Iwíkova knihovna

  • Panny a netvor – Roman Cílek

    Panny a netvor – Roman Cílek

    4455aLákají vás detektivní zápletky? Máte rádi, když vás autor dlouho nenapíná a během chvilky se dozvíte, kdo byl vrahem a proč? Pokud jste odpověděli na všechny předchozí otázky kladně, sbírka povídek z pera Romana Cílka s názvem Panny a netvor bude pro vás tím pravým ořechovým. Autor i tentokrát své čtenáře potěší 13 vcelku krátkými texty. Ve vyprávěních se často vracíme k tradičnímu pojetí detektivního žánru. Při čtení vás spisovatel bude stále vybízet ke spolupráci, máte-li rádi knihy, v nichž soupeříte s vyšetřovateli, kdo první odhalí vraha či zloděje, tato kniha vám poskytne hned třináct příležitostí. Všechny povídky jsou čtivé a mají zajímavou pointu. Musím říci, že jsem přečteno měla během pár chvil, až tak mě kniha chytla. Nepustila mě do té doby, dokud jsem nedočetla až do konce.

     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Absurdní situace. Postarší, panovačně působící žena žádá policii, aby hledala jejího dospělého syna, kterého již několik dní postrádá. Tvrdí jim, že ho musejí najít, ale v duchu si není jista tím, zda si to opravdu přeje. Obává se totiž, že její syn je patologický násilník, poznamenaný nenávistí zejména k mladým ženám. Scéna z titulní povídky nové knihy znovu naznačuje, co o autorovi již víme: že je mistrem v dramatickém popisu vypjatých lidských osudů… “

     

    Soubor povídek Panny a netvor vydalo v roce 2018 nakladatelství MOBA. Jedná se již o 275. svazek zelené edice Původní česká detektivka. Pokud jste příznivci elektronických knih, ani vy nebudete zklamaní, protože knihu nabízí portály s e-knihami Palmknihy a eReading.

     

    Ti z vás, kteří moje stránky znají, vědí, že jsem si v nakladatelství MOBA zamilovala edici Původní česká detektivka. Zelené knížky jsou pro mě jakýmsi znakem kvality, většina detektivek, ať už románů, nebo povídkových souborů, si mě získala na svou stranu a nejen samotné příběhy, ale i jejich tvůrce jsem si oblíbila. Když jsem v nabídce recenzních výtisků nakladatelství postřehla, že je tento titul volný, řekla jsem si, že bych byla hloupá, kdybych po něm nezkusila sáhnout. Svazek mě zaujal nejen svou poutavou anotací, jež ve skutečnosti odhaluje jen jednu z povídek, ale i zajímavou obálkou. Musím říci, že jsem nakonec byla nesmírně potěšena, když mi o pár dní později domů přišel balíček a v něm byl tento skvost. Téměř ihned jsem se do četby pustila a byla jsem mile překvapena.

     

    Vyprávění je zajímavé. Každý z příběhů vypráví o jiném případu, avšak společným jmenovatelem všech povídek jsou vyšetřovatelé. Autor dokázal vytvořit spoustu zajímavých a napínavých scén. V některých případech vám dokonce bude přebíhat mráz po zádech. Nicméně, jelikož jsou povídky vcelku krátké, nebudete mít problém každý případ vyřešit během chvilky. Jednotlivé texty se čtou téměř samy, jsou zajímavé a vraha odtajníte vždy až na konci, nedostanete moc vodítek, jež by vám pomohla předhonit v odhalování policisty. Pokud jste již četli některé z předchozích Cílkových detektivních sbírek, jednotlivé vyšetřovatele již znáte.

     

    Při čtení se v žádném případě nebudete nudit, protože autor se vás snaží neustále aktivizovat. Činí tak pomocí předkládání důkazů, nejprve jsou cíleně zavádějící – většinou jde o výslechy – ke konci pak společně s vyšetřovateli vytáhnete eso z rukávu a pachatele odhalíte. Když se do povídek začtete, zjistíte, že Roman Cílek už je zkušeným autorem žánru krimi, příběhy jsou promyšlené a dotažené do posledního detailu. Své umění tak bravurně vložil i do této sbírky povídek. Zažijete tak spoustu nepředvídatelných zvratů, které vám mnohdy vyrazí dech. U některých textů jsem si kladla otázku, jak případ z toho mála, co měli, vůbec mohli detektivové rozlousknout.

