Štítek: recenze

Nic už neprozradíš…

24/30

Černý anděl

Kjell Ola Dahl

Obálka knihy

Chcete prožít chvilky napětí ve společnosti známých norských vyšetřovatelů? Tentokrát před nimi stojí opravdu zajímavý případ, nebo spíše případy? Uvidíte sami. Pokud jste milovníky severských detektivek, tato kniha je určena právě vám.

Titul Černý anděl vyšel v originále (Svart engel) již v roce 2007, u nás jej vydává nakladatelství MOBA až v roce 2016. Jedná se o 3. díl ze série o komisaři Gunnarstrandovi. Tomuto dílu předchází tituly Smrtící investice a Smrt za letní noci. To, že je kniha Černý anděl až třetím dílem série není pro čtenáře žádnou překážkou. Jednotlivé tituly se dají přeskakovat a nemusíte tudíž sérii číst postupně.

Oficiální anotace (zdroj: databazeknih.cz):

„Detektiv šéfinspektor Gunnarstranda vede vyšetřování případu policisty Ivara Killiho, který byl v civilu zastřelen. Při zběžné obhlídce jeho bytu najde fotoaparát a v něm kontroverzní snímky velmi mladé dívky. Odnese ho na policejní ředitelství a uloží do zásuvky, ze které ale zakrátko materiál zmizí, stejně jako počítač z Killiho bytu… Policejní vyšetřovatel Frølich zatím pracuje na oddělení, které se zabývá pohřešovanými osobami, a aktuálně vyšetřuje případ zmizelého advokáta s pohnutým rodinným osudem. Gunnarstranda postupně nachází souvislosti mezi oběma zdánlivě nesouvisejícími případy.“

O této knize jsem nijak extra dlouho nepřemýšlela, zaujala mě hned na první pohled svou obálkou. Na ní můžeme vidět anděla na černém pozadí. Je zde zřejmá paralela s názvem. Propojení s příběhem se objevuje až na samém konci knihy. Až zde po rozuzlení pochopíte, jak to vlastně s tím černým andělem je. Kdo se jím stal a proč.

Celý příběh je psán poutavou a čtivou formou. Ač má kniha 368 stran, budete ji mít přečtenou během chvilky. Je to naprosto strhující čtení, v němž se stále něco děje. Příběh má spád. Řešeny jsou dva případy, které se až neskutečným způsobem propojují. Jak, proč a čím? To se dočtete právě v této knize. Děj se nijak nezadrhává a každé slovo do příběhu zapadá. Nenajdete zde jedinou chybičku na kráse.

Ač si třeba budete dlouho klást otázku, proč se stala daná událost, co jí předcházelo a v co vyústí, věřte, že autor vám v pravý čas otevře oči a posune vás ve vašich úvahách zase o krok dále. Musíte se však obrnit trpělivostí. Nikdy se vám nestane, že vraha odhalíte dříve, než byste měli. Autor vás bude mást a vláčet v temnotách a bude vám po malých dávkách házet světélka s indiciemi, pomocí nichž společně s komisařem Gunarstrandou a jeho kolegy budete postupně odhalovat důvody a motivy. Musím poznamenat, že tato kniha je napsána opravdu mistrovsky a o žádné nudě a stereotypech se nedá hovořit.

Vypravěč je objektivní. Příběh je psán v er-formě s velkým množstvím dialogů. Dialogy oživují celý příběh. Občas se v nich můžeme setkat s vulgaritou, ale není to nijak časté. Kompozičně je dílo krapet složitější, protože se zde prolínají tři kompoziční postupy, a to chronologický, retrospektivní a paralelní. Paralely můžeme sledovat v rámci jednotlivých kapitol, kde jsou jednotlivé části oddělovány od jiných pomocí značky. Každá část sleduje postup jiného člověka a často se chronologicky prolínají.

Tato kniha se mi hodně líbila a doporučila bych ji všem milovníkům severské krimi, ale třeba i těm, kteří se teprve odvažují tyto neprobádané vody objevit. V knize se nevyskytuje téměř žádná krev a jde jen o super příběh s hledáním pachatele. Dá se skvěle číst před spaním a nemusíte se obávat žádných nočních mur. Subjektivně knihu hodnotím krásnými 100 %. Záslouží si to za svou brilantnost a čistý detektivní příběh.

Za poskytnutí recenzní e-knihy patří velké díky nakladatelství MOBA. Pokud vás tato recenze zaujala a uvažujete o pořízení této knihy, můžete tak učinit zde.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

Série:                        Komisař Gunnarstranda (3.)
Originální název:     Svart engel
Žánr:      Literatura světová, Detektivky
Rok vydání:             2016, 1. vydání originálu: 2007 …více
Počet stran:              368
Nakladatelství:        MOBA (Moravská bastei)
Překlad:                   Alice Týnská
Vazba knihy:   vázaná
ISBN:                      978-80-243-6966-2

11. 6. 2016
Okamžik na vraždění

22/30

Smrtící okamžik pravdy

Roman Cílek

Obálka knihy

Patříte k příznivcům detektivního žánru a MOBácké edice Původní česká detektivka? Pokud ano, tak toto je kniha ideální právě pro vás. Najdete v ní hned několik příběhů s vaší oblíbenou tematikou. Přesně jich je 15 a budete si užívat napětí a hledání vrahů, případně důvodů k vraždě. Některé povídky jsou delší, některé kratší, ale na tom vůbec nezáleží, protože je všechny do jedné přečtete jedním dechem.

