• Soutěž 1 – březen 2016

    1. narozeninová soutěž

    Vážení čtenáři,

    je to již rok, co se spolu setkáváme v rámci mého blogu Iwíkova knihovna. Tímto bych vám chtěla poděkovat za vaši věrnost. Připravila jsem pro vás krátký soutěžní dotazník. Do soutěže jsem vložila knihu od nakladatelství MOBA, a to titul Chlapec ve stínu od Carl-Johana Vallgrena, o které jste si mohli přečíst u mě na blogu. Vítěz bude vylosován prostředím číselného generátoru. Soutěž poběží ode dneška (narozeninový den) 13. 3. 2016 do neděle 20. 3. 2016. Vítěze vyhlásím 21. 3. 2016.

    Přeji vám všem hodně štěstí.

    PS: Aby se soutěže mohli zúčastnit případně i vaši přátelé, poprosím vás o sdílení tohoto článku. Předem moc děkuji.

  • Jak to asi tenkrát bylo? 1

    13/20

    Záhady českých dějin II

    Jan Bauer

    Záhady českých dějin II.Chcete si přečíst něco, co vás bude bavit a zároveň se dozvíte něco o minulosti našeho státu? Máte rádi díla od českého autora vynikajících historických detektivních románů Jana Bauera? Chtěli byste se seznámit i s jeho tvorbou, která vybočuje ze způsobu psaní, na který jsme u něj zvyklí? Pokud ano, tato kniha vám nesmí v žádném případě uniknout.
    Titul, který vám chci představit, patří do série Záhady českých dějin, která obsahuje pět dílů. Tento díl je, jak už název knihy značí, druhým v pořadí. První vydání vyšlo v roce 2001, v roce 2016 vychází třetí vydání, všechna vyšla u nakladatelství MOBA.
    Kniha je velice specifická, protože se nejedná o beletrii, ale o literaturu populárně naučnou, která je bližší běžnému čtenáři. Kniha obsahuje 14 poutavých kapitol a seznam použité literatury. Autor si v každé kapitole pokládá otázku, zda by historie nemohla být jiná, než se učíme ve školách. Na stránkách najdeme spousty zajímavých hypotéz, které se autor snaží podepřít použitím odborné literatury. Tato kniha každého čtenáře donutí přemýšlet a hledat historickou pravdu. Každá kapitola je jen takovým malým naťuknutím a je jen na vás, jak si jej interpretujete.
    Jednotlivé kapitoly jsou psány pro mě velice zajímavým způsobem, protože se autor na řádcích snaží spojit odborný styl s vyprávěním. Tímto postupem dochází k tomu, že si knihu může přečíst opravdu každý a velice snadno pochopí, co daným textem mělo být řečeno. Celý text je doprovázen obrazovým materiálem s popisky, což usnadňuje čtenáři představení si jednotlivých artefaktů, o kterých se zde dočtete. Obrázky jsou sice černobílé, což při čtení nijak neruší. Abych se přiznala, spíše jsem za ně byla ráda.
    Kniha má sympatický formát A5. Písmo je vcelku velké a tudíž vám budou stránky ubíhat před očima. I přesto, že se jedná o populárně naučnou literaturu, mohu konstatovat, že knihu budete mít během chvilky zhltnutou, protože se čte téměř sama.
    Abych jen nechválila, musím i něco zkritizovat. V knize jsem si často všimla přepisů a vypuštěných písmenek, není to však nijak zásadní, i přes toto ji přečtete jedním dechem a textu porozumíte.
    Knihu bych doporučila všem, kteří si chtějí přečíst něco, co pomůže v historické orientaci (datace apod.), ale rozhodně neslouží k účelům podložení vlastního historického bádání v daném tématu. Jedná se o velice zajímavé a inspirativní čtení, které vás donutí se zajímat o historii naší vlasti a zamyslet se. Co vy víte, třeba se vám podaří odhalit taje nějaké zde uvedené záhady.
    Kniha se mi líbila a četla se mi dobře. Za trošku chybek malinko snížím své subjektivní hodnocení, takže finální číslo zní: 95 %.
    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
    Série:                  Záhady českých dějin (2.)
    Žánr:                   Literatura naučná, Historie
    Rok vydání:        2016, 1. vydání originálu: 2001
    Počet stran:         224
    Nakladatelství:    MOBA (Moravská bastei)
    Vazba knihy:       vázaná
    ISBN:                  978-80-243-6951-8
    Poděkování:
    Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA. Pokud vás moje recenze zaujala, knihu můžete pořídit zde.

