další měsíc je za námi a nastal čas na článek z projektu Knihoměsíc. Opět se v něm dočtete, jaké knihy jsme společně s Terčou ze Zápisníku spisovatelky přečetly a co jsme si poslechly. I tentokrát od nás můžete načerpat inspiraci pro svoje vlastní letní čtení.
Můj Knihoměsíc
Měsíc červenec byl pro mě stejně jako červen ve jménu relaxace, a proto jsem toho moc nepřečetla. V mém seznamu najdete dvě knihy a jednu audioknihu. Jedná se o následující tituly:
Mami, přidej! – jedná se o čtivou knihu, která je psaná formou deníkových zápisků. Při jejím čtení se velmi pobavíte. Recenzi knihy si můžete přečíst na stránkách projektu Čteme české autory.
Inkoustové epolety – jsou netradiční básnickou sbírkou, protože obsahuje archaické básnické formy. Více se budete moci dočíst od 10. srpna na stránkách projektu Čteme české autory.
Poslechnuté audioknihy:
Správná pětka – příjemná audiokniha, která potěší jak dětského posluchače, tak i toho dospělého. Já jsem se při jejím poslechu vrátila do dětství, kdy jsem tento díl série četla. Byla to pro mě taková nostalgie a hlas Michaely Maurerové tomuto dílu dodal na atraktivitě. Recenze se v brzké době objeví na stránkách portálu Chrudimka.
Terča a její Knihoměsíc:
Terča ze Zápisníku spisovatelky na tom čtenářsky byla v měsíci červenci mnohem lépe než já. Dohromady přečetla jedenáct knih a poslechla si dvě audioknihy. Terča v brzké době bude vydávat podobný článek tomu mému, a tak se budete moci podívat na to, o jaké tituly šlo.
je to tu. První den v novém měsíci. To pro nás znamená, že je čas vyhlásit knižního vítěze ankety, jenž si v měsíci srpnu společně přečteme a podělíme se vzájemně o své poznatky a názory.
Jaký titul tedy v anketě zvítězil? Největšího počtu hlasů se dočkala publikace Dopisy na konec světa od Avy Dellaira. Četli jste, nebo se teprve chystáte číst? Nezapomeňte mi potom napsat svoje poznatky. Budu se moc těšit jak na komentáře pod tímto příspěvkem, tak i v události ve facebookové skupině Čtenářské výzvy Iwíkovy knihovny.
jsme za polovinou měsíce července (důvodem zdržení je dovolená) a to je znamením pro to, že je čas, vybrat si knihu, kterou si společně přečteme v měsíci srpnu. Opět je na výběr z pěti titulů, tři jste si navrhli vy sami ve facebookovém dokumentu (případně mi své tipy můžete napsat e-mailem). Zbylé dva tituly mi pomohla vylosovat aplikace Moon+ Reader Pro, kterou jsem si zamilovala zhruba před pěti lety, kdy jsem ji začala používat v základní verzi.
Jaké tituly jsou tedy tentokrát do ankety nominované? Vybírat můžete z následujících:
Jidáš – Astrid Holleeder
Furyborn – Claire Legrand
Dopisy na konec světa – Ava Dellaira
Všechno je definitivní – Stephen King
Válečnice z Lesbanu – J. P. Garen
Kterou z knih byste si rádi přečetli? Dejte mi vědět do komentáře pod tento příspěvek, nebo se ozvěte v anketě na Facebooku.
hlásím se vám s dalším článkem z projektu Knihoměsíc. Po několika měsících si opět budete moci přečíst, jaké knihy jsme společně s Terčou ze Zápisníku spisovatelky přečetly a co jsme si poslechly. I tentokrát od nás můžete načerpat inspiraci pro svoje vlastní letní čtení.
Můj Knihoměsíc
Měsíc červen pro mě byl ve jménu relaxace, a proto jsem toho moc nepřečetla. V mém seznamu najdete dvě knihy a stejný počet audioknih. Jedná se o následující tituly:
Duch znojemských katakomb – velmi zajímavý historický román z pera Vlastimila Vondrušky. Při jeho čtení se rozhodně nebudete nudit. Recenze knihy se v brzké době objeví jak na stránkách Iwíkovy knihovny, tak na portálu Chrudimka.