Oficiální anotace (zdroj: databazeknih.cz):

„Nová kniha proslulého autora, jehož celoživotní témata tvoří vina, trest a spravedlnost. Povídky se čtou doslova jedním dechem a o momenty překvapení není nouze. Slovy zkušeného kriminalisty: „Trpělivě sbíráme kamínky důkazů, skládáme je do mozaiky – a najednou pak zjistíme, že je vše úplně jinak.“ Pro kriminalisty je to věru nepříjemné, pro milovníky dobrých detektivek výhra.“

Tato kniha vyšla v roce 2016 u nakladatelství MOBA jako 238. svazek edice Původní česká detektivka.

Knihu jsem si vybrala proto, že jsem si oblíbila knihy z MOBácké edice. Avšak toto není jediný důvod. Hned na první pohled mě zaujal název knihy a i její přebal. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, zda je mezi obrázkem a titulem nějaká spojitost. Když jsem knihu otevřela, trošku jsem se zalekla, protože jsem úplně zapomněla na to, že se jedná o knihu povídek, a tak jsem v pátrání po souvislostech mezi obálkou a názvem tápala v tmách. Ve chvíli, kdy jsem se začetla, což bylo během malého okamžiku, mi bylo vše jasné. Obálka souvisí s jednou povídkou a název knihy je zvolen podle názvu další povídky.

Knihu vám mohu vřele doporučit, protože se čte skoro sama. Na 261 stranách se před vámi odvine hned několik životních příběhů. Některé čtenáře chytnou za srdce, u některých budete kroutit nevěřícně hlavou a u některých příběhů se na chvilku i zasmějete. K těm úsměvnějším situacím dochází třeba při výsleších zločinců.

V každém příběhu, jenž se na stránkách knihy objevuje, najdete spoustu zvratů. U některých však snadno odhalíte i paralelu s jiným, jenž jste již přečetli. Může se jednat například o prolnutí v případě vystupujících postav. Stalo se mi, že jsem četla a najednou jsem zjistila, že vyšetřovatel je starý známý, jenž vystupoval v některé z předchozích povídek.

Jednotlivé příběhy jsou vyprávěny er-formou, tedy figuruje v nich objektivní vypravěč. Často se setkáváme s dialogy, protože bez nich by vyprávění nefungovalo tak, jak má. Co se týče kompozice, ta je zde velice jednoduchá. V každé části povídek se vyskytuje chronologické vyprávění s občasnou retrospektivou při výsleších. Jak jsem již naznačila, všechny povídky jsou perfektně členěny. Jsou od sebe oddělovány značkami (tři kosočtverce). Po jazykové stránce si v knize můžeme povšimnout argotu, občas slangu, v jedné povídce dokonce i cizího jazyka, nespisovné češtiny, ale převážně té spisovné. Jazykových chyb se v textu moc nevyskytuje.

Co mě na knize zaujalo snad úplně nejvíce bylo prolínání typu příběhů. Některé byly vyprávěny z úhlu pohledu vraha. Zde budete spíše hledat postupy vraždy, případně důvody, proč tak učinit. Druhým typem jsou ty typické, v nichž policisté hledají vraha. Z psychologického hlediska mi však přišel lepší první typ, kdy jste krásně nahlédli do hlavy pachatele. Je to takové neotřelé a netradiční, proto jsem si je užila více. Tím však neshazuji ty typické příběhy policista vs. vrah.

Tato kniha se mi velice líbila, protože je to zase jedna z těch, která vás spoutá a nepustí do té doby, dokud nedočtete poslední stránku. Jakékoliv odtržení od textu pro mě bylo nepřemožitelným úkonem. Pokud tedy máte rádi detektivky a knihy s napínavými příběhy, mohu vám tuto knihu vřele doporučit. Zklamat však musím ty, kteří očekávají nějaké drastické scény, těch se tu moc nedočkáte. Kniha mě nadchla a autorův styl psaní také, proto ode mě dostane v subjektivním hodnocení krásných 100 %.

Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA a pokud vás zaujala tato recenze knihu si můžete koupit zde.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

Žánr:                  Detektivky, Literatura česká
Rok vydání:         2016, 1. vydání originálu: 2016
Počet stran:      264
Nakladatelství:   MOBA (Moravská bastei)
Edice:                 Původní česká detektivka
Vazba knihy:       vázaná
ISBN:                  978-80-243-6972-3

Uložit

2. 6. 2016
Krutý úděl lidí bez domova

21/30

Podlaha z trávy, strop z hvězd

Iva Tajovská

Přebal e-knihy

Sociální román, plný zvratů, pocitů a emocí. Přesně taková tato e-kniha je a já jsem moc ráda, že se mi dostala do ruky. Pokud se do ní pustíte, vězte, že vás strhne a osudy hlavních hrdinů vás zasáhnou přímo do srdce. Až tak silné jsou jejich příběhy.

Oficiální anotace (zdroj: databazeknih.cz):

„Iva Tajovská se ve své nové knize zaměřila na lidi poznamenané životními prohrami. Sociální citlivost k outsiderům, pochopení a porozumění pro jejich psychiku, trápení a problémy vyzařuje z vyprávění o bezdomovci Petrovi a učitelce v důchodu Vlastě. Ti dva se od sebe liší svým sociálním postavením i zázemím, a přece jsou si něčím blízcí, snad schopností tolerance a vnitřní laskavostí.
Kromě toho oba patří k lidem hledajícím pro sebe záchytný bod: Petr na čas nachází útočiště u dalšího bezdomovce, moudřejšího a životaschopnějšího Antonína, nepraktická, ve stáří mužem opuštěná Vlasta, soustavně zraňovaná dcerou, přesto však občas až nesnesitelně pozitivní, se upíná na bývalé žáky a známé mezi farníky.
Kromě těchto smolařů, kteří vzbuzují svou zranitelností náš soucit, zaujme díky autorčině schopnosti přesné charakterizace i postava lidsky odpudivé Ludmily. Také tato stará, těžce nemocná žena žije v naprostém osamění, ve své sobeckosti a nesnášenlivosti se ale nemá čeho zachytit. I její příběh díky bizarní náhodě zasáhne do života jedné z postav a jednotlivé osudy protagonistů novely se spojí v kompaktní celek živě plynoucího vyprávění.“