    Uložit

  • Povídka Není tuleň, jako tuleň

    Anotace: Trošku zábavný příběh z mého dětství.

    Není tuleň, jako tuleň
    Byla jsem malá. Mohly mi být tak 4, maximálně 5 let a chodila jsem do školky, jak tomu většinou u dětí mého věku bývalo. Ve školce jsem se dozvěděla, že pojedeme do ZOO. Jelikož jsem byla hrozný poseroutka, nechtěla jsem tam a raději zůstala s mou milovanou babičkou doma a celý den jsme hrály karty.

    Jelikož si maminka s dědou řekli, že to tak nenechají, tak se o víkendu domluvili na výletu. Super, těšila jsem se, hrady a zámky jsem milovala, jaké však bylo moje překvapení, když jsme stanuli před branou s velkým nápisem ZOO Liberec. Skvělé. Noční můra se plní, ale to není ještě zdaleka vše.

    Abych se přiznala, tak se mi nakonec v zoo líbilo. V jednu chvíli jsem si oblíbila žirafu, v další slona a takto to postupovalo dále a dále, výběh od výběhu. Nakonec jsem zjistila, že zbožňuji všechna zvířátka. Do té doby, než jsme došli k tuleni, i toho jsem si oblíbila, ale…

    O den později:
    Bylo ráno, tráva ještě voněla rosou a já se vydala s mým tatínkem a dědou na louku u nás za domem. Podotýkám, že se na tuto louku jde přes koleje, které v té době byly ještě dosti frekventované – je to velice důležitý fakt mého příběhu.

    Když jsme se vyškrábali do kopce, na kterém se naše louka rozkládá, byla jsem hodně unavená. Děda s taťkou začali hrabat seno a já na ně dohlížela. Hrábě mi odmítali půjčit, asi již v té době věděli, že jsem šikovná jako hrom do police, což se se mnou táhne až do současnosti.

    V jednu chvíli taťka hrábl do míst, kde bylo velké množství slimáků. Znáte to, děti mají obrovskou fantazii, a tak v mých očích malý slimáček vyrostl do velikosti tuleně. Otočila jsem se a začala jsem utíkat, než jsem se nadála, seběhla jsem dolů ke kolejím, bála jsem se, aby mě tuleň náhodou nedohonil, a tak jsem přeběhla i koleje a utíkala dál, až k babičce domů. Tuto cestu jsem uběhla v rekordním čase a nesmím zapomenout na rekordní vynadání od mých rodičů i prarodičů. Nakonec jsme se všichni objali a vše bylo prominuto (nejen to, že jsem utekla a přeběhla koleje, ale i to, že jsem kousek utíkala sama po silnici). V současnosti si tento nevšední zážitek připomínáme jako rodinnou perličku. To si pište, že jsem perlila ještě mnohokrát, ale o tom někdy příště.

