Útloučká kniha, která je plná bolesti a dalších podobných emocí. Nejhorší na tom všem je, že hlavními aktéry jedenácti příběhů nejsou dospělí lidé, nýbrž děti. Malí bezbranní tvorečkové, kteří si v žádném případě nezasloužili to, čeho se na nich dopouštěli ostatní. Nikomu nic neprovedli a už v dosti nízkém věku okusili trpkou příchuť násilí. V některých případech na vlastní kůži, v jiných pak byli nuceni přihlížet. Takovéto traumatické situace poznamenají hodně dospělého, na malé dítě zapůsobí ale mnohem intenzivněji, ač si to většina z nás nechce připustit. Abychom si uvědomili důsledky chování některých členů společnosti vůči dětem, vznikl tento titul, který vás doslova položí na lopatky. Jednotlivé příběhy jsou sice smutné, ale zajímavé, čtivé a obohacující o zajímavé poznatky z oblasti psychologie a psychoterapie. Během několika hodin je budete mít přečtené.
Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
„Dětský psychiatr Bruce Perry měl v terapii děti, které zažily nepředstavitelné hrůzy: přežily genocidu, byly svědky násilných činů, dospělí je zavírali do skříní či klecí, byly oběťmi násilí v rodině. Perry vypráví jejich příběhy a mluví o traumatech, která utrpěly, i o tom, jak se z nich dokázaly zotavit. V knize najdeme příběh dětí ze sekty Davidiánů nebo příběh satanské paniky, která zachvátila Spojené státy v 80. letech minulého století a která se řadí k moderním pověstem, do stejné skupiny fenoménů, kam patří například falešné vzpomínky na sexuální zneužívání.
Bruce D. Perry je americký psychiatr, specializuje se na dětské duševní zdraví a neurovědu. Maia Szalavitz je americká reportérka, autorka specializující se na oblast vědy, politiky a léčby závislostí.“