Iwik
severní Čechy

Jmenuji se Ivana. Mým největším koníčkem je četba. O své čtenářské zážitky se s vámi ráda dělím na těchto stránkách. Najdete zde recenze zajímavých knih a audioknih, rozhovory s jejich autory a spoustu dalších zajímavostí ze světa literatury. Moje články však najdete i na portálu Chrudimka.cz. Spolupracuji s předními českými nakladatelstvími a vydavatelstvími, což mi umožňuje vám představit mnoho zajímavých knižních novinek.

Jsem redaktorka portálu
Archiv blogu
Sociální sítě Iwíkovy knihovny
Reklamní miniokénko


Jednoduchý přivýdělek
Reklama zdarma, zvýšení návštěvnosti

Sledovanost

TOPlist
Recenze

Deník fejsbukové matky pokračuje…: Pizduny všem! – Lucie Nachtigallová

23. 3. 2017

Rok se s rokem sešel a na knižním trhu se objevuje druhý díl Deníku fejsbukové matky, který je snad ještě lepší než díl první. Abych pravdu řekla, tak jsem se před začtením do nevšedních zážitků jedné pražské rodinky obávala zklamání. Můj strach byl však lichý. Tato kniha má totiž opět nečekaný náboj a autorka se nám čtenářům opět s velkou pompou otevřela. Pojďme si tedy užít další porci zábavných a dobrodružných chvil, při nichž vám potečou smíchy slzy po tváři a rozhodně nebudou chybět ani salvy smíchu. Předem konstatuji, že se těším na další díly, protože pokud bude mít vtip tohoto vyprávění stále stoupající tendenci, tak je prostě musím za každou cenu mít… A pak, že „fejsbuk“ je k ničemu. Lucie Nachtigallová mě přesvědčila o tom, že stále existují lidé, kteří dokáží využít potenciál této sociální sítě a nezneužívají ji. Co nám o této knize prozradí oficiální anotace?

 

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

„Specifický smysl pro humor, sebeironie a další stovky vtipných příběhů mámy od tří dětí, kterou jste mohli poznat už v prvním díle Deníku fejsbukové matky, tlačí na naši bránici snad s ještě větší silou než předtím. Peripetie, které rodiče, dvojčata Viki a Fandu, jejich malou sestru Bětku a domácí zvěřinec denně potkávají, tentokráte zahrnují statusy z let 2012 – 2014. Jak to dopadne, když se přetížená matka rozhodne ještě kromě plození, rození, kojení a výchovy dětí podnikat? Věřte, že se budete smát od první do poslední stránky.

Stejně jako u prvního dílu i zde platí, že knihu můžete začít číst zepředu, zezadu, nebo třeba i odprostřed, a přesto vám nic neuteče. Všude se chytnete a všude se poznáte. V tomto vydání navíc najdete originální bonusový materiál.

 

Titul Deník fejsbukové matky pokračuje… vyšel v roce 2017 v nakladatelství OMEGA. Tomuto předcházel první díl s názvem Deník fejsbukové matky v roce 2016.

 

Knihu jsem si toužila přečíst ihned po tom, co jsem se dozvěděla o tom, že vyšla. Přečetla jsem již první díl a ten mě uchvátil. Chtěla jsem zjistit, jak pokročil život této rodinky. Avšak moje nadšení z prvního dílu rozhodně nebylo jediným důvodem toho, proč jsem se těšila, až se mi titul dostane do ruky. Zalíbilo se mi již zpracování obálky, to je opět laděno do modrých a fialových barev, uprostřed obálky, leží fejsbuková matka na posteli a hledí do objektivu (je neskutečně sympatická) a je obklopena nožičkami svých milovaných ratolestí. Nad obrázkem je velkými bílými písmeny uveden název knihy a pod ním podtitul. Informaci o tom, kdo s námi sdílí životní příběh své rodiny se dozvíme v horní části obálky, kde kromě jména autorky najdeme i originální profilovou fotografii, s níž se můžeme setkávat již od prvního dílu.

 

Jak je zřejmé již z nadpisu, celá kniha je vytvořena z fejsbukových statusů. Ač autorka své zážitky denně sdílí se svými čtenáři na FB, nemusíte mít strach, že byste si na stránkách této knihy přečetli to, co jste již četli kdysi dávno. V archivu rodiny Nachtigallů se totiž ukrývá velká spousta originálních materiálů, jež spatřily světlo světa až s vydáním této knihy. Abych se přiznala, tak jsem naprosto uchvácena grafickým zpracováním, fotky jsou úchvatné a vypovídají hodně nejen o autorce samotné, ale i o všech členech její rodiny. Oceňuji, že se Lucie Nachtigallová nebála vyjít s kůží na trh a opět vytvořila velice inspirativní a zábavnou knihu.

