Štítek: recenze

  • Prima sezóna – Josef Škvorecký

    Prima sezóna – Josef Škvorecký

    Prima sezóna náhled IK

    Vážení přátelé české klasiky, dnešní recenzí udělám radost zejména vám, protože v ní představím Prima sezónu od Josefa Škvoreckého. Tento titul se již právem řadí ke klasice. Minulý měsíc se dílo dočkalo svého druhého samostatného vydání, a to v nakladatelství LEDA. Nakladatelství má ve svém portfoliu celou řadu jazykových příruček a beletristických děl, zejména těch současných. V poslední době se ale setkáváme stále častěji s klasickými díly, o jejichž vydání se postaralo právě toto nakladatelství. Jedním z nich je právě i v této recenzi zmiňovaná Prima sezóna.

    Něco málo o autorovi:

    Josef Škvorecký je český spisovatel, jehož dobové okolnosti donutily k emigraci do Kanady, kde se se svou ženou Zdenou Salivarovou usadili a založili spolu v Torontu exilové nakladatelství ’68 Publishers. Mimo to, že psal a vydával, byl také výborným překladatelem. Svoje dětství prožil v Náchodě a jeho vztah k tomuto městu se odráží i v jeho knihách. Čtenáři znalí náchodských poměrů v Červeném Kostelci, hlavním dějišti některých Škvoreckého knih, odhalí právě zákoutí města Náchod. Pár těchto titulů bylo dokonce zfilmováno.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „1. kniha v sérii Danny Smiřický.
    Kniha líčí dospívání, studium a lásky gymnazisty Dannyho Smiřického v období 2. světové války.
    Děj knihy se odehrává ve fiktivním městě Kostelec v období Protektorátu Čechy a Morava.“

    Základní informace o knize:

    Román Prima sezóna se dočkal již dvou vydání. Poprvé kniha vyšla v roce 1990 v nakladatelství Galaxie a podruhé v roce 2019 v nakladatelství LEDA. Jak je již uvedeno v oficiální anotaci, jedná se o první díl série o Dannym Smiřickém. Pokud vás recenze zaujme a budete si chtít knihu pořídit a přečíst, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství. Jste-li příznivci e-knih, najdete titul na portálech PalmknihyeReading.

    Recenze knihy:

    Přijdeme-li coby potenciální čtenáři do knihkupectví či knihovny, první, co většinou upoutá naši pozornost a ve velké míře rozhoduje o tom, zda si knihu přečteme, je obálka. Přebal knihy by měl být zpracován tak, aby nalákal ke čtení a aby odpovídal obsahu děje. Přebal Prima sezóny tyto podmínky do posledního puntíku splňuje. Jelikož jsem již přečetla i Tankový prapor, zaujal mě fakt, že nakladatelství zvolilo grafiku tak, aby k sobě obě díla ladila a bylo na první pohled zřejmé, že se jedná o jednu sérii. Liší se od sebe jen barvou a motivem. Na Prima sezóně se střetáváme s vyobrazením jazzové kapely a dvou tanečníků charlestonu. Obálka nepůsobí rušivým dojmem a není vůči čtenáři nikterak strohá.

    Než vás autor pustí k příběhu samotnému, přečtete si čtyři krátké básničky, jejichž autory jsou takové osobnosti jako Jaroslav Seifert, Miloš Forman, Evelyn Waugh a Nanhaniel Hawthorne. Tyto textíky jsou jakýmsi intermezzem navozujícím patřičnou atmosféru. Tomuto dílu nepředchází žádná předmluva, ani jej neuzavírá doslov. Prostě a jednoduše si užijete vyprávění o prvních láskách Dannyho Smiřického.

    Román, v němž se poprvé setkáváme s Dannym Smiřickým (následují: ZbabělciTankový prapor), nás zavede do malebného městečka Červený Kostelec. Hlavní hrdina je puberťák, jenž rád vyhledává společnost děvčat a všechny je hrozně miluje, nejvíce pochopitelně Irenu. Při čtení protagonistových milostných eskapád se čtenář náramně pobaví. K dějové komice hojně přispívají i barvité popisy a charakteristiky jednotlivých postav. Ty jsou totiž vykresleny do nejmenšího detailu.

    Děj je přímočarý a čtenář si při jeho interpretaci oddychne. Jelikož se pohybujeme v období protektorátu Čechy a Morava, není zde možné v tak hojné míře vyčíst autorovy postoje. V tomto se Prima sezóna od následujících dvou románů liší. Sice v několika postavách můžeme vidět znaky kritiky trýznivého chování Německa (např. otec Ireny), ale není to v takové míře. Nicméně i tak si Danny (zosobnění Čecha) připadá nicotný a bezbranný, když nemůže dosáhnout svého, postupně ztrácí sebevědomí. K odlehčení útrap je použito situační komiky, jež je vcelku často absurdní, ale dokáže zlomit vážnost vyprávění.

    Svazek má pouhých 256 stran, jež jsou popsány celou řadou vtipných scén. I tentokrát se v knize objevují vtipné a oživující dialogy mezi postavami. Text se čte téměř sám. Osobně jsem ke knize ráno zasedla a za pár hodin jsem ji jedním dechem zhltla, ani jsem nevěděla jak. Jedná se o velice čtivé a strhující dílo.

    Celý děj je odvyprávěn subjektivní ich-formou, a to očima vypravěče, se kterým sledujete a aktivně se účastníte všeho, co se mu děje. Vypravěč nás tedy zasvětí do veškerých situací a otevře se. Nechá čtenáři nahlédnout do svého nitra, vyobrazí tak své vnitřní pocity a dojmy. Kromě popisu situací je text doplněn mnohými dialogy, jež mnohdy vyznívají až groteskně. Mluva je nespisovná a dá se říci, že je bližší běžnému lidovému čtenáři.

    Kniha je složena ze čtyř úvodních básní, autorova věnování, šesti kapitol (každá je uvedena básní Josefa Krátkého ze septimy b) a vysvětlivek, v nichž je uveden překlad německých a latinských slovních spojení, která se občas v textu objevila. Jednotlivé epizody příběhu jsou různě dlouhé, některé jsou delší, jiné kratší, ale čtou se všechny stejně dobře. Každá z kapitol nese svůj název, jenž ve zkratce představuje to, co se na následujících stranách bude dít.

    „Zamyslela se. Byli jsme už skoro u jejich domu, u mostu přes řeku. Řeka byla zamrzlá a ležela na ní tlustá bílá sněhová duchna. Na rohu visela další modrá lucerna a vločky se přes ni sypaly ještě hustěji než před chvílí u Granady. Vypadalo to, že celé město zapadá sněhem. Vešli jsme do jejich ulice. Takové štěstí mi připadalo nemožné. Ale snad moje ukecávací metoda konečně zabrala i na Irenu. Anebo je v tom něco jiného? Vzpomněl jsem si, že jsem v neděli zapálil v aule svíčku, abych získal Irenu. Tak proto! Ta svíčka! Ale se teda dá říct, že to je skoro zázrak. Po třech letech. Skoro třech.“


    ŠKVORECKÝ, JOSEF. Prima sezóna. Voznice: LEDA, 2019. ISBN 978-80-7335-575-3. s. 15

    Tato knížka si mě mimo jiné získala i díky svému grafickému zpracování, které je zárukou dobrého čtení. I tentokrát hodně přidala na čtivosti románu. Text je sázen do bloku přiměřeně velkými patkovými písmeny. Kapitoly jsou přehledně rozděleny do několika částí, jež jsou od sebe odlišovány vložením tří hvězdiček, které čtenáře posunují v ději o kus dál.

    Moje subjektivní hodnocení románu Prima sezóna je ryze pozitivní. Miluji klasickou literaturu a toto je skvost české klasiky, jenž se pyšní velkou dávkou originality. Přiznám se, že jsem román poprvé četla již před několika lety v rámci přípravy na literární exkurzi, kterou jsem absolvovala na vysoké škole. Už tehdy jsem si příběhy Dannyho zamilovala a jsem moc ráda, že jsem se k nim mohla po pár letech vrátit. Nové vydání mě mile překvapilo. Čtení jsem si užila plnými doušky a s radostí jsem si zavzpomínala na mnohá místa, jež jsme v rámci exkurze v Náchodě navštívili a v nichž se odehrávalo toto poutavé a čtivé vyprávění. Při četbě jsem se hodně pobavila, což bylo autorovým záměrem. Co se týče použitého jazyka, oceňuji, že Škvorecký příběh odvyprávěl nespisovným jazykem, což bylo rozhodně přidanou hodnotou. Knihu hodnotím zaslouženými 100 %.

    Knihu doporučím s radostí všem milovníkům české klasiky, ale i těm, kteří mají v oblibě humor. Příhody Dannyho Smiřického si vás zajisté získají.

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Název knihy Prima sezóna
    Autor Josef Škvorecký
    Žánr sociální román
    Nakladatelství LEDA
    Rok vydání 2019
    Počet stran 256
    ISBN 978-80-7335-575-3
    Nákup knihy www.leda.cz
    Nákup e-knihy www.palmknihy.cz
    Databáze knih www.databazeknih.cz



    LEDA

    Nakladatelství LEDA vydává slovníky a učebnice celkem pro 28 jazyků světa. V roce 2007 rozšířilo svoji nabídku o literaturu beletristickou a naučnou.

    www.leda.cz



    Palmknihy

    PalmKnihy jsou největším a nejstarším obchodem s elektronickými knihami v České republice. Téměř dvanáct tisíc titulů od více než šest seti nakladatelství doplňuje také široká nabídka audioknih. Přehledný a intuitivní eshop umožňuje okamžitý a jednoduchý nákup e-knih, které můžete začít číst ještě dnes. Dostupnost všech formátů e-knih zajišťuje podporu všem zařízením, od čteček až po počítače nebo mobily. Na Palmknihách navíc najdete i stovky titulů zcela zdarma. Široký záběr slevových akcí učiní každou e-knihu dostupnou, díky předprodejům pak první stránky novinek ochutnáte mnohem dřív, než se kniha objeví na pultech.

    www.palmknihy.cz

  • Nebezpečné známosti – Choderlos de Laclos

    Nebezpečné známosti – Choderlos de Laclos

    Nebezpečné známosti - náhled

    Vážení čtenáři, hlásím se vám s další recenzí. Tentokrát vám představím netradiční dílo ze soudku klasické literatury. Jedná se o již třetí knihu, kterou nakladatelství LEDA zařadilo do své edice s názvem DÉMANTY LITERATURY, v níž vydává klasická díla. S předchozími tituly jste se již na stránkách Iwíkovy knihovny mohli setkat, jedná se o romány Na větrné hůrceJana Eyrová. Třetím titulem, jemuž je věnována tato recenze, jsou Nebezpečné známosti z pera Choderlose de Laclose. Již teď vám mohu slíbit, že pokud jste romantické duše, dílo si vás jistě získá.

