• Carlos Ruiz Zafón – medailonek

    Carlos Ruiz Zafón – medailonek

    Carlos-Ruiz-Zafón-2O autorovi (zdroj: obálka knihy Stín větru):

    Carlos Ruiz Zafón je španělský prozaik, který se pyšní katalánským původem. Vyrůstal v Barceloně. Toto město si hodně oblíbil, bodeť by ne, když je to starobylé město, které skýtá spoustu gotických a barokních památek. Ač se v roce 1994 přestěhoval do amerického Los Angeles, ve svém srdci stále uchovává milovanou Barcelonu. Jeho láska k rodišti je patrná i z knih, které dosud vytvořil. Jejich děj je umístěn právě do ulic a uliček tohoto kouzelného města.

     

    Ve své bibliografii nemá pouze romány pro dospělé čtenáře. Krátce se věnoval i tvorbě literatury pro děti a mládež. V současné době se tento spisovatel řadí k nejprodávanějším současným žijícím španělsky píšícím autorům na světě.

    Můj názor:

    Carlos Ruiz Zafón pro mě byl milým překvapením. Jeho román Stín větru je čtivý a jsou v něm zahrnuty prvky několika různých žánrů. Nudit se čtenář rozhodně nebude, protože je příběh plný akce, chvilkami se dokonce budete s hlavními protagonisty i bát o holý život. Mimo jiného si můžete povšimnout i toho, jak brilantně autor zachycuje ve svých popisech okolní architekturu, atmosféru, ale i charakteristiky osob. Na pozadí příběhu lze také zaznamenat několik historických okamžiků. Myslím si, že jeho knihy zajisté stojí za přečtení a neměly by ujít vaší pozornosti.

    Autorova bibliografie (zdroj: cbdb.cz):

    1. Kníže z mlhy (1993)
    2. Půlnoční palác (1994)
    3. Zářijová světla (1995)
    4. Marina (1999)
    5. Stín větru (2001)
    6. Andělská hra (2008)
    7. Nebeský vězeň (2011)
    8. Labyrint duchů (2017, v ČR vydání asi 2018)
  • Nebezpečná laskavost – Darcey Bell

    Nebezpečná laskavost – Darcey Bell

    Nebezpečná laskavost 2

    Máte rádi knihy plné napětí, v nichž až do úplného konce nevíte, na čem jste? Pokud ano, tak Nebezpečná laskavost je to pravé ořechové právě pro vás. Dočkáte se takového množství manipulace, že nebudete vědět, kde vám hlava stojí. Ač se jedná o prvotinu Darcey Bell, není to vůbec znát. Příběh je propracovaný a dotažený do úplného konce. Knihu čtete a neustále si kladete další a další otázky, dostanete na ně odpověď? Uvidíte. Každý čtenář v textu najde něco jiného a může si příhody dotvářet ve své fantazii sám podle svého.

     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
    „Emily je okouzlující žena s oslnivou kariérou v módním oboru a s pohledným manželem Seanem tvoří pár, kterému leckdo závidí. Zároveň je zodpovědná a milující matka. Její kamarádka Stephanie, jejíž manžel před několika lety tragicky zahynul při autonehodě, se stará o malého syna a úzkostné pocity ventiluje na svém blogu určeném komunitě matek s malými dětmi. Všechno začalo drobnými laskavostmi. “Mohla bys vyzvednout Nickyho ze školy?” prosila Emily už několikrát svoji nejlepší kamarádku. A Stephanie je pokaždé ráda, že může být přítelkyni užitečná.“

     

    (Pokračování textu…)

  • Knižní citát týdne #9

    Knižní citát týdne #9

    Vážení čtenáři,

     

    další týden již je za námi. Jelikož pro mě nebyl zrovna jednoduchý, tedy hlavně po zdravotní stránce, mám pro vás do následujícího týdne poměrně dost postřehů z literárního světa, o které se s vámi postupně podělím. Avšak tento článek nemá být pochopitelně věnován mému zdravotnímu stavu.