     
    Zdroj mojí práce: liter.cz
  • Novověké rebelie v Kysíblu

    12/20

    Jaroslav Čechura

    Černínové versus Kysíbelští

    Černínové versus KysíbelštíChcete se něco dozvědět o období po bitvě na Bílé hoře? Zajímá vás, jak se měli v tomto období sedláci? Jak se v tomto období vyvíjelo hospodářství na území Kysíbelska, jímž se celá kniha zabývá? Pokud ano, pusťte se do čtení.
    Kniha vyšla v roce 2003 v nakladatelství DOKOŘÁN. Jedná se o naučnou publikaci/studii. Autor na 211 stranách popisuje historii tří rebelií, které se odehrávali na území Kysíbelska. Kysíbelští nebyli spokojeni se svými pány – Černíny. Celá publikace se zabývá velice čtivou formou právě touto problematikou – podávání petic, jednání samotného císaře s Černíny apod. Jaroslav Čechura je významným historikem, nejvíce se zabýval ve svých pracích konflikty a rebeliemi v Čechách v 17. století.
    Musím konstatovat, že autor píše velice čtivým způsobem a dokáže svého čtenáře vtáhnout do dění. Nejvíce vás text vtáhne zejména v citacích, kterých je na stránkách knihy celkem hodně. Autor vycházel z původních písemností. Autor píše odborným stylem, ale v textu najdeme i prvky vyprávění. Přiznávám se, že mě velice zaujal závěr knihy, který plně potvrzuje to, co jsme si přečetli na předchozích stranách. K jakému východisku autor dochází, to se dozvíte, pokud otevřete tuto poutavě psanou a obrázky a tabulkami doplněnou knihu.
    Kniha je rozdělena do 3 hlavních kapitol, které se zabývají jednotlivými rebeliemi. V každé kapitole je pak jedna podkapitola, která řeší, zda bylo vyvolání rebelie na místě, nebo nikoliv. Všechny tyto podkapitoly jsou pak shrnuty v poslední závěrečné kapitole. Autor si v knize nijak neprotiřečí a kniha dobrým zdrojem pro čerpání informací o této historické etapě.
    Ač celou dobu knihu vyzdvihuji, musím však trošku i kritizovat. V knize jsem našla několik přepisů, ale to se může stát v takovém množství textu a přejímání.
    Knihu vám mohu vřele doporučit, protože určitě stojí za přečtení. Nahlédnete s její pomocí do jedné z částí české historie. Třeba pochopíte i některé současné situace, protože… historie se opakuje stále dokola.
    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
    Žánr:              Literatura naučná, Historie
    Rok vydání:        2003
    Počet stran:       212
    Nakladatelství:    Dokořán
    Edice:             Bod
    Autor obálky:      Martin Radimecký
    Vazba knihy:       brožovaná
    ISBN:              80-86569-06-3 
  • Jaká je cena lásky?


    11/20

    Rozum a cit: Jane Austenová v jednadvacátém století

    Joanna Trollopeová 

    Obálka k Rozum a cit
    Hledáte knihu, u které si oddechnete? Rádi byste si přečetli příběh, který vás pohladí po duši, je čtivý a místy napínavý. Přejete si poznat knihu, která vám v jednu chvíli vyvolá úsměv na tváři a v další vám vžene slzy do očí? Pokud jste na všechny otázky odpověděli kladně, tak tato kniha nesmí uniknout vaší pozornosti

    Oficiální anotace (zdroj: databazeknih.cz):

    Slavný román Jane Austenové přenesla do dnešního světa vynikající současná anglická spisovatelka Joanna Trollopeová. Provedla to s mimořádnou empatií, humorem, pokorou k originálu, ale také s nevídanou odvahou. Za dvě stě let se změnilo naše vyjadřování, společenské zvyklosti, životní styl, přibyly technické vymoženosti, zůstala ale touha po lásce, bezpečí, po blízkosti druhého.
    Z lásky možná není úniku ani emancipace – ještě že rozum i cit jsou stále s námi!
     


    V originále (Sense and sensibility) kniha vyšla v roce 2013 v nakladatelství Harper. U nás vychází v roce 2015 u nakladatelství LEDA, spol. s r. o.V případě zájmu si ji můžete pořídit zde.


    O autorce (zdroj: databazeknih.cz):

    Autorka píše i pod pseudonymem Caroline Harvey. Narodila se v roce 1943 ve Velké Británii, absolvovala Oxford, stala se učitelkou, angažuje se v nadacích.