    Něco málo o autorovi (zdroj: obálka knihy):

    Pierre Ambroise Francois Choderlos de Laclos vstoupil v roce 1760 do královského dělostřeleckého učiliště. Posléze byl jmenován důstojníkem, co se žebříčku hodností týče, postupoval po něm velmi pomalu. Při svém působení v rozličných posádkách sledoval to, jak si žili jeho bohatší kolegové, kteří po kariérním žebříčku stoupali k výšinám. Koncem 70. let začal pomýšlet na sepsání Nebezpečných známostí, v nichž chtěl vyobrazit šlechtické mravy na sklonku absolutismu. K vydání díla došlo v roce 1782 a Choderlos de Laclos se díky němu dočkal slávy. Dalším jeho dílem byl spis s názvem Úvahy o vlivu Vaubanova génia. Prostřednictvím spisu oslavil, ale zároveň i zkritizoval činnost maršála Vaubana, slavné postavy francouzského vojenství, což s sebou přineslo nepřízeň ze strany ministerstva války. V roce 1803 umírá při obléhání italského Tarentu.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Po více než dvou staletích přitahuje román Nebezpečné známosti krutě kultivovaným stylem, jímž jeho dva protagonisté, markýza de Merteuil a vikomt de Valmont, analyzují milostné city a pro pobavení nebo ze msty vybírají oběti své milostné strategie. Velké pozornosti se těší i u režisérů – připomeňme si Vadimův film z roku 1959 s Jeanne Moreauovou a Gérardem Philipem, adaptaci britského režiséra Stephena Frearse s Johnem Malkovichem či Formanův film Valmont.“

    Základní informace o knize:

    Titul Nebezpečné známosti byl vydán v originálu (Les Liaisons dangereuses) už v roce 1782. U nás dílo vyšlo hned v několika vydáních, a to v OdeonuAcademia. Dalším nakladatelstvím je také LEDA, kde titul poprvé vyšel v roce 2013 a podruhé v roce 2019. Pokud vás recenze zaujme a rádi byste si originální dílo přečetli, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství LEDA. Jste-li příznivci e-knih a audioknih, najdete titul v e-shopu Palmknihy.

    Recenze knihy:

    Když se mi ozvali z nakladatelství LEDA s nabídkou recenzování tohoto díla, byla jsem na vážkách. Pak jsem si ale pročetla přiložené informace a podívala jsem se na náhled obálky, obavy byly hned pryč a já s radostí odsouhlasila. Nebezpečné známosti mě zprvu moc neoslovily, ale potom jsem zjistila, že se jedná o klasickou literaturu, kterou bych mohla číst bez ustání. Do toho si mě získaly svou zajímavou anotací, jež o díle mnohé napoví, ale neprozradí vše. Aby toho nebylo málo, na první pohled jsem se zamilovala do luxusní obálky, která je z velké části vyvedena v matu, ale květy růží se lesknou a jsou plastické. To hned máte chuť tuto knihu uchopit do rukou a začíst se.

    Žánrově působí dílo Choderlose de Laclose různorodě, ale ve skutečnosti v sobě ukrývá jednotu. Příběh je sepsán formou dopisů, kdy si jednotlivé postavy mezi sebou píší a poskytují nám nejen situační popisy a intrikaření, ale také dávají nevědomky nahlédnout do svých duší. Neskryjí tak před čtenářem vůbec nic, a to i přes to, že se často velmi snaží. Mnoho dopisů v sobě obsahuje erotické jiskření a touhu, v některých se ale ukrývá zloba, nenávist a toužení po pomstě.

    V ději je hlavními aktéry několik postav, každá má svůj part, v němž se projevuje a nenechá se ničím ovlivnit. Ač se může zdát dopisová forma, která je přerušována dopisy jiných postav, hektická, při četbě zjistíte, že je to jen zdání a že dílo jako celek působí coby originálním způsobem pojatý román. Přetrhávání plynulosti toku vyprávění vás tedy nebude nijak rušit.

    Poutavým námětem si kniha získá každého milovníka romantiky, ale také sociálních románů. Není to jen o tom, jak si mezi sebou postavy posílají dopisy o své náklonnosti, nýbrž na pozadí můžeme sledovat sociální rozvrstvení doby a chování se k ostatním.

    Způsob vyprávění si čtenáře získá zejména pro svou živost a čtivost. Děj má spád a dává nahlédnout život doby 18. století, i když tedy v upozornění pro čtenáře a v předmluvě vydavatele, kteréžto předcházejí vyprávění samému, se můžeme dočíst, jak se to s dobovým zařazením ve skutečnosti má. Tyto dvě části udávají dílu neodmyslitelný kontext a jsou drobnou příručkou k tomu, jak titul interpretovat co nejsprávněji.

    Z této knihy budou mít radost zejména ti, kteří upřednostňují tituly s krátkými kapitolami. Žádný z dopisů nemá více jak deset stránek, většina je na pouhé jedné či dvou stranách. Svazek je rozdělen do čtyř částí a obsahuje celkem 175 dopisů.

    Jelikož se jedná o dopisy, je zřejmé, že vypravěči jsou subjektivní, tedy v ich-formě, v minulém čase. Jejich očima nahlížíme nejen to, co se děje kolem nich, ale i to, co se odehrává v nich samých. Dialogy v tomto případě nejsou potřeba, i když sem tam se nějaký objeví. Při čtení tohoto počinu si odpočinete, protože je jednoduché, bezproblémové a svižné, a to i přes to, že je děj zachycen na 456 stranách.

    Jedním z faktorů, které musím pochválit, je grafické zpracování. Je zřejmé, že si grafici na přípravě této knihy dali záležet a zvolili správný font a velikost písma, které se dobře čte, a protože je patkové, tak i krásně vede oči po jednotlivých řádcích. Citace jsou psány kurzivou a opatřeny číslem poznámky pod čarou, kde se dozvíte, buď odkud pocházejí, nebo něco bližšího k významu sdělení. Text je zarovnán do bloku, což vždy ocením, jelikož nepůsobí coby rozsypané zrní.

    „Moje nejmilejší přítelkyně, pořád ještě nic neví. Včera večeřela u mamičky spousta lidí. Přestože bylo v mém zájmu, abych si je pořádně prohlédla, především muže, dost jsem se nudila. Všichni, muži i ženy, se na mne často dívali a potom si něco šeptali. Věděla jsem dobře, že mluví o mně, červenala jsem se a nedovedla jsem tomu zabránit. Moc bych to chtěla umět, neboť jsem si všimla, že ostatní ženy se nečervenají, když se na ně někdo dívá. Snad je to tím, že se malují, a že pod líčidlem není vidět ruměnec z rozpaků nečervenat se, když se na tebe upřeně dívá muž, musí být jistě hrozně těžké.“


    DE LACLOS, CHODERLOS. Nebezpečné známosti. Voznice: LEDA, 2019. ISBN: 978-80-7335-572-2. s. 22

    Moje subjektivní hodnocení Nebezpečných známostí je velmi pozitivní. Četbu jsem si maximálně užila. Přiznám se, že zpočátku jsem měla předsudky a obávala jsem se, že to bude román jen o tom, jak dostat holku do postele. Nakonec jsem byla dost mile překvapená, protože jsem se dočkala dopisů plných intrik, ale také čisté a ničím neposkvrněné lásky. Líbilo se mi, jakým způsobem se autor svého úkolu zhostil. Čtivým způsobem tak přiblížil čtenáři to, jak to mohlo vypadat před několika staletími v životech urozených lidí. Vyprávění je zpracováno originálně, a to formou čtivých dopisů, v nichž jsou rozebírána zajímavá témata, ale můžeme skrze ně také nakouknout do nitra postav. Je to jedno z mála děl, v němž jsem se stoprocentně vžila do protagonistů a porozuměla jsem jejich chování. Dílo hodnotím nádhernými 100 %.

    Knihu vřele doporučím všem milovníkům romantických vyprávění se špetkou erotiky, ale i těm, kteří si rádi přečtou sociální romány a rádi se vciťují do postav, tady budete mít příležitostí mnoho.

    Bibliografické údaje:

    Název knihy Nebezpečné známosti
    Autor Choderlos de Laclos
    Žánr romantické romány
    Nakladatelství LEDA
    Rok vydání 2019
    Počet stran 456
    ISBN 978-80-7335-572-2
    Nákup knihy www.leda.cz
    Nákup e-knihy www.palmknihy.cz
    Databáze knih www.databazeknih.cz



    LEDA

    Nakladatelství LEDA vydává slovníky a učebnice celkem pro 28 jazyků světa. V roce 2007 rozšířilo svoji nabídku o literaturu beletristickou a naučnou.

    www.leda.cz



    Palmknihy

    PalmKnihy jsou největším a nejstarším obchodem s elektronickými knihami v České republice. Téměř dvanáct tisíc titulů od více než šest seti nakladatelství doplňuje také široká nabídka audioknih. Přehledný a intuitivní eshop umožňuje okamžitý a jednoduchý nákup e-knih, které můžete začít číst ještě dnes. Dostupnost všech formátů e-knih zajišťuje podporu všem zařízením, od čteček až po počítače nebo mobily. Na Palmknihách navíc najdete i stovky titulů zcela zdarma. Široký záběr slevových akcí učiní každou e-knihu dostupnou, díky předprodejům pak první stránky novinek ochutnáte mnohem dřív, než se kniha objeví na pultech.

    www.palmknihy.cz

  • Evoluce: Město přeživších – Thomas Thiemeyer

    Evoluce: Město přeživších – Thomas Thiemeyer

    Vážení čtenáři, přináším vám recenzi zajímavého young adult dobrodružného románu, jenž vám ukáže, jak by to na planetě Zemi mohlo vypadat za pár stovek let. Jedná se o dílo s názvem Evoluce: Město přeživších z pera německého autora Thomase Thiemeyera. Nakladatelství Bookmedia u nás vydalo zatím první díl série Evoluce a hned se jedná o velkou pecku.

