Za jménem Nicci French se neskrývá jedna osoba, ale manželská dvojice britských spisovatelů – Nicci Gerrard a Sean French. Oba se rozhodli spojit síly a vytvořit společnou literární značku, která je dnes známá po celém světě. Jméno vzniklo jednoduchým spojením jejího křestního jména a jeho příjmení.
(Pokračování textu…)Za pseudonymem Ilona Andrews se skrývá americký manželský pár – Ilona a Andrew Gordonovi. Rozhodli se používat svá křestní jména v jednom společném tvůrčím označení, pod kterým dnes vydávají své knihy.
(Pokračování textu…)
Představte si vesmírný oceán, kde se majestátně pohybuje Velká A’Tuin – obrovská želva, jejíž krunýř je základem pro čtyři gigantické slony. Ti nesou na svých bedrech Plochu, svět, který se vymyká všem běžným představám. Tato neuvěřitelná podoba Zeměplochy je ikonickým znakem série, která si získala miliony fanoušků po celém světě.
Na Zeměploše se setkáte s městy a bytostmi, které jsou stejně absurdní jako fascinující. Nejznámější z nich je Ankh-Morpork, rušné a chaotické město plné trpaslíků, trollů, nemrtvých, ale také podvodníků, zlodějů a kouzelníků. Orientace v tomto světě se neřídí tradičními světovými stranami, ale smyslnými pojmy jako “posměr” a “protisměr”.
Zeměplocha je dílem anglického spisovatele Terryho Pratchetta, který svým nezaměnitelným stylem spojil humor, filozofii a satiru. Pratchett mistrně paroduje lidské slabosti, politiku, náboženství i literární žánry. Přestože je série primárně humorná, každé dobrodružství nese hlubší poselství, které často nutí čtenáře zamyslet se nad světem kolem nás.
Sága o Zeměploše začala v roce 1983 knihou Barva kouzel a během 32 let se rozrostla na úctyhodných 41 dílů. Každý svazek nabízí nový pohled na tento svět plný magie, intrik a komických nedorozumění. Série zahrnuje nejen příběhy o čarodějích a čarodějkách, ale také detektivky, politické intriky nebo filozofická zamyšlení.
Závěr série přinesla kniha Pastýřova koruna, vydaná v roce 2015, několik měsíců po smrti autora. Tento poslední příběh je nejen dojemným uzavřením celé ságy, ale také poctou Pratchettovu jedinečnému talentu. Zeměplocha tak zůstává živá v srdcích čtenářů, kteří si na jejích stránkách mohou kdykoliv připomenout humor a moudrost jejího tvůrce.
Westeros, v češtině také Západozemí, je fiktivní kontinent vytvořený americkým spisovatelem Georgem R. R. Martinem. Tento svět je ústředním dějištěm epické fantasy ságy Píseň ledu a ohně. Díky své temné atmosféře, zasazení do středověkého prostředí a propracovanému příběhu si série získala miliony fanoušků po celém světě.
Jedním z hlavních rysů Westerosu je složitý děj, který je plný intrik, politických her a nečekaných zvratů. George R. R. Martin je známý tím, že čtenář nikdy nemá jistotu, zda jeho oblíbená postava přežije. Autor se totiž nebojí zabít ani klíčové hrdiny, což zvyšuje napětí a udržuje fanoušky neustále ve střehu.
Série se vyznačuje věrnou rekonstrukcí středověkého prostředí, které je plné kastelánů, rytířů, turnajů a krutých válek. Temná atmosféra příběhu je navíc podpořena konflikty mezi rody, náboženskými spory a existencí nadpřirozených prvků, jako jsou draci a Bílí chodci.
Obrovské popularity dosáhlo Westeros i díky seriálové adaptaci Hra o trůny. Tento seriál se stal kulturním fenoménem a přilákal nové fanoušky ke knižní sérii. Na rozdíl od knih se seriál dočkal zakončení, byť jeho poslední sezóna vyvolala mezi diváky kontroverze.