Poutnický deník – Český výtvarník se vydává na cyklistické výlety do zahraničí. V roce 2003 podnikl cestu do Santiaga de Compostela, v roce 2006 z Lisabonu do Prahy a v roce 2009 z Prahy do Paříže, kam ale bohužel nedojede. Poutavé čtení a dosti podrobný deník z těchto cest.
Poslechnuté audioknihy:
Zlo pod sluncem – Agatha Christie – audiokniha se poslouchala velmi pěkně a příběh byl strhující. Za mě vhodné dovolenkové poslouchání. Mohu vřele doporučit. Recenze audioknihy vyjde v brzké době na portálu Chrudimka.
Abeceda fondů EU – Pokud se zajímáte o ekonomiku a rádi byste se dozvěděli něco o fondech Evropské unie, toto je audiokniha přímo pro vás. Provede vás fondy od A do Z. Recenze audioknihy v brzké době na stránkách Iwíkovy knihovny.
Terča a její Knihoměsíc:
Terča ze Zápisníku spisovatelky na tom čtenářsky byla v měsíci červnu mnohem lépe než já. Dohromady přečetla šest knih a poslechla si dvě audioknihy. Terča v brzké době bude vydávat podobný článek tomu mému, a tak se budete moci podívat na to, o jaké tituly šlo.
je to tu. První den v novém měsíci. To pro nás znamená, že je čas vyhlásit knižního vítěze ankety, jenž si v měsíci červenci společně přečteme a podělíme se vzájemně o své poznatky a názory.
Jaký titul tedy v anketě zvítězil? Největšího počtu hlasů se dočkal titul Mlýn od Michala Vaněčka. Četli jste, nebo se teprve chystáte číst? Nezapomeňte mi potom napsat svoje poznatky. Budu se moc těšit jak na komentáře pod tímto příspěvkem, tak i v události ve facebookové skupině Čtenářské výzvy Iwíkovy knihovny.
jsme za polovinou měsíce června a to je znamením pro to, že je čas, vybrat si knihu, kterou si společně přečteme v měsíci červenci. Opět je na výběr z pěti titulů, tři jste si navrhli vy sami ve facebookovém dokumentu (případně mi své tipy můžete napsat e-mailem). Zbylé dva tituly mi tentokrát pomohla vylosovat aplikace Moon+ Reader Pro, kterou jsem si zamilovala zhruba před pěti lety, kdy jsem ji začala používat v základní verzi.
Jaké tituly jsou tedy tentokrát do ankety nominované? Vybírat můžete z následujících:
Mlýn – Michal Vaněček
Komturova smrt – Haruki Murakami
Smrtná zima – Kate A. Boormanová
Hlubina – Steve Alten
Na půl cesty do hrobu – Jeaniene Frost
Kterou z knih byste si rádi přečetli? Dejte mi vědět do komentáře pod tento příspěvek, nebo se ozvěte v anketě na Facebooku.
Vážení čtenáři, také už se tak těšíte na prázdniny? Ty se šmahem blíží a s nimi i množství slunečných dnů, jež nás budou lákat ven k vodě nebo na výlety do přírody. Já osobně jsem spíše na tu druhou variantu, s přítelem se rádi vydáváme na výlety. Na destinace, jež bychom mohli navštívit v rámci výletu, nám mohou dát tip cestopisné publikace. Jednu takovou bych vám chtěla představit prostřednictvím této recenze. Jedná se o titul Poutnický deník z pera Jiřího Boudy vydaný v nakladatelství CYKLOKNIHY s. r. o. Na knihu jsem narazila náhodou. S přítelem jsme se vydali do knihovny v městě, kde bydlíme a toto byla úplně první kniha, kterou jsem si zde po registraci vypůjčila.