    Něco málo o autorovi:

    Thomas Thiemeyer je vystudovaný geolog a geograf, což se hojně projevilo i v jeho dílech. Po studiích se osamostatnil a začal se aktivně věnovat literární a ilustrátorské tvorbě. Příběhy, jež píše, pokračují v tradici klasických dobrodružných románů. Jejich námětem často bývá objevování zaniklých kultur a ohrožení záhadnými mocnostmi. Příkladem toho je právě i Evoluce: Město přeživších.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „1. kniha v sérii Evoluce.
    Když Lucie a Jem spolu se skupinou dalších studentů cestují do Spojených států kvůli výměnnému pobytu, ani ve snu by je nenapadlo, co na ně čeká. Po nouzovém přistání letadla na letišti v Denveru si uvědomí, že svět, jak jej dosud znali, již přestal existovat. A to navíc nejspíše opravdu dávno. Přistávací dráha je zarostlá a letištní terminál opuštěný, nikde není ani živáčka. Město si bere zpátky příroda a na každém kroku na ně číhají všemožná nebezpečí. Zdá se dokonce, že se proti nim spikla i zvířata. Co se vlastně stalo? Během své nebezpečné cesty do centra města se dozvídají o nárazu komety a zničení civilizace. Stali se z nich jediní přeživší na ztraceném světě? A mají vůbec nějakou naději, když je proti nim nejspíše celá Země?“

    Základní informace o knize:

    Titul Evoluce: Město přeživších byl vydán v originálu (Die Stadt der Überlebenden) už v roce 2016. U nás dílo vyšlo koncem roku 2018. O překlad se postarala Eva Pátková a o vydání nakladatelství Bookmedia. Jak jsem již několikrát poznamenala, jedná se o první díl série s názvem Evoluce. Pokud vás recenze zaujme a rádi byste si román pořídili a přečetli, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství Bookmedia.

    Recenze knihy:

    Když se mi ozvali z nakladatelství Bookmedia, zda bych neměla zájem o recenzní výtisk Evoluce: Město přeživších, chvíli jsem váhala. Trošku mě zastrašil žánr. Pak jsem si ale přečetla anotaci a ta na mě zapůsobila velmi pozitivně, stejně tak si mě získala i ilustrovaná obálka vyvedená v pestrých barvách, jež vyobrazuje jednu scénu z vyprávění. Když jsem nakonec srovnala všechna pro a proti, rozhodla jsem se nabídku přijmout a po dočtení mohu říci, že jsem rozhodně nesáhla vedle. Kniha mě mile překvapila. Čím? O tom se zmíním níže.

    Jak je již ze štítků jasné, jedná se o young adult román s prvky sci-fi a dobrodružných příběhů. Skrývá v sobě ale i sociální tematiku, protože hlavními hrdiny je skupina dospívajících dívek a chlapců a dalších pasažérů spadlého letadla. Mezi nimi se utvářejí různé vztahy, s jejichž pomocí se pokusí vyzrát nad nepřízní osudu. Chvilkami se jim to však moc nedaří, a tak dochází k nejrůznějším konfliktům. S tím souvisí i množství akčních scén a emotivních okamžiků.

    Příběh je originální svým námětem. Abych pravdu řekla, ještě jsem se nesetkala s podobným vyprávěním. Kromě zvláštního prostředí, jímž se stal Denver porostlý bujnou vegetací, se objevují známá zvířata, která se ale chovají pro ně nepřirozeným způsobem. Představují pro hlavní hrdiny nebezpečí, nebo se jich protagonisté obávají zbytečně? Thomas Thiemeyer vykouzlil zajímavý svět a děj, jenž si získá snad každého milovníka sci-fi a dobrodružství.

    Způsob vyprávění si mě získal, protože byl živý a strhující. Děj měl spád a četl se téměř sám. Kapitoly jsou povětšinou krátké, jen výjimečně se objeví nějaká, která má kolem deseti stránek. Jsou tu ale i takové, jež mají jen jednu stránku. Každá z epizod začíná na liché stránce. Pokud předchozí na liché končí, pak je sudá strana vynechána. Jen v případě jednostranných kapitol je tomu jinak a jako jediné jsou vloženy na stranu sudou.

    Vypravěč je subjektivní, tedy v er-formě, v minulém čase. Jeho očima nahlížíme střídavě na osud Jema a Lucie, ke konci se ale objeví pár kapitol, s jejichž pomocí můžeme navštívit „město přeživších“. Vyprávění je oživeno množstvím dialogů. Již zmíněné jednostranné epizody jsou jen o rozpravách a rozkazech, jež si mezi sebou předávají zvířata. Zpomalující tendenci dodávají popisy prostředí a charakteristiky postav. Zpočátku jich je více, ke konci už děj spíše sviští do svého závěru, jenž je otevřený, což čtenáře naláká k přečtení dalšího dílu.

    Vyprávění jako takovému předchází věnování a několik citátů od Charlese Darwina a Johna Connora. Než budete vhozeni do víru dění, seznámíte se s dvěma hlavními protagonisty (Lucie a Jem) v prologu. Pak už autor začne rozvíjet poutavou a napínavou zápletku, jež je v mnohém překvapivá. Celý román je rozdělen do 61 kapitol, poslední kapitola však končí otevřeně, a to slovy: „Konec prvního dílu. Pokračování příště…“ Tento způsob ve mně vyvolal zvědavost a již teď se těším na další pokračování. Čtení tohoto počinu je jednoduché, bezproblémové a svižné. Zdatný čtenář knihu zhltne za dva večery.

    Co se týče postav, Lucie a Jem jsou popsáni do hloubky, ostatní jsou spíše charakterizovány svými činy a chováním, popř. barvami. Lucie má totiž zvláštní schopnost vidět, cítit, slyšet, ale i ochutnávat barvy. Popsána a charakterizována jsou jednotlivá zvířata, jež se v příběhu objevují. Ta v mnohém ovlivňují život přeživších.

    Svazek se zdá obsáhlý, ale má pouhých 312 stránek. Důvodem toho je kvalitní papír, jenž byl na výrobu knihy použit. Graficky je dílo zpracováno výborně. Grafici při sazbě zvolili velká patková písmena, při jejichž čtení se nenamáhá zrak a zároveň krásně vedou oči po řádcích. Jednotlivé odstavce byly zarovnány do bloku. Text se tedy četl velmi dobře, a to i přesto, že byla plynulost v některých kapitolách narušována, protože vypravěč přecházel od jedné postavy k druhé. V těchto částech se však nikdy neztratíte, protože jsou označeny vynechanými řádky.

    Po jazykové stránce jsem byla spokojená, protože kniha neobsahovala téměř žádné chyby. Nechyběla, ani nepřebývala žádná písmenka ani čárky mezi větami. Stylisticky bylo dílo také zpracováno kvalitně. Nemusíte se tedy bát toho, že byste se při četbě museli vracet, abyste pochopili, co vám autor chtěl říci.

    „Fasáda vypadala dost zchátrale. Hromada chromu, skla a oceli, která dřív zcela určitě vypadala impozantně, byla teď spíš případem pro demoliční kouli. Za skupinou domů se po fasádách pnul vzhůru břečťan a divoké víno. Na kuželovitých střechách bujelo husté křoví. Ale byla tam i místa, která vypadala jako velmi udržovaná.“


    THIEMEYER, THOMAS. Evoluce: Město přeživších. Ostrava: Bookmedia, 2018. ISBN: 978-80-88213-36-9. s. 46

    Moje subjektivní hodnocení románu Evoluce: Město přeživších je ryze pozitivní. Miluji knihy, z nichž si čtenář odnese ponaučení a třeba se i něco nového přiučí. Toto dílo mnohé vypovídá o historii lidstva a předjímá, co by se mohlo stát, kdybychom nezměnili své chování k přírodě a všemu, co nám nabízí. Uchvátil mě způsob, jakým autor problematiku uchopil a přiblížil ji nejen dospívajícím čtenářům. Vyprávění mě zaujalo hned od první stránky, protože již samotný prolog v sobě ukrývá mnoho otázek, na něž v průběhu čtení jistě objevíte odpovědi. Témata, jež byla pro účely strhujícího příběhu zvolena, byla překvapující a zajímavá. Za sebe mohu říci, že již teď se moc těším na další díl. Nicméně někteří čtenáři by mohli být zklamáni tím, že je příběh neukončený a budou muset čekat na vydání dalšího pokračování. Román hodnotím zaslouženými 100 %.

    Knihu vřele doporučím všem dospívajícím, ale i dospělým čtenářům, kteří jsou příznivci sci-fi a dobrodružných románů s apelem a ponaučením.

    Bibliografické údaje

    Název knihy Evoluce: Město přeživších
    Autor Thomas Thiemeyer
    Žánr sci-fi
    Nakladatelství Bookmedia
    Rok vydání 2018
    Počet stran 312
    ISBN 978-80-88213-36-9
    Nákup knihy www.bookmedia.cz
    Databáze knih www.databazeknih.cz

  • Kavárna v Kodani – Julie Caplinová

    Kavárna v Kodani – Julie Caplinová

    Kavárna v Kodani - úvod

    Vážení čtenáři, přináším vám recenzi románu, který vám poodhalí taje jednoho současného fenoménu, jenž se šíří světem a mění lidské životy k lepšímu. Možná právě prostřednictvím této knihy zlepší i ten váš. Nakladatelství Grada pod značkou COSMOPOLIS vám přináší Kavárnu v Kodani, která vás posilní a zároveň obohatí. Nechte na sebe dýchnout kouzelnou atmosféru dánské metropole a odhalte taje hygge.