Dlouho jsem přemýšlela nad tím, že bych si ráda přečetla knihu českého autora, o němž jsem zatím neslyšela. V nabídce novinek serveru Palmknihy.cz jsem objevila právě tuto e-knihu, jež mě na první pohled zaujala svým přebalem a anotací. V tu chvíli jsem byla rozhodnuta a těšila se, až se pustím do čtení.

E-kniha, jež se mi dostala do ruky vyšla v roce 2016 v nakladatelství Eroika. V elektronické podobě ji objevíte na stránkách Palmknihy.cz.

E-kniha si mě získala již zmiňovaným úvodním obrázkem, jenž můžeme spatřit na přebalu papírové knihy. Jsou na něm vyobrazeni dva muži sedící na lavičce, mezi nimiž sedí pes. Celý tento výjev hodně vypovídá o obsahu příběhu. Když se začtete, zjistíte, že obrázek odpovídá jedné scéně, jež je popisována v samotném ději. Jistě si však kladete otázku, co má společného název knihy s obrázkem a dějem vůbec. Prozradím vám jediné, společného mají hodně a je jen na vás, zodpovědět si tuto otázku s e-knihou v ruce. Toto dílo vám vřele doporučuji, protože věřím, že se u něj pobavíte, ale třeba i zamyslíte nad svým chováním. Příběh je vcelku krátký, má pouhých 156 stran a čte se téměř sám, takže zdatnější čtenář e-knihu přečte během odpoledne.

Co se týče příběhu, je velice autentický. Možná si říkáte proč toto tvrdím, když je kniha psána er-formou, ale… Díky stejnojmennému dokumentu, jenž můžete shlédnout na youtube, jsem zjistila, že příběhy postav z knihy jsou inspirovány životními příběhy skutečně žijících lidí, což považuji za vcelku kruté. V čem? To pochopíte, když si e-knihu přečtete.

Během celého čtení si můžete povšimnout mnoha zvratů, které zabrání projevům stereotypu. Často budete napjatí, protože život těchto lidí je naplněn spoustou dobrodružství. Někdy se vám budou hrnout slzy do očí, když si uvědomíte, jak jednoduše se člověk může dostat na ulici. A občas si budete říkat, jak málo stačí ke štěstí.

Jak jsem se již zmínila v příběhu můžeme shledat objektivního vypravěče, to znemená er-formu. Vyskytuje se velké množství dialogů. Troufnu si tvrdit, že er-forma společně s dialogy zdvihá autenticitu celého příběhu. Jedná se o silný příběh, který nesmí uniknout vaší pozornosti.

Kompoziční výstavba celého příběhu je vcelku jednoduchá, protože v ději najdeme pouze chronologickou kompozici s občasnými záblesky retrospekce ve vzpomínkách postav. Co se týče jazyka, v dialozích některých postav se můžeme setkat s nespisovnou mluvou, čímž je odlišeno jejich postavení a sociální zařazení. Spisovnou češtinou nechává autorka promlouvat všechny obyvatelé města, v němž se děj odehrává a nespisovnou zaznamenáváme v mluvě bezdomovců.

Tato e-kniha se mi velice líbila právě pro svou autenticitu a silné životní příběhy postav. Pokud jste silné povahy a milujete sociální romány zaměřené na problematiku rodinného života, popř. bezdomovectví, tato e-kniha je určena právě vám. Moje subjektivní hodnocení činí krásných 100 %. Před autorkou smekám klobouk, přeji jí spoustu dalších spokojených čtenářů a těším se na další shledání s jejími dalšími díly.

Za poskytnutí recenzní e-knihy bych chtěla poděkovat serveru Palmknihy.cz. Pokud vás recenze zaujala, e-knihu si můžete pořídit zde.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

Žánr:
Romány, Literatura česká
Rok vydání:    2016, 1. vydání originálu: 2016
Počet stran:         164
Nakladatelství:    Eroika
Vazba knihy:   brožovaná
ISBN:                  978-80-87409-29-9

29. 5. 2016
Vražda na rozlučce

20/20

Všude kolem černý les

Ruth Ware

Obálka knihy

Luxusní záležitost pro volné chvíle. Napínavá a občas až strašidelná. Čtivá, strhující a plná skvělého vyprávění. Přesně tak bych pro začátek charakterizovala tento literární skvost. Je to naprosto úžasná kniha, kterou si zákonitě oblíbí téměř každý čtenář. Jsem hrdá, že se k těmto fanouškům mohu hlásit.