Něco málo o autorovi:
Jiří Bouda byl český grafik, malíř a ilustrátor. O jeho umění hodně vypovídá i jeho vlastní kniha, kterou sám doprovodil veselými barevnými obrázky, jež věrohodně vyobrazují místa, která autor v rámci tří popisovaných cest navštívil. Jiří Bouda vztah k umění podědil. Jeho otec, jímž nebyl nikdo jiný než Cyril Bouda, byl akademickým malířem.
„Kniha akademického malíře Jiřího Boudy (syn Cyrila Boudy) shrnuje zážitky z jeho velkých cest na kole po Evropě, které absolvoval v posledních deseti letech. První vedla do Santiaga de Compostela, druhá odtamtud zpět a třetí směroval do Paříže. Jiří Bouda si na cestách vše nejen zapisoval, ale samozřejmě také kreslil, neboť kresba je Boudovým základním vyjadřovacím prostředkem. Vnímal krásu krajiny, objevoval nová města, potkával zajímavé lidi. Nádherných obrázků je v knize téměř 160. Jeho kresby věrně zachycují přírodu i skvosty architektury a jsou dokumentem o době, o lidech, městech, o stavbách. Jiří Bouda je dokumentarista virtuózní a přesný, má jistou ruku a čisté srdce. Publikace je určena nejen pro cyklisty, ale pro všechny cestovatele. V této výpravné podobě může být i vhodným dárkem pro milovníky výtvarného umění. Kniha vychází k 80. narozeninám autora, které oslaví začátkem května.“
Základní informace o knize:
Cestopis Poutnický deník byl vydán v roce 2014. O jeho vydání se postaralo nakladatelství CYKLOKNIHY s. r. o.Pokud vás recenze této knihy zaujme a budete si ji chtít přečíst, můžete si ji pořídit na stránkách e-shopu nakladatelství.
Recenze knihy:
Jelikož se jedná o knihu, kterou jsem si vybrala dobrovolně při první návštěvě městské knihovny, je zřejmé, že na mě kniha ihned zapůsobila. Bylo tomu tak hlavně díky krásné kresbě na deskách knihy. Dále mě zaujal fakt, že se jedná o cestopisné dílo, jichž jsem za svou čtenářskou kariéru moc nepřečetla (bohužel), budu to muset napravit. Dalším faktorem, který mě zaujal, je poutavá anotace, jež představuje jak samotného autora, tak i titul.
Když jsem doma svazek otevřela, pod obalem jsem našla vloženou mapu, již též ilustroval sám Jiří Bouda a která podrobně vyobrazovala trasy jeho cest. S ní si každý čtenář snadno veškerý průběh představí. V knize je pojednáno o třech cyklovýletech, které Jiří Bouda absolvoval v letech 2003 (z Prahy do Santiaga de Compostela), 2006 (z Lisabonu do Prahy) a 2009 (z Prahy do Paříže, tento výlet byl však předčasně ukončen).
Deník je psán v ich-formě v minulém čase a je hodně autentický. Autor vás prostřednictvím svého vyprávění zavede do míst, jež jste třeba ještě nenavštívili, nebo jste o nich ani neslyšeli. Pro lepší představivost vše doplnil množstvím krásných kreseb a ilustrací, jež vyobrazují zajímavosti z cesty a malebná místa. Každý obrázek má pod sebou vysvětlivku, co na něm čtenář vidí.
Cílem knihy však nebylo jen popsat cestu a ukázat čtenáři zajímavá místa a pamětihodnosti nacházející se na území Evropy. Při čtení si můžete udělat i obrázek o tom, co si kde můžete pořídit a za kolik a kde se dá ubytovat ve zmíněných oblastech nejlevněji. Pro milovníky cestování a objevování nových míst jsou tyto informace k nezaplacení. Dále se v textu setkáte s popisem různých zvyků, jež jsou typické pro popisované oblasti.
Text je velmi čtivý, protože je psán jednoduše. Místy je dokonce i napínavý, což mnozí čtenáři ocení. Na druhou stranu je tu ale jeden faktor, který může být na obtíž, a to je kurzíva, jíž je celá kniha psaná. Tento styl má evokovat, jako by kniha byla napsána rukou.