    Knihu jsem si již delší dobu toužila přečíst, protože se jedná o adaptaci stejnojmenného díla od Jane Austenová. Při výběru knihy mě na první pohled zaujala obálka. Na obálce vidíme dvě dívky, jedna sedí v trávě a druhá na ní hledí. Obě dívky působí šťastným dojmem. Obálka je zpracována velice moderním způsobem, což potvrzuje to, co je uvedeno v podtitulu této knihy. Dlouho jsem přemýšlela o tom, jakou bude mít souvislost obálka s dějem a jak se v příběhu projeví dílo Jane Austenové. Obálka knihy velice dobře vystihuje ráz celého příběhu. V názvu se nesetkáme s žádnými metaforami, jedná se o přímé
    pojmenování. Žádné přenesené významy se nevyskytují ani v samotném příběhu. Celý příběh je tak pro čtenáře příjemně otevřený a při čtení nemusí dlouho přemýšlet nad tím, co daným spojeným chtěla autorka říci.


    Kniha mi přišla zajímavá tím, že se před vámi při četbě odvíjí hned několik vyprávění, která sledují situaci z různých úhlů pohledu. Příběh je rozepsán do 19 kapitol, tyto kapitoly jsou rozdělené do podkapitol, takže se za jednu kapitolu můžeme setkat s vyprávění hned několika postav. Vypravěč v této knize je zvláštní, sice je kniha psána v er-formě s velkým množstvím dialogů, ale v případě vyprávění z pohledu Elinor jsem měla pocit, jak kdyby byla hlavním vypravěčem ona, občas se v jejích podkapitolách setkáváme s ich-formou. Vyprávění příběhu je svižné a čtení vám ubíhá před očima téměř samo. Ke zpomalení děje dochází s každou novou podkapitolou, kdy se mění čas, místo a vypravěč. Drobné zpomalení jsem při čtení uvítala, protože si kniha rychločetbu nezaslouží. Jsou zde použity jazykové prostředky, které čtenáři prohloubí jeho prožitek. Autorka se snažila psát velice krátké věty, které děj zrychlovaly, pro zpomalení se občas objevila delší souvětí. Poetikou tohoto díla byl popis života ve dvou různých společenských vrstvách, hlavní hrdinky jsou chudší a jejich příbuzní jsou bohatí. Příběh je psán jen popisným a vyprávěcím stylem. Mnoho o ekonomických nerovnostech mezi jednotlivými postavami se dozvídáme z dialogů jednotlivých postav. Vždy krásně poznáme, z jakých vrstev pocházejí dané postavy, které zrovna promlouvají. Pro autorku muselo být celkem těžké uchopit psaní této adaptace tak, aby se nejednalo jen o prostý opis díla. Za sebe však musím říci, že autorka použila takové jazykové prostředky, aby dílo bylo moderní, téma se jí povedlo uchopit velice dobře a dokázala popsat problémy dnešní doby. Jazyk díla byl velice živý, vytříbený a celý příběh dokáže vyvolat celkem silné emoce.

    Jak jsem již psala výše, věty zde nejsou nijak dlouhé. Ani popisy nejsou nijak rozvláčné. Autorka dokázala výborně popsat prostředí, které si každý čtenář velice snadno představí. Zároveň se jí povedlo vystihnout i různé situace, které se v knize odehrávají. Celý text je snadno interpretovatelný. Spisovatelka zvyšovala emotivitu celého příběhu tím, že použila tématu nemoci, které vždy promítla do textu, když se příběh začal stáčet k jisté stereotypitě. Text je psán ryze vyprávěcí formou. Již výše jsem se zmiňovala o tom, že je použito er-formy s častými dialogy a občas z pohledu Elinor zazní ich-forma. Dialogy v této knize děj celkem zrychlují, protože jsou celkem krátké. Dialogů je v příběhu celkem hodně, ale při četbě to nijak nevadí. V knize zastávají velkou roli pocity, protože na čtenáře působí motivy lásky, zklamání, nemoci. Jak jsem již psala výše, každá podkapitola je jedinečný tím, že ji vypráví jiná postava a nikdy se nesetkáme se dvěma po sobě jdoucími podkapitolami, které by vyprávěla stejná postava. Všechny podkapitoly se krásně doplňují tak, že na konci vznikne naprosto úchvatný příběh. Prolíná se zde paralelní a řetězová kompozice. Když můj text čtete, můžete si myslet, že je příběh velice složitý, ale není tomu tak. V knize jsem si našla pár zajímavých myšlenek, které mi přišly moudré. Styl psaní této autorky mě zaujal.

