Záhada zlatodolu – Zuzana Koubková

Je to již delší dobu, co jsem četla a posléze psala recenzi titulu od Zuzany Koubkové s názvem Znesvěcený hrob. Musím říci, že kniha se mi moc líbila. Když jsem zjistila, že se v nabídce novinek nakladatelství MOBA nachází další díl této série, řekla jsem si, že si jej musím pořídit. Učinila jsem tak a musím říci, že jsem svým výběrem byla nadšená. Miluji historické detektivky a tato splňuje vše, po čem moje dušička touží. Na co se v této knize můžete těšit? O tom se dočtete níže, nejprve si však ale představíme příběh, který nám tento román naservíruje na stříbrném podnose.

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

Zemský soud je roku 1318 zavalen žalobami. Skutečné i domnělé oběti válečných událostí se po narovnání mezi šlechtou a králem Janem Lucemburským domáhají odškodnění. Jenže nejvyšší soudní úředník Petr z Rožmberka je podezřelý z vraždy mladé premonstrátské jeptišky v Louňovicích pod Blaníkem. Rožmberk se s žádostí o pomoc obrací na svého soudcovského společníka pana Chotka z Říčan. Na jih Čech je vyslán Chotkův bratr johanita Zdislav, který se v minulosti při vyšetřování podobně zrůdných zločinů osvědčil.

Knihu Záhada zlatodolu vydalo v roce 2017 nakladatelství MOBA. Jedná se již o třetí díl ze série o bratru Zdislavovi, jenž byl nejprve členem templářského řádu, pak přešel do řádu johanitů. Příběhy tohoto hlavního hrdiny a jeho pomocníků Hermana a Güntera vás dozajista překvapí svou živostí a bohatostí na různé motivy, které byste v historické detektivce neočekávali. Vše je však do děje zasezeno tak, že si jej plnými doušky užijete a budete mile překvapeni.

Jak jsem napsala již výše, před několika měsíci jsem četla druhý díl této série a skvěle jsem si ho užila. Třetí díl pro mě byl tedy jasnou volbou. Byla jsem natěšená na příběh. Než se mi však titul dostal do ruky, mohla jsem se maximálně tak kochat krásnou zelenou obálkou s vyobrazením knoflíku uprostřed. Obálka mi přišla stejně lákavá, jako tomu bylo u předchozího dílu. Aby čekání nebylo tak dlouhé, pročetla jsem si anotaci, jež však vedla jen k tomu, že jsem se těšila ještě více než před tím. Pak mi přišel balíček s touto kouzelnou knihou, vybalila jsem ji a pustila se do jejího prohlížení. Musím říci, že mě zaujala na první pohled. Grafické zpracování je luxusní, font i velikost písma jsou zvoleny excelentně. Při čtení vás v žádném případě nebudou bolet oči. Ty vám budou jen klouzat po písmenkách bez jediného zadrhnutí.

Příběh je strhující. Ani nebudete vědět jak, ale najednou si uvědomíte, že otáčíte poslední stránku příběhu. Celý děj se odehrává na pouhých 224 stranách a je rozdělen do 12 kapitol, prologu a epilogu. Na konci knihy se pak nachází drobná kapitola Několik autorčiných slov na závěr a vše uzavírá doporučení předchozích dvou dílů (Ztracený templářský poklad a Znesvěcený hrob). Všechny kapitoly jsou pak rozčleněny do kratších částí. To přispívá k značnému zrychlení čtení. Když k tomuto přičteme to, že nové kapitoly začínají vždy na nové stránce, zjistíme, že se celkový počet stran ještě sníží.

Co se týče motivů, líbí se mi, jak autorka cíleně volí postavy. Vždy se totiž objeví motiv dolu, jak to souvisí s postavami? Na to je vcelku jednoduchá odpověď. Hermanův otec byl havířem a jeho syn tak podědil po svém otci mnohé zkušenosti. Čtenář se tak může dozvědět spoustu zajímavých věcí o tom, jak těžba cenných kovů v historii probíhala. Zejména tedy v průběhu 13. a 14. století. Dále si můžete udělat obrázek o způsobu boje muž proti muži, ale také třeba o tom, jak to vypadalo a probíhalo v klášterech. Jedním z četně se objevujících prostředí je pak také prostředí hospodské. Nesmíme však zapomenout ani na pobyt hlavních postav v proboštství (v tomto případě bohužel musím upozornit na častou chybu v tomto pojmenování).

Líbily se mi i časté popisy, které vyobrazovaly nejen charaktery jednotlivých postav, ale také ukazovaly způsob, jak se žilo, cestovalo a podobně. Celý příběh je napsán objektivní er-formou, jež je doplněná spoustou zajímavých a strhujících dialogů jednotlivých postav. Z nich můžeme usoudit do jaké vrstvy daná postava patří, protože šlechtici se mezi sebou baví zejména spisovně a u poddaných můžeme sledovat prvky nespisovnosti. Dialogy potom přispívají k rychlému spádu děje a delší popisy pak rychlost snižují.

Celý román stojí na chronologické kompozici. S tou se pak prolínají časté paralelní pasáže a občasné retrospektivní vzpomínky. S paralelami se můžeme setkat zejména v přechodech jednotlivých kapitol či v přechodech jednotlivých drobnějších částí kapitol. Retrospektiva je potom zřejmá v různých vzpomínkách jednotlivých postav. Zejména potom ve výpovědích při výsleších.

Celkově jsem s knihou nesmírně spokojená a příběh se mi líbil. Jediné, co mě trošku zamrzelo, bylo to proboštství, které je často psané špatně. Jiné chyby jsem v textu neobjevila. Mohu tedy říci, že jsem s grafickou i gramatickou stránkou knihy nad míru spokojená. Líbilo se mi, jakým způsobem autorka příběh odvyprávěla a za jejím vyprávěním je zřejmý velký kus práce. Praktické i technické informace jsou velice věrohodné. Za neskutečný čtenářský zážitek autorce děkuji a smekám před její prací pomyslný klobouk. Román hodnotím krásnými a zaslouženými 99 % a vřelými doporučeními.

Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA. Pokud vás recenze zaujala a budete si chtít knihu pořídit a přečíst, můžete tak učinit zde.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

Porovnat cenu knihy v ostatních obchodech můžete zde.

A co vy? Jakou zkušenost s touto knihou máte?

• MOBA
• recenze
• recenze pro nakladatelství