     

    Všechny příběhy jsou odvyprávěny objektivní er-formou, která je oživena množstvím dialogů mezi jednotlivými postavami. Vypravěč popisuje otevřeně všechno, a to od prostředí přes charaktery, provedení trestného činu až po samotné vyšetřování. Zajímavá je vypravěčova nezúčastněnost, má jen pozorovací funkci a zprostředkovává čtenáři to, co sleduje. Ač jsou jednotlivé povídky vcelku krátké, překvapí vás, jak autor vyprávění posouvá o kus dále. Plynulost textu je často narušována právě prostřednictvím posunů. Kompozice je však jednoduchá, a to chronologická s několika retrospektivními pohledy, které se ukazují zejména ve výpovědích svědků a následně i pachatelů. Kniha se tedy dá označit za oddechovou.

     

    Jak jsem již několikrát poznamenala, povídek je v publikaci třináct a jsou rozděleny na menší celky – posuny v textu. Každá z povídek má kolem 25 stránek. Souhrnně jsou příběhy zachyceny na nádherných 280 stranách. Nebýt posunů, svazek by byl mnohem obsáhlejší a myslím si, že by klidně každá z povídek mohla vydat materiál pro samostatný román, ale troufnu si tvrdit, že takto je to mnohem lepší. Přetínání myšlenek čtenáře nijak neruší, spíše podněcuje k přemýšlení a kladení si otázek, co by se stalo, kdyby… Přemýšlející a spolupracující čtenář je pro autora lepší než ten, který o čteném textu vůbec nepřemýšlí a jen ho bezmyšlenkovitě absorbuje. Z tohoto důvodu si Cílkovy povídky užívám a mám je ráda, protože je svým způsobem ve svých myšlenkách dotvářím.

     

    Moje subjektivní hodnocení je pozitivní. Knihu jsem si oblíbila, stejně tak mám v oblibě i tvorbu Romana Cílka. Autorův styl mě uchvátil již před nějakou dobou a jsem ráda, že mě ani tentokrát nezklamal. Mám ráda ty neočekávané zvraty, zajímavý způsob řešení případů, ale i zajímavé finální rozuzlení. Čtení mě bavilo, nenudila jsem se ani chvilku, protože to se prostě nedá. Spisovatel držel mou pozornost od první chvíle až do té poslední. Z četby jsem si odnesla zajímavý požitek, jenž si zajisté odnesete i vy. Co se týče grafiky a jazyka, musím obě kritéria vyzdvihnout. Kniha se dobře čte, protože je použito vcelku velkého patkového místa a po jazykové stránce je práce téměř bezchybná. Nic mě tedy od čtení a vnímání textu jako takového nerušilo. Sbírku povídek Panny a netvor hodnotím krásnými a zaslouženými 100 %. Titul mohu vřele doporučit všem milovníkům příběhů s detektivní zápletkou.

     

    Za poskytnutí recenzního výtisku patří vřelé díky nakladatelství MOBA. Pokud vás recenze zaujala a rádi byste si soubor povídek přečetli, můžete si jej opatřit tady.

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Žánr:
    Detektivky, Literatura česká
    Vydáno: 2018, MOBA (Moravská bastei)
    1. vydání originálu: 2018
    Počet stran: 280
    Vazba knihy: vázaná
    ISBN: 978-80-243-8052-0

     

  • Matčino tajemství – Dilly Court

    Matčino tajemství – Dilly Court

    Matčino tajemství

    Rádi si ve svém volném čase oddychnete s nějakou pěknou knížkou, která při čtení pohladí po duši? Pokud ano, tak Matčino tajemství vás jistě potěší. Jedná se o zajímavý a velmi čtivý román, jenž se odehrává v Londýně v druhé polovině 19. století. Na pozadí ne zrovna lichotivého životního příběhu malé dívky, která v průběhu vyprávění roste a dospívá, můžete sledovat sociální problematiku, ale také život vojáků. Vyprávění vás uhrane svou jednoduchostí a přímočarostí, jež vás budou provázet od počátku až do konce. Při čtení se vám určitě bude honit hlavou velké množství otázek, na něž najdete odpověď jen v případě, že ve čtení vytrváte. Text je čtivý a strhující, kniha se tedy čte téměř sama.