    Něco málo o autorce:

    Autorka do literárního světa vnikla se svým debutem, o němž bude pojednáno v této recenzi, a to s Kavárnou v Kodani. Jejím největším koníčkem je cestování a má ráda dobré jídlo, což se v titulu ve velké míře projevilo. Při svých cestách objevovala nejen taje měst, ale zároveň i místní gastronomii. Z materiálů, které během svých cest nasbírala, vznikají postupně tři romány, jež zobrazí krásy nejen Kodaně, ale i Brooklynu a Paříže. Vždy se zabývá jiným prostředím, v prvním díle je to kavárna, v druhém pekárna a v posledním cukrárna.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Vtipný příběh o lásce, štěstí a cestování, který vás chytne od první stránky! Popadněte teplou deku, hrnek horké čokolády a začtěte se… Úspěšná manažerka Kate má přesně takový život, jaký si vysnila. Pracuje pro jednu z nejlepších PR agentur v rušném Londýně, je úspěšná, okouzlující a její přítel je tak… skvělý. Dokud jí tento skvělý přítel neukradne nápady, díky nimž je povýšen místo ní. Kate by ráda všem dokázala, že není tak mladá a nezkušená, jak si všichni myslí. Získat jako nového klienta velkého prodejce dánských bytových doplňků a nábytku je její šance. Protože práce je pro ni vším. Proto musí absolvovat cestu do Kodaně. Co se zprvu zdá jako otravný PR výlet pro hrstku ještě otravnějších novinářů, jehož jediným účelem je získání zakázky pro Kate, se nakonec změní v cestu, která všem účastníkům změní životy. Během poznávání krás Kodaně a dánského přístupu k životu poznávají novináři i Kate sami sebe. A nakonec se ukáže, že všichni získali mnohem víc než jen námět na články nebo pracovní příležitost.“

    Základní informace o knize:

    Titul Kavárna v Kodani byl vydán v originálu (The Little Café in Copenhagen) v roce 2018. U nás ji ve stejném roce přeložila Jana Chartier a o vydání se postaralo nakladatelství Grada pod značkou COSMOPOLIS. Jak jsem již poznamenala výše, jedná se o první díl trilogie, jež nese poetický název Romantické útěky. Pokud vás recenze zaujme a rádi byste si román pořídili a přečetli, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství Grada. Pokud máte v oblibě e-knihy, ani vy nebudete zklamaní. Kavárnu v Kodani najdete v sortimentu portálů PalmknihyeReading.

    Recenze knihy:

    Tuto knihu jsem si pro recenzi nevybrala jen tak náhodou. Než jsem se do ní sama pustila, povšimla jsem si několika recenzí, jež knihu hodnotily velmi pozitivně. Byla jsem zvědavá, jak titul zapůsobí na mě, a proto jsem při výběru vůbec netápala a ihned jsem měla jasno, že chci zrovna tuto. S ohledem na avizované názory předchozích čtenářů jsem byla plná očekávání a zvědavosti, avšak i strachu, že se mi dílo nebude líbit. Přiznám se ale, že, ještě než jsem se pustila do četby, jsem se zamilovala do kouzelné obálky, z níž vyzařuje útulnost prostředí a láska. Mohu tedy konstatovat, že přesně vystihuje atmosféru vyprávění. Dalším faktorem, jenž vás přiměje k četbě, je poutavá anotace, která nastiňuje, co se bude dít, ale neprozradí více, než by měla.

    Ač se jedná o romantický román, nemohu říci, že by byl prvoplánový a jen o tom, jak žena hledá muže, či naopak. Tady je to úplně jinak. I když se objevují romantické pasáže a pár sexuálních scén, je příběh spíše vystavěn na zážitcích z cestování a na objevování hygge. Mnozí z nás mají o tomto životním stylu představy, jež se nestřetávají se skutečností, až si přečtete tento román, teprve tehdy pochopíte, o čem tento trend je. Na ploše celého příběhu můžeme sledovat radosti a strasti hned několika hrdinů. Často z vyprávění prýští celá řada emocí, jež se projevují v chování postav. Tyto emoce na mě působily velmi silně, ale nemusí tomu tak nutně být u každého čtenáře. Hodně záleží na jeho momentálním psychickém rozpoložení.

    Hlavní hrdinkou románu je Kate, která je úspěšnou manažerkou v jedné velké PR firmě. Již delší dobu protagonistka touží po povýšení, ale nepodaří se jí to. Pro to, aby získala místo svých snů, musí podniknout cestu do Kodaně, kde bude trávit týden s několika novináři. Zde se začne rozvíjet zajímavá a často hodně zábavná zápletka. Podaří se Kate onen postup výše, nebo se svého snu vzdá a změní svůj dosavadní život o 180°? To jistě zjistíte sami při své interpretaci.

    Způsob vyprávění mě uchvátil, protože se na stránkách knihy pořád něco dělo a autorka mě nenechala ani vteřinku vydechnout. Příběh mi tedy utíkal velmi rychle, protože byl strhující, čtivý a živý. Jednotlivé kapitoly jsem doslova hltala, a to i přesto, že byly některé trošku delší. Vypravěčkou příběhu byla sama Kate, která nám svýma očima dává nahlédnout na všechny události, ale také nás nechá poznat své pocity, charakter a celkově samu sebe. Čtenář je tedy přímo účastný všemu, co se v příběhu odehrává. Vypravěč je ryze subjektivní, tedy v ich-formě, a děj je odvyprávěn v minulém čase a doplněn o množství oživujících dialogů, jež dodávají vyprávění patřičný šmrnc. Kromě toho je použito i mnoho popisů a charakteristik, jež se ale velmi dobře čtou a čtenáře nezahlcují.

    Titul je rozdělen do tří částí, jež se dále dělí na několik kapitol a ty se potom štěpí ještě na dílčí podkapitoly. Vyprávění nepředchází žádné úvodní slovo, a proto jsme hned vrženi do děje. Postupně se sžijete s hlavní protagonistkou a prožijete s ní doslova smršť událostí. Dohromady má kniha 33 kapitol a je uzavřena epilogem a poděkováním. Čtení románu je jednoduché a zábavné, protože v něm objevíte spoustu vtipných pasáží.

    Postavy v románu jsou různé, ale všechny jsou popsány vcelku hluboko. Nejvíce se autorka věnovala samotné Kate, protože skrze ni sledujeme vše, co se v příběhu odehrává. Všechny postavy dění kolem hlavní protagonistky nějakým způsobem ovlivňují. Některé více, jiné méně, vždy to ale stojí za to.

    Svazek má celkem 352 stránek a čte se velmi dobře. Po grafické stránce jsem byla spokojená, protože bylo použito velkých patkových písmen, při jejichž čtení mohou oči snadno putovat po jednotlivých řádcích a nejsou nijak zatěžovány. Jednotlivé odstavce byly zarovnány do bloku. Jediné, co může působit rušivým dojmem je nadpis jednotlivých kapitol, jenž je vyveden jiným fontem.

    Po gramatické a jazykové stránce mě však román trošku zklamal, protože obsahoval vcelku velké množství chyb. Místy bylo vynecháno, nebo naopak přidáno písmeno, někde chyběly čárky a objevilo se i pár pravopisných chyb. Některé z chyb působily rušivým dojmem, ale takových případů bylo jen mizivé množství, a tak jsem si dílo mohla užít plnými doušky.

    Moje subjektivní hodnocení románu Kavárna v Kodani je vesměs pozitivní. Četbu jsem si užila od samého začátku až do úplného konce, protože se po celou dobu něco dělo a nebyla chvilka, kdy bych se nudila. Mám ráda díla, při jejichž četbě mohu cestovat a dozvědět se nové informace nebo se něco přiučit. V této knize možností bylo dost. Jednou z takových příležitostí byly i informace o hygge, ač jsem o tomto životním stylu četla mnohé, vždy jsem měla pocit podobný jako Ben, jeden z hrdinů knihy. Až po dočtení ona skepse zmizela a vystřídalo ji porozumění a chuť hygge vyzkoušet na vlastní kůži. Je však velmi důležité sdělit, že kniha není reklamou na dánský životní styl. Způsob, jakým autorka příběh odvyprávěla, byl zajímavý a živý. Použila celou řadu zajímavých témat, ať už se jedná o vaření, sociální vztahy, nebo o pracovní povinnosti a spoustu dalších. Dílo hodnotím krásnými 95 %.

    Titul s radostí doporučím všem čtenářům, kteří si z četby rádi odnesou přidanou hodnotu a něco nového se naučí, ale také těm, kteří chtějí zažít cestu po Kodani plnou emotivních chvil a vtipných zvratů.

    Bibliografické údaje

    Název knihy Kavárna v Kodani
    Autor Julie Caplinová
    Žánr romantické romány
    Nakladatelství Cosmopolis
    Rok vydání 2018
    Počet stran 352
    ISBN 978-80-271-0233-4
    Nákup knihy www.grada.cz
    Nákup e-knihy www.palmknihy.cz
    Databáze knih www.databazeknih.cz



    Cosmopolis

    COSMOPOLIS vznikl v roce 2015 jako značka Nakladatelského domu GRADA specializovaná na široký výběr kvalitní světové i české krásné literatury různých žánrů. Knihy s logem COSMOPOLIS napovídají, že čtenář drží v ruce beletristický titul, který i nadále udržuje vysoké standardy kvality. Logo nové značky v sobě nese více významů: hřbety stojících knih, živoucí město i rytmus. Značka tady přináší svým čtenářům knihy z celého světa a drží prst na tepu doby. Pestrou skladbu žánrů a stylů ostatně ilustruje nejen logo, ale i motto redakce beletrie – KNIHY PLNÉ EMOCÍ.

    www.cosmopolis.cz



    Palmknihy

    PalmKnihy jsou největším a nejstarším obchodem s elektronickými knihami v České republice. Téměř dvanáct tisíc titulů od více než šest seti nakladatelství doplňuje také široká nabídka audioknih. Přehledný a intuitivní eshop umožňuje okamžitý a jednoduchý nákup e-knih, které můžete začít číst ještě dnes. Dostupnost všech formátů e-knih zajišťuje podporu všem zařízením, od čteček až po počítače nebo mobily. Na Palmknihách navíc najdete i stovky titulů zcela zdarma. Široký záběr slevových akcí učiní každou e-knihu dostupnou, díky předprodejům pak první stránky novinek ochutnáte mnohem dřív, než se kniha objeví na pultech.

    www.palmknihy.cz

  • Jana Eyrová – Charlotte Brontëová

    Jana Eyrová – Charlotte Brontëová

    Jana Eyrová - úvod

    Vážení čtenáři, přináším vám recenzi dalšího klasického románu v moderním hávu. Tentokrát se jedná o dílo Jana Eyrová z pera Charlotte Brontëové. Nakladatelství LEDA příběh zařadilo do své edice s názvem DÉMANTY LITERATURY. Jedná se o tzv. bildungsromán, jenž sleduje životní osudy Jany, a to od útlého dětství až po dospělost.