    V předchozích odstavcích jsem vás již trošku seznámila s hlavním tématem této knihy. Je jím rozvrstvenost společnosti z ekonomického hlediska. Autorka použila velké množství motivů, vyjmenuji jen zlomek, který je z textu patrný. Zbytek přenechám na vašich čtenářských interpretacích. Hlavním motivem knihy je život, láska a zklamání.

    V knize se můžeme setkat s velkým množstvím postav. S některými z nich se v knize setkáme jen zprostředkovaně (z vyprávění ostatních postav), ale převážná většina se v knize objeví fyzicky. Hlavní postavy mají v knize více svých výpovědí, vedlejší je sice mají také, ale není jich takové množství, protože hlavním problémem je sledování slastí a strastí rodiny Dashwoodových. Příběh se odehrává hned na několika místech v Londýně. V knize se často objevují zápletky, které vytváří jistou formu tajemství, které se postupně snaží čtenář odhalit, není jich však mnoho. Každá podkapitolka je dílkem, který je velice důležitý pro složení finálního obrázku.

    Kniha se mi líbila. Odnesla jsem si z jejího čtení velice emotivní zážitek. Zaujal mě skvělý popis, který skvěle seděl, byl představitelný a vše do sebe krásně zapadalo. Styl psaní autorky byl také velice zajímavý a oblíbila jsem si ho. Autorčino umění si ode mě zaslouží můj obdiv za volbu jazykových prostředků, prostředí i problematiky, o níž se v příběhu dočítáme. Knihu mohu vřele doporučit všem, kteří mají rádi romantické příběhy. Moje subjektivní hodnocení je 100 %.

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
    Originální název:     Sense and sensibility
    Žánr:                        Literatura světová, Romány
    Rok vydání:             2015
    Počet stran:              364
    Nakladatelství:        LEDA spol. s r. o.
    Překlad:                   Alžběta Slavíková Hesounová, Vlasta Hesounová
    ISBN:                      978-80-7335-404-6


    Poděkování za poskytnutí recenzního výtisku patří nakladatelství LEDA, spol. s r. o.

  • Básnička Můj den

    Anotace: O tom, jak se dá krásně strávit celý den.
    Když ráno oči otevírám,
    vím, že už do školy nestíhám.

    Než abych se tam hnala,
    radši jsem si rohlík namazala.

    Jelikož jsem věrnou čtenářkou,
    otevírám knihu s krásnou záložkou.

    Přede mnou je fiktivní svět
    a já se za svými hrdiny přesouvám hned.

    Štěstí, spokojenosti a lásky mnoho mám,
    člověk si s knihou nikdy nepřijde sám.

    A tak je jeden den úspěšně promeškán,
    zítra už to vstávání snad vychytám.

    Zdroj: liter.cz
  • Soutěže

    http://www.izun.eu

    Soutěže

    Moji milí čtenáři,

    ode dne 13. března 2016 do této rubriky každý měsíc uveřejním jeden soutěžní kvíz. Jaký? To se nechte překvapit. Jedno už vám může být jisté, toto je blog, zabývající se výhradně knihami, a proto budeme soutěžit s knihou v ruce a o knihu. Těšte se, jak je již výše zmíněno, začínáme 13. března.