     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Když se sedmnáctiletá Belinda zamiluje do pohledného anglo-indického důstojníka, ví, že je to láska na celý život, přesto si uvědomuje, že vzhledem k nekompromisním společenským pravidlům nemá jejich společná budoucnost sebemenší naději. Poté co se dovídá, že padl při střetu britské armády na hranici s Afghánistánem, Belinda zjistí, že je těhotná. Aby se vyhnula hanbě a s vědomím, že narození své dcery musí navždy uchovat v tajnosti, se z donucení provdá za padesátiletého vdovce, britského diplomata.

    Po návratu do Londýna nemá jinou možnost než svěřit tříměsíční Cassy do pěstounské péče, aniž ovšem tuší, že opatrovnice Biddy Henchardová vede v chudinské čtvrti prolezlé nemocemi a špínou takzvanou dětskou farmu. Cassy však nelidské podmínky i kruté zacházení přežije, přitom sní o matce, kterou nikdy nepoznala, a doufá, že pro ni přijde a zachrání ji před životem v bídě a utrpení. Když stará pěstounka umírá, desetiletá Cassy se ocitne na ulici, bez domova, bez pomoci a bez nejmenší šance, že svou matku ještě někdy spatří.“

     

    Titul Matčino tajemství vyšel v originálu (A Mother´s Secret) v roce 2010. U nás knihu vydává až v roce 2018 nakladatelství Baronet. Ve stejném roce se dočkáváme i její elektronické podoby, kterou nám zprostředkovaly portály s e-knihami Palmknihy a eReading.

     

    Když jsem si měla vybírat do svého elektronického miláčka něco pěkného ke čtení, měla jsem tentokrát docela problém. V nabídce bylo tolik skvostů, které by staly za přečtení, ale já si mohla vybrat jen jeden. V minulém měsíci jsem si vybrala český titul, a tak jsem si tentokrát řekla, že dám zase jednou šanci zahraničí. Nakonec mě do oka padla kouzelná obálka, jež už sama od sebe působila historickým dojmem. Když jsem si pak přečetla anotaci, která mě hodně zaujala, ihned bylo o výběru rozhodnuto. Tuto e-knihu jsem si prostě musela přečíst.

     

    Příběh vás do sebe vtáhne, že ani nebudete vědět jak. Najdete v něm spoustu zajímavých scén, občas vám bude běhat mráz po zádech, chvilkami se budete smát, ale jsou tu i takové situace, jež vám vženou slzy do očí. Autorka svoje hrdiny nijak nešetřila a každý z nich má svoje trable, nejvíce jich má pochopitelně hlavní hrdinka Cassy, jejíž život rozhodně není peříčko. To stejné by však o svém osudu mohla říci i její matka – Belinda, která se musela dívenky zříci. Každá žena jistě pochopí, jak to pro ni muselo být těžké. Stejně to mají i další protagonisté.

     

    V okamžiku, kdy se do románu začtete, pochopíte, že to není žádná nudná slátanina. Téměř na každé stránce vás čeká řada nepředvídatelných zvratů, jež do děje zasahují a oživují jej. Proč to píši? Důvodem je to, že si myslím, že mnoho čtenářů by se mohlo obávat obšírnosti a nudnosti textu, opak je však pravdou. Dilly Court vždy přesně ví, kdy je vhodná chvíle postavy, ale i čtenáře popíchnout a posunout o kus dál. Nebojí se ani změny úhlu pohledu vyprávění, a to i přesto, že vypravěč je stále tentýž.

     

    Vyprávění je vyvedeno objektivní er-formou, jež je doplněna spoustou dialogů mezi jednotlivými postavami, které vdechují příběhu život. Vypravěč vše pozoruje s odstupem a pak své poznatky čtenáři zprostředkovává, jelikož je zpočátku nutno vyprávět dva oddělené příběhy – zvlášť ten Cassyin a zvlášť Belindin – je nutné, aby se zorný úhel přesouval z jednoho místa na druhé, což je znát i na komplikovanější kompozici. Propojí se a zjednoduší? Toť otázka, kterou si snadno zodpovíte, pokud se do čtení pustíte. Čeká vás zajímavý čtenářský zážitek, jenž si vychutnáte.