    Něco málo o autorce:

    Charlotte Brontëová byla významnou britskou autorkou. Měla dvě mladší sestry, jež byly také spisovatelkami. O Emily jste si mohli přečíst krátké info v recenzi knihy Na Větrné hůrce. Se svými sestrami byly poslány do dívčí školy v Cowan Bridge v Lancashire, tento fakt Charlotte inspiroval při tvorbě Jany Eyrové, jež byla také odeslána do tohoto nehostinného vzdělávacího zařízení. Příběhy, které společně se svými sourozenci psala, byly do hloubky propracované a odehrávaly se v různých světech. V případě Charlotte šlo zejména o prostředí Anglie. Kromě Jany Eyrové napsala také romány Emma, Hledání štěstí, Profesor, Shirley, Sirotek lowoodský a další.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    O čem je kniha Jana Eyrová?
    Jana nepoznala rodičovskou lásku, krutí příbuzní ji umístili do sirotčince. Tam dívka žila v nuzných podmínkách, ale získala vzdělání. Jakmile dostane práci vychovatelky na panství pana Rochestra, svitne jí naděje na lepší život. Majitel působí sice jako nerudný a zatrpklý, ale vyučovat malou Adélku Janu baví, proto se rozhodne zůstat. Jenže dům skrývá mnohá tajemství a hrozby. Podivné rány, zoufalé výkřiky a strašidelný smích, které Jana v noci slýchá, rozhodně nejsou jen výplody fantazie.

    Na knihu volně navazuje Paní Rochesterová od autorky Hilary Bailey.“

    Základní informace o knize:

    Titul Jana Eyrová byl vydán v originálu (Jane Eyre) v roce 1847. U nás bylo vydáno hned několik překladů v nakladatelství Mladá fronta, dále v Československém spisovateli, Alpressu, Omega. Zatím nejnovějším vydáním je to z roku 2018, o jehož vydání se zasloužilo nakladatelství LEDA. O překlad se tentokrát postaral Miroslav Kaftan. Pokud vás recenze zaujme a rádi byste si román pořídili a přečetli, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství LEDA. Pokud máte rádi audioknihy, ani vy nebudete zklamáni, můžete si titul pořídit na portálu Palmknihy, a to hned ve dvou provedeních.

    Recenze knihy:

    Když mi byla tato kniha nabídnuta k recenzi, nemohla jsem ji odmítnout. Již dlouho jsem si román toužila přečíst a toto byla jedinečná šance ke splnění snu. Do této chvíle jsem se setkala jen s Na Větrné hůrce od Emily Brontëové, ale od Charlotte jsem nic nečetla a byla jsem zvědavá, jak se od sebe budou jednotlivá díla lišit. Jelikož jsem o románu již něco věděla ze školních lavic, moc jsem se na četbu těšila a byla jsem plna očekávání. Když přišel balíček, který obsahoval hned tři tituly, do Jany Eyrové jsem se na první pohled zamilovala. Uhranula mě její kouzelná ilustrovaná obálka, která je sice vcelku tmavá, ale jak jsem později zjistila, přesně vystihuje atmosféru vyprávění. Kromě obálky si mě ale rovněž získala i zajímavá anotace, jež o příběhu hodně napovídá, avšak nic důležitého nevyzrazuje.

    Dílo se řadí k tzv. gotickým románům, což z něj velkou měrou vyzařuje. Ukrývá v sobě originální příběh, který vypovídá o radostech a strastech malé dívky, jež postupně vyrůstá a vyvíjí se v dospělou ženu. Děj v sobě uzavírá mnohá zajímavá témata, jako je například výchova, sociální vztahy, autority a další podobné. Mimo jiné si můžeme povšimnout mnoha emotivních okamžiků, kdy hlavní hrdinka projevuje vztek, lítost, smutek, ale také radost, lásku a mnoho dalších.

    Hlavní hrdinka je zprvu šikanována svým okolím, a to jak svými nevlastními sourozenci, tak i macechou. Všichni jí ubližují a nutí ji k tomu, aby činila to, co je jí proti srsti a za normálních okolností by se tak vůbec nechovala. Nejsmutnější na tom však je, že se vše posléze obrátí proti ní. Macecha ji pošle do internátní školy v Lowoodu, odkud už se Jana Eyrová do usedlosti, kde vyrůstala, nikdy nevrátí. Stane se z ní v podstatě ze dne na den sirotek, o něhož nemá nikdo zájem a je jen na ní, jak se svým životem protluče. Půjde jí to? Srovná se se svým údělem?

    Způsob vyprávění je strhující a živý. Čtenář tak doslova jednotlivé kapitoly hltá, ať už jsou jakkoliv dlouhé. Vypravěčem se stala sama Jana Eyrová, jež nás seznamuje se svým těžkým životním údělem. Mohu tedy tvrdit, že jsme přímo účastni všemu, co se v příběhu odehrává. Charlotte Brontëová tedy k odvyprávění použila vypravěče subjektivního, tedy v ich-formě, a to v minulém čase. Janino vyprávění je doplňováno velkým množstvím dialogů, jež děj oživují. O jakési zpomalení se pak postaraly četné popisy prostředí a charakteristiky postav. V obou případech šla autorka do hloubky. Nemusíte mít ale vůbec strach, vše se čte velmi dobře.

    Vyprávění nepředchází žádný úvod, tudíž budete rovnou vrženi do víru dění. To však ale vůbec není na překážku, protože se ihned od začátku něco děje a nebudete se tedy vůbec nudit. Postupně se sžijete s hlavní protagonistkou a vžijete se do jejího náročného osudu. Celý román je rozdělen do 38 kapitol, poslední kapitola je zároveň závěrem počinu. Svazek je uzavřen vysvětlivkami, jež jsou při interpretaci díla hodně důležité. Obsahují nejen vysvětlení cizích slov, ale také překlady z cizích jazyků, častokrát se jedná o latinu. Čtení románu je tedy jednoduché a bez sebemenších problémů.

    Co se týče postav, nejhlouběji je z pochopitelných důvodů propracována Jana Eyrová. Ostatní jsou sice popsány detailně, ale ne tak hloubkově. Dokonce se objevují i pouhé figurky, jež se sice objeví a jsou jmenovány, ale do osudů protagonistky nijak zvlášť nezasahují. Prostě se jen ukáží a hned zase zmizí. Některé postavy se na osudu Jany hodně podepíší, jiné ji prokazují lásku a užívají si její přítomnost.

    Ač je svazek vcelku obsáhlý, má úctyhodných 568 stran, čte se téměř sám. Graficky je zpracován velmi dobře. Grafici použili velkých patkových písmen, jež se čtou bez problémů, protože vedou oči po řádcích a zároveň nijak nenamáhají zrak. Jednotlivé odstavce byly zarovnány do bloku. Text je většinou jednolitý a není nijak narušován, což je dobře, protože se nebudete ztrácet v ději.

    Po jazykové stránce jsem byla mile překvapena. Očekávala jsem, že vzhledem k obsáhlosti titulu by se mohlo objevit více chyb, ale opak byl pravdou. Sice se občas stalo, že bylo vypuštěno či přidáno nějaké písmenko, ale většinou jsou to drobnosti, jež nijak nezasahují do významů výpovědí. Stylisticky je dílo kvalitní. Mohu tedy říci, že jsem opravdu spokojená.

    „Ten den se na procházku vůbec jít nedalo, i když ráno jsme se asi hodinu toulali mezi křovinami, ze kterých už dávno opadalo listí. Po obědě (ten vždycky býval brzo, pokud paní Reedová neměla pozvané hosty) sem mrazivé povětří přihnalo temné mraky a s nimi i pořádný liják, takže se opravdu nedalo vyjít ani na krok.“


    BRONTËOVÁ, CHARLOTTE. Jana Eyrová. Voznice: LEDA, 2018. ISBN: 978-80-7335-529-6. s. 5

    Moje subjektivní hodnocení románu Jana Eyrová je více než pozitivní. Klasickou literaturu mám ráda a jsem spokojená, když si mohu přečíst další z kánonových děl. Líbí se mi, že se nakladatelství LEDA nebálo ve svém sortimentu vytvořit ediční řadu věnovanou literárním skvostům. Tento román si skutečně zasloužil zařazení mezi tyto pomyslné perly světové literatury. Od první stránky si mě osobité vyprávění získalo a ač jsem mnohokrát s Janou trpěla, mohu říci, že mě hluboce zasáhlo a donutilo mě zamyslet se nad svými skutky. Zvolená témata jsou zajímavá a podobná díla budou mít velký dosah téměř v každé době. Mohu tedy s klidným svědomím říci, že je román nadčasový. Dílo hodnotím nádhernými a zaslouženými 100 %.

    Knihu s radostí doporučím všem dospívajícím, ale i dospělým čtenářům, kteří se rádi vciťují do postav a prožívají s nimi jejich náročný úděl.

    Bibliografické údaje

    Název knihy Jana Eyrová
    Autor Charlotte Brontëová
    Žánr romantické romány
    Nakladatelství LEDA
    Rok vydání 2018
    Počet stran 568
    ISBN 978-80-7335-529-6
    Nákup knihy www.leda.cz
    Nákup e-knihy www.palmknihy.cz
    Databáze knih www.databazeknih.cz



    LEDA

    Nakladatelství LEDA vydává slovníky a učebnice celkem pro 28 jazyků světa. V roce 2007 rozšířilo svoji nabídku o literaturu beletristickou a naučnou.

    www.leda.cz



    Palmknihy

    PalmKnihy jsou největším a nejstarším obchodem s elektronickými knihami v České republice. Téměř dvanáct tisíc titulů od více než šest seti nakladatelství doplňuje také široká nabídka audioknih. Přehledný a intuitivní eshop umožňuje okamžitý a jednoduchý nákup e-knih, které můžete začít číst ještě dnes. Dostupnost všech formátů e-knih zajišťuje podporu všem zařízením, od čteček až po počítače nebo mobily. Na Palmknihách navíc najdete i stovky titulů zcela zdarma. Široký záběr slevových akcí učiní každou e-knihu dostupnou, díky předprodejům pak první stránky novinek ochutnáte mnohem dřív, než se kniha objeví na pultech.

    www.palmknihy.cz

  • Less aneb Hledání ztraceného mládí – Andrew Sean Greer

    Less aneb Hledání ztraceného mládí – Andrew Sean Greer

    Less - úvod

    Vážení čtenáři, první měsíc nového roku je téměř za námi a já jsem si pro vás připravila hned několik recenzí. Tato je již druhá z této řady a jedná se o americký román, jenž byl v loňském roce oceněn Pulitzerovou cenou. Kniha je naplněna hned několika příhodami téměř 50letého gaye Arthura Lesse. Ten se nám představí jako velký cestovatel, ale také spisovatel, jenž dokázal čtenáře uchvátit svým prvním románem Kalipso, ale ostatní knihy již nejsou tak dobře přijímány? Proč? I o tom se můžete mimo jiné dočíst v románu Less.

