Vážení čtenáři,
měsíc květen je za námi a já vám přináším souhrn všeho, co jsem v tomto měsíci přečetla. Snažím se vám zprostředkovat všechny recenze, a to včetně těch, které vycházejí mimo stránky Iwíkovy knihovny. Ke všem recenzím vám vložím odkazy, abyste si mohli o mnou přečtených knihách zjistit více.
Přečtené knihy:
1. Kamil Regent – Star Peace: Vzestup teroru (Je to již pár měsíců od doby, kdy jsem pomáhala tuto knihu propagovat, aby mohla vůbec spatřit světlo světa. Podařilo se. Já měla teď jedinečnou příležitost si tento nevšední a originální příběh přečíst. Kniha mi přišla čtivá a zajímavá. Autor mi otevřel dveře do vesmíru a já si teď kladu otázku, co je pravdy na tom, že v univerzu nejsme sami. Co když nad námi opravdu nějaká Qarqa se svými bytostmi je? Jsme opravdu tou zaostalou civilizací? Příběh, jenž je v knize zachycený, je čtivý a nabitý akcí. Líbí se mi, jakým způsobem autor ztvárnil svět a jednotlivé postavy. Dále musím vyzdvihnout skvělé iluatrace Kristiána Marka, které příběh doprovázejí a dokreslují. Pozitivně hodnotím i grafickou stránku, kde jsou nejen jednotlivé kapitoly, ale i jednotlivé dílčí části textu od sebe odlišeny, takže čtenář přesně ví, kde se nacházejí dějové švy. Doporučuji všem příznivcům sci-fi a fantasy. Těším se na další setkání s tímto nevšedním universem.)
2. Robert Asprin – Další prima mýtus (Tuto knihu jsem otevřela zcela náhodou. Když jsem přemýšlela, co si přečtu tentokrát, řekla jsem si, že otevřu čtečku a že si přečtu první knihu, která na mě v abecedním seznamu vykoukne. Los padl na tento zajímavý počin. Jedná se o čtivý fantasy román, který patří do poměrně rozsáhlé série. Kniha mě vtáhla ihned do dění. Oceňuji, že každá kapitola byla uvedena citátem známých osobností či postav známých děl. Zároveň tyto krátké citace nastínily atmosféru, nebo dění v konkrétní kapitole. Kapitol má kniha 26. Vše se ale čte tak rychle, že zdatný čtenář knihu zhltne za pár hodin. Titul doporučuji všem příznivcům Roberta Asprina a čtenářům fantasy. Jedná se o zdařilý počin. Už teď se těším na další díl.)
3. Nancy Springerová – Enola Holmesová: Případ levoruké dámy (Druhý díl série o sebevědomé, chytré a hlavně samostatné dívce, která žije na konci 19. století, mě opět dostal do kolen. Oceňuji zápletku, která sleduje případ pohřešované aristokratky. Nejvíce čtenáři zatrne ve chvíli, kdy se dívka sama téměř setká se smrtí. Kromě hledání odpovědí na otázky, jež se týkají pohřešované lady Cecilie, se tu ještě objevuje téma Sherlockova pátrání po zmizelé sestře Enole. Z textu může čtenář vycítit poznání, že to dívky na konci 19. století vůbec neměly jednoduché. Troufnu si tvrdit, že si to děvčata dnes vůbec neumí představit. Knihu doporučuji všem milovníkům detektivek, historických titulů a hlavně příznivcům autorky Nancy Springerové.)
4. Michael Ende – Satanarcheolegenialkohrozný punč přání (Od tohoto autora jsem slyšela Nekonečný příběh a Děvčátko Momo a ukradený čas. U tohoto příběhu mě uhranulo, jak autor dokázal propojit problémy běžného světa s kouzelnými prvky. Je tu čaroděj a čarodějnice, kteří se snaží splnit požadavky peklu, kterému se zavázali. Proti nim pak stojí kocour s havranem, kteří se to těm dvěma snaží překazit. Příběh je postavený na kontrastech (přátelství x nepřátelství, hodný x zlý…). Struktura textu je zajímavá. Čtenář se tu nesetká s běžnými kapitolami, nýbrž jednotlivé části příběhu od sebe oddělují časové údaje. Příběh hodně pracuje s časem a s tím, jak kvapí. Knihu mohu vřele doporučit dětem na základní škole, protože je příběh doplněn i velkým množstvím ilustrací. Kromě toho si získá i dospělé čtenáře.)
5. Jiří Pokorný – Podruhé od Atlantiku k Pacifiku: Sám na cestě (Tuto knihu jsem získala přímo od autora za účelem recenze. Kniha je cestopisem, který pojednává o autorově cestě po Jižní Americe, kde konkrétně navštívil státy Brazílie, Paraguay, Uruguay, Argentina, Chile, Bolívie a Peru. Kniha je strukturována do přehledných kapitol, kde každá pojednává o konkrétním státu. Autor se snaží čtenáře seznámit nejen se svými zážitky z cest, ale i s vnitřním rozpoložením a emocemi, jež při cestě prožíval. Zhruba v první polovině převažuje cestopis v pravém smyslu slova. Potom začnou převyšovat emoce nad samotnou cestou, jež jsou negativní. Četla jsem si recenze ostatních čtenářů a musím říci, že bohužel s tou negativitou souhlasím. Na druhou stranu ale chápu i autora, pokud se mu ve zbylých dnech nedělo nic pozitivního, tak by bylo asi kontraproduktivní vymýšlet něco, co čtenáře pobaví. Autor tedy zachoval autenticitu svého prožitku i emocí. Čtenář si tak může udělat obrázek o tom, jaký je život v daných státech bez příkras. Pokud se budeme chtít na takovouto cestu vydat, víme, na co si máme dát pozor. Kniha je tištěna na lesklém papíru, což muselo být velmi nákladné. Zároveň k tomu přispívá i fakt, že je titul nasázen místo do bloku se zarovnáním doleva a v zrcadlové sazbě, jež je typická spíše pro básnické sbírky. Vyprávění je doprovozeno velmi bohatým obrazovým materiálem. Jedná se o barevné fotografie, jež zachycují atmosféru a okamžiky, které chce cestovatel zachytit nejen sám pro sebe, ale i pro své okolí. Knihu za sebe hodnotím spíše průměrně, možná lehký nadprůměr. Přečtení doporučuji zejména příznivcům cestování a cestopisů jako takových.)
Četli jste některý z titulů? Jaký je váš názor? Budu ráda za každý příspěvek a případná doporučení, co bych si mohla přečíst příště.
Napsat komentář