Oficiální anotace (zdroj: databazeknih.cz):

„Leonoře je šestadvacet a píše docela úspěšné detektivky. I když žije osaměle, je se svým způsobem života spokojená – až do dne, kdy dostane nečekané pozvání na předsvatební rozlučkový víkend své bývalé přítelkyně Clare, kterou deset let neviděla. Leonora po dlouhém váhání pozvání přijme a ocitá se s hrstkou dalších lidí – s nimiž má společné hlavně to, že se všichni znají s Clare – v extravagantním skleněném domě kdesi na anglickém venkově. A zanedlouho se začnou dít podivné věci. V Leonoře vzrůstá napětí, až se druhého večera rozhodne, že se hned ráno vrátí do Londýna. Jenže v noci dojde k osudné události…
…NAVŠTÍVÍ SMRT
Lenora se probudí s těžkým zraněním v nemocnici – a dozvídá se o vraždě. Její pokoj hlídá policie: chrání ji před někým, nebo ji hlídají jako vězně? Aby mohla odpovědět, musí si vzpomenout, co se vlastně během víkendu přihodilo. Dokáže se oprostit od pocitu viny a odhalit skutečné motivy a skutečného vraha? Najde odvahu, aby se svěřila s tajemstvím, které dosud nechala pohřbeno v minulosti?“

Tato úžasná kniha vyšla v originále (In a Dark, Darkwood) v roce 2015. U nás vychází v roce 2016 a vydává jej nakladatelství LEDA. V současnosti autorka připravuje k vydání svou druhou knihu s titulem The Woman in Cabin Ten.

Při výběru knihy mě hned na první pohled zaujal jak přebal knihy, tak i její název. Obálka je vyvedena do šedých barev, působí až ponuře, ale název je barevný a postava stojící na cestě zády je také krásně barevná. Z názvu prýští temná energie a slibuje tak nevšední počtení plné napětí, možná i strachu. Ani byste neřekli, jak moc autor obálky vystihl celkovou atmosféru celého díla a název je více než výstižný, nejen že popisuje prostředí, v němž se budeme téměř celou dobu čtení pohybovat, ale v podtitulu: „někdo chystá svatbu, někdo vraždu“ tak objevujeme i situaci, o níž v celé knize půjde. Jedním z kritérií, jež bych dále ráda ohodnotila je skvělý formát A5, jenž je tak akorát do kabelky. Kniha má krásných 352 stran, ale budou vám tak rychle utíkat před očima, že ani nemrknete a budete na konci.

Příběh je podle mě zpracován nejlépe, jak jen mohl být. Jak jsem již zmínila v prvním odstavci, tuto knihu považuji za jednu z nejlepších, co jsem kdy četla. Je napínavá, částečně dobrodružná a plná zvratů. Celé vyprávění na mě působilo velice autenticky, protože je coby vyprávěcí forma zvolena ich-forma, jež je sice velice subjektivní, ale dalo by se říci, že je čtenáři nejbližší. Celý příběh otevírá otázku starých šrámů na duši a nastoluje takové řešení, které by si nikdo na vlastní kůži nepřál zažít.

Jazyková oblast může působit na čtenáře trošku strojeně, protože mezi sebou postavy komunikují spisovným jazykem a nespisovná slůvka se objevují málokdy. Toto však není nijak velkým problémem v textu. Co se týče pravopisných a stylistických záležitostí, nějaké chybky se objevují, ale běžný čtenář si jich nepovšimne.

Ač je celý příběh vyprávěn ich-formou, je zde použito vcelku velké množství dialogů, které pomáhají celý děj a interpretaci usměrňovat. Kompozičně je děj vystavěný na chronologii, retrospektivě (vzpomínkách) a paralelitě. V rámci celého děje dochází k častým zamyšlením hlavní postavy, avšak nutnost vzpomenout si spíše tento proces potlačuje.

Témat můžeme v knize objevit hned několik, vybrala jsem pro tuto recenzi jen několik z nich, zbytek ponechám na vaši interpretaci. Hlavním tématem je rozlučka a dámská jízda – v závěrečném poděkování se můžete dočíst o tom, jak vůbec k tomuto tématu autorka došla. K vedlejším patří například pobyt v nemocnici a policejní vyšetřování. Vy však jistě najdete i spoustu dalších, nepochybuji o tom.

Tato kniha se mi moc líbila a doporučila bych ji všem milovníkům čtivých thrillerů a detektivních románů, které jsou naplněné napětím. Moje subjektivní hodnocení činí krásných 100 %. Kdybych mohla hodnotit výše, kniha by ode mě obdržela 2x vyšší hodnocení, až tak jsem s ní byla spokojená.

Za recenzní výtisk bych chtěla poděkovat nakladatelství LEDA. Pokud vás tato recenze zaujala, knihu můžete pořídit zde.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

Originální název:     In a Dark, Dark Wood
Žánr:                        Literatura světová, Thrillery
Rok vydání:             2016, 1. vydání originálu: 2015
Počet stran:              352
Nakladatelství:        Leda
Překlad:                  Vlasta Hesounová
Autor obálky:         Ondřej Červenka
Vazba knihy:          vázaná s přeba
lem
ISBN:                     978-80-7335-424-4

Ellsina knižní výzva

25. 5. 2016
Vzlet a pád Albrechta z Valdštejna

19/20

Rekviem

Jaroslav Durych

Prostřednictvím této recenze bych vám ráda představila knihu, jež byla napsána koncem 20. let 20. století a pyšní se podtitulem malá valdštejnské trilogie. I přesto je krásně čtivá a hlavně je útloučká. Při četbě si budou libovat milovníci kontrastů, hrůz a morbidností, těch v díle najdete velké množství.

Oficiální anotace (zdroj: databazeknih.cz):

Durychova „menší valdštejnská trilogie“ vznikla na okraji jeho trilogie větší, rozsáhlého historického románu Bloudění. Rekviem dokresluje osud Albrechta z Valdštejna a jeho spiknutí třemi epizodickými příběhy z doby, kdy Albrechtův životní příběh byl již dovršen smrtí. Tři povídky jsou na jedno téma: na konflikt statečnosti a zbabělosti, věrnosti a zrady, velikosti skutečné a jen předstírané. Jednotlivé povídky vyšly roku 1927 (Kurýr) a 1928 (Budějovická louka a Valdice).