    Uložit

  • Rubrika výtvory

    Collection of cute children's drawings of kids, animals, nature, objects
    Zdroj: http://www.shutterstock.com/
    Rubrika výtvory

    Vážení čtenáři,

    od této chvíle se na těchto stránkách můžete kochat výtvory, na kterých usilovně pracuji. Najdete zde mou soukromou literární (převezmu své příspěvky ze stránek liter.cz) a také obrazovou tvorbu – omálovánky apod.

    Uložit

  • Jméno a čest nade vše

    10/10

    Pro jméno a čest

    Naďa Horáková

    Pro jméno a čest
    Obálka knihy
    Chcete si přečíst knihu, která vás přenese do období středověku a představí vám nejen dobu jako takovou, alen nastíní vám toto období i ze sociálního hlediska? Máte rádi detektivní romány odehrávající se ve středověku? Pokud jste si na tyto otázky odpověděli ano, tato kniha je určena právě vám.
    Oficiální anotace (zdroj:databazeknih.cz)
    Děj historického románu se odehrává během poslední čtvrtiny 13. století na jihovýchodě Markrabství moravského. Na pozadí historických událostí za vlády Přemysla Otakara II. a jeho syna Václava II. sledujeme osudy několika zemanských rodů v čase, kdy se dobudovává stálá moravsko-uherská hranice v oblasti Lucka a Bílých Karpat. 
    Kniha Pro jméno a čest pochází z pera české autorky Nadi Horáková, která má na svém kontě již několik knih. Na mých stránkách jste se mohli setkat s recenzí knihy Jeptiška pro markraběte, která patří do série Mocní a ubozí Markrabství moravského. Tato kniha stojí mimo sérii.
    O autorce (zdroj: databazeknih.cz):
    Naďa Horáková pochází z Hodonína. Je učitelkou a zároveň píše historické romány a detektivky, které se odehrávají na území Moravy. Autorka je také podepsaná pod scénařem televizního seriálu Policie Modrava.
    Ke knize:
    Kniha si mě získala svou působivou obálkou, která trošku napovídá, kam nás příběh zavede. Zároveň, jak jsem již zmínila výše, jsem od autorky již jednu knihu četla a zajímalo mě, jaké bude toto její dílo. Na obálce knihy vás na první pohled zaujme rytířská zbroj (meč a štít). Obrázek ladí s názvem knihy, ale i z dějem, který se před vámi odehrává, když knihu otevřete. Po grafické stránce je kniha krásně zpracovaná, formát A5 je také výbornou volbou.
    Kniha se vám bude číst, co se týče písma, obsahu a pevnosti stran, velice dobře (o ději se zmíním dále). Papír je tvrdší, stránky se otáčejí velice snadno. Písmo je střední velikosti, ale je zvoleno formátování, které se čte dobře. Zdatnější čtenář knihu přečte v průběhu dvou večerů. Děj se před vámi odehrává na 238 stranách, takže se jedná o další knížku, kterou bych zařadila do kategorie útlejších.
    Pomalu se přesunu k popisu samotného děje knihy. Přiznám se, že mi tentokrát trvalo celkem dlouho, než jsem se pořádně začetla. Před očima mi proběhlo asi 60 stránek, než jsem zjistila, jak to s knihou vůbec je. Dlouho jsem si myslela, že se bude jednat o povídky, které se odehrávají na jednotlivých hradištích na jihu Moravy. Uběhly asi 3 kapitoly a v mojí hlavě se začalo vše pomalu spojovat do jednoho celku. Zpočátku jsem si myslela, že budu z knihy zklamaná, ale nakonec… musím říci, že se mi to i přes počáteční zmatek líbilo.
    Děj je psán zajímavým, neotřelým, čtivým způsobem, jen se musíte prokousat úvodními kapitolami, které jsou zvláštní – jiné. Z díla mi vyplývalo, že se autorka nesnaží o vytvoření jistého napětí, co se týče řešení případů, protože od počátku do konce víte, kdo je viníkem a proč. V této knize však jde o úplně něco jiného. Sledujete život jednotlivých postav, jejich chování, jak to chodilo na hradištích – na pozadí tohoto všeho je utvořena druhá zápletka, kterou bych nazvala poeticky Čí jsem já a čí je on?, až se do čtení pustíte, hned poznáte, o čem píši. Jak jsem psala výše, zpočátku jsem měla potíže se začíst a od čtvrtiny jsem měla opačný problém, nemohla jsem se od knihy odtrhnout a zajímalo mě, jak to všechno dopadne. Děj je vystavěn chronologicky – postupně procházíme časem a nahlížíme život v středověkých městech, vesnicích a hradištích. Celý příběh je vyprávěním, které je psáno er-formou a najdeme zde časté dialogy jednotlivých postav.
    V příběhu nás autorka přenese do období vlády Přemysla Otakara II. a následně jeho syna Václava II. Odehrává se na území Lucka a Bílých Karpat, kde se pomalu dokončuje moravsko-uherská hranice. Musím poznamenat, že si autorka krásně pohrála s popisem prostředí, ale i jednotlivých postav jak po stránce fyzické, tak i po stránce charakterové. V knize je celkem hodně postav, ale nikdy nebudete mít problém s tím, kdo je kdo, protoeže jsou opravdu dobře odlišitelné.
    V knize mi trošku vadily drobné chybky – přesmyčky a pozměněný slovosled, ale myslím si, že to není až tak velký problém, protože vám smysl sdělení z textu vyplyne, jen vás to trošku zasekne, ale ne na dlouho.
    Ze čtení knihy jsem si odnesla nevšední čtenářský zážitek, který mě opět utvrdil v tom, že se nevyplácí knihu po první kapitole odložit. Děkuji za příjemné počtení.
    Moje subjektivní hodnocení je krásných 95 %.
    Velké díky za poskytnutí recenzního výtisku patří nakladatelství MOBA. Pokud vás moje recenze zaujala a rádi byste si knihu pořídili, můžete tak učinit zde.
    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz)

