Dobronínské morytáty – Vlastimil Vondruška

Toužíte si přečíst zajímavou historickou detektivku s nevšední zápletkou, jejíž děj se odehrává v období středověku v prostředí Dobronína – doméně hlavní postavy Jiřího Adama z Dobronína? Pokud ano, tak Dobronínské morytáty jsou pro vás tou správnou volbou. Vlastimil Vondruška v této knize opět nechal vyniknout své vypravěčské kvality, a proto se můžeme těšit na zajímavý historický zážitek plný napětí, strachu, ale najdou se pochopitelně i okamžiky provoněné radostí. Copak nám o tomto skvostu prozradí anotace?

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

„11. kniha v sérii Letopisy královské komory.
Na počátku adventu přijíždí Jiří Adam z Dobronína s pomocníky bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou na svůj statek na Vysočině, kde hodlá během Vánoc odpočívat. Ale ihned po příjezdu ho vyhledá stařena, která byla kdysi jeho kojnou. Prosí o pomoc, protože se ztratil její vnuk. Jiří Adam z Dobronína záhy najde jeho mrtvé tělo v opuštěném mlýně. Před očima se mu začnou odvíjet vzpomínky, jako by se vracel do doby, kdy v Dobroníně vyrůstal. I když je advent a křesťané by měli očekávat narození Páně, dojde k dalším mordům a smrt hrozí i jemu. Naštěstí má své dva oddané pomocníky.“

Titul Dobronínské morytáty vyšel v nakladatelství MOBA v roce 2017. Jak jsme se již mohli dočíst v anotaci, jedná se o 11. díl mojí oblíbené série Letopisy královské komory, jež vypráví o vyšetřovateli Jiřím Adamu z Dobronína a jeho dvou pomocnících (bakalář Petr a jeho žena Rozárka).

O tom, že vyjde tento skvost z pera mého oblíbeného autora, jsem věděla již dlouhou dobu dopředu. Hodně jsem se na něj těšila a musím říci, že jsem byla opět nadšená. Kniha mě zaujala hned na první pohled, ale také na první omak. Ta obálka je prostě luxusní. Když jsem knihu vybalila z balíku a vzala ji poprvé do ruky, zaujaly mě její lesklé, pevné a přesto hebké desky. V první chvíli jsem se obávala, že když knihu vezmu do ruky, promáčknou se, naštěstí se nestalo. Dalším faktorem, jenž mě zaujme na každé knize, jsou vyobrazení na obálce. U Dobronínských morytátů jsem byla opět uhranuta vcelku jednoduchou obálkou, do popředí vystupuje krásně tvarovaný zlatavý klíč, v jeho pozadí pak můžeme sledovat několik stavení, jež jsou ilustrována. Celá obálka je laděna do odstínu modré a zelené barvy. Ve vrchní části obálky je uveden menšími černými písmeny název série a velkými písmeny zelené a oranžové barvy název knihy. Dole je pak uvedeno jméno autora a logo nakladatele.

Příběhem jsem byla úplně uhranuta již od první stránky. Užívala jsem si plnými doušky celé vyprávění, protože to prostě stálo za to. Autorův styl psaní mě uhranul již od prvního okamžiku, kdy jsem se s ním setkala. Líbí se mi, jakým způsobem se autor snaží přiblížit čtenáři některé historické okamžiky. To vše je do knihy vloženo nenásilnou formou a čtenář si tak užívá skvělého vyprávění s detektivní zápletkou a na pozadí příběhu může sledovat historické události, jež ovlivňovaly život na území českých zemí. Při čtení tohoto příběhu budete potřebovat jen opravdu základní informace z historie. Co se jedná znalosti předchozích dílů, nemusíte mít žádné. Autor knihu sepsal tak, že je volným pokračováním a řeší se případ, jenž je nezávislý na předchozích 10 románech. Ač se jedná o detektivní příběh, tak si užijete s hlavními postavami i spoustu legrace, což obdivuji a je to i jeden z důvodů, proč se vždy těším na pokračování této nevšední historické série.

Titul Dobronínské morytáty mě zaujal i po kompoziční stránce. Ač se může kniha zdát složitá, protože se v ní objevuje chronologie, paralela a občas prvky retrospektivy, rozhodně tomu tak není. Čte se téměř sama, a to nejen díky její zápletce, ale také díky způsobu zpracování děje, jenž je vystavěn na jednoduchých, avšak pevných základech. Celý příběh získává jistý spád. Je vyprávěn postupně tak, jak se udál. Paralely se projevují ve chvíli, kdy se postavy v pátrání rozdělují a my musíme sledovat z úhlu pohledu každé postavy zvlášť. Nejvíce prostoru je však věnováno vyprávění Jiřího Adama z Dobronína a jeho pomocníka bakaláře Petra. Retrospektivu pak můžeme shledávat ve výpovědích svědků, ale také v četných rekapitulacích vyšetřování. Toto všechno činí knihu velice čtivou, děj má vcelku rychlý spád a čte se téměř sama. O kvalitě díla pak také hodně vypovídá i plynulost vyprávění, děj se nikde nezadrhává a působí živě.

Celý děj je odvyprávěn objektivní er-formou, jež je však obohacena velkým množstvím dialogů. Právě ty zaručují živost vyprávění. V některých promluvách si můžeme  povšimnout snahy přiblížit se k dobové konverzaci, což se autorovi povedlo vcelku snadno a příběh tak působí autentickým dojmem. Autentický zážitek z příběhu potěší každého milovníka historie, ale také ty, kteří si potrpí na detektivkách. Radost z díla budou míti i fanoušci Vlastimila Vondrušky.

Knihu hodnotím velice pozitivně, protože si to zaslouží. Spatřuji v ní skvost, jenž osloví běžného čtenáře. Ten ocení, že před četbou díla nebude muset prostudovat encyklopedii české historie. Uchvátilo mě, že autor dokázal tak čtivý příběh vtěsnat do pouhých 20 kapitol, jež se odehrávaly na  pouhých 224 stranách. Na to, že je text vcelku krátký, překvapilo mě, že je přehledně strukturován. Celý děj je přímočarý a vypravěč neskáče neustále sem a tam. Vyzdvihnout musím i to, že mě autor dokázal vtáhnout do děje již od první stránky a udržel mě až do samého konce. Já se skvěle pobavila a užila jsem si úžasnou historickou jízdu. Za neskutečný zážitek patří velké poděkování panu Vlastimilu Vondruškovi. Jeho kniha u mě opět obstála a je mi ctí, že ji mohu ohodnotit nádhernými 100 % a vřelými doporučeními. Tento román si užijí všichni příznivci historie, detektivek a pochopitelně i autora samotného.

Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA. Pokud vás recenze zaujala a budete si knihu chtít přečíst, můžete tak učinit právě zde.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

• MOBA
• recenze
• recenze pro nakladatelství