Sága Píseň ledu a ohně má zatím pět dílů z plánovaných sedmi. Poslední díl, Tanec s draky, vyšel už v roce 2011. Fanoušci tak netrpělivě očekávají pokračování, které však dosud nebylo vydáno. Nejistota ohledně dokončení série je častým tématem diskuzí mezi čtenáři.
Westeros se díky své propracovanosti a popularitě stalo jedním z nejvýznamnějších světů moderní fantasy literatury. George R. R. Martin vytvořil svět, který přesahuje hranice literatury a inspiroval řadu dalších děl, od videoher až po stolní hry. Bez ohledu na to, zda bude série někdy dokončena, Westeros zůstává ikonickým symbolem epické fantasy.
Kouzelnický svět Harryho Pottera představuje fascinující univerzum plné magie, dobrodružství a neuvěřitelných příběhů. Termíny jako mudlové, Bradavice, Nebelvír nebo kouzelnická hůlka jsou dnes známé nejen fanouškům této série, ale i širší veřejnosti. J. K. Rowling vytvořila svět, který okouzlil nejen děti, ale i dospělé čtenáře po celém světě. Hlavním pilířem celého příběhu je boj dobra proti zlu, který je zosobněn mladým kouzelníkem Harrym Potterem a jeho úhlavním nepřítelem, černokněžníkem Voldemortem.
Škola čar a kouzel v Bradavicích není jen místem vzdělávání, ale také domovem mnoha dobrodružství. Harry se zde poprvé setkává s přáteli, kteří se stanou jeho nejbližšími spojenci – Ronaldem Weasleym a Hermionou Grangerovou. Společně zažívají mnohá dobrodružství, která testují jejich odvahu, loajalitu i magické schopnosti. Bradavice jsou navíc rozděleny do čtyř kolejí, přičemž Harry a jeho přátelé patří do Nebelvíru, koleje známé svou odvahou a smyslem pro spravedlnost.
Lord Voldemort, vlastním jménem Tom Raddle, je jedním z nejděsivějších černokněžníků, jaké kouzelnický svět poznal. Jeho cílem je získat neomezenou moc a ovládnout nejen kouzelníky, ale i mudlovský svět. Harry, jako vyvolený, má zvláštní spojení s Voldemortem, což z něj dělá klíčovou postavu v boji proti temnotě. Příběh Harryho Pottera je tak nejen o magii, ale i o odvaze čelit svým největším obavám a překážkám.
Série Harry Potter se stala globálním fenoménem, který zasáhl všechny kontinenty. Knihy byly přeloženy do téměř stovky jazyků, což z nich činí jedny z nejvíce přístupných literárních děl vůbec. Miliony fanoušků, kteří se nazývají Potterheads, vytvářejí komunitu, která sdílí svou lásku k této sérii prostřednictvím setkání, diskusí, cosplayů a mnoha dalších aktivit. Filmy natočené podle knih navíc přinesly příběh Harryho Pottera i těm, kteří se s knihami nikdy nesetkali.
Od vydání prvního dílu s názvem Harry Potter a Kámen mudrců v roce 1997 se série stala nejprodávanější knižní sérií všech dob. Celkový počet prodaných výtisků přesahuje 600 milionů, což svědčí o její obrovské popularitě. Příběhy Harryho Pottera nejsou jen literární klasikou, ale i kulturním fenoménem, který ovlivnil celou generaci čtenářů. Ať už jde o hodnoty přátelství, odvahy či lásky, které série předává, nebo o kouzelnický svět, který nás vtahuje do své magické atmosféry, Harry Potter zůstává ikonou moderní literatury.
Středozem, svět stvořený J. R. R. Tolkienem, patří mezi nejikoničtější fiktivní světy literatury. Pro fanoušky fantasy je synonymem propracovaného prostředí, které zahrnuje rozmanité národy a kultury. Elfové, trpaslíci, hobiti i skřeti zde ožívají nejen prostřednictvím bohatých příběhů, ale také díky jazykům a tradicím, jež Tolkien pro své postavy vytvořil. Tento komplexní svět se stal inspirací pro nespočet dalších autorů a stále uchvacuje svou hloubkou i detailem.