Tuto knihu jsem četla kvůli školním povinnostem a musím říci, že jsem vůbec nelitovala, protože si mě ihned získala a vtáhla do děje, který je psán neskutečně zajímavě. Podle toho, co jsem se o díle dozvěděla v hodinách literatury, jsem měla velký strach knihu vůbec otevřít, ale neotevřít ji by byla chyba – to již teď vím.

Kniha vyšla již v několika vydání, já četla knihu vydanou v nakladatelství Vyšehrad roku 1971. Úplně první vydání vyšlo již v roce 1929. Toto dílo je dovětkem rozsáhlého románu Bloudění.

Jak jsem již psala, kniha je velice útloučká a je tištěna vcelku velkými písmeny, takže vám bude četba rychle utíkat. Stránky nejsou potištěny celoplošně, plocha tisku je v porovnání s formátem menší. Kniha obsahuje 3 povídky a každá má svou úvodní stránku s názvem a obrázkem, jenž se k ní váže. Přebal knihy je žluté barvy a není na něm nic zvláštního, tedy pokud pomineme jméno autora, díla a vydavatelství.

Zaměřím-li se na děj, musím konstatovat, že byl velice zajímavý a na málo stránkách bylo shrnuto nepřeberné množství informvací, z nichž vám bude často běhat mráz po zádech. Nemůžeme zde mluvit o žádném napětí, ale na druhou stranu zde můžeme sledovat poměry za 30leté války, můžeme sledovat vztah lidí k Albrechtu z Valdštejna. Jeho vzestupy a pády, což se projevuje i ve stylu psaní autora.

Hlavními tématy, kterých si můžeme v díle povšimnout jsou konflikty statečnosti a zbabělosti, věrnosti a zrady, velikosti skutečné a jen předstírané, vznešenosti srdce proti vznešenosti zevnějšku zakrývající sprostou nízkost.

Durychův jazyk se v této knize vyznačuje množstvím kontrastních spojení, zejména si můžeme povšimnout čistoty, přesnosti a monumentální strohosti celého díla. I přes tuto strohost je dílo považováno za literární skvost. I sám velký kritik F. X. Šalda ho považoval za tzv. malé arcidílo.

Celý příběh je odvyprávěn v er-formě s občasnými dialogy. Sledovat zde můžeme i rozsáhlé popisy přírody, postav a budov. Často je líčena bída, pochmurnost, osudovost, síla a statečnost lidí žijících v nepříznivých časech 30leté války. Mnohdy si v textu povšimneme použití metafor, přirovnání, kontrastů, prvků morbidnosti. Toto vše podněcuje fantazii čtenáře.

Malá ochutnávka:

„Kurýr se vzpřímil a spatřil pod sebou háj palisád jako kůly pro nesčetné řady zločinců. Hrotily se natahovaly se hladově a špičatě. Ve skoku se překlonil přes hlavu koňskou. (…) Cítil, že letí a bylo mu blaženě. Lebka pyšně a zpupně zapraštěla o palisádu. A bylo ticho, jen roztržený kůň v posledním tažení bil podkovami alarm, jehož už nikdo neslyšel.“ (str. 34)

Co se týče kompozice, ta je v tomto díle čistě chronologická, nedochází k žádným odbočkám a vyprávění tak krásně plyne. Není ničím rušeno.

Tuto knihu vřele doporučuji vaší pozornosti, protože jsou to naprosto skvělé a výstižné barokizující historické povídky, které nesmí utéct vaší pozornosti, tedy v případě pokud nejste slabé povahy. Za sebe knihu hodnotím krásnými 98 %.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

Žánr:                  Povídky, Literatura česká
Rok vydání:    1971, 1. vydání originálu: 1929
Počet stran:      76
Nakladatelství:   Vyšehrad
Vazba knihy:       vázaná s přebalem

11. 5. 2016
Přišel jsi, viděl jsi, zemřel jsi…

17/20

Noc nad Reykjavíkem

Arnaldur Indridason

Přebal

Je to tu, vyšla další kniha, již si na své konto připsal islandský autor Arnaldur Indridason. Knihu vydává v roce 2016 nakladatelství MOBA. Jedná se o první díl série o inspektoru Erlendurovi.

Oficiální anotace (zdroj: databazeknih.cz):

„Během jednoho víkendu je v rybníku na kraji města nalezen utopený bezdomovec a beze stopy zmizí mladá žena. Oba případy nedopřávají Erlendurovi klidu. Začíná tedy pátrat na vlastní pěst…
V tomto kriminálním románu islandského bestsellerového autora vyšetřuje mladý Erlendur Sveinsson svůj první případ. Erlendur je u policie úplným nováčkem a jako pochůzkář slouží v ulicích Reykjavíku.
Jeden z nejlepších románů Arnaldura Indri?asona. Příběh je perfektně vystavěný, případy obou vražd se mistrovsky proplétají.
První vydání.“

Tuto knihu jsem si toužila přečíst, protože mě zajímal posun autora v jeho tvorbě. Přeci jen už jsem od něj četla dílo s názvem Duel a byla jsem spokojena. Jistě si kladete otázku, jak tento titul u mě tentokrát obstál. Pokud tomu tak je, čtěte dále.

Již na první pohled si mě tato kniha získala svou milou obálkou, která je laděna do krásných uklidňujících barev, jež spolu neuvěřitelně ladí. Samotný přebal vám však nic moc nenapoví o samotném ději. I tak však stojí za přečtení.

