První dojem z přečtení
Zimní pohádka ve mně zanechala spíše rozpačitý dojem, přestože mám Shakespearovu tvorbu velmi ráda. Už od prvních stránek jsem cítila, že tentokrát mezi mnou a textem nevzniká tak silné pouto jako u jiných jeho her. Přestože se jedná o dílo s typickými dramatickými prvky, čtení pro mě nebylo tak plynulé ani emotivně podmanivé, jak jsem u autora zvyklá.
Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
Zimní pohádka je hra Williama Shakespearea, napsaná pravděpodobně v roce 1610 nebo 1611. Odehrává se částečně v Čechách (v originále Bohemia). Ve hře se však kromě jména samotného nijak neobjevují české reálie (resp. jsou zcela nesmyslné – přistání na českém pobřeží, absolutně nečeská jména) a existují dokonce pochybnosti o tom, co konkrétně slovem Bohemia Shakespeare mínil. Na vysvětlení jména existuje celá řada teorií (řada lokalit s podobně znějícím názvem atd.). (zdroj: wikipedia.org)
Děj a jeho členitost
Příběh na mě působil místy zmatečně, zejména kvůli velkému množství postav a náhlým dějovým zvratům. Děj se rychle přesouvá, skáče v čase i prostoru a ne vždy nabízí dostatek prostoru pro hlubší pochopení motivací jednotlivých postav. Právě tato roztříštěnost mi ztěžovala ponoření se do příběhu a oslabila můj čtenářský zážitek.
Čechy očima anglického dramatika
Zvláštní kapitolou je zobrazení Čech, které s realitou příliš nekoresponduje. Ačkoliv je zajímavé sledovat, jak Shakespeare pracoval s představou vzdálené země, jeho pojetí Čech působí spíše symbolicky než geograficky či historicky přesně. Tento prvek ve mně vyvolával otázky, nakolik šlo o záměrnou stylizaci a nakolik o neznalost.
Autor a jeho dramatický svět
William Shakespeare zůstává i přes výhrady mistrem dramatického slova a silných emocí. V jeho textech je patrná schopnost pracovat s lidskými vášněmi, vinou, odpuštěním i nadějí. Přestože mě Zimní pohádka neoslovila tolik jako jiná jeho díla, stále je znát autorova jazyková vytříbenost a smysl pro divadelní efekt – vlastnosti, které vyniknou zejména při scénickém zpracování.
Celkové hodnocení
Zimní pohádka pro mě zůstává spíše slabším článkem Shakespearovy tvorby, přesto má své literární kvality. Jako čtenářka jsem tentokrát zůstala lehce zklamaná, avšak připouštím, že v divadelním provedení by na mě hra mohla zapůsobit silněji. Pro milovníky Shakespeara jde o zajímavý text k zamyšlení, i když ne o dílo, ke kterému bych se nutně chtěla vracet.
Grafické hodnocení:
Napsat komentář