Důležitou složkou, o níž bych bývala úplně zapomněla pojednat, je předmluva, která uvádí nejen celou knihu, ale pak je ještě napsána ke každému výletu zvlášť. Úvodní předmluva pojednává o cestopisu jako celku. Úvody jednotlivých kapitol popisují danou cestu a případně pojednávají o tom, proč se autor rozhodl výlet podniknout. Když už tu je řeč o úvodnících, nesmím opomenout ani závěr, v němž autor popisuje detailně dopravní prostředek, na němž najezdil na svých výpravách nejvíce kilometrů.
Ač se svazek tváří vcelku obsáhle, nakonec vás překvapí, že jsou všechny tři cesty zachyceny na pouhých 288 stranách. Na zpracování knihy bylo použito kvalitního tvrdého papíru a stránky se tak velmi dobře obrací. Nikdy se mi nestalo, že by se mi dvě slepily dohromady.
Jednotlivé deníkové záznamy jsou vcelku krátké a odlišíme je od sebe uvedeným datem. Celkově sčítat by to bylo zdlouhavé a zbytečné, ale všechny tři cesty dohromady trvaly několik měsíců.
Moje subjektivní hodnocení knihy Poutnický deník je ryze pozitivní. Líbilo se mi, že mě autor s sebou vzal do míst, jež se mi líbila a ráda bych je někdy navštívila i sama naživo. Oceňuji, že jsem se dozvěděla i spoustu zajímavých informací o životním stylu, zvycích, ale i o možnostech ubytování a přibližné ceně. S těmito informacemi se potom výlety a dovolené plánují téměř samy. Dále musím vyzdvihnout opravdu luxusní ilustrace a kresby, jež se povedly a text krásně doprovázejí. Kniha má ale i několik nedostatků. Nelíbilo se mi, že text nebyl zarovnán do bloku a byl celý psán kurzívou. Mně osobně toto nevadilo, protože to přidávalo na autentičnosti, ale někomu tento styl vadí a text se mu špatně čte, protože vypadá neupraveně a není použito patkových písmen, která vedou čtenářovy oči po řádcích. I přes tuto drobnost jsem si knihu náramně užila a mohu ji vřele doporučovat dále, zejména tedy milovníkům cestopisů a cestování. Celkově počin hodnotím nádhernými 95 %.
je to tu, konečně vám oznámím, jaká kniha vyhrála v dubnové anketě. Jistě vás zajímá, proč se výsledek hlasování dozvídáte až teď a v květnu se nic hromadně nečetlo. Důvodem delší odmlky byla příprava ke státnicím. Nicméně už je po zkouškách a já mám na nějakou dobu klid (do srpna) a mohu se věnovat čtení a psaní recenzí zase na určitou dobu naplno.
Jaká kniha vyhrála? Tentokrát na plné čáře vyhrála Smrtka od Neala Shustermana. Přeji vám, ať se vám příběh líbí a užijete si ho plnými doušky. Nezapomeňte mi dát vědět, jak se vám kniha líbila. Můžete tak učinit v komentářích pod tímto článkem nebo ve speciálně připravené události na Facebooku.
neúprosně se blíží konec měsíce dubna a já se zhrozila, jelikož jsem vám pozapomněla dát vědět, jaká kniha vyhrála minulou anketu. Zároveň bych měla představit knihy, které se do ankety dostaly tentokrát. Rozhodla jsem se, že pro vás obě informace tentokrát zakomponuji do jednoho článku.
Kniha na měsíc duben
Asi se budete divit, ale po sečtení hlasů z blogu a z facebookové ankety vyšlo, že vyhrály dvě knihy. Nejprve jsem myslela, že vyberu jednu z nich, ale nakonec jsem finální výběr ponechala na vás. Jedná se o tituly Jantarové oči od Vilmy Kadlečkové a Podzimní vraždu od Monse Kallentofta. Kterou z knih si vyberete a přečtete vy? Nebo si přečtete rovnou obě? Iniciativě se meze nekladou a rozhodnutí ponechám pouze na vašem úsudku.