     

    Stejně jako tomu bylo doposud, tak i tento týden na mě z mého diářku z Knižního klubu vykouknul zajímavý knižní citát. Nebyla bych to já, abych vás s ním neseznámila. Autorem milých slov je Lucius Annaeus Seneca, kterého většina z nás zná coby římského filozofa, dramatika a básníka, avšak byl i politikem, dokonce se podílel i na výchově císaře Nerona. Copak nám L. A. Seneca vzkazuje?

    Knižní-citát-týdne-9-2

  • Žádost o pomoc

    Žádost o pomoc

    Milý čtenáři,

    zapojila jsem se do zajímavého experimentu! Vysokoškolská studentka bohemistiky zkoumá knižní blogery a u toho já nemůžu chybět! Můžete jí prosím vyplnit dotazník o tom, jak sami vnímáte knižní blogy? Má jen 30 povinných otázek a jeho vyplnění zabere asi 15 minut. Děkuji a vaší pomoci si vážím! Pozor, dotazník bude aktivní pouze do 15. března 2018. https://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/64160/

  • Pan Herec Miroslav Donutil: Co řekli nejen slavní? – Petr Čermák

    Pan Herec Miroslav Donutil: Co řekli nejen slavní? – Petr Čermák

    pan-herec-miroslav-donutil-2Miroslav Donutil je velkou osobností českého divadelnictví a herectví vůbec. Jen málokterá žena odolá jeho kouzlu osobnosti a málokterý muž si nezapne v televizi pořad s touto hvězdou. Miroslav Donutil je nejen herec, ale také úžasný bavič a moderátor. Jeho kolegové ho mají rádi, i když se ho zpočátku třeba trošku obávali, protože ho předcházela ne zrovna pochvalná pověst. I v tomto případě je lepší člověka nejprve pořádně poznat a potom jej teprve soudit. Petr Čermák se čtenáři pomocí této publikace pokusil přiblížit osobnost této významné české persóny. Povedlo se mu jeho záměr beze zbytku realizovat? Odpověď na tuto otázku naleznete níže.

     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Na jevišti stojí muž, který hraje, zpívá i tančí, směje se i rozesmívá až k slzám, ale také dokáže truchlit i rozesmutnět, a na druhé straně, v hledišti, si jeho výkon užívá, a dokonce se jím kochá divák. Na nejrůznějších scénách stojí i vládne Miroslav Donutil. A mě již déle ovládá neklamný pocit, že mladá historie Česka zapisuje v divadle i sportu, tedy her, pokud vzpomeneme kulturu antiky, fenomén nikoliv nepodobný Karlu Gottovi, ale také Jaromíru Jágrovi či Pavlu Nedvědovi. Ti všichni byli a jsou schopni naplnit stadiony a hlediště diváky. A s nimi také Miroslav Donutil, který dnes není jenom hercem z nejuznávanějších i nejpopulárnějších, ale také bavičem a komikem, neuvěřitelným i uvěřitelným vypravěčem. Personou, která snese nejpřísnější měřítka na úrovních Jana Wericha, Miroslava Horníčka i Vladimíra Menšíka. „Já taky miluju, když můžu přijet za divákem a přímo jemu vyprávět. To je nejlepší, co může herec zažít. Zpočátku mě někteří lidé kritizovali, že jezdím s pořadem po republice, jako že je to snad něco podbízivého,“ svěřuje Mirek. „A já na to říkal: Co už by měl herec dělat a co víc by měl chtít, než přijet někam, kam přijdou diváci jen kvůli němu a jeho historkám. To je přece krásné.“ Tak přemýšlel i Menšík a právě s ním je Donutil často srovnáván. Ostatně, je nějaká obtížnější herecká disciplína, než být bavičem a komikem, ptám se Jiřího Suchého, nestora Semaforu. „Možná, že ano, ale já o ní nevím,“ odpovídá pregnantně, jak je mu vlastní. „A Donutil je skvělý vypravěč a výjimečný jako herec.“ I proto mě zajímalo, co si o „mém hrdinovi“ myslí a co také řeknou nejen další slavní jako právě Karel Gott, Hana Zagorová, Jiřina Bohdalová či Boleslav Polívka, jak ho vnímají osobnosti z různých oborů, významní lékaři, sportovci, ale i lidé zajímaví i obyčejní, studenti, všichni, které jsem oslovil v posledních dvou letech. Jak poznali Mirka Donutila jako člověka, jak ho viděli na divadle a ve filmu včetně rolí Nikoly Šuhaje ve slavné Baladě pro banditu či jako Truffaldina v díle Carla Goldoniho „Sluha dvou pánů“, které na prknech Národního divadla v průběhu dvaadvaceti let ztvárnil v rekordních 600 (!) představeních, podotýkám, zcela vyprodaných. „Tohle je ten důvod, proč to dělám!“ mohl si říci na konci každé reprízy. A teď je Pan Herec sám zvědavý: „Co to o mně všichni řekli?““