     

    Celé vyprávění sestává ze 24 kapitol, jež se dále dělí na menší celky, protože každá kapitola má v průměru 20 slidů. Zde můžeme sledovat již zmíněné předěly v kompozičním rámci, protože je nutno sledovat několik postav. Setkáváme se tak s chronologickým vyprávěním, do něhož se prolíná retrospektiva a paralela. Některým čtenářům by se tento postup mohl zdát spletitý a překombinovaný, ale když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že je to na místě. Co se týče přetínání myšlenek a dějových linek, nejsou nijak rušivé. S jeho pomocí se v příběhu posouváme o kus dál. Tuto knihu si užijí zejména ženy a dívky, ale na své si určitě přijdou i muži. Jímavý příběh je zachycen na krásných 384 stranách, ale budete ho mít přečtený během chvilky.

     

    Moje subjektivní hodnocení této publikace je pozitivní. Kniha se mi líbila a zamilovala jsem si ji. Autorčin styl mě uchvátil, nebála se zamotat čtenáři hlavu prostřednictvím spousty zvratů, které jsem rozhodně nečekala – ten na poslední stránce mě vážně zaskočil. Pochopitelně v pozitivním smyslu slova, Dilly Court neponechala nic náhodě a udržovala moji pozornost až do posledního okamžiku. Čtení bylo zajímavé, a to i přesto, že se jednalo o romanci. Ty jsou většinou takové prvoplánové a řeší se v nich, kdo, s kým a jak. Tento román měl mnohem hlubší myšlenku. Zasáhne srdce každé čtenářky, ať už má, nebo nemá děti. Z četby si odnesete zajímavý požitek, a dokonce i ponaučení. Co se týče jazykového zpracování, byla jsem nad míru spokojená. V textu se nenacházely žádné chyby, nic tedy neodvádělo mou pozornost od četby. Titul  Matčino tajemství si ode mě získal zasloužených 100 %. Knihu s čistým svědomím doporučím všem milovníkům historických románů s romantickými prvky, avšak nečekejte žádnou erotiku, tu zde rozhodně neobjevíte.

     

    Za poskytnutí recenzní e-knihy děkuji portálu Palmknihy.cz. Pokud vás recenze zaujala a rádi byste si tento zajímavý literární počin přečetli, můžete si jej pořídit tady nebo tady.

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Originální název:

    A Mother´s Secret (2010)
    Žánr:
    Pro ženy, Pro děti a mládež, Dívčí romány
    Vydáno: 2018, Baronet
    Počet stran: 384
    Překlad: Jiřina Stárková
    Vazba knihy: vázaná
    ISBN: 978-80-269-0796-1

  • Nekonečný příběh – Michael Ende (audiokniha)

    Nekonečný příběh – Michael Ende (audiokniha)

    Nekonečný příběh obal

    Máte rádi pohádkové příhody prodchnuté množstvím fantastických výjevů? Michael Ende vytvořil nadčasový román, jenž těší čtenáře po celém světě již od roku 1976. U nás už si tento příběh mohou užít i příznivci audioknih, což je skvělá zpráva. Nekonečný příběh je kultovním dílem německé fantasy literatury. Zajímavostí je, že autor stvořil hrdinu, který je v reálném světě outsiderem a prostřednictvím „jakési“ knihy ho nechá projít do světa fantastického, v němž se z něj rázem stane rek, jenž může zachránit ono tajuplné místo. Jak příběh plyne, tak postava zažije četná dobrodružství a zmoudří. Za celou dobu poslechu se setkáte s mnohými tajuplnými bytostmi a jejich zajímavými vlastnostmi. Určitě se nebudete nudit, a to i přes to, že audio má padesát stop, které jsou rozděleny do prologu a sedmadvaceti kapitol. Poslechněte si tento poutavý příběh a nezapomeňte na svou fantazii, jen tak může žít Nekonečný příběh dál. Jen díky naší fantazii může svět Fantázie růst a vzkvétat.