Musím říci, že si mě příběh získal hned po prvních pár stránkách textu, který byl čtivý a strhující, nikdy na mě nepůsobil nijak stereotypně. Jedná se o dokonalý detektivní příběh. Objevíte v něm však i prvky vyprávění z drogového a alkoholového prostředí. Oceňuji, že děj nepřetékal krví. Příběh se tedy dal krásně číst i večer před spaním. Zároveň by se dalo tvrdit, že se jedná o nenáročnou četbu, která vám zpestří volné chvilky. Autor vás až do konce vodí po různých místech, tvoří rozličné kudrlinky, které vás nutí si stále pokládat otázku, kdo tedy vůbec vraždil. Vše je tak grandiózně vypracované, že se nejen nebudete moci odtrhnout od čtení, ale zároveň se před vámi správná odpověď na otázku, kdo vraždil, objeví až na samém konci knihy a jistě budete překvapeni.

Celý příběh je vypravován v er-formě. Ta je doplněna velkým množstvím dialogů, jež v některých částech trošku zpomalují plynulost děje, ale v jiných naopak přispívají k jeho zrychlení. Jedná se o skvělý, čtivý příběh, který nesmí uniknout pozornosti nejen příznivcům Indridasona, ale ani milovníkům kvalitní světové detektivky.

Co se týče jazyka, v textu si můžete povšimnout nejen použití vulgarismů v prostředí zavislých, ale též třeba tykání. Tento aspekt přispívá k serióznosti a autenticitě příběhu, což vám též sdělí autor na samém začátku v úvodním slově. Celý příběh se odehrává chronologicky tak, jak se po sobě udály jednotlivé situace. Chronologie se zde trošku prolíná i s paralelností (vyprávění několika postav ve stejné době) a občas s retrospekcí (různé vzpomínky).

U tohoto autora jsem si oblíbila jeho originalitu a zároveň autenticitu. Celý příběh je krásně posunován kupředu a nikde nic nevadí a nepřekáží. Žádného stereotypu se zde nedočkáte, protože je celé dílo naplněno spoustou zajímavých zvratů.

Pokud si toužíte přečíst knihu, která vás chytne za srdce svou originalitou, mohu vám vřele doporučit právě tento kousek. Dílo bych doporučila všem milovníkům detektivních románů, obdivovatelům spisovatele samotného, ale též těm, kteří si oblíbili skvělého, sympatického inspektora Erlendura. Moje subjektivní hodnocení je krásných 98 %, dvě zbývající procenta strhávám za drobné jazykové nedostatky.

Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA. Pokud vás tato recenze zaujala, knihu si můžete pořídit právě zde se skvělou slevou.

Bibliografické údaje:

Série:                       Erlendur (1.)
Originální název:     Reykjavíkurnaetur
Žánr:                        Literatura světová, Detektivky
Rok vydání:             2016, 1. vydání originálu: 2012
Počet stran:              296
Nakladatelství:      MOBA (Moravská bastei)
Překlad:                 František Ryčl
Vazba knihy:           vázaná
ISBN:                      978-80-243-6958-7

Uložit

25. 4. 2016
Není anděl, jako anděl

16/20

Případ andělské košile

Inna Rottová

Přebal

Smrt v nemocnici, vdova, jež neví, co chce, nebo to tak aspoň vypadá a k tomu přidejme 80letou vyšetřovatelku. Zdá se vám to jako zajímavá kombinace? Přesně takovou však je kniha, jež bych ráda prostřednictvím této recenze představila.

Anotace knihy (zdroj: databazeknih.cz):

„Na tchyni majitele detektivní kanceláře se obrací bývalá členka symfonického orchestru Helena Schulzová, kterou příbuzní a okolí podezírají, že zabila svého muže, protože po operaci zůstal sice naživu, ale zcela bezmocný a odkázaný na celodenní péči. Policie však neobjevila cizí zavinění a lékařská komise nezjistila žádné lékařské pochybení. Podle vyšetřovatelů zavinila Schulzovu smrt nemocniční košile, které se říká andělská…“

Jedná se o knihu s příznačným názvem Případ andělské košile, kterou napsala Inna Rottová a v roce 2016 vydalo nakladatelství MOBA.

Kniha mě zaujala svým názvem a obrázkem na přebalu. Abych pravdu řekla, představila jsem si pod názvem úplně něco jiného než jsem měla a jeho skutečný význam mi došel až ve chvíli, kdy jsem se dočetla k tomu, jak nebožtík zemřel.

Musím říci, že jsem ráda, že jsem si mohla přečíst další skvělou českou detektivku. Tato byla výjimečná. Jistě si pokládáte otázku: Čím byla tak zajímavá? Ráda vám na ni v následujících řádcích odpovím. V osobě hlavní hrdinky najdete vlastnosti některých známých vyšetřovatelů. Dalo by se říci, že je to Columbo v sukni s Poirotovými šedými buňkami mozkovými.

Celý příběh je vyprávěn ich-formou, což přidává na serióznosti celého vyprávění. Je to neskutečně čtivý, strhující příběh, jenž si zaslouží, aby si jej přečetl každý čtenář, který miluje českou detektivku.

Co se týče jazyka, musím pochválit jeho kultivovanost, i když… Bohužel jsem v textu shledala několik pravopisných chyb a celkem dost překlepů, některé i trošku pozměňovaly myšlenku, kterou autorka v příběhu chtěla zanechat.

Kompozičně je celý příběh vystaven na chronologii. Celé vyšetřování jde postupně. Občas však jsou patrné tendence k retrospektivitě, můžeme je sledovat ve chvíli, kdy vzpomínají svědkové a podezřelí na chvíle před a krátce po vraždě.