    Něco málo o autorovi:

    Andrew Sean Greer je americkým autorem, jenž má na svém kontě již několik děl. Jmenovat můžeme třeba tituly Dráha menších planet, Zpověď Maxe Tivoliho, Příběh jednoho manželství a poslední Pulitzerovou cenou oceněný román Less. Svou kariéru nastartoval coby přispěvatel v různých amerických časopisech. Jeho styl je přirovnáván k Proustovi a Nabokovovi. Autor se těší velké oblibě i u svých literárních kolegů.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Žít dlouhou dobu v nesouladu sám se sebou se trestá i z medicínského hlediska. Ve dvaceti je to sice burcující a inspirující, jenže Arthur Less – druhořadý spisovatel a průměrný kalifornský gay – neochvějně míří k padesátce, kterou úkorně vnímá jako pomstu osudu. Nebude lepší, když se přibývajícím létům poddá a přestane marně brzdit nohama o koberec? Zrada dlouholetého partnera ho přiměje zařídit si dočasný odklad a zahrát si na světoběžníka, přestože do toho má taky daleko. Přes Mexiko a Itálii cestuje do Německa, následuje Francie a pak Maroko, Indie a nakonec jídelna starodávného japonského hostince. Poletuje při tom po letištích jako poděs, přednáší studentům v jazyce, který neovládá, flirtuje na pařížském balkonu, brázdí Saharu na velbloudovi a chystá si žaludek na kulinářskou reportáž…Nabarvené závoje i papírové masky postupně odpadají, směšně váhavý hrdina se zklidňuje a už si nestýská. Že by se konečně smířil s možností, že tu nebude napořád? A svět ho odmění: co bylo dosud pouťovým sklíčkem, nečekaně zkrásní.Kniha obdržela Pulitzerovu cenu za rok 2018.“

    Základní informace o knize:

    Titul Less byl vydán v originálu (Less) v roce 2017. U nás jej v roce 2018 přeložila Jana Jašová a o vydání se postaralo nakladatelství LEDA. Jedná se o knihu zabývající se zajímavým tématem. Pokud vás recenze zaujme a rádi byste si román pořídili a přečetli, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství LEDA.

    Co o knize řekli odborníci:

    „Vynikající román. I ve srovnání s dosavadními držiteli Pulitzera zjevení.“ – THE WASHINGTON POST


    „Greer povýšil líčení pitoreskního putování na mimořádně vtipný, přemýšlivý příběh…“ – NATIONAL BOOK REVIEW


    „Autor skvělých a upřímných románů Andrew Sean Greer ukazuje svoje schopnosti v novém žánru: komedii. A smích přece potřebujeme všichni!“ – MIAMI HERALD

    Recenze knihy:

    Když mi byla kniha nabídnuta k recenzi, zaradovala jsem se. Pokud si dobře pamatuji, do této chvíle jsem snad nečetla nic, co by bylo oceněno Pulitzerovou cenou. Byla jsem tedy natěšená a očekávala jsem velkolepé počtení. Když přišel balíček, vybalila jsem z něj svazek s krásnou ilustrací na přebalu. Na obálku byl přidán ještě menší pruh s částí obrázku, to proto, aby nebyla překryta ilustrace, na němž byla umístěna informace o tom, že se jedná o oceněné dílo. Vše mě zaujalo, a z toho důvodu jsem dlouho neotálela a do četby se pustila.

    Less - obálka

    Román v sobě ukrývá originální příběh, jenž zpracovává zajímavým způsobem téma homosexuality. Ač byste mohli očekávat romanci, vyprávění není tak růžové, jak se může zprvu zdát. I když je hlavní hrdina homosexuál, řeší se kromě jeho vztahů (tedy spíše vzpomínek na ně) zejména jeho pracovní úspěchy a neúspěchy. Co je jejich alfou a omegou? To se častokrát dozvídá ze svého okolí. Hlavní hrdina v příběhu hodně cestuje. Nejezdí však po dovolených, ale jedná se o jakési pracovní cesty. Místa, jež navštěvuje, v něm vyvolávají nejrůznější vzpomínky na dobu méně vzdálenou, ale i dávno minulou.

    Originální je rozhodně způsob vyprávění. Čtenář hlavního hrdinu sleduje očima nezúčastněného vypravěče, jenž pouze veškerým útrapám přihlíží. Vypravěč je objektivní, tedy v er-formě. Ve svém projevu střídá minulost s budoucností, čímž ve čtenáři umně stupňuje jistou míru očekávání a svým způsobem i napětí. Jeho promluvy jsou často narušovány. Důvodem je přesun v době, chvilku jsme s Arthurem Lessem v přítomnosti, pak se ve vzpomínkách vracíme zpět do jeho raného mládí a zase zpět, někdy ale dokonce zavítáme i do budoucnosti, o níž sám hlavní hrdina ještě nemá ani ponětí. Některým čtenářům to může přijít hektické, ale dá se na to vcelku rychle zvyknout. Oživujícím dojmem působí množství dialogů mezi Lessem a ostatními postavami.

    Vyprávění nepředchází žádný úvod, ani ho neuzavírá závěr. Rovnou jste vrženi do děje a postupně se sžíváte s hlavním protagonistou a jeho problémy, jež jsou více či méně vtipné. Celý román je rozdělen do osmi částí a svazek je uzavřen autorovým poděkováním a citovanými prameny. Zmiňované části odpovídají místům, jež Arthur Less navštěvuje. Interpretace díla je vcelku jednoduchá a nic jí neztěžuje.

    Než se do příběhu plně položíte a pochopíte jeho podstatu, v hlavě si říkáte, že snad ani nemůže být možné, že toto dílo mohlo být oceněno. Když se ale s Arthurem sžijete, navíc si uvědomíte, že Andrew Sean Greer odkazuje k významnému a rozsáhlému dílu Prousta Hledání ztraceného času, román Less se pyšní podtitulem Hledání ztraceného mládí, ihned vlivem tohoto kontextu změníte názor. Toto dílo totiž poukazuje na fakt, že povrchní čtení nestačí, abyste pochopili autorův záměr, musíte jít hlouběji.

    Co se týče postav, nejdetailněji je pochopitelně popsán Arthur Less, ostatní postavy jsou jakýmisi figurkami, jež zasahují libovolně do jeho života a nějakým způsobem jej ovlivňují. Nejčastěji jsou zmiňováni jeho expartneři, s nimiž v současnosti navštěvovaná místa navštívil již v minulosti a zanechalo to v něm různé vzpomínky. Některé radostné, ale většina z nich byla spíše bolestná, což ovlivňovalo jeho současné chápání a chování v daném místě.

    Svazek mě překvapil svou útlostí. Očekávala jsem ho mnohem obsáhlejší. Má totiž pouhých 296 stran. Text je graficky velmi dobře zpracován. Použito je velkých patkových písmen, jež se dobře čtou, protože vedou oči po řádcích a zároveň nijak nenamáhají zrak. Odstavce jsou zarovnány do bloku. Když se posouváme v čase, nebo se mění dějiště, je vynechán řádek, což přispívá k tomu, že se při čtení neztratíte v ději.

    Po jazykové stránce je kniha na dobré úrovni. Sem tam se sice objeví nějaké to vynechané nebo přidané písmeno, ale většinou se nejedná o zásadní chyby, jež by pozměňovaly vyznění výpovědí. Stylisticky je dílo zpracováno kvalitně. Byla jsem tedy spokojená.

    „Less nikdy nepřišel na to, co takový říz obnáší, tudíž ho nikdy nezískal. Do čtyřicítky si zvládl vypěstovat jakés takés sebevědomí o síle průsvitného krunýře nedospělého kraba.“


    GREER. ANDREW SEAN. Less aneb Hledání ztraceného mládí. Voznice: LEDA, 2018. ISBN: 978-80-7335-560-9. s. 10

    Moje subjektivní hodnocení románu Less bylo zprvu trošku skeptické, ale nakonec se vše obrátilo směrem k pozitivnímu. Zpočátku jsem byla spíše povrchním čtenářem, což způsobilo ne zrovna správné pochopení toho, co svým dílem autor chtěl říci. Když jsem si pak vše dala do správného kontextu, knihu jsem si mohla teprve tehdy pořádně užít a vychutnat si ji plnými doušky. Mohu říci, že jsem ráda, že jsem si román mohla přečíst a že jsem mohla sama na vlastní kůži poznat, jak vypadá dílo oceněné Pulitzerovou cenou. Zvolená tematika je originální a je dobře, že se autoři nebojí do svých knih kontroverznější témata začlenit. Má původní skepse tedy nebyla na místě, nakonec jsem velmi mile překvapená, co z namíchaného koktejlu, jenž nám Andrew Sean Greer namíchal, vzniklo. Za toto všechno si ode mě román vysloužil nádherných 100 %.

    Knihu s čistým svědomím doporučím všem, kteří si rádi přečtou něco originálního a nebojí se nevšedních témat.

    Bibliografické údaje:

    Název knihy Less
    Autor Andrew Sean Greer
    Žánr humoristické romány
    Nakladatelství LEDA
    Rok vydání 2018
    Počet stran 296
    ISBN 978-80-7335-560-9
    Nákup knihy www.leda.cz
    Databáze knih www.databazeknih.cz



    LEDA

    Nakladatelství LEDA vydává slovníky a učebnice celkem pro 28 jazyků světa. V roce 2007 rozšířilo svoji nabídku o literaturu beletristickou a naučnou.

    www.leda.cz

  • Na Větrné hůrce – Emily Brontëová

    Na Větrné hůrce – Emily Brontëová

    Na Větrné hůrce - úvod

    Vážení čtenáři, hlásím se vám s první recenzí tohoto roku. Bez mučení se přiznám, že jsem ji měla připravenou již dávno, ale zdraví a další okolnosti nechtěly svolit, abych ji umístila na stránky. Naštěstí už je všechno v pořádku, a tak vám mohu říci, že od této chvíle se tu snad dočkáte většího počtu článků. Vrátím se ale zpět ke knize, již bych vám prostřednictvím této recenze ráda představila. Jedná se o titul klasické literatury, o nějž se postarala Emily Brontëová. Tvorba této autorky byla velmi oblíbena u našich maminek, babiček i prababiček. Jak si kniha povede u dnešních čtenářek?