     

    Fantastický román Michaela Endeho jsem si oblíbila jak v knižní, tak i ve filmové podobě (i když ta není moc věrná knize). Když jsem tento příběh našla v nabídce vydavatelství, bylo o výběru bez pochyb jasno. Byla jsem zvědavá, jak se Jan Vlasák s tímto nelehkým úkolem popral, a tak jsem se na poslech nebývale těšila. Jak jsem již zmínila, příběh jsem znala v několika zpracováních již z dřívějška, a proto jsem při pročítání anotace neprojevovala žádné překvapení. Ve skutečnosti jsem četla to, co už jsem dávno věděla, ale kdo nezná, anotace ho uchvátí a k titulu přitáhne. Obálka je působivá a je na ní ve zkratce vyobrazeno vše, s čím se při poslechu setkáte. Ač je výjev vcelku divoký a měl by působit smutně, je naopak spíše rozjuchaný. O veškeré ilustrace, a že jich není zrovna málo, se postaral český výtvarník Přemek Ponáhlý. Originalita přebalu nosiče tkví v tom, že je mnohem větší. Prostřední část s CD snadno zakryjete dvěma křídly, která jsou též ilustrována, a to oboustranně. Prostřednictvím těchto nádherných obrázků se můžete seznámit osobně s hrdiny, ale i s dalšími fantastickými postavami. I vy se tak zprostředkovaně dostanete do světa Fantázie, která potřebuje pomoc nejen od Bastiána, ale i od vás. Oceňuji, že si malíř s přebalem opravdu vyhrál a jeho kresby jsou úchvatné. Potěší oko nejen malého dítěte, ale i dospělého.

     

    Dílo je nadčasové, milovala jej celá řada dětí a troufnu si tvrdit, že bude příběh oblíbený ještě po mnoho dalších generací. Děj je zajímavý tím, že má hned dva vypravěče. První sleduje nezúčastněně dění ve Fantázii, druhým je sám hlavní hrdina Bastián Baltazar Bux; projevy obou se po celou dobu nenásilně prolínají. Výhodou knižní podoby však bezesporu je, že se oba úhly pohledu od sebe liší barvou textu.

     

    Jak jsem již napověděla, příběh pro nás načetl Jan Vlasák, kterého můžeme znát například z filmů Bathory, Vratné lahve, Milenci a vrazi či Výchova dívek v Čechách. Jeho hlas je mi známý a mám jej velice ráda. K této audioknize se náramně hodil, lahodil uchu a dodal všemu pomocí práce s hlasem patřičnou atmosféru. Tam, kde měly tryskat emoce, tam opravdu byly. Vypravěč nijak nepřehrával, takže vše působí realisticky. Prožijete s ním spoustu radostí, smutků, strachu, třeba se i zamilujete. Mimo to, každá z postav získala svůj neodmyslitelný charakter a snadno se do nich vžijete. Audiokniha se dle mého názoru stoprocentně vydařila.

     

    Nadšená jsem byla i v případě vypravěčovy rétoriky, která byla brilantní. Celý román přečetl bez jediného zadrhnutí a pochopitelně bez chyb. Příběh se poslouchá téměř sám a krásně ubíhá, a to i přesto, že Jan Vlasák čte pomaleji. Vše vyřčené je krásně srozumitelné, a proto se při poslechu nebudete muset v žádném případě vracet. Vyprávění jsem si užila plnými doušky a ráda se k němu v brzké době vrátím a s radostí jej budu někdy v budoucnu pouštět i svým dětem.

     

    Knižní předloha této audioknihy vyšla v originálu (Die unedliche Geschichte) v roce 1976, u nás ji vydalo hned několikrát nakladatelství Albatros. V roce 2018 se postaralo vydavatelství OneHotBook o audio verzi tohoto kultovního díla. Pokud vás recenze zaujme a budete si chtít tento fantasy román poslechnout, můžete si jej v audio podobě pořídit zde.

     

    Audiokniha si vás získá nejen díky kouzelnému příběhu, ale i díky podmanivému hudebnímu podkresu, který si zamilujete během několika vteřin. V audiu najdete hned několik zajímavých znělek, některé jsou veselejší, jiné vás třeba zaskočí svou trudností. Nicméně ty veselejší znělky jsou mnohem delší a můžete si je tak užívat i několik desítek vteřin. Podkres se zasloužil o nastolení patřičné atmosféry. Posluchač se tak mnohem lépe vžije do děje. U některých melodií jsem měla chuť si zatančit, jak byly pěkně melodické, jiné mi vehnaly slzy do očí.

