Ježíš visí opět na kříži

Je to tu. Na scénu se opět ve velkolepém stylu hlásí katova dcera Magdaléna. Je to již pošesté, co se s ní můžeme setkat v poutavém raně novověkém románu. Její otec stále vykonává v Schongau práci kata a ona je zkušenou bylinkářkou a lazebníkovou manželkou. Tato kniha vám úžasným způsobem zprostředkuje nejen mnohé historické okamžiky, ale také vám představí sociální a zdravotnickou situaci té doby. Příběh je koncipován tak, aby se neustále motal kolem katovy rodiny a jeho nejbližších přátel či nadřízených.

„Srdce jí vzrušením bušilo rychleji. Jak to vypadalo, měl doktor Ransmayer skutečně co schovávat.
Měla pravdu!“  (strana 84)

Román Katova dcera a hra se smrtí vyšel v originálu (Die Henkerstochter und das Spiel des Todes) v roce 2016. U nás se jeho překladu dočkáváme o rok později. O jeho vydání se postaral Knižní klub. Jedná se již o šestý díl ze série o katově dceři Magdaleně. Pokud vás naše recenze osloví a budete si chtít knihu přečíst, můžete si ji pořídit právě zde.

Katova dcera mě nadchla již před několika měsíci, kdy jsem s ní přišla poprvé do styku. Předchozí díl této série mě dostal do kolen, a tak jsem se rozhodla, že si přečtu i tento a opět jsem byla mile překvapena. Název knihy slibuje napínavý detektivní historický příběh, stejně tomu je i u anotace. Nezbývalo tedy nic jiného, než se začíst a přesvědčit se. Celý děj byl uvozen zajímavým prologem, který se odehrával v Oberammergau, horské vesničce, ve které se budeme s hrdiny docela často pohybovat. Jelikož se nám katova rodina rozděluje, budeme hodně cestovat mezi Schongau, Ammertalem, Ettalem, Uterammmergau a právě zmiňovaným Oberammergau. Obálka vám o knize napoví velmi málo, vyobrazuje muže v brnění s mečem přes rameno. Dokud se tedy nezačtete, budete si klást neustále otázky, kdo dotyčný je.

Poutavý děj románu se odehrává na krásných 464 stranách. Nicméně svazek působí mnohem užší, protože jednotlivé stránky jsou hodně uzoučké a jemné. Chvilkami jsem měla problém se při čtení posunout dále bez toho, aniž bych kousek příběhu nepřeskočila. Děj vás strhne již na samém začátku, kdy vám je představena zajímavá detektivní zápletka, kterou je nutné vyřešit. Nadšení vás neopustí díky mnoha napínavým okamžikům a neočekávaným zvratům. Troufnu si tvrdit, že zdatný čtenář si s tímto literárním počinem poradí během chvilky. Řadíte-li se k milovníkům historických románů, Katovu dceru jistě uvítáte a užijete si ji.

Po jazykové stránce jsem byla trošku na vážkách. Občas jsem v textu našla nějakou gramatickou chybu. Naštěstí se ale nejednalo o chyby, které by měly nějak závažný dopad na vyznění výpovědí. Autorův styl a cit pro jazyk (i ten dobový) je působivý. Mnohdy Oliver Pötzsch umně kombinuje tvůrčí postupy a tím si svého čtenáře připoutá a nepustí ho, dokud nedočte až na konec. Román je tak velice živý a překvapivý. Často v něm graduje napětí a spousta emocí. Chvilkami vám dokonce bude běhat mráz po zádech.

Vyzdvihnout na tomto titulu musím jeho obraznost, pro snadnou orientaci jsou ve svazku připraveny dvě mapky, které ilustruji obě území. Kromě toho je možné na začátku knihy najít seznam všech vystupujících postav, věřte tomu, že jich vážně není málo. Vše beru jako skvělý krok spisovatele směrem ke čtenářovi. Příběh je přímočarý, nejsou používány žádné jazykové figury, dílo se tak velice snadno čte a interpretuje.

Příběh je rozdělen do 19 kapitol. Těm však předchází již zmíněný prolog. Na konci nesmí chybět autorčin doslov. Držte se, dokonce zde najdete i tipy na výlety. Katova dcera pro vás může být hodně inspirativním turistickým průvodcem a po přečtení se můžete vydat na cesty se svými oblíbenými hrdiny. U jednotlivých popisků tras se dočtete nejen o tom, co tam uvidíte, ale také zjistíte jejich délku a náročnost.

Kompoziční rámec mi tentokrát přišel docela složitý. Vyskytuje se zde celá řada postupů, které se vzájemně střídají a někdy dokonce i propletou. Tentokrát už se nebudeme motat jen kolem kata Jakoba Kuisla a jeho dcer Magdaleny a Barbary, sledovat můžeme i osudy ostatních občanů obou vesniček. Každý má k příběhu co říci, a proto se často střídají jejich úhly pohledu. Jednotlivé party se na sebe řetězí a dohromady tvoří jedinečný celek. Vše je odvyprávěno v objektivní er-formě, která je doplněna množstvím dialogů, jež vyprávění dodávají šťávu.

Moje subjektivní hodnocení je pozitivní. Kniha mě pobavila, zarazila a spustila řadu emocí. Některé byly pozitivní, jiné spíše negativní. Jak jsem již zmínila, byla jsem nadšená i kvůli vloženým mapám. Při čtení jsem tak mohla neustále jezdit prstem po mapě. Mapy jsou přehledné a vy se tak můžete snadno zorientovat. Stejně tak musím pochválit i přehledný soupis postav. I tentokrát se můžeme v knize setkat s problémy Barbary a Magdalény. Všichni je berou coby podřadné. Zde se dá krásně aplikovat i sociální rozvrstvení v tehdejší společnosti. Některé vedlejší postavy však se členy Kuislovy rodiny soucítí a vystupují empaticky. I přes drobné nedostatky, jsem si četbu užila plnými doušky. Kompletně knihu hodnotím krásnými 98 %. Vřele doporučuji milovníkům historických románů. Pokud jste četli předchozí díly, tento vám za žádnou cenu nesmí utéci.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz)

Recenze primárně zpracována pro portál Chrudimka.cz. Tímto děkuji za možnost převzetí.

• Chrudimka.cz
• Knižní klub
• recenze