    Něco málo o autorce:

    Emily Brontëová byla anglickou autorkou, jež se i přes to, že napsala pouze jeden jediný významný román (Na Větrné hůrce), stala světově známou a uznávanou. Můžeme se jen domnívat, zda by toho v podobné kvalitě dokázala napsat více. Její život skončil náhle. Nachladila se při pohřbu svého bratra, nemoc se rozvinula v tuberkulózu, která se jí stala osudnou. Zemřela v pouhých 30 letech.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Slavný romantický a dramatický román Emily Brontëové se odehrává v tajuplném prostředí samoty uprostřed mokřin, kam přichází nový nájemce, aby nečekaně prožil strašidelné noční dobrodružství a začal pátrat po osudech nevlídných a drsných obyvatel usedlosti. Objevuje příběh, na jehož počátku stojí nenaplněná láska, cit, jenž jako zhoubný oheň spálil duši a zanechal v ní jenom pustošivou nenávist a celoživotní touhu po pomstě. Heathcliffova neukojitelná krutost po léta ničí životy lidí z usedlosti, pak ale láska, kterou nelze řídit rozumem, znovu zasáhne do osudů hlavních hrdinů.
    Vyšlo také pod názvem Bouřlivé výšiny (1946) a Vichrné návrší (1958).“

    Základní informace o knize:

    Titul Na Větrné hůrce byl poprvé v originálu vydán v roce 1847. U nás se jejího vydání dočkáváme hned několikrát. Poprvé ji v Československu vydal v roce 1946 Jan Laichter, pak vyšel román i v Mladé frontě, Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Odeonu, Lidovém nakladatelství, Našem vojsku, Levných knihách, Československém spisovateli, Alpressu, Omeze a nejnověji v nakladatelství LEDA. Pokud vás recenze zaujme a rádi byste si knihu pořídili a přečetli, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství.

    Recenze knihy:

    Nejprve bych se měla zmínit o tom, co čtenáře může ke knize přivést, ale také ho to může třeba odradit. Takovýmto kritériem, jež může knize hodně pomoci, nebo naopak ublížit, je obálka. U Větrné hůrky je možné tvrdit, že je tajemná a k přečtení přímo vybízí. Můžeme na ní vidět částečně vyobrazený obličej a klást si otázku, zda patřil dívce či chlapci. Obrázek působí smutným dojmem, protože je celé vyobrazení pomuchlané. Dále se z obálky můžeme dozvědět, že bylo dílo zařazeno do LEDácké edice Démanty literatury.

    Děj knihy je originální a strhující. Zpočátku se seznámíme s hlavním hrdinou Lockwoodem, jenž se v roce 1801 nově přistěhoval do pronajatého Drozdova. Společně s ním se vydáme poznat obyvatele nedaleké Větrné hůrky. Hrdina je však vyveden z míry tím, jak jej v usedlosti přijali nevlídně, a tak se snaží nashromáždit co nejvíce informací o tom, proč tomu tak je. Se sestavením skládanky mu napomáhá Nella, jež dlouhá léta působila na Větrné hůrce coby chůva. Jaká tajemství budou odhalena? Věřte tomu, že jich nebude zrovna málo.

    Tato kniha vás rovnou vrhne do víru událostí, protože jí nepředchází žádný úvod. Můžete se těšit na 33 kapitol čtení, v němž se neustále bude něco dít. Autorka se snažila o přímočaré vykreslení všech situací, a proto je hojně použito chronologického postupu vystavování děje. Občas se ale objeví nějaká ta paralela či retrospekce. Posledních jmenovaných si můžeme povšimnout zejména v linkách, kdy vypráví Nella o tom, co se odehrálo na Větrné hůrce.

    Postavy jsou popsány vcelku detailně a mají v ději svou důležitou a nezaměnitelnou roli. My pomocí vypravěče sledujeme jejich konání zpovzdálí. Popisy jsou věrohodné a nejsou nijak subjektivně zabarveny. U všech protagonistů je detailně popsán nejen jejich vzhled, ale i charakter. V některých případech je tak učiněno přímo, u jiných to vyplývá z jejich chování a vystupování.

    Co se týče svazku, je zpracován moderně. Avšak knihu si s největší pravděpodobností budou pořizovat dívky, jež chtějí zažít romantiku s trochou tajemna, ale také ženy, které si budou chtít připomenout chvíle strávené s hrdiny Emily Brontëové. Titul má krásných 376 stran nabitých spoustou zajímavých a tajuplných událostí.

    Text knihy je živý a z toho důvodu se čte velmi dobře. Popisové části nejsou nijak dlouhé a když už jsou, objevují se v nich oživující dialogy mezi jednotlivými postavami, jež dodávají celému vyprávění šmrnc. Ač se jedná o obsáhlejší dílo, mohu z vlastní zkušenosti říci, že ho budete mít během několika večerů přečtené. Při četbě si odpočinete a v případě, že jste knihu již v minulosti četli, zavzpomínáte si. Já jsem titul četla již asi před půl rokem, kdy byla zadáním v jedné měsíční čtenářské výzvě, tudíž u mě nastaly oba jmenované případy. Z románu srší sociální problémy doby přelomu 18. a 19. století. Autorka nás velkými dávkami zásobí nejrůznějšími emocemi.

    Po celou dobu je vyprávění vedeno subjektivní ich-formou, avšak povšimnout si můžeme, že na děj nahlížíme z různých úhlů pohledu a jako pozorovatelé si utváříme postupně obrázek nejen o aktérech, ale také o jejich sociálním postavení, jež nemálo souvisí s charakterovými rysy. Vypravěči sami o sobě jsou přímo účastni děje a čtenářům zprostředkovávají svoje pocity, emoce a dojmy z toho, co se kolem nich udává. Jak jsem již poznamenala výše, romance je bohatá na množství dialogů, jež ji oživují.

    Jazykově mi dílo udělalo radost, protože, ač je tak obsáhlé, obsahovalo jen mizivé množství jazykových chyb. Ty ale nijak nenarušovaly plynulost a vyznění děje. Hrubé pravopisné chyby se neobjevují. Tudíž čtenáře nic při četbě neruší.

    „Začalo hustě sněžit, a právě když jsem chtěl zase zuřivě zacloumat dvířky, objevil se vzadu na dvoře nějaký mládenec. Byl bez kabátu a přes rameno nesl vidle. Křikl na mě, abych šel za ním. Prošli jsme prádelnou na dlážděný dvorek s pumpou, přístřeškem na uhlí a holubníkem a nakonec skončili v té rozlehlé, příjemně vytopené seknici, kde se mi včera dostalo přijetí. Báječně žhnula v  záři mohutného ohně krmeného směsí rašeliny, uhlí a dřeva. Na stole bylo prostřeno k bohaté večeři. Potěšilo mě, že poznávám paní domu, o jejíž existenci jsem dosud nevěděl. Uklonil jsem se a čekal, že mě pobídne, abych se posadil, ale ona mlčela, jen se na mě podívala, opřela se v křesle dozadu a zůstala nehybně sedět.“


    BRONTËOVÁ, EMILY. Na Větrné hůrce. Voznice: LEDA, 2018. ISBN: 978-80-7335-530-2. s. 15

    Kniha se mi líbila i díky grafickému zpracování. Použito bylo zarovnání do bloku a pro sazbu byla zvolena přiměřeně velká patková písmena, jež se dobře četla a vedla oči po jednotlivých řádcích. Citace byly od ostatního textu odlišeny kurzivou.

    Moje subjektivní hodnocení románu Na Větrné hůrce je nad míru pozitivní. Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. I když… Při druhém čtení se mi otevřel ještě jiný úhel pohledu na toto nadčasové dílo. Jeho přečtení mě obohatilo a moc jsem si ho užila. Jsem moc ráda, že mi nakladatelství LEDA dovolilo podívat se na Větrnou hůrku znovu. Byl to netradiční zážitek a ke knize se jistě ještě někdy v budoucnu vrátím. Dílo bylo přeloženo výborně, stejně tak chválím i práci grafiků. Knihu hodnotím nádhernými a zaslouženými 100 %. Vřele ji doporučím všem dospívajícím dívkám a ženám, jež rády čtou romantické příběhy s příměsí tajemna.

    Bibliografické údaje:

    Název knihy Na Větrné hůrce
    Autor Emily Brontëová
    Žánr romantické romány
    Nakladatelství LEDA
    Rok vydání 2018
    Počet stran 376
    ISBN 978-80-7335-530-2
    Nákup knihy www.leda.cz
    Nákup e-knihy www.palmknihy.cz
    Databáze knih www.databazeknih.cz



    LEDA

    Nakladatelství LEDA vydává slovníky a učebnice celkem pro 28 jazyků světa. V roce 2007 rozšířilo svoji nabídku o literaturu beletristickou a naučnou.

    www.leda.cz



    Palmknihy

    PalmKnihy jsou největším a nejstarším obchodem s elektronickými knihami v České republice. Téměř dvanáct tisíc titulů od více než šest seti nakladatelství doplňuje také široká nabídka audioknih. Přehledný a intuitivní eshop umožňuje okamžitý a jednoduchý nákup e-knih, které můžete začít číst ještě dnes. Dostupnost všech formátů e-knih zajišťuje podporu všem zařízením, od čteček až po počítače nebo mobily. Na Palmknihách navíc najdete i stovky titulů zcela zdarma. Široký záběr slevových akcí učiní každou e-knihu dostupnou, díky předprodejům pak první stránky novinek ochutnáte mnohem dřív, než se kniha objeví na pultech.

    www.palmknihy.cz

  • Strážce nádrže – Zdeněk Svěrák

    Strážce nádrže – Zdeněk Svěrák

    Strážce nádrže - náhled

    Vážení čtenáři, blíží se nám konec roku a myslím si, že by bylo skvělé, rozloučit se s ním velkolepě, pokud možno s úsměvem na tváři. Ten vám zajisté vykouzlí kniha, kterou bych vám ráda představila prostřednictvím této recenze. Jedná se o knihu Zdeňka Svěráka, kterého jistě všichni známe minimálně z televize. Jeho příběhy jsou plné vzpomínek na dětství a mládí, což se projevuje nejen ve filmech, k nimž napsal scénář a režisérské taktovky se ujal jeho syn, ale také v knihách. V této recenzi si představíme jeho novinku Strážce nádrže, jež vyšla na podzim v nakladatelství Grada pod značkou COSMOPOLIS.

