#kobo #readmore #quote #koboquote
Vážení přátelé a milovníci původní české detektivky. Krátký dotazník mi tentokrát pro vás vyplnil výborný český detektivkář, k jehož dílům patří i 12 příběhů z golfového prostředí, které měly sloužit k propagaci tohoto sportu. Jedním z nich jsou Strašidla z Woodlandu. Tuto knihu jsem přečetla, byla nadšená a sepsala recenzi. V současné době se autorově pozornosti nevyhnula jedna naše historická stavba. Která? Čtěte dále a odpověď na otázku dostanete, mohu vám to slíbit. Mohu říci, že mě některé odpovědi velice překvapily, u některých jsem se pobavila a přiznávám se bez mučení, že si mě autor získal ještě více. Jeho odpovědi jsou stručné, výstižné, ale i humorné.
Dobrý den, řeknete nám o sobě pár slov?
Dobrý den. Jistě. Jsem starej, protivnej dědek, co žije sám a přesto miluje lidi.
Nelze se neotevřít a nelze nevyužít vlastní zkušenosti – ale je to celé jinak, než si čtenáři myslí. Používám svůj smysl pro humor, své nahlížení na lidi a podobně.Za poskytnutí fotografií a milých slov patří velké díky panu Jaroslavu Kuťákovi.
Napadá Vás něco, na co byste se svého oblíbeného autora zeptali? Pokud ano, neváhejte a napište buď do komentářů, nebo mailem. Případně máte nějakého oblíbeného autora, jehož odpovědi na dotazník by Vás zajímali? Neváhejte a pište.
Ahoj všichni, Iwíkova knihovna Vám přináší další videorecenzi, tentokrát o audioknize Čteme Čapka, jež obsahuje 7 vybraných povídek z knih Povídky z jedné a z druhé kapsy. Povídky načetlo 7 amatérů, i přes to se jim práce povedla a zasloužili si ode mě krásných 95 %.
Kniha, již bych vám prostřednictvím této minirecenze ráda představila, se skládá hned ze 14 básní. Tyto básně jsou výjimečné. I tentokrát se v nich objevuje příběh, vypravující o vlastnostech lidí a o jejich životních osudech.
„Veršované povídky, téma postavení žen ve společnosti, epická poezie, příběhy žen a jejich neutěšené postavení ve společnosti (žena je bytost citová, ale pasivní, je odsouzena žít v nevyrovnaném manželství a postavení, společnost jí nedopřává rozvoj).
Básníkova matka po denní práci ráda odpočívala na balkoně s dvěma knížkami v rukou, ale nikdo z rodiny je nikdy nečetl ani neprohlížel. Teprve po její smrti si děti dovolily knížky prohlédnout. Byly to Hálkovy Večerní písně a Máchův Máj, ve kterém bylo datum a pod ním křížek… “
Kniha, již bych vám dnes prostřednictvím této minirecenze představila je rozdělena do dvou částí. První se stala básnická sbírka Pozdě k ránu a druhou je Mstivá kantiléna. Každou z nich pro vás rozeberu zvlášť, finální hodnocení pak shrnu dohromady.
Dnešní doba přeje jen odvážným a já se mezi ně bohužel neřadím. Nejraději bych se zavřela doma a jen psala. Ale pokud si to, co píšu, má i někdo číst, musím se těm odvážnějším alespoň lepit na paty. Takže všem, kteří mě sledují a čtou moje příspěvky, děkuji. Jste to právě vy, kteří mi dodáváte sílu a chuť se jako autor veřejně prezentovat, přestože se touha po pozornosti příčí mojí povaze.
Za poskytnutí fotografií a milých slov patří velké díky Evě Molíkové.
Napadá Vás něco, na co byste se svého oblíbeného autora zeptali? Pokud ano, neváhejte a napište buď do komentářů, nebo mailem. Případně máte nějakého oblíbeného autora, jehož odpovědi na dotazník by Vás zajímali? Neváhejte a piště.
Jste milovníky české poezie psané ve 20. století? Pokud ano, mohu Vám vřele doporučit právě tuto knihu. Musím říci, že od chvíle, kdy jsem se o této knížce dozvěděla, jsem si ji toužila přečíst. Viděla jsem v ní něco paralelu s Máchovým Májem a toužila obě knihy srovnat. Teď se mi to podařilo a mám z toho velkou radost.
Údaje o audioknize (zdroj: audioteka.cz):