Mezi nejznámější díla zasazená do Středozemě patří trilogie Pán prstenů a kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Obě díla se dočkala nejen obrovského literárního úspěchu, ale také filmových adaptací, které je přiblížily ještě širšímu publiku. Příběhy o boji dobra se zlem, přátelství a odvaze si získaly srdce milionů čtenářů i diváků po celém světě. Přestože jde o odlišné příběhy, jejich společným jmenovatelem je hluboké propojení s magickým světem Středozemě.
J. R. R. Tolkien je právem označován za otce moderní fantastiky. Díky jeho dílům získal žánr fantasy nový rozměr. Tolkien nejenže představil ikonické národy, ale také vytvořil příběhy s hlubokými morálními otázkami a filozofickými podtexty. Propracovanost jeho světa a detailní přístup k tvorbě jazyků, mytologií a historie inspirovaly generace spisovatelů. Bez Tolkiena by moderní fantasy pravděpodobně vypadala úplně jinak.
Ačkoliv od smrti J. R. R. Tolkiena uplynulo více než padesát let, jeho dílo zůstává stále živé. Středozem je i dnes předmětem studia, reinterpretací a adaptací. Knihy, filmy, hry a další média zajišťují, že tento svět nepřestává fascinovat nové generace. Tolkienův odkaz tak dalece přesahuje hranice literatury a ovlivňuje celou popkulturu.
Jedním z důvodů, proč je Středozem stále tak oblíbená, je její propracovanost a nadčasovost. Čtenáři a diváci mohou objevovat detaily, které jim při prvním setkání unikly, nebo se inspirovat silnými hodnotami, které Tolkien ve svých příbězích zdůrazňuje. Navíc svět Středozemě nabízí únik z každodenní reality a otevírá brány do říše fantazie, kde se každý může stát součástí epického dobrodružství.
O autorovi (zdroj: obálka knihy Stín větru):
Carlos Ruiz Zafón je španělský prozaik, který se pyšní katalánským původem. Vyrůstal v Barceloně. Toto město si hodně oblíbil, bodeť by ne, když je to starobylé město, které skýtá spoustu gotických a barokních památek. Ač se v roce 1994 přestěhoval do amerického Los Angeles, ve svém srdci stále uchovává milovanou Barcelonu. Jeho láska k rodišti je patrná i z knih, které dosud vytvořil. Jejich děj je umístěn právě do ulic a uliček tohoto kouzelného města.
Ve své bibliografii nemá pouze romány pro dospělé čtenáře. Krátce se věnoval i tvorbě literatury pro děti a mládež. V současné době se tento spisovatel řadí k nejprodávanějším současným žijícím španělsky píšícím autorům na světě.
Můj názor:
Carlos Ruiz Zafón pro mě byl milým překvapením. Jeho román Stín větru je čtivý a jsou v něm zahrnuty prvky několika různých žánrů. Nudit se čtenář rozhodně nebude, protože je příběh plný akce, chvilkami se dokonce budete s hlavními protagonisty i bát o holý život. Mimo jiného si můžete povšimnout i toho, jak brilantně autor zachycuje ve svých popisech okolní architekturu, atmosféru, ale i charakteristiky osob. Na pozadí příběhu lze také zaznamenat několik historických okamžiků. Myslím si, že jeho knihy zajisté stojí za přečtení a neměly by ujít vaší pozornosti.
Autorova bibliografie (zdroj: cbdb.cz):
Jan Lebeda se narodil 28. února 1936. Je zkušeným českým spisovatelem knih pro děti a mládež. Původně byl učitelem a měl velice blízký vztah k dětem – svým budoucím čtenářům. Svými knihami se jim snaží předat nejen základy slušného chování, ale také se je snaží dovést k lásce k přírodě. K jeho koníčkům patří chování včel. Právě ve svých úlech našel inspiraci pro své pohádkové knihy o skřítkovi Medovníčkovi. Zabýval se ale také tvorbou říkanek a básniček.
