Jan Lebeda se narodil 28. února 1936. Je zkušeným českým spisovatelem knih pro děti a mládež. Původně byl učitelem a měl velice blízký vztah k dětem – svým budoucím čtenářům. Svými knihami se jim snaží předat nejen základy slušného chování, ale také se je snaží dovést k lásce k přírodě. K jeho koníčkům patří chování včel. Právě ve svých úlech našel inspiraci pro své pohádkové knihy o skřítkovi Medovníčkovi. Zabýval se ale také tvorbou říkanek a básniček.

Kvalitě jeho knih bezesporu přispívá také velké množství krásných a barevných obrázků, jejichž autorkou je výborná ilustrátorka Zdeňka Študlarová. Ilustrace krásně doplňují celé vyprávění. Když se dítě při čtení bude dívat na obrázky, mnohé situace snadno a rychle pochopí. Všechny knihy se odehrávají v přírodě. Děti se tak dozví spoustu zajímavých informací o zvířátkách. Hravou a zábavnou formou jsou prezentovány zvyky a chování zvířátek. Zajímavé je, že autor do svých příběhů dokázal vložit i vzdělávací prvky. Spisovatel je u svých čtenářů velmi oblíbený. S láskou pro ně pořádá různé besedy, v nichž se jim snaží předat aspoň trochu ze své lásky k přírodě. (zdroje: Databáze knih a Knižní klub)

Můj názor: S tvorbou tohoto autora jsem se setkala před několika dny poprvé. Měla jsem tu čest si pro účel recenze pro portál Chrudimka.cz přečíst jeho příběh s názvem Okáček: Veveří kluk z Jánského vrchu. Uchvátil mě jak autorův styl, tak i působivé ilustrace od již zmíněné ilustrátorky Zdeňky Študlarové. Do zajímavého a čtivého textu autor zakódoval spoustu důležitých informací, jež mohou rodičům, případně i učitelům na 1. stupni pomoci s výchovou dětí. Již teď se moc těším, až si přečtu další z jeho knih.

Kompletní bibliografie (zdroj: cbdb.cz):

Ing. Jan Bauer se narodil 11. dubna 1945 v Jihlavě. Je významným českým literárním autorem a žurnalistou, avšak vzdělání získal v oboru zemědělský inženýr.

O tomto autorovi můžeme v tuto chvíli mluvit s čistým svědomím jako o nejplodnějším dosud žijícím českém spisovateli. Na svém kontě má totiž již více než 150 titulů. Jeho rozpětí tvorby je vcelku široké. V jeho bibliografii mají své zastoupení historické romány, detektivky, ale také literatura faktu. Za svou tvorbu získal řadu literárních ocenění (pevně věřím, že ještě nějaká v budoucnu obdrží, zaslouží si to). Své knihy publikuje v několika nakladatelstvích. (zdroj: cbdb.cz)

Můj názor: Díla Jana Bauera jsem si oblíbila ještě v době, kdy tento blog neexistoval. Líbí se mi styl, jakým autor píše. V jeho dílech nejde jen o tupé hledání vraha, nebo nezáživné popisování událostí v mnoha odborných termínech, jsou zábavná a dobře se čtou. Líbí se mi, že se snaží přiblížit svou tvorbou historii i běžnému laickému čtenáři. Nesnaží se ho zatížit mnoha informacemi. Když už s něčím seznamuje, činí tak nenásilnou formou, čtenáři proto ani nedojde, že se svým způsobem četbou díla učí. Janu Bauerovi držím palce a těším se na další jeho díla.

Názor historiků – odborníků: Jelikož studuji vysokou školu zaměřenou na historii, mám zpětnou vazbu i od některých odborníků. Ti spíše tvorbu tohoto autora zavrhují, vidí v něm „vykradače“ truhlice českých dějin. Osobně s tímto názorem nemohu souhlasit, protože vím, že spisovatel české dějiny nepřetváří, jen se je snaží přiblížit laickému čtenáři, jenž třeba nemá o historii našeho státu tak hluboké znalosti. Navíc v případě beletrie je nutné utvořit příběh tak, aby čtenáře zaujal a byl pro něj nějakým způsobem čtivý a záživný, jde tu tedy hlavně o literární funkci zábavnou. V případě literatury faktu musíme brát v potaz opět faktor cílového čtenáře, je pravda, že knihy trošku problematiku bulvarizují, ale musíme si znovu položit otázku, zda by si titul našel takové množství čtenářů, jaké má, pokud by byl psán složitou terminologií a ještě k tomu nezáživně. Netvrdím, že odborné texty musí být nutně nepříliš čtivé. Z vlastní zkušenosti vím, že se v odborné literatuře najde řada zajímavých titulů, ale stále musíme brát v potaz laiky, kteří po těchto svazcích (většinou pořádných bichlích) určitě nesáhnou. Shledávám tudíž jeho tvorbu za přínosnou.

Kompletní bibliografie (zdroj: cbdb.cz):

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit