Neviditelná dívka – Mariel Hemingway

Potýkáte se někdy s pocitem, že vás okolí nevnímá? Připadáte si jako neviditelní? Nebojte se, nejste sami. Se stejným problémem se v dětství potýkala i sama autorka této knihy a vnučka slavného amerického autora Ernesta Hemingwaye. Ve své knize se zabývá odtajněním mnoha problémů, s nimiž se v současnosti potýká stále více rodin. Neklade si žádná tabu a ač je mnohdy její vyprávění pokryto mlhou a studeným deštěm nepříznivého osudu, dokáže se se vším vyrovnat. Rozhodla se tedy se svými zkušenostmi svěřit širšímu čtenářskému publiku a aktivně se tak bojuje proti „neviditelnosti“, jež zde zastupuje různá lidstvem tabuizovaná témata.

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

„Vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye napsala působivou knihu o tom, jaké to je vyrůstat s vědomím, že vaši rodiče trpí depresemi a jsou závislí na lécích, sestra je duševně nemocná a dědeček několik měsíců před vaším narozením spáchal sebevraždu. Mariel Hemingwayová popisuje dětství a mládí prožité v rodině, jejíž členové byli sice obdařeni nadáním a slávou, avšak poznamenaly je deprese, alkoholismus, schizofrenie, rakovina a sebevraždy. Sama Mariel jako dívka trpěla obsesivně-kompulzivní poruchou a měla problémy s příjmem potravy. Autorka v knize mluví přímo k mladým čtenářům, teenagerům, a snaží se je přesvědčit, že navzdory bolesti má život smysl, že rodinné prokletí lze překonat a že na konci tunelu může každému zasvítit světlo.
Mariel Hemingway je vnučka Ernsta Hemingwaye, herečka a autorka. Věnuje se rovněž józe a zdravému životnímu stylu.“

Kniha, již bych vám ráda představila prostřednictvím této recenze, vyšla v originále Invisible Girl v roce 2015. U nás se o její vydání zasloužilo nakladatelství Portál. Kniha zde vychází na konci roku 2016.

„Můžete mluvit i o věcech, o kterých vám mluvit nejde – nemusíte ale najít člověka, který není jako ostatní, s nimiž se mluvit bojíte, člověka, který vám dokáže, že je dobrý.“ (nečís. s. 20)

Tato knížka mě zaujala již na pří výběru na první pohled. Líbila se mi její jednoduchá obálka, jež je laděna do několika odstínů šedi. Jediné, co z ní trošku vyčuhuje je růžová silueta dívenky, jež je ke čtenáři otočená zády. Jméno autorky  a název knihy je laděn do černé barvy, avšak příjmení je též vypsáno růžovou barvou. Dále mě zaujala anotace příběhu a řekla jsem si, že si dílo musím přečíst. Očekávala jsem, že mi otevře oči a případně pomůže najít odpovědi na některé otázky. Všeho jsem se dočkala, ale to bych předbíhala. Ještě bych se měla poohlédnout za názvem knihy. Jak jsem již poznamenala v úvodním odstavci, slovo neviditelná v názvu knihy je jistou metaforou pro tabu. Svět je jich plný a autorka se je snaží odkrýt, aby se o nich začalo mluvit a přemýšlet.

„Připadá mi, že venku v přírodě přebývá bůh a zjevuje se nám prostřednictvím spousty nádherných věcí třeba ptačích hnízd s vajíčky, ptáčat (vlastně všech ptáků) a motýlů – hlavně, když se vám objeví těsně před obličejem.“ (nečís. s. 26)

Příběh začíná vyprávět hlavní hrdinka (autorka v dětském věku) od doby, kdy se narodila. Její rodina je vcelku normální až tedy na to, že se v ní nachází mnohem více neštěstí, než je běžné v ostatních rodinách. Mariel byla nejmladším členem rodiny a starší sestra Margot ji neměla moc v lásce, to jí dávala neustále najevo. Hlavní slovo zde získává žárlivost. Nejstarší sestra Muffet má malou Mariel ráda, jejím hlavním problémem jsou však drogy. Přijde s nimi do styku poměrně brzy a její rodiče si s ní nevědí rady. Jak problém řeší? Nahlédněte pod pokličku prostřednictvím této poutavé knížky. Tímto však problémy nekončí. V knize se setkáte mimo jiné také s problematikou rakoviny, sebevražd, poruch přijmu potravy, alkoholismu a tematikou smrti.

Děj je odvyprávěn v subjektivní ich-formě. Kompozičně stojí na chronologii a retrospektivě. Autorka se snaží monitorovat objektivně období svého dětství. Sledovat ji tedy můžeme od prvních chvil, kdy si ji rodiče přivezli z porodnice domů. Ve vyprávění zohledňuje veškeré své pocity. Po každé kapitole nalezne čtenář pár bodů, nad nimiž se snaží přemýšlet, veškeré tyto body se pak vztahují k informacím, o nichž jsme se dozvěděli v předchozí kapitole. Autorka se tedy při tvorbě řídila pedagogickou radou nastiň problém, rozveď jej, shrň a nakonec zopakuj. Právě k tomuto zopakování slouží stránka s „věcmi k zamyšlení“. Celé vyprávění je svižné, nikde se nezadrhává a příběh vám plyne před očima bez sebemenších problémů. Při čtení jsem se často přistihla se slzami v očích. Kniha na mě zapůsobila, troufnu si tvrdit, správným způsobem. Chvilkami mi běhal mráz po zádech, chvilkami jsem se smála, ale mozek stále přemýšlel nad tím, jak bych se v dané situaci chovala já. To je přesně to, čeho autorka chtěla svým dílem docílit, je tedy zřejmé, že vše funguje tak, jak má.

Toto však není vše, co mluví ve prospěch Neviditelné dívky. Kniha zaujme i dítě, a to svou tloušťkou. Budete asi hodně překvapěni, když vám prozradím, že se příběh dětství autorky odehrává na pouhých 102 stranách. Některé z nich jsou dokonce prázdné, protože nová kapitola vždy začíná na liché straně. Životní příběh sestává ze 14 poutavých kapitol a dalo by se říci, že každá kapitola řeší jiný problém. Občas se však jednotlivé problémy prolínají i do dalších kapitol. Na konci knihy najdete důležité informace o všech problémech, jež autorka v knize postupně odkrývá.

Finální shrnutí:

Tuto knihu shledávám za naprosto převratnou. Autorka v ní odkryla nejen sama sebe a slasti a strasti svého dětství. Snaží se v ní odtabuizovat různá témata, jež se snaží společnost „zneviditelnit“. Líbí se mi, že se autorka pokusila otevřít oči všem čtenářům, kteří knihu vezmou do ruky. Vše je provedeno čtivou formou s velkou dávkou nadsázky. Veškeré příběhy mají pointu, jež má velký potenciál poučit společnost a vyléčit ji z některých neduhů, jež jsou zkryté v této knize. Věřte tomu, že vás kniha bude neskutečně bavit. Je jedno, jestli vám je 10 nebo 90 let, osloví naprosto každého.

S titulem jsem byla naprosto spokojená. Zaujala mě nejen svým zpracováním, ale taképo gramatické stránce. Za celou dobu četby jsem nezaznamenala ani jednu chybku. I z tohoto důvodu bych knihu doporučila mladým čtenářům. Za úžasný čtenářský zážitek si ode mě kniha zasloužila krásných 100 % a vřelá doporučení k tomu. Určitě si knihu pořiďte a přečtěte, protože to stojí za to. Rozhodně nebudete litovat.

Poděkování:

Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství Portál. Pokud vás recenze zaujala a budete si titul chtít pořídit, máte jedinečnou šanci. Zde si můžete zakoupit jak papírovou knihu, tak i e-knihu.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

Uložit

Uložit

• Portál
• recenze
• recenze pro nakladatelství