Celý námět této knihy shledávám za velmi originální. Nikdy jsem neměla pocit, že se autorka opakuje, vždy se snažila příběh posunout vpřed. Vůbec se zde nesetkáme se sklony k stereotypnosti, nikdy jsem se při čtení nenudila.

Pokud si toužíte přečíst knihu, která vás bude bavit od začátku do konce, tato je pro vás jako stvořená. Stejně tak bych ji doporučila všem milovníkům detektivek, případně příznivcům MOBácké edice Původní česká detektivka. Moje subjektivní hodnocení knihy je 95 %.

Za poskytnutí recenzního výtisku bych touto cestou chtěla poděkovat nakladatelství MOBA. Pokud vás recenze zaujala, knihu si můžete pořídit zde.

~~Bibliografické údaje (zdroj:databazeknih.cz):~~

Žánr:              Detektivky, Literatura česká
Rok vydání:    2016, 1. vydání originálu: 2016 …více
Počet stran:       240
Nakladatelství:   MOBA (Moravská bastei)
Edice:             Původní česká detektivka
Vazba knihy:       vázaná
ISBN:              978-80-243-6963-1

Uložit

17. 4. 2016
Vraždy na Velké Moravě

14/20

Případ forchheimského rádce

Stanislav Češka

Chcete si oddechnout u detektivního románu, který se odehrává na Velké Moravě? Myslíte si, že dokážete odhalit vraha rychleji než vyšetřovatel? Rádi si čtete v historických knihách? Pokud ano, tato kniha je určena právě pro vás.

Titul, který vám tentokrát představím, je 7. dílem série Zločiny na Velké Moravě. Kniha vyšla v roce 2016 u nakladatelství MOBA.

Kniha se mi tentokrát velice líbila, nejen svým příběhem, ale i stylem, jímž je psána. Příběh se odvíjí na 269 stranách, zbylých 11 stran je zaplněno historickými informacemi, jež uvádějí některé historické nerovnosti na pravou míru. Co může čtenáře velice překvapit, jsou poznámky pod čarou, některé doplňují, popř. vysvětlují uvedené pojmy a v některých je zřejmá intertextualita, autor v nich uvádí svá starší díla, v nichž se můžeme setkat s danou problematikou, která se zrovna odehrává. Tato kniha vás svým příběhem upoutá tak, že se nebudete moci odtrhnout do té chvíle, dokud ji nedočtete až do konce.

Kniha působí sympatickým dojmem už na první pohled. Zaujala mě její modrá obálka, na níž je vidět fragment. Zajímalo mě, jakou má tento talisman souvislost s celým příběhem. Když se do příběhu začtete, zjistíte, že zde souvislost je. Už samotný název ve vás vybudí otázky, o jaký případ se bude jednat. Pod tímto slovem si můžeme představit spousty možností. Otázkou tedy je, jaká z nich je ta správná, pustila jsem se tedy do čtení.

Příběh je rozdělen do kapitol, které jsou očíslované, každá kapitola však je pokračováním kapitoly předchozí a tudíž je příběh krásně ucelený. Nic vás neruší a vyprávění se před vámi odvíjí, ani nevíte jak. Kniha se čte téměř sama, což mohu přisoudit zejména velkému písmu a též čtivosti příběhu. Knižní blok má sympatický formát A5, který se vám vejde všude a obsahově není nijak tlustá. Co musím však na knize vyzdvihnout, je to, že autor přiznává, že je historikem laikem, ale i přes toto, dokáže pracovat s různými materiály a komunikovat s odborníky, což je na díle zřejmé. Tento přístup se mi velice líbí. Ač před vámi autor rozvíjí fiktivní příběh, na posledních 11 stránkách vám popíše podle pramenů a literatury, jak to tenkrát asi bylo. Některé věci si vyvrátí, ale zároveň musíte vzít v potaz to, že se jedná o beletrii a ne o literaturu faktu. Autor tuto skutečnost uvádí již na samém začátku, tudíž vás jistá míra fikčnosti nezaskočí. Jazykové prostředky v knize jsou voleny velice jemně a precizně, kniha se vám bude číst moc dobře.

Knížku hodnotím velice kladně. Od autora jsem již četla titul Smrt z minulosti a musím říci, že Případ forchheimského rádce mi byl svou náplní a jazykem bližší, i když dobově je naopak blíže Smrt z minulosti. Moje subjektivní hodnocení činí krásných 98 %.

Bibliografické údaje:

Série:                  Zločiny na Velké Moravě (7.)
Žánr:                   Detektivky, Literatura česká, Historie
Rok vydání:    2016, 1. vydání originálu: 2016
Počet stran:   280
Nakladatelství:   MOBA (Moravská bastei)
Vazba knihy:       vázaná
ISBN:                  978-80-243-6950-1

Poděkování:

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství MOBA. Pokud vás moje recenze zaujala, knihu si můžete pořídit zde.

Uložit

14. 3. 2016
Jak to asi tenkrát bylo? 1

13/20

Záhady českých dějin II

Jan Bauer

Chcete si přečíst něco, co vás bude bavit a zároveň se dozvíte něco o minulosti našeho státu? Máte rádi díla od českého autora vynikajících historických detektivních románů Jana Bauera? Chtěli byste se seznámit i s jeho tvorbou, která vybočuje ze způsobu psaní, na který jsme u něj zvyklí? Pokud ano, tato kniha vám nesmí v žádném případě uniknout.