     

    (Pokračování textu…)

  • Stín větru – Carlos Ruiz Zafón

    Stín větru – Carlos Ruiz Zafón
    Stín větru obálkaRádi byste si přečetli román, který vás zavede do světa plného toho, co sami máte rádi? Do světa plného knih a životních pohnutek nejen jednoho autora, ale také vydavatelství a antikvariátu? Přesně to vám nabídne Stín větru z pera španělského autora Carlose Ruize Zafóna, který již na svém kontě má několik úspěšných románů. Za sebe mohu říci, že i toto dílo má velké šance, najít si spoustu čtenářů. Příběh vás překvapí, pobaví a jistě se do něj po určité době zamilujete. Monitoruje život mladičkého Daniela Sempera, který se snaží jít po stopách autora jedné jím objevené knihy – Juliana Caraxe. Jeho život a osud se v určité chvíli stává záhadou, která si žádá rozluštění. Dozví se mladíček, jak se věci mají? Kdo byl onen spisovatel a jaký byl jeho osud? Zemřel, nebo snad ještě žije? Vydejte se společně s Danielem na zajímavou cestu plnou očekávání a překážek a pokuste se najít odpovědi na otázky, které toto dílo nejen postavám, ale i samotnému čtenáři skýtá.

     

    „Jednou jsem slyšel, jak jeden stálý zákazník antikvariátu otci říká, že jen málo věcí dokáže poznamenat čtenáře tak jako první kniha, která si opravdu najde cestu k jeho srdci. Tyto první obrazy, ozvěna slov, o kterých si myslíme, že zůstala za námi, nás provázejí po celý život a budují v naší paměti zámek, ke kterému se dříve či později vrátíme. Nesejde na tom, kolik mezitím přečteme knih, kolik světů objevíme, kolik se toho naučíme a kolik toho zapomeneme. Pro mne jsou oněmi čarovnými stránkami ty, jež jsem našel na chodbách pohřebiště zapomenutých knih.“ (s. 12)

    (Pokračování textu…)

  • Konec léta – Anders de la Motte

    Konec léta – Anders de la Motte

    Konec léta

    Léto. Roční období, které má každý rád. Je krásně teploučko, venku svítí sluníčko, prozpěvují ptáčci a… Zkrátka a dobře, je to pro nás takřka idylický čas, na nějž rádi v průběhu roku vzpomínáme. Musí být idylou pro každého? Určitě ne. O tom nám povypráví kniha, kterou bych vám ráda prostřednictvím této recenze představila. Pro jednu rodinu totiž léto roku 1983 neskončilo. Hrůzné události, ale hlavně vzpomínky na ně, se s nimi táhnou dále. Pohromou není postižena pouze rodina, ale i celá řada dalších lidí. Všichni si kladou otázku, kdy už konečně toto léto skončí, dvacet let jim dělá společnost smutek, dvacet let se jim honí bez ustání hlavami otázka, co se malému hochovi přihodilo. Najdou na své odpovědi otázky? Pokud to chcete zjistit, přečtěte si tento poutavý a čtivý román z pera švédského mistra thrilleru Anderse de la Motteho.

