek. A sběratel předmětů. Na vršek registrační skříně ukládá věci, které někdo ztratil, někde zapomněl. Stačí je zahlédnout, stačí se dotknout – každá drobnost iniciuje vyprávění, nastaví stav mysli, vstoupíme do děje spolu s ní. Nejprve je tu válka a zlaté vlasy Věry Mossesové; pak přestoupíme do doby, kdy ještě nebylo možné na krutost zapomenout, a pak k časům, kdy bolest náhle ustoupila jak horečka. Léta sedmdesátá, léta devadesátá. Před našima očima metastázuje kaleidoskop ženských postav. Některé mají děti. A musí se jich nedobrovolně vzdát. Některé nemůžou mít děti, a trpí. A některé je jednoduše mají. Desítky let procházejí kolem vrátnice, kolem strážce brány, různé ženy a zanechávají stopu, znak. Na konci milénia, u konce s dějinami, se film zpomaluje a krouží zpět. Petr Ramon začíná mluvit sám o sobě. A o své matce. A o Emilovi. Poslední slova tisíciletí, nový příběh.
Originální koncepce příběhů
Zvláštností knihy je způsob, jakým jsou jednotlivé kapitoly uvedeny. Vypravěč čtenáře zve do své malé „svatyně“ – vrátnice, kde má starou kartotéku plnou zapomenutých či ztracených věcí. Každý předmět je spojen s osudem konkrétní ženy, a právě z tohoto spojení vznikají poutavé příběhy. Některé z nich jsou lehké a úsměvné, jiné naopak nesou těžší tóny, které nutí k zamyšlení. V textu se střídá ich-forma, jež patří starému muži, a er-forma, která nezaujatě přibližuje svět vyprávěných žen, což knize dodává zvláštní dynamiku.
Hlavní téma a poselství
Středobodem knihy je žena v roli matky. Toto téma je zpracováno s velkou empatií a citem, a to nejen prostřednictvím vypravěče, ale i samotného autora. Zajímavý je pohled muže na ženský svět mateřství, který působí překvapivě autenticky a respektujícím způsobem. Autor se nebojí ukázat různé odstíny tohoto poslání – od radosti a hrdosti po bolest, ztrátu či vyčerpání. Každý příběh se tak stává malým zrcadlem složitého a mnohovrstevnatého fenoménu, jakým mateřství bezesporu je.
Autor Jan Koubek
Jan Koubek je český autor, jehož knihy jsou ceněny pro schopnost vystihnout atmosféru každodenního života a předat ji čtenáři s laskavým nadhledem. Matky jsou již dvaadvacátým svazkem prestižní České řady nakladatelství Odeon, což potvrzuje kvalitu a význam jeho tvorby. V Koubkově psaní je patrná úcta k lidem a jejich příběhům, stejně jako snaha o zachycení drobných okamžiků, které se často stávají klíčem k pochopení širších souvislostí.
Závěrečné hodnocení
Matky jsou knihou, která dokáže čtenáře oslovit svou originalitou i lidskostí. Vypravěčská forma, střídání perspektiv a symbolika ztracených věcí dávají příběhům hloubku, aniž by působily těžkopádně. Dílo doporučuji všem, kteří hledají citlivě napsané příběhy z pera českých autorů, a zvláště těm, kteří chtějí nahlédnout na ženský svět mateřství z netradičního úhlu. Jan Koubek vytvořil knihu, která v sobě spojuje laskavost, moudrost a schopnost podívat se na život z odstupu, jenž přináší věk a zkušenosti. Jediným negativem knihy jsou občasné překlepy, jež vytvářejí jazykové chyby.
Grafické hodnocení:
Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
| Vydáno: | 2012, Odeon |
| 1. vydání originálu: | 2012 |
| Počet stran: | 144 |
| Jazyk vydání: | český |
| Edice: | Česká řada (22.) |
| Ilustrace/foto: | Jaroslav Fišer |
| Autor obálky: | Pavel Hrach |
| Forma: | klasická kniha |
| Vazba knihy: | pevná/vázaná s přebalem |
| ISBN: | 978-80-207-1455-8 |
Napsat komentář