    Žánr:                  Romány, Literatura česká, Historie
    Rok vydání:         2016, 1. vydání originálu: 2006
    Počet stran:        238
    Nakladatelství:    MOBA (Moravská bastei)
    Vazba knihy:       vázaná
    ISBN:                  978-80-243-6943-3

    Knižní výzva – 1. etapa z 24

     

    Uložit

  • Intriky, intriky a zase intriky

    Vlastimil Vondruška

    Mrtvý poselToužíte prožít další dobrodružství po boku královského písaře Jiřího Adama z Dobronína, jehož dobrými přáteli a pomocníky při vyšetřování se stali bakalář Petr Korec se svou ženou Rozárkou? Máte rádi historické příběhy, které mají hlavu a patu a ukrývají v sobě nečekané a velice zajímavé zápletky? Pokud jste si na obě mnou položené otázky odpověděli kladně, tak vám tato kniha nesmí v žádném případě uniknout.
    Oficiální anotace knihy (zdroj: databazeknih.cz):
    Královský písař Jiří Adam z Dobronína nalezne u dveří svého domu těžce zraněného muž. Umírající stihne ještě povědět, že se chystá jakési spiknutí, jenže umře dřív, než stačí povědět víc. Jiří Adam z Dobronína pochopí, že pro úspěch svého pátrání musí smrt onoho muže zatajit. Nejdříve však musí zjistit, kdo to je a proč se v posledních dnech objevoval u všeho důležitého, co se na Starém Městě pražském stalo. Pomalu začíná skládat střípky skoro neuvěřitelného zločinu. Jenže proti němu stojí mocní nepřátelé.

