Vážení čtenáři,
měsíc září je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla a slyšela. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.
Přečtené knihy:
1. Roald Dahl – Matylda (Tato dětská kniha má potenciál uchvátit jak dětského, tak i dospělého čtenáře. Jedná se o vyprávění o dívce, jež je výjimečná svou inteligencí, což jí vytváří četné překážky, a to paradoxně zejména v prostředí domova, kde se s jejím nadání nedokáží úplně ztotožnit. Dívka se s tímto snaží vypořádat sama, čímž překvapuje své okolí. Jedná se o knihu, která v sobě nese poselství. Ukazuje dítěti, že pokud je jiné, nemělo by se za svou odlišnost stydět, ale naopak by se jí mělo pyšnit. Je tu zřejmý poukaz na to, že nadání není handicapem. Kromě nadání je tu poukaz i na problematiku šikany, jež je realizována nejen ze strany rodičů vůči Matyldě, ale hlavně ze strany ředitelky školy k učitelům, ale i k žákům. Každá z postav nese příjmení, jež ji výborně charakterizuje. Kniha je čtivá. Kromě toho příběh doplňuje spousta drobných, ale i větších ilustrací, o něž se zasloužil Quentin Blake. Tuto knihu mohu vřele doporučit všem čtenářům. Příběhy tohoto autora mám velmi ráda, právě pro jejich přesah. Není to jen obyčejný text, ale je to vyprávění, které může pomoci.)
2. Stefan Zweig – Královská hra (Tato novela je velkým překvapením. Uzavírá v sobě příběh v příběhu. První vyprávění je zprostředkováno ich-formou vypravěče, jenž je přímo účasten plavbě na lodi, jedná se o muže, jenž stojí o setkání s mistrem šachu, druhé vyprávění potom zprostředkovává Dr. B. S jeho příběhovou linií se dostává čtenář do prostředí gestapáckých výslechů a vězení. Hlavním tématem, na němž je celá kniha vystavena, je hra šachů. Text je čtivý a má potenciál svého čtenáře ohromit. Zpočátku jsem měla potíž se zorientovat v tom, kdo zrovna příběh vypráví. Kniha má 125 stran, kdy je potřeba zmínit, že příběh sám o sobě končí překvapivou pointou na straně 107, na zbylých 18 stranách je životopis autora. Vyprávění je doplněno několika barevnými ilustracemi a kamenorytinami, o něž se postaral Josef Liesler. Knihu mohu vřele doporučit příznivcům krátkých textů s překvapivým rozuzlením, ale i těm, kteří si rádi čtou příběhy z šachového prostředí.)
3. Roald Dahl – Karlík a továrna na čokoládu (Tato dětská kniha uchvátí nejen dětského, ale i dospělého čtenáře. Tentokrát autor vypráví o chlapci, jenž pochází z poměrně chudé rodiny, což vytváří prostor pro řešení ožehavého tématu, s nimž se děti a jejich rodiče potýkají poměrně často. Autor čtenáře vede ke skromnosti, ale i lásce a soudržnosti v rodině. Socioekonomická problematika je v tomto díle zpracována velmi citlivě s ohledem na cílovou skupinu. Je to tedy další autorovo dílo s přesahem a poselstvím. Je tu poukaz na to, že i chudý člověk, může být ve skutečnosti bohatší než ostatní. I tentokrát každá z dětských postav nese jméno, které ji do jisté míry charakterizuje. Výjimkou je potom samotný hlavní hrdina. Kniha je čtivá a zábavná. Kromě toho je příběh opět doplněn spoustou drobných, ale i větších ilustrací, o něž se zasloužil Quentin Blake. Tuto knihu mohu vřele doporučit všem čtenářům, kteří mají rádi příběhy s přesahem a ponaučením.)