     

    „Plot byl vysoký. Možná dokonce vyšší než strýc Harald, každopádně dost vysoký na to, aby ho Billy nedokázal přelézt. Lov skončil. Nikdy to králičí doupě nenajde. Přesto se mu trochu ulevilo. Takhle daleko v zahradě sám ještě nikdy nebyl. Z večerního světla zbýval na nebi jen slabý proužek a stíny v křoví se téměř bez povšimnutí proměnily v hustou tmu.“ (s. 14)

     

    Anders de la Motte je významnou osobností švédské literární scény. Jeho původním pracovištěm byla policejní stanice, následně byl šéfem ochranky a v současnosti, pomineme-li to, že píše romány, pracuje coby konzultant bezpečnostních služeb. Jeho zaměstnání hodně vypovídá o tom, kde mají základ jeho příběhy. Ať už to jsou knihy o zneužívání moderních počítačových technologií a sociálních sítí (trilogie Game, Buzz a Bubble), nebo romány MemoRandomUltiMatum z prostředí organizovaného zločinu. Všechny do jednoho jsou napínavé a čtivé. Konec léta je zatím jedinou knihou, která pod jeho rukama vznikla a je samostatná.

    <{r>

    Když jsem knihu začala číst, byla jsem zaskočena. Očekávala jsem, že se bude jednat o zajímavý příběh, který strhne veškerou mou pozornost, chytne mě a nepustí do té chvíle, dokud nepřečtu poslední stránku, ale že to všechno půjde tak rychle? Po přečtení prvních několika kapitol získáte odpověď na to, jak se to má s obálkou. Proč je na ní vyobrazen výjev, jaký tam je? Obálka je poutavá a pohltí vás. Stejně tak imponuje i metaforický název knihy. Co se týče anotace, dle mého názoru by mohla být krapet kratší, na můj vkus její autor prozradil o příběhu docela hodně. Román si zajisté užijete plnými doušky. Odehrává se na krásných 352 stranách a ani chvilku nebudete litovat, že jste se do jeho četby pustili.

     

    Titul Konec léta vyšel v originálu (Slutet på sommaren) v roce 2016. U nás se překladu dočkáváme na počátku roku 2018 a o jeho vydání se postaral Knižní klub. Pokud vás recenze zaujme a budete si chtít knihu pořídit, můžete tak učinit zde.

     

    Ctěný čtenáři, než otevřeš tento svazek, odskoč si a najez se, protože ti garantuji, že se od stránek jen tak neodtrhneš. Proč to tvrdím? Sama jsem to zažila, příběh je napsán tak mistrně, že jsem chtěla číst pořád dál a dál. Bylo pro mě utrpením knihu odložit byť jen na pár minutek.

     

    V knize objevíte dvě dějové linie, jedna je retrospektivní a přibližuje nám to, co se událo na jednom nejmenovaném statku v létě roku 1983, druhá se pak točí okolo Veronicy (dříve Very) a odehrává se o dvacet let později. Najdeme zde celou řadu kontrastů, které jsou zakódovány citlivě jak do prostředí, tak do charakterů postav. Události roku 1983 se odehrávají na venkově, kdežto druhá linie je výrazně městská a odpovídají tomu pochopitelně i charakteristiky protagonistů. Před očima se nám dokonce změní i samotná Vera, která se před svou minulostí snaží utéci, co nejdále to jde.

     

    Styl psaní autora si mě získal hned na prvních stránkách. Text je čtivý, akční, napínavý, chvilkami z něj tryskají emoce a podmaní si vás. Tematicky je dílo velice zajímavé, neustále vás nutí si klást otázky a přemýšlet. Nicméně Anders de la Motte vás odpověď nenechá najít dříve, dokud nedočtete až do konce. Samotné dějové linie prolínají útržky dopisů, které vám zamotají hlavu snad ještě více než záhada malého chlapce. Ač je příběh vystavěn zejména na ději, najdeme v něm i celou řadu zajímavých a nijak dlouhých popisů.

     

    Celý příběh je odvyprávěn z několika úhlů pohledu. Svůj part zde mají Veronica, vyšetřující detektiv a nesmí pochopitelně chybět ani malý Billy. Vypravěč události sleduje spíše z dálky a zprostředkovává je čtenáři prostřednictvím objektivní er-formy, která je doplněna množstvím dialogů. Vše se odehrává v minulém čase, výjimku však tvoří úryvky z dopisu. Tyto krátké textíky zpočátku nedávají smysl, ale v jednu chvíli se vše prolomí a vy pochopíte. Ač se kompozice celého románu může zdát složitá, není tomu tak. Na kapitoly, které se týkají minulosti, je upozorněno tučným nadpisem Léto 1983, současnost značena není nijak. Dějové linie od sebe snadno rozeznáte, protože mezi sebou silně kontrastují. Vše je uvedeno prologem, který patří samotnému Billymu, následuje 67 kapitol, jež pak uzavírá epilog, jenž završuje ono strašlivé LÉTO.