     

    Děj audioknihy ubíhá, že ani nevíte jak. Nemusíte se bát žádného zadrhávání plynulosti. Jediné, co trošku myšlenky přerušuje, je hudební podkres na přechodech jednotlivých kapitol. Při poslechu si užijete množství emotivních okamžiků, dobrodružství a v neposlední řadě i kupu strachu o postavy. Příběh čtenáři nedovolí, aby zapomněl na svou fantazii a ani na to, kým ve skutečnosti je. Autor velice umně ukazuje, co se stává lidem, kteří přijdou o schopnost utvářet vlastní příběhy, ale upozorňuje i na problémy, s nimiž se potýkáme i my v dnešní době. Řešena je zejména problematika méněcennosti, šikany, ale i mnoho dalších. Některá témata jsou řečena přímo, jiná jsou zakódována na pozadí poutavého pohádkového vyprávění. Čtenář/posluchač tak dochází při interpretaci k uvědomění a učí se, proto nemůžeme upřít dílu didaktickou funkci. Ponaučení najde jak dítě, tak i dospělý.

     

    Délka jednotlivých stop je různá, některé budete poslouchat 10 minut, jiné třeba i 25. Mnohé kapitoly jsou zachycené ve dvou stopách a předěl mezi nimi je vymezen jen kraťoučkou znělkou. Na konci každý kapitoly je pak rytmická delší melodie, někdy smutná, jindy veselá, podle toho, co se v následujících minutách bude odehrávat. Celkově vás bude tato audiokniha bavit po dobu 14 hodin a 53 minut.

     

     

    Moje celkové subjektivní hodnocení Nekonečného příběhu nemůže být jiné než pozitivní. Při poslechu jsem se s radostí vrátila do svých dětských let, kdy jsem příběh mohla číst neustále kolem dokola. Vyprávění je krásně živé a důvěryhodné. Všechny situace jsem si mohla krásně představit, a dokonce i zavzpomínat na scény z oblíbeného filmu. Nadšená jsem byla hned od první chvíle, kdy jsem se zaposlouchala a uslyšela ten nádherný hudební podkres. Jan Vlasák je jeden z mých nejoblíbenějších herců, takže poslech byl pro mě úžasným zážitkem. Jsem ráda, že jsem se mohla vrátit do období plného bezstarostnosti a fantastických příběhů. Audioknihu s radostí doporučím všem milovníkům pohádek a fantasy příběhů, věřte tomu, že nebudete litovat. Za úchvatné zpracování patří tomuto veledílu nádherných a zasloužených 100 %.

     

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
    Originální název:

    Die Unendliche Geschichte (1976)
    Žánr:
    Literatura světová, Fantasy, Pro děti a mládež
    Vydáno: 2001, Albatros
    Počet stran: 396
    Překlad: Eva Pátková
    Ilustrace/foto: František Skála jr.
    Autor obálky: František Skála
    Vazba knihy: vázaná
    ISBN: 80-00-00957-9

    Recenze primárně zpracována pro portál Chrudimka.cz. Tímto děkuji za možnost převzetí.

  • Knižní citát týdne #12

    Knižní citát týdne #12

    Milí čtenáři,

     

    další týden je už za námi a s ním přišlo i jaro. Ano, včera i dnes to venku vypadalo opravdu nádherně, tak snad nám to sluníčko a blankytně modrá obloha vydrží co nejdéle. Už se totiž moc těším na ty chvíle, kdy si vynesu na zahradu židli a budu moci číst s dobrým čajíčkem nebo džusem venku. Miluji, když se začtu do krásného příběhu a kolem mě to žije. Ptáčci zpívají, tráva se zelená a voní… Zatím je to jen sen, ale pevně věřím, že v brzké době se stane skutečností. Jak to máte vy? Také si rádi čtete venku?