Vyber si knihu na měsíc květen
Do ankety na měsíc květen se dostalo následujících pět titulů:
Smrtka – Neal Shusterman
Omega, planeta Zla – Robert Sheckley
Bílý drak – McCaffrey
Ve třiceti (poprvé) single – Lisa Daily
Bojová peruť – Tom Clancy
Který z těchto pěti titulů si přečteme v následujícím měsíci? Vaše hlasy budou přičteny k těm, které jsou na facebookové anketě.
Už se vám někdy stalo, že byste něco vyhráli, aniž byste se přihlásili do nějaké soutěže, vsadili se, nebo jen setřeli los? Pokud ne, tak s knihou Sok od Iaina Reida poznáte, jaké to je, když si musíte vyzvednout výhru, o níž jste s největší pravděpodobností vůbec nestáli. Jedná se o jedno ze současných beletristických děl, jež má ve svém portfoliu nakladatelství LEDA.
Něco málo o autorovi:
Iain Reid vystudoval filosofii, historii a literaturu. V průběhu studií, ale i po nich zkoušel psát. Chtěl pokračovat ve studiích filosofie, ale nakonec se rozhodl přestěhovat do Toronta, kde pracoval na nejrůznějších pracovních pozicích a ve volném čase relaxoval psaním beletrie. Tímto koníčkem dokázal vyplnit třeba i několik hodin jeho dne, jelikož ho bavilo vytvářet nové příběhy. Jeho prvotina vyšla v roce 2010. Kniha Sok (v originále Foe) je v pořadí jeho druhým beletristickým dílem, u nás se jedná o první jeho knihu, jež byla přeložena do českého jazyka. Na svém kontě má kromě dvou beletristických počinů ještě dva ze soudku literatury faktu.
„ŽIJÍ TU VE DVOU UŽ SPOUSTU LET. Nikdo k nim NEJEZDÍ. Junior a Hen by si na odlehlé kanadské farmě dál idylicky žili v dokonalém odloučení od hektické civilizace. Jednoho večera však manžele vyruší nezvaný host. Mladík z vlivné firmy jim přináší zprávu, že Junior vyhrál losování o účast na vesmírné misi – jenže on se do žádné loterie nepřihlásil! Nad dvojicí se tak začne vznášet atmosféra mučivé nejistoty a permanentního napětí.
Nekoupili si LOS, ale POSLALI JIM VÝHRU. Dokážou UNÉST SVŮJ OSUD? Podezřelý posel se v domě usadí a eviduje vše, co Junior dělá, každou vteřinu jeho života – prý proto, že na dobu pobytu v kosmu agentura vytvoří jeho umělého dvojníka, který bude s Hen žít a starat se o farmu. Junior se postupně proměňuje v soubor elektronických dat a spolu se ženou cítí, že za událostmi se skrývá strašlivá hrozba, jejíž důvod a smysl nechápou…
Chce ŽÍT ZA MĚ! Musel jsem TO UDĚLAT. NEMĚL JSEM NA VYBRANOU...“
Základní informace o knize:
Román Sok vyšel v originálu (Foe) v roce 2018. U nás se o kvalitní překlad v roce 2019 postaral Jiří Hrubý a ve stejném roce titul vyšel pod taktovkou nakladatelství LEDA. Pokud vás recenze této knihy zaujme a budete si ji chtít pořídit a přečíst, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství.
Co o knize říkají odborní kritici?
„S minimem výrazových prostředků […] Reid mistrovsky vytváří atmosféru hrůzy a současně vynalézavě udržuje čtenáře ve střehu.“ – PUBLISHERS WEEKLY
„Napínavý román, který vás pobaví a současně zaplaví pochybami o základních principech lidskosti.“ – BOOKPAGE
Zajímavost: Kniha byla nominována na cenu GOODREADS za nejlepší horor roku 2018.