     

    Moje subjektivní hodnocení tohoto psychothrilleru nemůže být jiné než pozitivní. Prostřednictvím příběhu jsem se dostala do prostředí, do kterého bych se jindy nedostala. Autor mi zabrnkal na nejcitlivější strunku a silně si mě ke své knize připoutal. Je to román, který mi uhranul a těším se, až se k němu někdy v budoucnu vrátím. Budu se těšit i na další setkání s tímto autorem, protože věřím, že jeho knihy jsou na vysoké úrovni. Co se týče grafického a jazykového zpracování textu, byla jsem nad míru spokojená. Po grafické stránce mě nadchla velká písmena a formátování. Radost jsem měla i z použitého papíru, který nebyl tenký, stránky se mi dobře obracely a nemusela jsem mít strach, že knihu poškodím. Po gramatické a stylistické stránce bylo dílo zpracováno výborně, nenašla jsem v textu téměř žádné chyby, které by vyrušily mou pozornost. Za úžasný čtenářský zážitek patří této knize nádherných 100 % hodnocení.

     

    Knihu bych doporučila všem milovníkům detektivek, napínavých thrillerů a těm, kteří nad knihami rádi přemýšlí.



    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Originální název:

    Slutet på sommaren (2016)

    Žánr:
    Literatura světová, Thrillery
    Vydáno: 2018, Euromedia
    Počet stran: 352
    Překlad: Helena Matochová
    Vazba knihy: vázaná
    ISBN: 978-80-242-5962-8

    Recenze primárně zpracována pro portál Chrudimka.cz. Tímto děkuji za možnost převzetí.

  • Srovnavame.cz – srovnej cenu knih

    Srovnavame.cz – srovnej cenu knih

    Vážení čtenáři,

    jistě jste si povšimli, že jsem do této chvíle dávala pod recenze odkaz ke srovnavači cen knih v různých knihkupectvích. Přijde mi mnohem lepší vytvořit pro vás přehledný seznam, kam budu postupně přidávat odkazy pro srovnání cen knih v jiných knihkupectvích.

    Rozhodla jsem se do projektu zapojit, i přesto, že sama raději nakupuji v kamenných obchodech, kde nasaji vůni nových výtisků a skvělou atmosféru. Není nic hezčího než pár slov prohozených s knihkupcem. Nicméně jsou tu i tací, kteří raději nakupují přes internet a mohou si tímto způsobem srovnat cenu.

    B

    Bell, Darcey – Nebezpečná laskavost

    C

    Cílek, Roman – Panny a netvor

    Court, Dilly – Matčino tajemství

    Č

    Čermák, Petr – Pan Herec Miroslav Donutil

    G

    Grmolec, Zdeněk – Císařský kurýr Marie Terezie

    J

    Jančařík, Zdeněk – Plátno z Turína: Meditace o historii a spiritualitě

    K

    Kreisman, Jerold J., Hal Straus – Nenávidím Tě, neopouštěj mě

    V

    Valtonen, Jussi – Oni nevědí, co činí

    W

    Ware, Ruth – Hra na lháře

  • Nenávidím Tě, neopouštěj mě! – Jerold J. Kreisman, Hal Straus

    Nenávidím Tě, neopouštěj mě! – Jerold J. Kreisman, Hal Straus
    Nenávidím-tě,-neopouštěj-mě-1Rádi se ve svém volném čase vzděláváte a poznáváte nejen svět, ale i lidi kolem sebe? Lidská osobnost je velice komplikovaná. Každý z nás je jiný a je tedy velice těžké zavděčit se a vycházet úplně se všemi ve vašem okolí. Jsou tu však ale i tací, s nimiž je ještě větší problém se sžít. Tato skupina je v poslední době vcelku hojně zastoupená a jedná se o takzvané hraničáře. Lidí s hraniční poruchou osobnosti stále přibývá. Není to však důvod dnešního způsobu života. Odůvodnění hledejme spíše ve vývoji definic psychologických a psychiatrických diagnóz. Kniha, kterou vám dnes představím, se přesně touto problematikou zabývá a velice čtivým způsobem vás seznámí s technikami vyjednávání s těmito komplikovanými lidmi, naučí vás ale také včas rozpoznat, že naproti vám hraničář stojí. Ono rozpoznání je tím nejtěžším, ale zároveň nejzásadnějším krokem.