     

    A teď už k samotné náplni dnešního článku. Jak je již zvykem, vždy se s aktuálním týdnem loučíme zajímavým knižním citátem. Ač ještě stále nejsem úplně fit, nemohla jsem vás o tento příspěvek ochudit. Tentokrát se s vámi podělím o milá slova významného francouzského představitele romantismu a realismu. Jeho díla jako Lesk a bída kurtizán, Ztracené iluze, Evženie Grandetová, Otec Goriot a další jsou známá po celém světě. Ano, jistě jste všichni uhodli, že se jedná o spisovatele Honorého de Balzaca. Jaké poselství nám zanechal?

    Knižní-citát-týdne-12-2

  • Knižní citát týdne #11

    Knižní citát týdne #11

    Vážení čtenáři,

     

    jedenáctý týden tohoto roku je již na sklonku a přinesl nám mnohá překvapení. Kromě neustále se měnícího počasí také spoustu knižních novinek. Stránky Iwíkovy knihovny v něm oslavily své třetí narozeniny a já si pomalu začínám pohrávat s myšlenkou, že by stálo za to vás odměnit za vaši věrnost. Přeci jen tři roky již nejsou málo. Pro někoho je trojka nešťastná, ale osobně pevně věřím, že pro IK tento rok nijak tragický nebude a že se tu budeme setkávat i nadále.

     

    Teď už ale k náplni tohoto článku. Je jím opět zajímavý knižní citát. Osobnost, která mu vdechla život, v říjnu roku 1918 spojila území Čech a Slovenska do jednoho celku – Československé republiky. V letošním roce si připomínáme sté výročí od tohoto velkého činu. Jistě už všichni víte, že se nemůže jednat o nikoho jiného, než o českého státníka, filozofa, pedagoga a pochopitelně i prvního československého prezidenta (jinak také prezidenta Osvoboditele) Tomáše Garrigua Masaryka. Jaký vzkaz nám tato velká osobnost českých dějin zanechala?

    Knižní-citát-týdne-11-2

  • Dýka s hadem – Vlastimil Vondruška (audiokniha)

    Dýka s hadem – Vlastimil Vondruška (audiokniha)
    Dýka s hadem
    Sériová obálka

    Je to již nějakou dobu, co jsem k narozeninám dostala několik audioknih. Mezi nimi byla i Dýka s hadem, příběh z pera mého oblíbeného autora Vlastimila Vondrušky. Audio jsem si za tu dobu poslechla již několikrát, ale nějak jsem se pořád neměla k tomu, abych sepsala recenzi. Až teď jsem našla předpřipravený koncept a řekla jsem si, že už je čas, abych vám tuto jednohubku představila. Proč jednohubku? To je velice jednoduché, vyprávění není nijak dlouhé a velice dobře se poslouchá. A teď již k samotné recenzi.

    (Pokračování textu…)

  • Knižní citát týdne #10

    Knižní citát týdne #10

    Vážení čtenáři,

     

    desátý týden se již nezadržitelně blíží ke svému konci (už máme za sebou téměř pětinu roku 2018). Za sebe musím konstatovat, že v tomto týdnu mohu být se svou aktivitou nad míru spokojená. Prohřešky z týdne minulého jsou zažehnány, avšak stále mám spoustu zajímavostí, o něž bych se s vámi ráda podělila. Ať už to jsou autorské profily, recenze, ale i spousta dalšího. Navíc v úterý (13. března) čeká tento blog velký den, oslaví totiž svoje třetí narozeniny. Budou následovat nějaké změny? Uvidíme, čas nám tuto otázku jistě rád zodpoví. A teď již od organizačních informací k tématu dnešního článku.

     

    Autorem dnešního citátu je filozof a nejslavnější ruský spisovatel v jedné osobě. Byl představitelem realismu a jeho díla v sobě odráží nejen situaci 19. století v Rusku. K jeho nejznámějším románům patří například Vojna a mír a Anna Karenina. Ano, jistě jste všichni poznali, že půjde o citát Lva Nikolajeviče Tolstého. A jaké poselství nám přenechal? Odpoví vám obrázek.