Recenze knihy:
U mnohých čtenářů o tom, zda si daný titul přečtou, či nikoliv často rozhoduje obálka knihy. V případě Soka čtenářovu pozornost upoutá vcelku velký obrázek brouka nosorožíka, jenž se nachází přesně uprostřed přebalu na modrožlutém pozadí. Brouk obálce vévodí i na dotek, protože je lesklý a vystouplý. Asi si říkáte proč zrovna tento brouk, odpověď vám dá text, jenž na vás ve svazku čeká. Už podle samotné anotace se můžete těšit na zajímavý příběh plný neočekávaných zvratů, jenž se pyšní interesantní zápletkou, již rozuzlíte až na závěru knihy.
Příběh je psán přímočaře. Vyprávění nepředchází žádná předmluva, ani další úvodní texty. Jediné, s čím se tu potkáte, je citát od Leonory Carringtonové z The Hearing Trumpet. Pak už následuje jen ničím nerušený proud děje. Když nad tím tak přemýšlím, toto je po dlouhé době první kniha, v níž jsem byla coby čtenář hozena ihned do víru dění. Tuto změnu jsem přivítala a čtení jsem si doslova užívala.
Autor nás zavede na odlehlou kanadskou farmu, kde žije hlavní hrdina Junior, jehož očima děj sledujeme, se svou manželkou Hen. Jsou tu v podstatě odloučení od civilizace, ale jim to nijak nevadí. Jednoho dne se jim ale život změní o 360° a oni se musí s novou situací sžít. Podaří se jim to? To můžeme sledovat prostřednictvím živého Juniorova vyprávění.
Již samotná obálka hlásí, že se jedná o hororový thriller, musím se přiznat, že mi strašně dlouho (v podstatě až do poslední stránky) trvalo, než jsem dokázala pochopit a správně interpretovat prvky hororu. Celou dobu mi příběh připadal jako vyprávění o tom, jak se člověk chystá na něco, co ho někdy v budoucnu čeká. Pak ale nastává opravdu nečekaný zvrat, jenž na vše, co bylo řečeno před tím, vrhá úplně jiné světlo, které hraničí až se strašidelností.
I přesto, že je děj přímočarý, nemohu napsat, že se jedná o oddechové čtení. Autor vás rozhodně odpočinout při četbě nenechá. Neustále bude množstvím položených a nezodpovězených otázek zaměstnávat vaše mozkové závity. Co se týče postav, ty jsou prokresleny dost detailně a do každé z nich se může čtenář snadno vžít. K tomuto slouží zejména množství popisů, jež vyplývají z vnímání Juniora. Musíme tedy brát v potaz to, že je vyprávění hodně subjektivní, jelikož je vyvedeno v ich-formě. Dialogy mezi jednotlivými postavami jsou hodně časté a živé, občas bych až mohla tvrdit, že jich je až moc. V některých situacích bych spíše uvítala více popisových partů.
Svazek má pouhých 224 stran a je rozdělen do tří částí, a to Příjezd, Zábor a Odjezd. Mohu říci, že opravdu až do poslední chvíle budete tápat v temnotách a příběh bude zaměstnávat vaše myšlenky. Text se díky výše zmíněným dialogům čte velmi rychle a dobře. Zdatný čtenář knihu zhltne za pár hodin, jelikož je dílo opravdu čtivé a strhující. Nepustí vás v podstatě do té doby, dokud nezjistíte, jak to vše bylo a i po dočtení si budete stále klást otázky, protože konec se jeví vcelku otevřeně.
Jak jsem již napsala výše, děj je odvyprávěn subjektivní ich-formou. Na všechny situace hledíme očima vypravěče, jímž je sám Junior. S ním prožijete všechny slasti, ale i strasti a občas budete mít pocit, jako byste byli přímými účastníky děje. Junior se čtenáři často otevírá, a proto si budeme moci povšimnout jeho pocitů, myšlenek, pohnutek a dojmů. Dialogy jsou v této knize poněkud zvláštní. V prvních dvou částech si můžeme povšimnout, že, ač Junior mluví, jeho promluvy nejsou uvedeny v uvozovkách přímé řeči. Stejný problém nastává v poslední části u Hen. Ve správnou chvíli se ale dozvíte, proč tomu tak je.