     

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
    „Pro člověka s hraniční poruchou osobnosti je život jako nekonečná horská dráha bez jasného cíle. Pro jeho blízké, ti kteří s ním žijí, milují ho nebo ho ohrožují, to může být stejně divoká, beznadějná a frustrující jízda. Změny nálad přicházejí náhle, jsou výbušné a srážejí hraniční osobnost z nebeských výšin radosti do hlubin deprese. V jeden okamžik plni hněvu, za okamžik klidní jako beránci, sami tápou, proč a kam je jejich vnitřní zápas žene. Neschopnost pochopit, co se v daný okamžik stalo, následně vyvolává hlubší sebenenávist a depresi.
    A přesto, jak tvrdí autoři, existuje účinný přístup k léčbě a zvládání této poruchy, jejíž prognóza je při citlivém přístupu velmi nadějná. Na mnoha příkladech z terapeutické praxe líčí příběhy lidí s touto poruchou, její příznaky, předpokládané kořeny, výskyt a představují strukturovanou metodu komunikace s hraničními osobnostmi.
    Jerold J. Kreisman je americký psychiatr a psychoterapeut, autor knihy Sometimes I Act Crazy: Living with Borderline Personality (2004), odborných článků a publikací.
    Hal Straus je publicista, autor a spoluautor několika knih na téma psychologie a zdraví.“

    (Pokračování textu…)

  • Blb na výletě – René Melichar

    Blb na výletě – René Melichar

    Blb na výletě - obal knihyVidíte svoje dny v černých barvách? Máte pocit, že se vám nic nedaří tak, jak byste si představovali? Pokud tomu tak je, doporučíme vám knihu, která vám ukáže, že i ty nejčernější okamžiky mohou být plné vtipu. Máte-li pocit, že jste v tuto chvíli úplně na dně, neváhejte a přesvědčte se o kvalitách Blba na výletě. S tímto titulem si uvědomíte, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůře. Všechny příběhy jsou psány s lehkostí a humorem a troufnu si tvrdit, že tato knížka se stane vaším nejlepším společníkem, ať už jste v jakémkoliv rozpoložení. Blb je ve skutečnosti obyčejný chlap středního věku, který prý nedostal do vínku ani šikovnost, ani krásu… I když někdo by mohl tvrdit pravý opak. Rozhodnutí však ponechám na ctěném čtenářovi. Při čtení příhod se rozhodně nebudete nudit a vyvolají vám úsměv na rtech. Blb vás naladí na tu správnou vlnu.

     

    „Je nádherný slunečný den, pročež jsem ve zdejší zoo očekával tisíce lidí zpitomělých podobným nápadem. K mému velkému překvapení to nebylo tak strašné, jak jsem si představoval, takže moje fobie z davu bude mít dneska volno a já tak nebudu za obvyklého nepříjemného prudiče a nebudu štvát sebe i svou rodinu, jelikož nebudu mít sebemenší důvod.“ (s. 58)

     

    O Reném Melicharovi jsem již slyšela dříve a většinou to byla samá chvála. Když jsem pak v balíčku objevila jeho poslední sbírku povídek, měla jsem radost a těšila jsem se, až se do knihy pustím. Chtěla jsem se přesvědčit na vlastní kůži o jeho umění. Musím však na samém počátku napsat, že jsem se do knihy zamilovala na první pohled. Oslovila mě totiž kouzelná barevná obálka, která hraje samými teplými barvami. Odstíny oranžové a červené tu hrají prim. Čtenáře to automaticky zahřeje u srdíčka a veškerý smutek všedních dní je v tu ránu pryč. Už samý název titulu slibuje zajímavé počtení. Anotace všemu nasadila působivou korunku, a proto jsem se do díla pustila téměř ihned. Dvacet čtyři zajímavých příběhů na vás čeká na pouhých dvou stech stranách. Mohu vám zaručit, že povídky budete mít přečtené během chvíle.

