81/90

Milá kniha, která se čte téměř sama. Příběh plný napětí, vypjatých emocí, otázek, na něž musíme společně s hlavní protagonistkou najít odpovědi. Přesně taková je kniha, kterou bych vám prostřednictvím této recenze představila. Autorka vytvořila silný román, jenž vžene slzy do očí každé něžné duši.

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

„Prázdninový výlet zavede Gretu, Alexe a čtyřletou Smillu přes jezero Maran (Přízrak) – opředené mýty a záhadami – na malý opuštěný ostrov. Alex s dcerou se vydají mezi stromy, Greta se v zasněné náladě zdrží na pobřeží…, a když se manžel s dcerou nevracejí, vydá se za nimi: určitě se zabrali do hry a zapomněli na čas. Volá je a horečně prohledává ostrov, je to ale marné. Greta se zoufale potřebuje dovolat Alexovi, aby se ujistila, že jsou se Smillou v pořádku, a kdyby se neozval, musí zavolat policii. Jenomže její mobil v loďce není. Až po návratu do chaty ho najde schovaný pod pokrývkou. Dala ho tam ona, nebo někdo jiný? Ale kdo a proč? Během policejního pátrání před ní vyvstávají naléhavé výjevy z minulosti a začne ji trápit otázka, jestli to, co dosud považovala za skutečnost…“

Kniha vyšla v originále De försvunna v roce 2015. U nás ji vydává v roce 2016 nakladatelství LEDA.

První pohled na tuto knihu a připadám si opravdu jako v mlze. Obálka je zahalena do šedé barvy a působí vcelku ponurým dojmem. Veškeré informace na přebalu jsou pak psány bílou barvou. Vyobrazení zachycuje vcelku smutný výjev, nikdo nemůže tušit, co se stane. Vidíme zde molo, po němž zády k nám kráčí dívka oblečená do bílé sukně a tyrkysově modrého svetru, za ní se táhnou bahnité šlápoty. Na počátku mola leží bílý plyšový medvídek, vrátí se pro něj? Patří jí? Pokud se chcete dozvědět odpovědi na své otázky, přečtěte si tento jímavý příběh.

Patříte mezi čtenáře, kteří při čtení musejí mít knihu „vysvlečenou“ z přebalu? Nebojte se, desky knihy jsou kontrastem přebalu. Září tyrkysově modrou barvou, která na mě působila vcelku uklidňujícím dojmem a tvořila tak jistou opozici smutnému výjevu z přebalu.

Příběh je napsán velice čtivou formou. Ani jsem nevěděla jak, najednou jsem byla uprostřed příběhu, který je naprosto úchvatný. Tolik emocí na pár stránkách jsem snad ještě nezažila. Román je vystaven na spletité zápletce, která vám nedá spát do té doby, dokud nepřijdete na to, jak to všechno bylo, co se vlastně vůbec stalo. V příběhu se nikdy neztratíže, protože je napsán vcelku jednoduše, a to zejména proto, že se odehrává ve dvou liniích. V budoucnosti a v minulosti, minulost totiž v osudech hlavní hrdinky hraje velkou roli. Vrací se jí totiž v tom, co se jí děje v současnosti. Souvisí spolu všechno, nebo naopak nikoliv? To jsou přesně otázky, které si při četbě budete klást neustále kolem dokola.

V příběhu je spousta elementů, které vám budou pohlazením po duši, ale i takových, které vám vyloženě budou vadit a budete se modlit, abyste se s nimi již nemuseli setkat. Já tento pocit měla z nehostinného prostředí ostrova, kam bych se sama asi v životě nevydala, hlavní postava se však neustále snaží najít na tomto místě své blízké. Dalším takovým nemilým elementem je mládež žijící v městečku, v němž se vyskytuje i hlavní hrdinka. Jejich setkání jsou však dosti nepříjemná a přiznám se, že se mi občas při čtení ježily chlupy. Pokud nevíte, co si přát od Ježíška a  rádi prožíváte napínavé příběhy, tato kniha by vám jistě mohla udělat radost.

Román je vystaven kompozičně vcelku jednoduše. Jak jsem již napsala výše, objevují se zde dvě dějové linie – jedna je vyloženě chronologická a druhá naopak vyloženě retrospektivní. V té chronologické sledujeme postupně plynoucí čas v přítomnosti a ta retrospektivní linie je naopak vzpomínkovou. Hledí se zde do minulosti a hledají se odpovědi na otázky, které hlavní hrdince, ale i čtenáři pomáhají rozklíčovat, co se vlastně vůbec v příběhu stalo. Tento způsob psaní jsem snad ještě nikdy neviděla, ale naprosto mě uchvátil.

Nedá mi to a opět musím vyzdvihnout úžasnou grafickou úpravu celého textu. Čte se téměř sám. Příběh je vepsán do 240 stránek a je vložen do 43 kapitol. Velice zajímavé mi přišlo, že veškeré kapitoly začínaly na liché stránce. Pokud předchozí kapitola skončila také na liché stránce, následující sudá stránka byla vynechána.

Dílo pokládám za nevšední a neotřelé, což hodnotím velice pozitivně. Čtenář nebude mít čas na žádnou nudu a bude po celou dobu čtení plně zaměstnáván. Užije si všechny vypjaté chvilky, ale i emoce spolu s hlavní postavou. Pokud máte rádi napínavé thrillery, mohu vám tento příběh vřele doporučit, protože stojí za to. Oblíbí si jej však i ti čtenáři, kteří milují romány sledující rodinu a její osudy. Zde těch osudů najdete hned několik. Užijte si zajímavé čtení.

Moje subjektivní hodnocení bude i tentokrát hodně vysoké, protože si to tato kniha zaslouží. Užila jsem si ji. Dávám proto krásných 100 % a vřelá doporučení k tomu. Smekám klobouk jak před samotnou autorkou, tak i před překladatelkou a nesmím pochopitelně zapomenout ani na tvůrce grafiky – jak textu, tak i obálky. Vážím si této brilantně odvedené práce.

Za poskytnutí recenzního výtisku patří nakladatelství LEDA. Pokud vás recenze zaujala, budete chtít najít odpovědi na své otázky, můžete si tento titul zakoupit zde.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

• LEDA
• recenze
• recenze pro nakladatelství