    Knižní-citát-týdne-10-2

  • Carlos Ruiz Zafón – medailonek

    Carlos Ruiz Zafón – medailonek

    Carlos-Ruiz-Zafón-2O autorovi (zdroj: obálka knihy Stín větru):

    Carlos Ruiz Zafón je španělský prozaik, který se pyšní katalánským původem. Vyrůstal v Barceloně. Toto město si hodně oblíbil, bodeť by ne, když je to starobylé město, které skýtá spoustu gotických a barokních památek. Ač se v roce 1994 přestěhoval do amerického Los Angeles, ve svém srdci stále uchovává milovanou Barcelonu. Jeho láska k rodišti je patrná i z knih, které dosud vytvořil. Jejich děj je umístěn právě do ulic a uliček tohoto kouzelného města.

     

    Ve své bibliografii nemá pouze romány pro dospělé čtenáře. Krátce se věnoval i tvorbě literatury pro děti a mládež. V současné době se tento spisovatel řadí k nejprodávanějším současným žijícím španělsky píšícím autorům na světě.

    Můj názor:

    Carlos Ruiz Zafón pro mě byl milým překvapením. Jeho román Stín větru je čtivý a jsou v něm zahrnuty prvky několika různých žánrů. Nudit se čtenář rozhodně nebude, protože je příběh plný akce, chvilkami se dokonce budete s hlavními protagonisty i bát o holý život. Mimo jiného si můžete povšimnout i toho, jak brilantně autor zachycuje ve svých popisech okolní architekturu, atmosféru, ale i charakteristiky osob. Na pozadí příběhu lze také zaznamenat několik historických okamžiků. Myslím si, že jeho knihy zajisté stojí za přečtení a neměly by ujít vaší pozornosti.

    Autorova bibliografie (zdroj: cbdb.cz):

    1. Kníže z mlhy (1993)
    2. Půlnoční palác (1994)
    3. Zářijová světla (1995)
    4. Marina (1999)
    5. Stín větru (2001)
    6. Andělská hra (2008)
    7. Nebeský vězeň (2011)
    8. Labyrint duchů (2017, v ČR vydání asi 2018)

  • Nebezpečná laskavost – Darcey Bell

    Nebezpečná laskavost – Darcey Bell

    Nebezpečná laskavost 2

    Máte rádi knihy plné napětí, v nichž až do úplného konce nevíte, na čem jste? Pokud ano, tak Nebezpečná laskavost je to pravé ořechové právě pro vás. Dočkáte se takového množství manipulace, že nebudete vědět, kde vám hlava stojí. Ač se jedná o prvotinu Darcey Bell, není to vůbec znát. Příběh je propracovaný a dotažený do úplného konce. Knihu čtete a neustále si kladete další a další otázky, dostanete na ně odpověď? Uvidíte. Každý čtenář v textu najde něco jiného a může si příhody dotvářet ve své fantazii sám podle svého.

     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
    „Emily je okouzlující žena s oslnivou kariérou v módním oboru a s pohledným manželem Seanem tvoří pár, kterému leckdo závidí. Zároveň je zodpovědná a milující matka. Její kamarádka Stephanie, jejíž manžel před několika lety tragicky zahynul při autonehodě, se stará o malého syna a úzkostné pocity ventiluje na svém blogu určeném komunitě matek s malými dětmi. Všechno začalo drobnými laskavostmi. “Mohla bys vyzvednout Nickyho ze školy?” prosila Emily už několikrát svoji nejlepší kamarádku. A Stephanie je pokaždé ráda, že může být přítelkyni užitečná.“

     

    (Pokračování textu…)

  • Knižní citát týdne #9

    Knižní citát týdne #9

    Vážení čtenáři,

     

    další týden již je za námi. Jelikož pro mě nebyl zrovna jednoduchý, tedy hlavně po zdravotní stránce, mám pro vás do následujícího týdne poměrně dost postřehů z literárního světa, o které se s vámi postupně podělím. Avšak tento článek nemá být pochopitelně věnován mému zdravotnímu stavu.

     

    Stejně jako tomu bylo doposud, tak i tento týden na mě z mého diářku z Knižního klubu vykouknul zajímavý knižní citát. Nebyla bych to já, abych vás s ním neseznámila. Autorem milých slov je Lucius Annaeus Seneca, kterého většina z nás zná coby římského filozofa, dramatika a básníka, avšak byl i politikem, dokonce se podílel i na výchově císaře Nerona. Copak nám L. A. Seneca vzkazuje?

    Knižní-citát-týdne-9-2