Kapitoly v této knize jsou vcelku krátké, ale překvapením pro vás zajisté bude, že nejsou nijak číslované, a proto není možné říci, kolik jich ve skutečnosti v každé z částí je. Novou epizodu poznáme vždy tak, že začíná text té nové v polovině stránky a prvních pár slov je napsáno tučně a velkými písmeny.
„Nehodlám mu líčit, jak byla po jeho předchozí návštěvě rozhozená a odtažitá, jak se ke mně několik týdnů chovala. A jak dlouho trvalo, než se všechno zase vrátilo do starých kolejí. Ovšemže už je to dávno, ale rozhodně nestrpím, aby se to opakovalo i tentokrát. Pomlčím i o tom, že ho kvůli tomu nesnáším: kvůli pocitům, které v Hen vyvolal. I teď si ho prohlížím. Ta jeho mrňavá očka. Tenké rty. Zjevně ho těší, že je tady, působí spokojeně a sebevědomě. Je mi to fuk. Je v něm nějaká faleš.“
REID, IAIN. Sok. Voznice: LEDA, 2019. ISBN 978-80-7335-579-1. s. 36
Tato knížka si mě získala mimo jiné i díky svému grafickému zpracování, jež je opět odvedeno bravurně. Grafika textu hodně přidává na čtivosti a atraktivitě románu. Text je sázen do bloku přiměřeně velkými patkovými písmeny, jež se krásně čtou a nebolí z nich oči. Kapitoly jsou zpracovány přehledně, tudíž se čtenář ve vyprávění neztratí.
Moje subjektivní hodnocení románu Sok je spíše pozitivní. Líbilo se mi, jaký spád kniha měla, zaujalo mě i množství zvratů, jichž je na malém prostoru více než dost. Dalším faktorem, jenž mě zaujal, je určitě psychologická studie hlavní postavy. Junior je ve svém jednání velmi otevřený a projevuje svoje emoce naplno. Abych ale pravdu řekla, docela dlouho mi trvalo, než jsem pochopila pravou podstatu žánrového zařazení díla. Chvilku to na mě působilo, jako bych se pohybovala v prostředí plném nežádoucí havěti, jež se z ničeho nic pohybuje po domě, kde se dříve nenacházela. Možná i to má přispět k navození strašidelné atmosféry, jež by měla být hororu vlastní. I přes tento malý nedostatek jsem si ale knihu náramně užila a mohu ji vřele doporučovat dále, zejména tedy milovníkům thrillerů a hororů. Jelikož jsem ale ve vyprávění našla spíše napínavé chvíle, přikloním se spíše k žánrovému zařazení do thrillerů. Knihu jako celek hodnotím krásnými 90 %.
To provide the best experiences, we use technologies like cookies to store and/or access device information. Consenting to these technologies will allow us to process data such as browsing behavior or unique IDs on this site. Not consenting or withdrawing consent, may adversely affect certain features and functions.
Functional
Vždy aktivní
The technical storage or access is strictly necessary for the legitimate purpose of enabling the use of a specific service explicitly requested by the subscriber or user, or for the sole purpose of carrying out the transmission of a communication over an electronic communications network.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistics
The technical storage or access that is used exclusively for statistical purposes.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
The technical storage or access is required to create user profiles to send advertising, or to track the user on a website or across several websites for similar marketing purposes.
Jelikož se jedná o knihu, kterou jsem si vybrala dobrovolně při první návštěvě městské knihovny, je zřejmé, že na mě kniha ihned zapůsobila. Bylo tomu tak hlavně díky krásné kresbě na deskách knihy. Dále mě zaujal fakt, že se jedná o cestopisné dílo, jichž jsem za svou čtenářskou kariéru moc nepřečetla (bohužel), budu to muset napravit. Dalším faktorem, který mě zaujal, je poutavá anotace, jež představuje jak samotného autora, tak i titul.