     

    Kniha Mrtvý posel je 9. dílem série Letopisy královské komory, nemusíte se však obávat toho, že na sebe knihy série navazují, není tomu tak. Jediné, čeho si můžete povšimnout, je jistá míra intertextuality (vzpomínky na řešení předchozích případů), ale to je tak vše. Hlavními hrdiny této série se stali, jak už jsem psala výše Jiří Adam z Dobronína, bakalář Petr Korec a jeho žena Rozárka. Vlastimil Vondruška se s nimi vrátil opět na Staré Město pražské, kde je čeká nový případ, který s nimi vyřešíme.
    O autorovi (zdroj: databazeknih.cz):
    Vlastimil Vondruška je autorem mnoha vědeckých studií z oboru dějin kultury, historických středověkých detektivek a románů. Vystudoval národopis a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté působil v Československé akademii věd a v Národním muzeu v Praze. Věnoval se také dějinám skla a sklářské technologii. V Doksech u Máchova jezera založil sklárnu Královská Huť se specializací na výrobu historického skla. Za tuto činnost byl oceněn ministrem kultury.
    Ke knize:
    Kniha si mě získala již svou obálkou, ale pochopitelně i jméno autora vykonalo své, protože pro mě je vždy příslibem dobrého historického počtení. Na obálce knihy mě zaujalo vyobrazení Karlova mostu, ve středu obálky je klíč (to vše je krásně barevně sladěno), který slibuje jisté tajemství. Celkově na mě kniha po grafické stránce působí velice mile a formát A5 je také skvělý.
    Čím vás potěším asi nejvíce, je to, že se kniha čte téměř sama. Papír je tvrdší, tím pádem se stránky otáčejí velice snadno. Písmo v knize vás mile překvapí svou velikostí. Myslím si, že zdatnější čtenář by knihu přečetl za jeden večer. Kniha není nijak obsáhlá, příběh se odvíjí na krásných 207 stránkách, takže vás tloušťka jistě neodradí.
    Přesunu se k popisu samotného příběhu. Když bych měla knihu popsat jediným slovem, řekla bych výstižné WAU. To, co se panu Vondruškovi povedlo napsat tentokrát je opět výborný román, který je pohlazením po duši všech, kteří milují historické knihy všeho druhu. Děj je psán čtivý způsobem a autor vás napíná až do poslední chvilky. Od knihy se nebudete moci odtrhnout do té chvíle, dokud ji nepřečtete celou. Děj je vystavěný chronologickou a paralelní kompozicí. Jedná se o vyprávění, které je psáno er-formou a vyplněno častými dialogy jednotlivých postav.
    Příběh nás přenáší do Starého Města pražského, kde se vše odehrává. Pan Vondruška si krásně pohrál s popisy prostředí, ale i jednotlivých postav, které dokázal vybarvit jak po fyzické, tak i po charakterové stránce. Na to, že je v knize celkem hodně postav, nikdy se nezadrhnete přemýšlením o tom, kdo je kdo. Všechny jsou snadno zapamatovatelné a krásně se doplňují. Poznáme tu velké množství kladných postav a několik záporných, které se podílejí na intrikách a snaží se škodit postavám kladným.
    Musím říci, že tato kniha je jedna z mála, u které nemám co vytknout, je to dílo bez chybičky. Autor mě opět přesvědčil o svých kvalitách. Ať si každý říká, co chce, jistá míra fikčnosti do beletristických knih patří… V tomto případě ani nemůžeme říci, že by tato fikce narušovala chod dějin. Děkuji za úžasný čtenářský zážitek.
    Moje subjektivní hodnocení knihy je krásných 100 %, škoda, že nelze hodnotit vyššími čísly.
    Velké díky za poskytnutí recenzního výtisku patří nakladatelství MOBA. Pokud vás moje recenze zaujala a knihu byste si rádi přečetli, můžete ji pořídit zde.
    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
    Série:                  Letopisy královské komory (9.)
    Žánr:                   Detektivky, Literatura česká
    Rok vydání:        2016, 1. vydání originálu: 2016
    Počet stran:         224
    Nakladatelství:    MOBA (Moravská bastei)
    Vazba knihy:       vázaná
    ISBN:                  978-80-243-6756-9

    Uložit