Štítek: recenze

  • Život na vlásku

    Jan Bauer
    Císař táhne do válkyKniha Císař táhne do války je další z recenzních výtisků, které mi svěřilo nakladatelství MOBA k posouzení. Tuto knihu jsem si vybrala, protože mě velice zajímalo, jak budu pohlížet na dílo dalšího historika. Zkoumala jsem, způsob tvorby Jana Bauera a Vlastimila Vondrušky (recenzovala jsem před 2 měsíci knihu Zločin na Bezdězu). Musím říci, že jsou dobrými autory, kteří umí popsat českou historii tak, aby byla stravitelná i pro laickou veřejnost. V mém žebříčku však stále vévodí pan Vondruška, více se o důvodu, proč tomu tak je, dozvíte níže.
    K ději knihy: Kniha je již 7. dílem série o tajném agentovi ve službách císaře Karla IV. a zároveň papeže Urbana V., dle konečné kapitoly asi i poslední. Hlavním hrdinou knihy je dominikánský mnich Pavel, který se snaží zabránit smrti papeže i císaře. Spousta lidí mu pod nohy hází klacky a jeho úkolem je tyto klacky překročit a pokud možno včas splnit oba úkoly. Dokáže to? Obejde se to bez potíží? Jak bude probíhat jeho cesta? O tom se více dočtete právě v této knize.
    Co se mi na knize líbilo? Kniha je psána stravitelným způsobem tak, aby si ji mohl přečíst kdokoliv. Autor se snaží přiblížit osobnosti, které byly současníky Karla IV. Velice dobře jsou zde vykresleny jejich charaktery a postavy přímo. Kniha je psána velice čtivým způsobem, a proto bych si troufla tvrdit, že ji zdatný čtenář zvládne zhltnout za jedno odpoledne. Zápletka není nijak spletitá a tudíž se čtenář nemusí soustředit na mnoho dalších věcí kolem. Každá kapitola je vyprávěna jako pokračování kapitoly předchozí. Jen v pár případech se stalo, že se příběh přesouvá někam jinam. Toto je ale provedeno tak mistrně, že to čtenář téměř ani nepostřehne. Velice oceňuji to, že je v knize postižena i historická událost, kdy získal Karel IV. pro země Koruny české Braniborsko. Ač tomu bylo historicky trošku jinak, ale to už tak bývá. Do knihy musí být zakomponováno trochu fikce, aby se kniha mohla stát beletrií.
    Co se mi na knize nelíbilo? Jedním z hlavních důvodů, proč pan Bauer skončil na mém pomyslném žebříčku spisovatelů historických románů na druhém místě, je ten, že se v textu objevilo mnoho chyb a přepisů, což příběh z mého pohledu hodně degradovalo. Pokud čtenář čte hodně pozorně, tak si těchto prohřešků povšimne velmi rychle.
    Dále mě mrzelo, že se v díle objevuje spousta hanlivých slov týkajících se nevěstek atd., sice ta doba byla taková, ale myslím si, že takovéto prostředky do tohoto typu literatury moc nepatří. Asi se mnou bude hodně z vás polemizovat a nesouhlasit, ale je to pouze můj subjektivní názor.
    A poslední věcí, která mi na příběhu vadila, byl fakt, že autor asi nevěděl, jak už se postavy mnicha zbavit (případně sérii zakončit), tak to prostě udělal tak, jak to udělal. Tento fakt pak může na čtenáře působit dojmem, že Karel IV. byl v konečné fázi negativní bytostí našich dějin (mluvím o způsobu, jak se k Pavlovi na konci knihy zachoval). To, jak se to vyřeší v předposlední kapitole textu, je podle mého chabá náplast na dojem, který je u čtenáře v předchozích pár kapitolách vyvolán.
    O autorovi: Jan Bauer se narodil 11. dubna 1945 v Jihlavě a je významným českým novinářem a spisovatelem. Na svém kontě má už více než 140 titulů. Za svou tvorbu již získal některá ocenění, příkladem může být cena Karla Hynka Máchy, kterou obdržel v roce 1995. (zdroje: data narození a další údaje zde)
    Moje hodnocení: 85 %
    Bibliografické údaje:
    Série:                    V tajných službách Otce vlasti (7.)
    Žánr:                     Literatura česká – Romány historické
    Rok vydání:          2015, 1. vydání originálu: 2015
    Počet stran:           224
    Nakladatelství: MOBA (Moravská bastei)
    Vazba knihy:         vázaná
    ISBN:                    978-80-243-6753-8
    Pokud Vás moje recenze zaujala, můžete si knihu pořídit zde.

     

    Uložit

  • V soudní síni je často pekelné teplo…

    Ignát Herrmann
    Ze soudní síně
    Ze soudní síněTuto knihu jsem vzala do ruky v rámci povinné četby ke studiu na vysoké škole. Do zkoušek jsem však knihu nestihla dočíst, protože čtení ubíralo jiným směrem. Tudíž se tato kniha dostala na můj seznam přání, které jsem si včerejším dnem splnila a povídky dočetla. Níže se dočtete o mých pocitech, které jsem z četby měla.
    K ději knihy: Kniha je složena z 54 povídek z prostředí soudní síně. Jednotlivé povídky jsou vybrány z Národních listů, v nichž autor své příběhy publikoval od roku 1885 do jara 1893.  Jsou řazeny tak, aby se zároveň doplňovaly a dvakrát za sebou se neopakovala jedna zápletka. Každá z povídek je velice zajímavá a svým způsobem kuriózní. Najdete zde loupeže, vraždy a další kriminální zápletky. Můžete zde porovnávat soudnictví v současnosti a dříve. Velice mě zarazila výše tehdejších trestů a když jsem to srovnala s dnešními tresty a morálkou… Více se k tomu vyjadřovat ani nemusím, to si můžete domyslet sami. Prostřednictvím knihy se o tom můžete přesvědčit, popřípadě vyvrátit mé domněnky, sami.
    Co se mi na knize líbilo? První, co musím vypíchnout je to, že povídky jsou krátké a obsahují jen nutné údaje o procesech, jichž se bezprostředně týkají. Autor do každého příběhu vkládá zajímavé jazykové prostředky, kterými příběh oživuje. Originalitou slov zabraňuje jejich opakování. V knize se můžeme setkat ještě s přechodníky a dalšími prvky (např. slovní zásobou) historické češtiny. Není toho mnoho a netvoří to žádnou překážku pro dnešního čtenáře. Mohu tvrdit, že se jedná o velice čtivou záležitost české klasiky.
    Co se mi na knize nelíbilo? Je to zajímavé, ale v tomto případě nemám knize co vytknout. Líbila se mi a dobře se mi četla. Po pravopisné stránce byla naprosto v pořádku. Dějové linie na sebe krásně navazovaly. A vše to do sebe krásně zapadalo.
    Konečné hodnocení knihy: 95 %
    Doporučení: Knihu bych určitě vřele doporučila všem, kteří mají rádi klasiku, ale také těm, které čeká maturita a další podobné ,,radovánky”.  Skvěle se čte.
    Bibliografické údaje:
    Žánr:                        Literatura česká – Povídky
    Rok vydání:             1984, 1. vydání originálu: 1984
    Počet stran:              264
    Nakladatelství: Československý spisovatel
    Edice:                      Slunovrat – malá řada
    Ilustrace/foto:          Jan Kudláček
    Vazba knihy:           vázaná s přebalem
    Náklad:                   36 000 ks
    ISBN:                     22-086-84
  • Dětství? Ne utrpení…

    Virginia Andrewsová
    Květy z půdy
    Přebal 1
    Konečně se mohu i v tomto měsíci přihlásit s dalším článkem ze světa literatury. Tentokrát jsem četla na přání dvou kamarádek Radky a Lídy. Musím holkám tímto velice poděkovat za doporučení, protože se silným příběhem trefily přímo do černého. Dílo ve mně vyvolalo silné negativní emoce. Kniha vám odpoví na otázku: Co všechno mohou zavinit a zničit peníze?
    K ději knihy: Kniha své čtenáře na počátku vtáhne do života idylické šestičlenné rodiny, která si užívá života v bohatství a přepychu. Celý příběh je vyprávěn z pohledu dívky Cathy, která má ještě další 3 sourozence. Nic netrvá věčně, a proto jednoho dne musí tento luxus opustit. Matka se přesouvá do ještě většího luxusu a děti strádají. Oprostí se od toho? Budou umět odpustit za všechny křivdy a utrpení, které prožily? Pokud chcete najít odpovědi na své otázky, které ve vás možná tato recenze vyvolá, knihu si přečtěte. Stojí to za to, i když chvilkami budete mít co dělat, abyste neuronili slzu.
    Co se mi na knize líbilo? Tentokrát budu mít s odpovědí na tuto otázku asi celkem problémy. Ne snad proto, že by se mi kniha nelíbila, ale naopak. Přečetla jsem ji již před dvěma dny a stále přemýšlela o tom, co napíši pod své obvyklé otázky, které mi v předchozích případech nedělalo problém zodpovědět. Tato kniha je úplně jiným případem. Tak tedy zpět k odpovědi:
    Květy z půdy
    Přebal 2
    První, co vás na knize upoutá je její obálka. Když se dostatečně pokocháte a otevřete ji, rázem se ocitnete v prostředí domova americké rodinné idyly. Zamilovala jsem se do toho domu a do všech hrdinů. To vypovídá o skvělém autorčině umění popisu. Když jsem se dostala k osudovému zlomu děje, uronila jsem slzu. Ukazuje se, že autorka uměla nejen skvěle popisovat, ale i pořádně vytvořit psychologii díla. Čtenář pak cítí každý úder, zlé slovo apod. Velké plus pak příběhu dodává dokonalý výběr prostředí a doby, do nichž je děj zasazen. Dále musím vyzdvihnout volbu jazykových prostředků, které se v ní vyskytují.
    Co se mi na knize nelíbilo? V této knize je jediným problémem asi nedostatek korektur. Našla jsem v ní celkem hodně překlepů, ale i pravopisných chyb. Jak jsem již psala dříve, za tento fakt nemohu vinit autorku a tudíž nebudu snižovat hodnocení knihy. Jsou to malichernosti, kterých si většinou běžný čtenář nevšímá, ale když se knihou zabíráte blíže, musíte ji hodnotit ze všech směrů.
    Konečné hodnocení knihy: 100 %
    Doporučení: Ráda bych doporučila knihu všem, kteří mají rádi knihy inspirované skutečností. Jedná se o silný příběh, který ve čtenáři zanechá hluboké stopy a ponaučení.
    Bibliografické údaje:
    Série:                     Květy z půdy (1.)
    Orig. název:           Flowers in the Attic
    Žánr:                      Literatura světová – Romány pro ženy
    Rok vydání:           1993, 1. vydání originálu: 1979
    Počet stran:            333
    Nakladatelství:       Ikar
    Překlad:                  Jana Pacnerová
    Autor obálky:         Viera Fabianová
    Vazba knihy:          vázaná s přebalem
    ISBN:                 80-7202-237-7

    Uložit

    Uložit

    Uložit

    Uložit

    Uložit

  • Partie na šachovnici… smrt nevinného

    Arnaldur Indridason
    DuelJe to tu, další kniha od nakladatelství MOBA. Tentokrát jsem sáhla po severské krimi. Z tohoto soudku se jedná o mou prvotinu, kterou jsem si přečetla. Můj názor na ni si přečtete níže.
    Děj knihy: Kniha se odehrává v prostředí islandského Reykjavíku v době, kdy se má sehrát šachový duel mezi mistrem světa Rusem Spasskim a americkým vyzyvatelem Fischerem.
    Kniha začíná vraždou 17letého hocha v místním kině. Mladík je fanda filmů a každý film si nahrává na kazeťák, toto se mu nakonec stane osudným. Proč? Co se stalo? Z jakého důvodu? Bylo nutností, aby zemřel? To vše a ještě mnohem více se dozvíte v této knížce.
    Co se mi na knize líbilo: Musím přiznat, že se mi velice líbí způsob, kterým autor děj vypráví. Je to živé, čtivé a celkově každé slovo do děje každé kapitoly krásně zapadá. Autor umí krásně popsat jak politickou situaci nejen vládnoucí na Islandu, ale i v ostatních zemích. Jeho popisy přírody jsou také velice pěkné a čtenář si může krásně představit, co kde stojí apod. Velice bych ocenila i to, že si překladatel nepohrával s islandskými názvy měst a jmény lidí. I když věřím tomu, že to muselo být velice těžké na sazbu knihy. Přeci jen se tam občas setkáte s písmenky, která jsou nám Čechům neznámá.
    Co se mi na knize nelíbilo: Rušivým dojmem na čtenáře může působit počet dějových linií. Můžete zde najít rovnou tři a tyto linie se různě prolínají a liší se svou délkou. Občas se zde vyskytla kapitola s povídáním o dětství detektiva, kterou čtenář nemůže v prvotní části pochopit. Tyto kapitoly se však nakonec vysvětlí, jak? O tom si přečtěte sami.
    Dalším faktorem, který znesnadňoval moje čtení bylo časté vynechání slov. Musela jsem si občas domyslet, co tím mělo být řečeno. Toto však nemohu brát jako chybu autora, přeci jen originál je originál. Jak všichni víme, překlad může občas knize pomoci, ale dost často jí naopak ublíží.
    Komu bych knihu doporučila? Knihu bych doporučila všem milovníkům kriminálních příběhů, kteří mají rádi realistické vyprávění.
    Pár slov o autorovi:
    Arnaldur Indridason je Islanďanem žijícím v Reykjavíku, do jehož prostředí vkládá děj svých knih. Narodil se v roce 1961. Jeho knihy jsou vysoce ceněny a jsou v současnosti překládány do 36 jazyků. Více si o něm můžete přečíst zde.
    Moje konečné hodnocení:
    Kniha se mi líbila, ale kvůli malým chybkám ji hodnotím 95 %. Pokud Vás moje recenze zaujala a budete si knihu chtít pořídit, můžete tak učinit zde.
    Bibliografické údaje:
    Série:                     Erlendur (12.)
    Orig. název:           Einvígið
    Žánr:                      Literatura světová – Detektivky
    Rok vydání:           2015, 1. vydání originálu: 2011
    Počet stran:            310
    Nakladatelství:      MOBA (Moravská bastei)
    Překlad:                 František Ryčl
    Vazba knihy:         vázaná
    ISBN:                    978-80-243-6716-3
    Poděkování:
    Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA.

    Uložit

  • Minulost Tě dostihne…

    Stanislav Češka
    Smrt z minulostiJe to tu. Dnes jsem dočetla další recenzní knihu od nakladatelství MOBA. Tentokrát jsem si vybrala detektivní příběh z nedávné minulosti. Kniha mě zaujala obálkou, ale zároveň i názvem. Pochází z edice Původní česká detektivka. Z této edice jsem již pár knih přečetla a byla jsem velice spokojená.
    K ději knihy:
    Knihu vypráví detektiv Stanislav Berka, který byl kdysi  šéfem jihomoravské krajské mordparty. Celý příběh začíná tím, že je objevena zajímavě nainstalovaná mrtvola. Tímto momentem začíná pátrání a Berkova spolupráce s jeho bývalými kolegy (je už v důchodu). Dlouho není možné odhalit žádné stopy, až si vzpomenou na dávný případ. Jak byl tento případ spojen s případem ze současnosti? Co bylo dál? O tom si přečtete v této napínavé a velice zajímavé knize.
    Co se mi na knize líbilo?
    Velice mě zaujaly vysvětlivky, při čtení se člověk dozví něco nového a je vtažen do děje. Velice se mi líbilo i prolnutí minulosti a současnost. Někoho by to mohlo rušit, ale ta historická vsuvka je tam podle mého nutností. Bez toho by případ pravděpodobně nemohl být vyřešen. Před autorem smekám, protože mě většinou tento fakt ruší, ale tentokrát mě to nerušilo a dost mě to bavilo. Jeho vyprávění je naprosto luxusní.
    Co musím vyzdvihnout ze všeho nejvíce, je fakt, že autor přibližuje čtenáři i brněnské nářečí, které vložil do úst jedné postavě. Pro studenta českého jazyka je to pohlazení po duši.
    Co se mi na knize nelíbilo?
    Ač mě to mrzí, tak musím říci, že mě štvalo množství přepisů a chyb. Ale to je naštěstí vše z mých výtek.
    O autorovi:
    Stanislav Češka se narodil v Brně roku 1955. Napsal dvě série pohádek a v současnosti pracuje na detektivkách, které vydává u nakladatelství MOBA v Brně. Další informace o osobě autora můžete najít zde.

    Celkové hodnocení:
    Moje celkové hodnocení této knihy bude dnes 99 %. Vřele ji doporučuji všem, kteří si rádi přečtou zajímavou detektivku.
    Bibliografické údaje:
    Série:                      Detektiv Berka (7.)
    Žánr:                       Literatura česká – Detektivky
    Rok vydání:            2015, 1. vydání originálu: 2015
    Počet stran:             280
    Nakladatelství: MOBA (Moravská bastei)
    Autor obálky:         Marcel Bursák
    Vazba knihy:          vázaná
    ISBN:                     978-80-243-6727-9

    Velké díky patří za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství MOBA.
    Knihu si můžete pořídit zde.
    —————————————————————————————————————————

    Názory dalších čtenářů
    Moje maminka – Kniha se jí moc nelíbila. Rozčilovalo jí to, že vraždy byly upozaděny a v první řadě se ukazovalo hlavně prostředí STB a SNB. Dalším aspektem, který ji rušil, byla prudkost děje. Dlouho nevěděla, jak se věci mají a najednou bylo vše vyřešeno. Část o vraždách ze současnosti byla kratší než rozbor vraždy, která se odehrála v minulosti. Mamce dále vadilo i to, že v průběhu celého děje je popisováno, co detektivové dělali, takže to na ní působilo, že vyšetřovatelé jen kouří a pijí a nic jiného nedělají. 

    Uložit

  • Cesta do říše pohádek

    Flavia Bujor
    Kameny osudu
    Kameny osuduTak a je tu další kniha na přání. Tentokrát jsem se rozhodla splnit přání Lucky, kterou jsem poznala celkem nedávno. Knihu mi nabídla do mého seznamu knih na přání, za což jsem byla ráda. Když jsem knihu otevřela, tak jsem si říkala, co to bude zač a měla jsem k ní rozporuplný postoj. Nakonec jsem byla ráda, že jsem si ji přečetla. Více se dočtete níže.
    Děj knihy: Kniha pojednává o třech dívkách, které mají pomocí kouzelných kamenů zajistit ochranu a vítězství dobra nad zlem. Do cesty se jim dostávají různá stvoření, která jim hází v jejich cestě kameny pod nohy a snaží se jejich cíl zhatit. Na cestě za cílem se setkávají s různými lidmi a tajemnými postavami, které se jim snaží pomoci a nestvůry zahnat. Dojdou až ke svému cíli a vyhraje dobro bitvu nad zlem? To vše se můžete dočíst v této knížce.
    Co se mi na knize líbilo? Kniha má celkem svižný děj, který je vyprávěn ze tří pohledů. Jeden pohled patří dívkám, jeden patří hochovi, který má vést vojsko dobra a třetí patří dívce, která leží v Paříži v nemocnici. Velice musím ocenit to, jak čtrnáctiletá autorka bojovala s prolínáním dějových linií, i když se jí to v případě pacientky v Paříži moc nevedlo. To je však jen malá chybička a s ohledem na věk autorky se dá vzít v potaz. Dále se mi líbilo to, že ač je kniha inspirována Nekonečným příběhem, Panem prstenů a dalšími fantasy knihami, je svým způsobem originální a neotřelá. Velice dobře se mi četla. Kniha vás přenese svým dějem ze světa lidí do světa pohádek a fantazie. Musím velice ocenit vyjadřování autorky, které by se dalo velice dobře srovnávat s vyjadřováním dospělých autorů. Jazykové prostředky, které byly použity pro líčení, byly velice propracované a jak jsem již zmínila dříve, kam se na ně hrabou někteří dospělí autoři.
    Co se mi na knize nelíbilo? Jak jsem již výše zmínila. Došlo k malému neporozumění a nesrovnalostem v dějových liniích. Dívky a chlapec se skvěle doplňovali, ale příběh pacientky v nemocnici se mi zdál v ději naprosto zbytečný, i když jsem se v konci dozvěděla, proč děj doplňoval. Ve skutečnosti se o té pacientce nedozvíte v ději vůbec nic, ale přitom tam má své místo…
    Bibliografické údaje:
    Orig. název:               La Prophétie des Pierres
    Žánr:                          Sci-fi a fantasy – Romány
    Rok vydání:               2004, 1. vydání originálu: 2002
    Počet stran:                270
    Nakladatelství: Albatros
    Překlad:                     Kateřina Dejmalová
    Autor obálky:            Zdeňka Boušková
    Vazba knihy:             vázaná
    ISBN:                        80-00-01349-5
  • Mordy na Bezdězu? Vše je možné…

    Vlastimil Vondruška
    Zločin na Bezdězu Kliknutím zobrazíte detail obrázku.Tak je to tu. Moje první ,,profesionální” recenze pro nakladatelství. Pro tuto příležitost jsem si vybrala knihu, která mě vzala za srdíčko hned, jak jsem ji spatřila v nabídce. Jedná se o novou knihu od spisovatele, kterého mám velice ráda. Sice byla tato kniha první, kterou jsem od něj četla, ale dříve mi alespoň některé jeho knížky prošly rukama, a tak jsem si oblíbila jejich krásné obálky a i vyhovující tloušťku. Teprve teď mohu říci, že jsem opravdu naplněna… A jaký je můj názor? To se dočtete níže.
    Nejprve něco málo o ději: Kniha se odehrává v období středověku na hradě Bezděz. Pokud patříte mezi příznivce Vlastimila Vondrušky a jeho série Hříšní lidé Království českého, jistě víte, že hlavní postavou je královský prokurátor a zároveň správce hradu Bezděz Oldřich z Chlumu. V knize dojde k vraždám a úkolem Oldřicha a jeho pomocníků je přijít na důvod vražd a vraha. Přijde všemu vyšetřovatel na kloub? Pokud to chcete zjistit, knihu si určitě přečtěte. Můžete ji získat ZDE.
    Recenze: Musím se přiznat, že mě kniha zaujala už ve chvíli, kdy jsem ji viděla v nabídce. Stačilo vidět obrázek, který tentokrát zdobí obálku. Je krásně barevný. Zároveň se jedná o hrad, který je pár kilometrů od místa, kde bydlím. I to mě přimělo si knihu pořídit. A abych nepsala jen o samých věcech kolem, tak už přejdu k jádru pudla. Kniha je psána velice poutavým způsobem, který, myslím si, zaujme každého čtenáře. Velice oceňuji to, že každou kapitolu uvádí malý obrázek. Písmenka v knize jsou vcelku velká a dobře se čtou. Příběh je velice strhující a vždy si říkáte, co Oldřich, popř. jeho poddaní vymyslí.
    Velké plus u mě autor získal i svými zeměpisnými znalostmi. V jedné pasáži jsem si živě představovala, jak danou cestou projíždím s danou postavou a prožívám děj. Popis je tak věrohodný. Dále se mi líbilo i zasazení do doby a obsazení postav. Zároveň nesmím zapomenout vyzdvihnout schopnost prolínat několik dějových linií dohromady. Mnozí autoři se o to snaží a ději to hodně ublíží. V případě této knihy však děj dosahuje vyššího ,,levelu“.
    Jak již mě znáte z mých předchozích recenzí, jsem celkem ,,hnidopich” a snažím se najít na knihách i negativa. Ať jsem se snažila sebevíce, v tomto případě se mi nepovedlo najít žádná.
    Slovo na závěr recenze: Kniha určitě stojí za přečtení. Vřele ji mohu všem doporučit. Může si ji přečíst naprosto každý. Nevyžaduje žádné velké znalosti dějin a poměrů ve středověkých Čechách.
    Hodnocení: Kniha ode mě na plné čáře vyhrála a nelituji svého výběru. Hodnotím ji velice kladně – 100 %.
    Něco málo o autorovi:
    Vlastimil Vondruška se narodil 9. 5. 1955 v Kladně. Je významným českým historikem, publicistou a spisovatelem. Na svém kontě má především historické detektivní příběhy. Zabývá se hlavně obdobím středověku. Knihy o detektivním vyšetřování královského prokurátora Oldřicha z Chlumu se odehrávají za vlády krále Přemysla Otakara II. (ZDE se můžete dozvědět i další informace.)
    Bibliografické údaje:
    Série:                      Hříšní lidé Království českého (20.)
    Žánr:                       Literatura česká – Detektivky
    Rok vydání:            2015
    Počet stran:             288
    Nakladatelství: MOBA (Moravská bastei)
    Vazba knihy:           vázaná
    ISBN:                      978-80-243-6482-7
    Tuto recenzi naleznete ve zkrácené verzi na Databázi knih.
    Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA (Moravská bastei).
    ————————————————————————————————————————–

    Názory dalších čtenářů
    1. moje maminka – Mamince se kniha líbila. Líbil se jí příběh a jeho stručnost. Jedinou věcí, která jí vadila, bylo velké množství postav, což znesnadňovalo její orientaci.

    2. maminka mého přítele – S knihou byla velice spokojena a ráda si přečte i další díla pana Vondrušky,

    Uložit

  • Nejlepší přítel Jana Husa

    František Šmahel
    Život a dílo Jeronýma PražskéhoTato kniha je další ze seznamu povinné četby pro splnění zkoušky ve škole. Ale to neznamená, že vám ji nemohu doporučit, protože se jedná o velmi čtivé dílo. Kniha má sice kolem 400 stran, ale ve skutečnosti přečtete ani ne polovinu z nich, protože zbylé stránky obsahují rozsáhlý poznámkový aparát, obrázky a latinský text.
    Kniha se mi četla velice dobře, je rozdělena do 3 částí, první se zabývá životem Jeronýma Pražského, druhá se týkala pražských sporů a třetí část byla o díle tohoto současníka Jana Husa. Když se do knihy začtete, tak zjistíte, že vám předá informace nejen o Jeronýmovi, ale také o Janovi a o době, v níž žili. Dozvíme se, z jakého důvodu byli obžalováni z hereze. Dále si přečteme o tom, jak probíhaly jednotlivé koncily. Oba stihnul stejný osud, byli v upáleni v Kostnici. Jan Hus byl upálen o rok dříve, než Jeroným Pražský. Pokud se chcete dozvědět za jakých okolností a zda se svůj osud snažil zvrátit, přečtěte si tuto knihu.
    Co se mi na knize líbilo? Autor knihu napsal velice čtivým způsobem. Velice se mi líbil i obrazový materiál, sice to bylo jen pár stránek, ale zato hezky barevných a na křídovém papíru. Čtení knihy pro mě bylo zážitkem a věřím, že by se mohla líbit i těm čtenářům, kteří se zajímají o historii naší země.
    Co se mi na knize nelíbilo? Na knize se mi nelíbil opět rozsáhlý poznámkový aparát. Byl tak rozsáhlý, že přesáhl minimálně polovinu knihy. Působilo to na mě rušivým dojmem. Sice jsem tam našla pár poznámek, které mě zaujaly, ale velké množství jsou materiály psané v latině.
    Bibliografické údaje:
    Žánr:                    Naučná literatura – Biografie a memoáry
    Rok vydání:         2010, 1. vydání originálu: 2010
    Počet stran:          424
    Nakladatelství: Argo
    Edice:                  Každodenní život
    Vazba knihy:       vázaná s přebalem
    ISBN:                  978-80-257-0269-7

    Uložit

  • Zimní válka

    Petri Sarjanen

    Bílá smrt – Příběh legendárního odstřelovače Zimní války Sima Häyhäho

    Bílá smrt - Příběh legendárního odstřelovače Zimní války Sima HäyhähoTuto knihu jsem si přečetla na doporučení Darinky. Na knihu jsem se těšila, myslela jsem si, že se bude jednat o detektivku, protože jsem nějakým záhadným způsobem nepřečetla její podtitul. Když jsem vzala knihu do ruky, tak jsem hned zjistila, že jsem se náramně popletla. Kniha je válečná a ještě ke všemu dokumentární. Než jsem se začetla, dalo mi to celkem zabrat, ale nakonec se to zlomilo s nástupem děje. Dějová linie však byla i tak psána dokumentárním stylem.
    Myslím si, že kniha má velký potenciál zaujmout hlavně čtenáře, kteří se zajímají o historii válek. Příběh této knihy se odehrává na počátku druhé světové války, v úvodu se dočtete i okolnosti vypuknutí této války. Záběr tohoto příběhu je tedy velice široký, protože nemonitoruje jen boj mezi Finskem a Ruskem.
    Hlavním protagonistou knihy, jak už prozrazuje její název, je odstřelovač Sim Häyhä. Kniha začíná povídáním o tom, kde bydlel již od dětství a o jeho ambicích. Při prvních náznacích občanské války se dá k občanské vojenské jednotce a zde začíná svou slibnou kariéru odstřelovače. Velice mě zasáhl nejen konec jeho kariéry (přečtěte si a zjistíte, co se mu přihodilo), ale i to, jak prožil své stáří.
    Na konci knihy je celkem podrobný popis toho, jak by se měl odstřelovač chovat, co je jeho úkolem, jak zacházet se zbraní, jaký cíl z jaké vzdálenosti musí zasáhnout a další zajímavé informace. Abych se přiznala, dost mě zaskočila informace, že nejdůležitější vlastností každého odstřelovače je lidskost. Zaskočila mě z toho důvodu, že jsem tyto vojáky viděla do přečtení této knihy jako vrahy. Když jsem se však na konci zamyslela, došlo mi, že pracují pro dobro své vlasti a nevraždí jen pro svou radost. Na druhou stranu si pokládám otázku, zda by nebylo lepší žít pouze v míru a takovéto zaměstnance nepotřebovat? Ano i takovou otázku si při čtení položíte a věřte tomu, že jich bude určitě mnohem více.
    Co se mi na knize líbilo? Ač jsem měla ze začátku sto chutí knihu odložit pro její dokumentární popisy, nakonec jsem byla ráda, že jsem tuto část přelouskla a neodložila. Autor používá zajímavých jazykových prostředků pro oživení textu a vybudování jednoduché dějové linie, která se prolíná s dokumentárním rámcem.
    Co mě zaujalo? Na konci knihy se autor svěřil s tím, že pro tvorbu knihy čerpal nejen z literatury, ale i z rozhovorů s aktéry zimní války. Někteří z nich dokonce napsali knihy, které též byly cennými prameny pro Sarjanenovu tvorbu. Autor se dokonce setkal i se Simem, kterému v té době bylo 94 let. Dalo mu prý velkou práci, než ho přesvědčil k tomu, aby po sobě zanechal hmotný odkaz.
    Co se mi nelíbilo? Toto je opravdu těžké říci, jak jsem již psala výše, kniha ve mně vyvolala rozporuplné pocity. Dlouho jsem nevěděla, co od ní očekávat a celkem dlouho jsem se musela přemlouvat, abych ji dočetla. Nakonec jsem však byla ráda, že jsem ji přečetla celou.
    Doporučení: Pokud se do ní pustíte, nenechte se odradit. Určitě se dočkáte svým způsobem osobního naplnění a obohacení.
    Bibliografické údaje:
    Orig. název:      Valkoinen kuolema
    Žánr:                 Literatura světová – Literatura faktu
    Rok vydání:      2015, 1. vydání originálu: 2012
    Počet stran:       152
    Nakladatelství:  Mladá fronta
    Edice:                Arma & Musae
    Vazba knihy:    vázaná s přebalem
    ISBN:               978-80-204-3558-3
    Co vy? Četli jste knihu a jaký názor na ni máte?

    Uložit

  • Vraždy v Liberci… a okolí

    Jindřiška Ptáčková
    Spravedlnost má zpožděníDlouho jsem si toužila přečíst knihu, která se bude odehrávat v prostředí, jež znám osobně. Chtěla jsem zjistit, jak to na mě bude celé působit. Abych pravdu řekla, tak tato kniha moje očekávání naplnila a krásně jsem si mohla představit, kde se děj odehrává. Výběrem jsem určitě zklamaná nebyla. Zápletka byla čtivá a bylo velice zajímavé pozorovat, psychologii postav a postup vyšetřování vůbec. Rozuzlení mě dosti překvapilo, protože bych vůbec nečekala, že to takhle skončí.
    O ději: Jak jsem již naznačila v nadpise, kniha se odehrává v Liberci a jejím okolí, i když je pravda, že je tam občas zmínka o Praze, protože jeden z vyšetřovatelů je Pražák. Dva kamarádi jedou vyprovodit své blízké na letiště v Ruzyni (děj se odehrává ještě před přejmenováním) a zde se po x letech setkávají. Vašek (z Městce) přemluví Viktora (z Prahy), aby si udělal výlet s ním do okolí Liberce. S návratem do svého rodiště si Viktor vzpomene na jeden případ, který ho v 60. letech osobně zasáhl, ale nebyl vyřešen. Rozhodne se, že na “dovolené” tento  případ vyřeší. Povede se mu to? Koho při pátrání potká? O tom se dočtete právě v této knize.
    Co se mi na knize líbilo? Kniha mě zaujala způsobem, jakým je napsaná. Čtenář je vtažen do děje a dokud se nedozví, jak to vše dopadne, tak má problém ji odložit. Jsem toho živým příkladem. Dále musím vyzdvihnout jazykové prostředky, které autorka používala ke gradování napětí, používání severočeského dialektu, se kterým se tu v okolí můžete ještě občas setkat a také zajímavé peripetie.
    Co mě v knize zaskočilo? O tom, že mě zaskočilo rozuzlení jsem psala již výše. Ale překvapilo mě i používání některých slov. Například věta: “Mohli by zde po té cyklostezce jezdit na onlajnech.” Nevím, zda se jednalo o úmysl z důvodu toho, že hlavní protagonisté jsou již starší, nebo přepis. Toť otázka. Ale to je tak jediná chybka.
    Při získávání informací o knize jsem zjistila, že se jedná o sérii knih a už se těším, až se ke mně dostane další díl. Kniha určitě stojí za pozornost a doporučila bych ji všem, kteří mají rádi detektivky a příběhy z okolí, kde se dennodenně pohybují, nebo město aspoň osobně znají. Toto však vůbec není podmínkou, věřím tomu, že učaruje i tomu, kdo město nezná.
    Bibliografické údaje:
    Série:                    Viktor Eret (1.)
    Žánr:                     Literatura česká – Detektivky
    Rok vydání:          2013, 1. vydání originálu: 2013
    Počet stran:           280
    Nakladatelství: MOBA (Moravská bastei)
    Vazba knihy:         vázaná
    ISBN:                    978-80-243-5251-0

    A co vy? Četli jste již knihu? Co jste na ni říkali?

    Uložit