Titul, který vám chci představit, patří do série Záhady českých dějin, která obsahuje pět dílů. Tento díl je, jak už název knihy značí, druhým v pořadí. První vydání vyšlo v roce 2001, v roce 2016 vychází třetí vydání, všechna vyšla u nakladatelství MOBA.

Kniha je velice specifická, protože se nejedná o beletrii, ale o literaturu populárně naučnou, která je bližší běžnému čtenáři. Kniha obsahuje 14 poutavých kapitol a seznam použité literatury. Autor si v každé kapitole pokládá otázku, zda by historie nemohla být jiná, než se učíme ve školách. Na stránkách najdeme spousty zajímavých hypotéz, které se autor snaží podepřít použitím odborné literatury. Tato kniha každého čtenáře donutí přemýšlet a hledat historickou pravdu. Každá kapitola je jen takovým malým naťuknutím a je jen na vás, jak si jej interpretujete.

Jednotlivé kapitoly jsou psány pro mě velice zajímavým způsobem, protože se autor na řádcích snaží spojit odborný styl s vyprávěním. Tímto postupem dochází k tomu, že si knihu může přečíst opravdu každý a velice snadno pochopí, co daným textem mělo být řečeno. Celý text je doprovázen obrazovým materiálem s popisky, což usnadňuje čtenáři představení si jednotlivých artefaktů, o kterých se zde dočtete. Obrázky jsou sice černobílé, což při čtení nijak neruší. Abych se přiznala, spíše jsem za ně byla ráda.

Kniha má sympatický formát A5. Písmo je vcelku velké a tudíž vám budou stránky ubíhat před očima. I přesto, že se jedná o populárně naučnou literaturu, mohu konstatovat, že knihu budete mít během chvilky zhltnutou, protože se čte téměř sama.

Abych jen nechválila, musím i něco zkritizovat. V knize jsem si často všimla přepisů a vypuštěných písmenek, není to však nijak zásadní, i přes toto ji přečtete jedním dechem a textu porozumíte.

Knihu bych doporučila všem, kteří si chtějí přečíst něco, co pomůže v historické orientaci (datace apod.), ale rozhodně neslouží k účelům podložení vlastního historického bádání v daném tématu. Jedná se o velice zajímavé a inspirativní čtení, které vás donutí se zajímat o historii naší vlasti a zamyslet se. Co vy víte, třeba se vám podaří odhalit taje nějaké zde uvedené záhady.

Kniha se mi líbila a četla se mi dobře. Za trošku chybek malinko snížím své subjektivní hodnocení, takže finální číslo zní: 95 %.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

Série:                  Záhady českých dějin (2.)
Žánr:                   Literatura naučná, Historie
Rok vydání:    2016, 1. vydání originálu: 2001
Počet stran:         224
Nakladatelství:    MOBA (Moravská bastei)
Vazba knihy:       vázaná
ISBN:      978-80-243-6951-8

Poděkování:

Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA. Pokud vás moje recenze zaujala, knihu můžete pořídit zde.

Uložit

8. 3. 2016
Novověké rebelie v Kysíblu

12/20

Jaroslav Čechura

Černínové versus Kysíbelští

Chcete se něco dozvědět o období po bitvě na Bílé hoře? Zajímá vás, jak se měli v tomto období sedláci? Jak se v tomto období vyvíjelo hospodářství na území Kysíbelska, jímž se celá kniha zabývá? Pokud ano, pusťte se do čtení.

Kniha vyšla v roce 2003 v nakladatelství DOKOŘÁN. Jedná se o naučnou publikaci/studii. Autor na 211 stranách popisuje historii tří rebelií, které se odehrávali na území Kysíbelska. Kysíbelští nebyli spokojeni se svými pány – Černíny. Celá publikace se zabývá velice čtivou formou právě touto problematikou – podávání petic, jednání samotného císaře s Černíny apod. Jaroslav Čechura je významným historikem, nejvíce se zabýval ve svých pracích konflikty a rebeliemi v Čechách v 17. století.

Musím konstatovat, že autor píše velice čtivým způsobem a dokáže svého čtenáře vtáhnout do dění. Nejvíce vás text vtáhne zejména v citacích, kterých je na stránkách knihy celkem hodně. Autor vycházel z původních písemností. Autor píše odborným stylem, ale v textu najdeme i prvky vyprávění. Přiznávám se, že mě velice zaujal závěr knihy, který plně potvrzuje to, co jsme si přečetli na předchozích stranách. K jakému východisku autor dochází, to se dozvíte, pokud otevřete tuto poutavě psanou a obrázky a tabulkami doplněnou knihu.

Kniha je rozdělena do 3 hlavních kapitol, které se zabývají jednotlivými rebeliemi. V každé kapitole je pak jedna podkapitola, která řeší, zda bylo vyvolání rebelie na místě, nebo nikoliv. Všechny tyto podkapitoly jsou pak shrnuty v poslední závěrečné kapitole. Autor si v knize nijak neprotiřečí a kniha dobrým zdrojem pro čerpání informací o této historické etapě.

Ač celou dobu knihu vyzdvihuji, musím však trošku i kritizovat. V knize jsem našla několik přepisů, ale to se může stát v takovém množství textu a přejímání.

Knihu vám mohu vřele doporučit, protože určitě stojí za přečtení. Nahlédnete s její pomocí do jedné z částí české historie. Třeba pochopíte i některé současné situace, protože… historie se opakuje stále dokola.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

Žánr:              Literatura naučná, Historie
Rok vydání:        2003
Počet stran:   212
Nakladatelství:    Dokořán
Edice:             Bod
Autor obálky:      Martin Radimecký
Vazba knihy:       brožovaná
ISBN:              80-86569-06-3

6. 3. 2016