Kvalitě jeho knih bezesporu přispívá také velké množství krásných a barevných obrázků, jejichž autorkou je výborná ilustrátorka Zdeňka Študlarová. Ilustrace krásně doplňují celé vyprávění. Když se dítě při čtení bude dívat na obrázky, mnohé situace snadno a rychle pochopí. Všechny knihy se odehrávají v přírodě. Děti se tak dozví spoustu zajímavých informací o zvířátkách. Hravou a zábavnou formou jsou prezentovány zvyky a chování zvířátek. Zajímavé je, že autor do svých příběhů dokázal vložit i vzdělávací prvky. Spisovatel je u svých čtenářů velmi oblíbený. S láskou pro ně pořádá různé besedy, v nichž se jim snaží předat aspoň trochu ze své lásky k přírodě. (zdroje: Databáze knih a Knižní klub)
Můj názor: S tvorbou tohoto autora jsem se setkala před několika dny poprvé. Měla jsem tu čest si pro účel recenze pro portál Chrudimka.cz přečíst jeho příběh s názvem Okáček: Veveří kluk z Jánského vrchu. Uchvátil mě jak autorův styl, tak i působivé ilustrace od již zmíněné ilustrátorky Zdeňky Študlarové. Do zajímavého a čtivého textu autor zakódoval spoustu důležitých informací, jež mohou rodičům, případně i učitelům na 1. stupni pomoci s výchovou dětí. Již teď se moc těším, až si přečtu další z jeho knih.
Kompletní bibliografie (zdroj: cbdb.cz):
Ing. Jan Bauer se narodil 11. dubna 1945 v Jihlavě. Je významným českým literárním autorem a žurnalistou, avšak vzdělání získal v oboru zemědělský inženýr.
O tomto autorovi můžeme v tuto chvíli mluvit s čistým svědomím jako o nejplodnějším dosud žijícím českém spisovateli. Na svém kontě má totiž již více než 150 titulů. Jeho rozpětí tvorby je vcelku široké. V jeho bibliografii mají své zastoupení historické romány, detektivky, ale také literatura faktu. Za svou tvorbu získal řadu literárních ocenění (pevně věřím, že ještě nějaká v budoucnu obdrží, zaslouží si to). Své knihy publikuje v několika nakladatelstvích. (zdroj: cbdb.cz)
Můj názor: Díla Jana Bauera jsem si oblíbila ještě v době, kdy tento blog neexistoval. Líbí se mi styl, jakým autor píše. V jeho dílech nejde jen o tupé hledání vraha, nebo nezáživné popisování událostí v mnoha odborných termínech, jsou zábavná a dobře se čtou. Líbí se mi, že se snaží přiblížit svou tvorbou historii i běžnému laickému čtenáři. Nesnaží se ho zatížit mnoha informacemi. Když už s něčím seznamuje, činí tak nenásilnou formou, čtenáři proto ani nedojde, že se svým způsobem četbou díla učí. Janu Bauerovi držím palce a těším se na další jeho díla.
Názor historiků – odborníků: Jelikož studuji vysokou školu zaměřenou na historii, mám zpětnou vazbu i od některých odborníků. Ti spíše tvorbu tohoto autora zavrhují, vidí v něm „vykradače“ truhlice českých dějin. Osobně s tímto názorem nemohu souhlasit, protože vím, že spisovatel české dějiny nepřetváří, jen se je snaží přiblížit laickému čtenáři, jenž třeba nemá o historii našeho státu tak hluboké znalosti. Navíc v případě beletrie je nutné utvořit příběh tak, aby čtenáře zaujal a byl pro něj nějakým způsobem čtivý a záživný, jde tu tedy hlavně o literární funkci zábavnou. V případě literatury faktu musíme brát v potaz opět faktor cílového čtenáře, je pravda, že knihy trošku problematiku bulvarizují, ale musíme si znovu položit otázku, zda by si titul našel takové množství čtenářů, jaké má, pokud by byl psán složitou terminologií a ještě k tomu nezáživně. Netvrdím, že odborné texty musí být nutně nepříliš čtivé. Z vlastní zkušenosti vím, že se v odborné literatuře najde řada zajímavých titulů, ale stále musíme brát v potaz laiky, kteří po těchto svazcích (většinou pořádných bichlích) určitě nesáhnou. Shledávám tudíž jeho tvorbu za přínosnou.
Kompletní bibliografie (zdroj: cbdb.cz):