 

Z celé knihy je zřejmé, že pro autorku je rodina vším. Líbí se mi, jakým způsobem Lucie pracuje se svými dětmi, ale i s dětmi svých přátel. Ač dokáží být naši potomci často hodně hyperaktivní a dokáží svoje rodiče dosti pozlobit, z této maminky jsem pociťovala vyrovnanost, i když občas měla pocit, že jí trefí infarkt. Vše prostě bere s humorem tak, jak to je. Myslím si, že právě díky tomuto jejímu optimismu a jisté dávce nadhledu může vzniknout takovéto dílo. Všichni bychom si z jejího pozitivního přístupu k životu měli vzít příklad. Vždyť je přeci odvěkou pravdou, že s úsměvem na tváři jde všechno mnohem lépe, pochopitelně i výchova dětí. Tento proces by neměl být stresujícím ani pro jednu ze stran.

 

V knize se můžeme pobavit příběhy z let 2012–2014. Dvojčata i malá Bětuška nám roste přímo před očima a můžeme sledovat jejich pokroky, jež za svůj život všichni tři udělali. Autorka však opět nezapomíná ani na dění mimo rodinu, a proto se můžeme dozvědět o různých okamžicích, jež se zapsaly do světové historie, ať už se jednalo o smrt známé osobnosti nebo narození malého prince ve Velké Británii. Těchto historických mnohdy i zlomových situací je v knize zachyceno vcelku požehnané množství a já jsem za to velice ráda, protože za pár let si mohu četbou této knihy nejen pobavit, ale osvěžím si v paměti i několik postřehů z historie.

 

Co se týče jazykové stránky tak super, pár překlepů se v knize objevilo, ale bez nich by text prostě nebyl autentický, takže to nepřikládám na vrub. V rámci gramatiky k žádným pochybením nedošlo a to, co bylo uvedeno na fotodokumentaci vzkazů dětí apod. opět přispívá k autentičnosti celého životního příběhu. Na knize bych nic nezměnila a už se moooooc těším na to, až v ruce budu držet další díl a budu prožívat další vtipné okamžiky. V tomto dílu zároveň oceníte i skvělou přílohu, v níž najdete různé recepty, cenné rady, tipy na výlety a hry apod. Teď už stačí jen dodat: PIZDUNY VŠEM MILOVNÍKŮM DENÍKU FEJSBUKOVÉ MATKY!

 

Za skvělý čtenářský zážitek, jenž ve mně způsobil velkou vlnu euforie, radosti a pochopitelně správně zadrnkal i na správnou strunu mého humoru, dostává druhý díl Deníku fejsbukové matky 100 % a vřelá doporučení k tomu. Pokud milujete osobité vyprávění ze života plné humoru nebo obdivujete samotnou autorku, určitě si tuto knihu pořiďte, protože to opravdu stojí za to. Je to skvělá a nevšední jízda.

 

Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství OMEGA. Pokud se vám recenze zalíbila a budete toužit si tuto útlou knihu plnou svěžího humoru přečíst, můžete si ji pořídit zde.

 

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

Žánr:
Literatura česká
Vydáno: 2017, Omega
1. vydání originálu: 2017
Počet stran: 208
Vazba knihy: vázaná
ISBN: 978-80-7390-356-5

 

štítky
podobné články
4 komentáře
  1. Odpovědět

    TlusŤjoch

    24. 3. 2017

    No, já ksicht knihu v lásce nemám, takže apriori se to projeví i v mém vztahu k takovým knížkám. Asi bych se nezačetl.

    • Odpovědět

      Iwik

      24. 3. 2017

      Není to až tak o těch statusech, ale o prožitých příhodách, které jsou dosti vtipné. Je možné, že bys byl mile překvapen, ale rozhodně Tě nebudu přesvědčovat o pravém opaku :). Třeba se někdy odhodláš vyzkoušet, uvidíš ;).

  2. Odpovědět

    Lucie

    25. 3. 2017

    Děkuji moc za milou recenzi…Jinak já taky „ksichtknížky ráda nemám“, a fakt si tu pozornost nijak zvlášť neužívám, ale tady to tak nějak vychází z podstaty věci 🙂 Každopádně já bych knížky nehodnotila nikdy jen podle názvu nebo přebalu, aspoň na 10 sekund bych ji otevřela 🙂

    • Odpovědět

      Iwik

      25. 3. 2017

      Lucko, děkuji za milý komentář. Udělal mi radost. Stejně tak, jako mi udělala neskutečnou radost tato knížka a těším se na další její pokračování.

      Jedním z kritérií, které při hodnocení knihy sleduji, je i obálka a název knihy, avšak to hodnotím vždy až zpětně, když mám knihu dočtenou a mohu říci, zda se název a vyobrazení z obálky nějakým způsobem sejde s jejím obsahem. Nikdy však není toto hlavním kritériem výběru. U mě by to ani nešlo, protože miluji vše, co v sobě ukrývá písmenka a je mi jedno, co to je :-D. Kritická jsem vždy až na konci, kdy shrnuji svoje zážitky. Nikdy nezastávám postoj ještě před tím, než knihu otevřu…

Zanechat komentář