4. Jan Koubek – Matky (Na tuto knihu jsem narazila náhodou, a to díky Čtenářskému klubu ČBDB, kde byla kniha bonusovou pro tento měsíc. Abych pravdu řekla, sama bych po knize asi nesáhla, ale o mnohé bych přišla. Titul vypráví osmdesátiletý muž, který přes šedesát let pracuje jako vrátný v nemocnici. Je pozorovatelem životních osudů. Kniha se skládá z několika příběhů o ženách, s nimiž se vypravěč setkal a měl možnost sledovat jejich osudy. Některé příběhy jsou veselé, jiné jsou ale poměrně smutné a těžké. Úvod k jednotlivým příběhům je poměrně zvláštní, představuje se tam sám vypravěč, nechá čtenáře nahlédnout do prostoru své vrátnice, kde má starou kartotéku, na niž odkládá zapomenuté či ztracené věci. Tyto věci má pak spojené s jejich majitelkami, jejichž příběh poutavou formou zprostředkovává. V jednotlivých příbězích se střídají dva typy vypravěče, nejen ich-forma, jež zastupuje staříka z vrátnice, ale i er-forma, jež nezúčastněnou zprostředkovává pohled přímo z úhlu pohledu dané ženy. Hlavním tématem je žena jako matka. Na toto téma je nahlíženo očima muže vypravěče a muže autora, což skýtá velice zajímavý příběh. Jedná se o dvacátý druhý svazek České řady od nakladatelství Odeon. Mohu vřele doporučit všem čtenářům, kteří mají rádi originální příběhy z pera českých autorů.)
5. Miroslav Zelinský – Fenomén Adolf Loos (Na tuto knihu jsem narazila náhodou, a to po dočtení jeho publikace Fenomén Jože Plečnik. Tehdy jsem si řekla, že si chci přečíst i tento titul o další významné osobnosti architektury, s jejíž tvorbou se můžeme setkat v některých městech České republiky. Texty v knize představují nejen Loosovu poetiku tzv. raumplanu, ale též jeho život, jenž je spojen jak s láskou k ženám, tak i s četnými skandály, jež jsou završeny kauzou sexuálního zneužívání nezletilých. Abych pravdu řekla, titul mi přišel velmi zajímavý a dobře se mi četl. S ohledem na bohatou obrazovou přílohu si čtenář vše popisované velmi dobře představí. Najdeme tu množství fotografií z archivu samotného autora, nebo ilustrace, o něž se zasloužil David Vávra. Knihu mohu vřele doporučit všem, kteří se zajímají o architekturu, studentům dějin výtvarné kultury a architektury, ale i těm, kteří si rádi přečtou reálné příběhy ze života.)
6. Yrsa Sigurðardóttir – Kořist (Tento napínavý psychothriller jsem četla v rámci společného čtení instagramového účtu @cteme.spolecne. Sama bych asi jen tak po knize nesáhla, ale musím přiznat, že jsem velmi mile překvapená a nadšená. Nejenže se příběh velmi dobře četl a ubíhal před očima, ale zároveň mi napětí vydrželo až do poslední kapitoly, která byla psaná z úhlu pohledu zločince. Rozuzlení bylo za mě nečekané, ale setkala jsem se i s názorem dalších čtenářů, že vraha odhalili dříve. Knihu hodnotím velmi pozitivně a doporučuji ji všem milovníkům detektivních příběhů, thrillerů a psychothrillerů. Rozhodně stojí za přečtení. Teď na podzim, nebo i v zimě pro její četbu bude i správná atmosféra.)
7. John Ronald Reuel Tolkien – Hobit aneb cesta tam a zase zpátky (Tato kniha patří k mým oblíbeným, o čemž svědčí též fakt, že jsem si dala v tomto měsíci její re-reading. Dobrobružství, které se odehrává kolem hobita Bilba Pytlíka, jsou na jednu stranu děsivá, na stranu druhou hlavní postavu zocelují a dělají z ní skutečného hrdinu. Velmi pozitivně hodnotím přesah a poslání knihy. Čtenář, zejména ten dětský, si uvědomí, že i malí tvorové jsou důležití a že v mnohém dokáží předčit obry. Jak jsem již psala minule, docela mě překvapilo, že kniha je poměrně útlá. Znám filmové zpracování, které má tři díly a spoustu si toho filmaři vymysleli. Kostra příběhu se ale pevně drží knižní předlohy. Příběh hodnotím velmi pozitivně, dobře se čte, je napínavý od začátku do konce.)
8. Kodži Suzuki – Kruh (Tento horor jsem četla v rámci výzvy Čtenářského klubu ČBDB. Přiznám se, že bych asi sama jen tak knihu nečetla. Musím konstatovat, že vyprávění bylo mnohdy napínavé a některé pasáže ve mně vyvolávaly hrůzu. Titul se četl velmi dobře. Některé zápletky mi přišly nadčasové a aktuální. Titul mohu doporučit všem, kdo mají rádi horory, napínavé příběhy a scény plné smrti a nechutností. Filmové zpracování jsem ještě neviděla, ale ráda jej zhlédnu.)
Četli jste některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.
Napsat komentář