     

    Tato kniha je již čtvrtým titulem, který se zrodil pod rukama talentovaného českého autora. Všechny srší vtipem, jenž je pro Reného Melichara typický. Ač jsem se s jeho tvorbou potkala poprvé, musím říci, že jsem byla nadšená. Jeho styl psaní je svěží a velice zajímavý. Rozhodně se nemusíme bát sáhodlouhých mnohdy i nudných pasáží. Oceňuji, že se spisovatel dokázal přiblížit prostřednictvím hlavního hrdiny k srdcím čtenářů. Hlavní postava je obyčejný chlap, který se snaží dělat naprosto běžné věci, ale bohužel mu to moc nejde. Smůla se mu lepí na paty a jak jsem již poznamenala, šikovnosti také moc nepobral. Jeho životní úděl je zachycen ve velice krátkých a čtivých povídkách, ty na sebe nijak nenavazují. Jediné, co je spojuje, je hlavní protagonista a členové jeho rodiny. S publikací si snadno oddechnete a zasmějete se. Starosti všedních dní půjdou zajisté stranou.

     

    Titul vás nadchne svou jednoduchostí. Rozhodně se nemusíte obávat žádných složitých kompozičních rámců. Vyprávění je plynulé a většinou ubíhá chronologicky – postupně, jak se jednotlivé události odehrály. Občas je použit čas minulý. Když už míříme směrem k pointě, objevuje se čas přítomný, který graduje napětí. Chvilkami si povšimneme i retrospektivních prvků, které se vyskytují zejména ve vzpomínkách. Povídky se pyšní přímočarostí a nejsou narušovány žádnými vedlejšími dějovými linkami. Všechny příběhy jsou odvyprávěny v subjektivní ich-formě. Co se týče dialogů, pár se jich tu objevuje, ale moc jich nenajdeme, v tomto případě by působily spíše rušivě. Musím konstatovat, že jsem si vyprávění právě díky jednoduchosti kompozice mohla více užít.

     

    Moje subjektivní hodnocení sbírky povídek Blb na výletě je nad míru pozitivní. Hlavní hrdina mi přišel velice sympatický a svou „zručností“ i blízký. Autorův jazyk je čtivý, a proto mi četba rychle utíkala. Ani jsem nestihla mrknout a najednou jsem byla na konci vyprávění. Povídky jsou podány s lehkostí a člověk si při jejich interpretaci bez sebemenších potíží odpočine, ale také se z plna hrdla zasměje. Autor dokázal vytvořit zajímavý celek, v němž nic nechybí, ani nepřebývá. Všeho je tak akorát. Nedá mi to a musím ocenit grafické zpracování. Líbí se mi nejen vybraný formát, ženy knihu v pohodě schovají i do kabelky. Text je vyveden velkými patkovými písmeny, která se čtou téměř sama. Dále vyzdvihnu i gramatiku a stylistiku. Vše je napsáno umně a bez jediné chybky. Líbí se mi, že někteří autoři dbají nejen na obsah, ale i na formu toho, co svým čtenářům předávají. Dalším zajímavým faktorem jsou postavy, jež se v ději objevují. Ty jsou popsány jen v náznacích a veškerá jejich další charakteristika většinou vychází z jejich činů. Stejně tomu je i v případě hlavního hrdiny. Zajímavou a zábavnou sbírku povídek Reného Melichara hodnotím zaslouženými 100 %.

     

    Knihu bych doporučila všem, kteří mají nějaký splín či špatnou náladu. Mohu vám zaručit, že vás od nich tento titul odvede. Dále je pak Blb na výletě vhodnou četbou pro milovníky humoristických příběhů. Pochopitelně nesmím opomenout ani příznivce tvorby Reného Melichara. Užijte si tuto vtipnou jízdu, rozhodně nebudete zklamáni.

     

    Žánr:
    Humor, Literatura česká
    Vydáno: 2017, Brána
    Počet stran: 200
    Vazba knihy: vázaná
    ISBN: 978-80-7584-001-1

    Recenze primárně zpracována pro portál Chrudimka.cz. Tímto děkuji za možnost převzetí.