    Něco málo o autorovi:

    Zdeněk Svěrák je známým a populárním českým humoristou, scénáristou, textařem, hercem a dramatikem. Kromě toho, že píše knihy a filmové a divadelní scénáře, je sám hercem. Dlouhá léta působí v divadle Járy Cimrmana. Nejprve se však věnoval profesi, kterou vystudoval – učitelství. Vyučoval český jazyk. Vztah k rodnému jazyku je na jeho díle znát. Dále pracoval jako redaktor Československého rozhlasu. V sedmdesátých letech se ale začal věnovat skládání textů k písním, psaní filmových a divadelních scénářů. Coby hudebník spojil své síly s Jaroslavem Uhlířem, s nímž spolupracuje dodnes. Jejich písně pro děti jsou velmi známé. Co se týče literární tvorby, napsal Zdeněk Svěrák mnoho knih pro děti a v poslední době sepsal i několik knih pro dospělé. Jeho dílo oplývá humorem a lehkostí.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Starý strážce vodní nádrže Jiří Smrček si dopisuje s generálním ředitelem povodí. Jsou to zprávy o stavu přehrady, ale také o stavu jeho duše. Nevadí, že ředitel ani na jeden z jeho 23 dopisů neodpoví. Smrček, bývalý venkovský učitel, na sebe prozrazuje i věci, které každému nesvěříme. Je zjitřený úkolem, který ho zaskočil: má najít mezi spoluobčany obce Horní Znělá svého nástupce. Bude to plukovník Dekl, nebo někdo jiný? Je možné, aby to bylo veselé čtení? Pokusil jsem se o to. Z. Svěrák k novým textům dodává: „Celý život nosím u sebe notýsek, kam si zapisuji nejrůznější krátké poznámky o tom, co mi přijde zajímavé, co jsem viděl, prožil nebo co mi někdo vyprávěl. Nedávno jsem si řekl, že bych se na to měl zpětně podívat a události si připomenout, případně se z těch poznámek inspirovat. Když jsem je začal pročítat, tak jsem zjistil, že téměř 90 % je nepoužitelných, no a z toho zbytku je tato nová kniha.“

    Základní informace o knize:

    Titul Strážce nádrže byl vydán v roce 2018 nakladatelstvím Grada pod značkou COSMOPOLIS. Jedná se o humoristické dílo, které pohladí po duši a vykouzlí úsměv na tváři. Pokud vás recenze zaujme a rádi byste si knihu pořídili a přečetli, můžete tak učinit na stránkách e-shopu nakladatelství Grada.

    Recenze knihy:

    První, o čem bych se měla zmínit hned na začátku a co přitáhne čtenářovu pozornost na první pohled, je obálka knihy. Pokud jste se již někdy s autorovou tvorbou setkali, jistě si vzpomenete, že přebaly jeho knih oplývají jednoduchostí. Většinou jsou bílé, dominuje jim název a jméno autora a potom se objevuje drobný obrázek, který může, ale nemusí zcela vypovídat o obsahu knihy. Stejně tomu je i v případě Strážce nádrže. Ač se moc nedá mluvit o originalitě zpracování, protože autorovy tituly vypadají stejně, musím říci, že nadchne jednoduchost, jež se snoubí s humorem. Z tohoto vyplývá, že na obálce nic nepůsobí rušivým dojmem.

    Co je však na díle originální, to je samotný děj. Nejedná se totiž o běžné odvyprávění. Setkáváme se tu s dopisovou formou, kdy hlavní postava (Jiří Smrček, strážce nádrže) píše fiktivní postavě generálního ředitele povodí své postřehy a vzpomínky. Společně s adresátem tyto dopisy čte ředitelova manželka, ale i čtenáři. Ti ze čtenářů, kteří dobře znají autora a zajímají se o jeho život, s největší pravděpodobností najdou hned několik autobiografických rysů. Nicméně stále je důležité brát dílo coby fikci.

    Příběhu nepředchází žádný úvod, ihned je tedy čtenář vržen do vyprávění plného humorných okamžiků. Dopisy jsou přímočaré, tudíž si nebudete muset žádné informace domýšlet a nic nebude ztěžovat interpretaci díla. Příběhy jsou čtivé a jedná se o krátké dílčí texty, jež se pojí v poutavý celek.

    Jiří Smrček je strážcem vodní nádrže Magda. Každý měsíc podává hlášení generálnímu řediteli povodí, k němuž pokaždé přikládá osobní dopis, v němž je zachyceno to, co aktuálně strážce trápí. Dopisů je v knize celkem 23, Smrček je píše i přesto, že zůstávají bez odezvy. Mimo to, co ho trápí na současné společnosti, se objevují informace i z historie. Mluví například o nástupu komunismu, o popravách, pádu Stalinova kultu osobnosti, o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa atd. Z textu je tedy možné vycítit kritiku minulého režimu.

    Co se týká postav, jsou to většinou figurky, o jejichž činech je vyprávěno, ale samy se v příběhu nijak neangažují. Veškerý popis je tedy subjektivně zabarven tím, jak charaktery vnímá strážce nádrže. Osobnost Jiřího Smrčka je popsána spíše jeho životním stylem a chováním. Nikde není přímo řečeno, jak vypadá. Nicméně o něm víme, že se pomalu chystá do důchodu. Hledá za sebe vhodnou náhradu.

    Svazek jako takový bude hodně sympatický čtenářům, kteří nemají v oblibě obsáhlé tituly. Tento má pouhých 96 stran. Nenajdete tu ale jen text. Objevují se i krásné ilustrace Zdeňky Huškové st., které vyprávění dokreslují, dodávají mu šmrnc a oživují ho.

    Text jako takový je živý a čte se velmi dobře. Je to taková jednohubka, která potěší a pobaví. Přečtete ji jedním dechem. Pokud ale máte rádi spíše knihy s hlubší myšlenkou, troufnu si tvrdit, že toto dílo vás neohromí. Jedná se spíše o odpočinkovou četbu, jež čtenáře donutí zavzpomínat. Pokud jste mladší a dobu minulého režimu jste nezažili, pomůže vám kniha v utvoření obrázku o těchto náročných časech.

    Celý děj je odvyprávěn subjektivní ich-formou, a to očima strážce nádrže. Ten vám dá nahlédnout pod drobnohledem na tuto vcelku náročnou profesi, na jejímž správném provedení stojí životy mnoha lidí, žijících pod nádrží. Vypravěč je přímo účasten a popisuje mnoho různých situací. Ve vyprávění se objevuje sem tam nějaký dialog, ale s ohledem na živost zprostředkování děje to ani nevadí, že jich není více. Komika je zakódována v použitém jazyce a způsobu zachycení prchavých okamžiků.

    Jazykově je dílo vyvedeno znamenitě. Vyjadřování odpovídá komunikaci staršího člověka, tudíž vše působí věrohodně. Na druhou stranu mi trošku vadí některé chyby, které se vyskytly. Jedná se o občas chybějící či přebývající písmena. Vše je ale autorem dopisů patřičně vysvětleno a autor knihy se tak od projevu své postavy distancuje. Strážce nádrže je vzorovým příkladem publikace, v níž je třeba od sebe rozeznat fiktivního autora (knižní postavu, vypravěče) od autora skutečného (Zdeněk Svěrák). V textu knihy se objevuje i vysvětlení, proč k častým chybám dochází. Jiří Smrček se učí psát na psacím stroji a občas mu nějaké to písmenko vypadne.

    „Inženýr Anděl mi taktně naznačil, že byste uvítal, kdybych své osobní dopisy psal na počítači nebo na psacím stroji. Počítač nevlastním ani s ním neumím pracovat, a tak píši na staré mašině Remington a prosím, abyste omluvil překlepy a to, že některá písmena nedoléhají, jak by měla. Nevím, jestli je pravda, že si Vaše paní schovává mé kresby, nebo to pan inženýr uvedl jen proto, aby mě potěšil. Je-li tomu tak, rád občas nějkou přiložím, i když si myslím, že jsem byl možná jako učitel kreslení dobrý, ale jako kreslíř spíše průměrný.“



    SVĚRÁK, ZDENĚK. Strážce nádrže. Praha 7: Grada Publishing, a. s., 2018. ISBN: 978-80-247-4184-0. s. 9

    Knížka si mě mimo jiné získala i pro své grafické zpracování. Líbila se mi sazba textu do bloku s přiměřeně velkými patkovými písmeny, to přispívá k tomu, že se vyprávění velmi dobře čte a oči jsou krásně vedeny po řádcích. Každý z dopisů je od sebe odlišen. Oslovení adresáta a podpis Jiřího Smrčka jsou vyvedeny kurzivou. Nikdy tedy nebudeme tápat.

    Moje subjektivní hodnocení knihy Strážce nádrže je pozitivní. I když jsem měla pár výtek k chybám v textu, avšak jejich důvod autor knihy lišácky vysvětlil a vyřešil, což je vidět v ukázce, kterou jste si mohli přečíst výše. Obdivuji slovní zásobu Zdeňka Svěráka, je znát, že rodný jazyk miluje a dokáže si se slovy různě pohrávat. Jsem ráda, že jsem si tuto knihu mohla přečíst, protože to byl netradiční zážitek, na který jsem se moc těšila. Nalákala mě jedna recenze, již jsem si přečetla zhruba před měsícem, když mi pak byl u COSMOPOLISu titul nabídnut, neváhala jsem a ihned jsem si tento skvost pro recenzi vybrala. Musím říci, že jsem byla mile překvapena a svého výběru jsem nelitovala. Originální forma zpracování knihy se mi moc líbila, a proto ji hodnotím krásnými 98 %.

    Knihu mohu vřele doporučit milovníkům české literatury. Máte-li rádi humor, tak právě tento titul je pro vás tím pravým ořechovým.

    Bibliografické údaje (databazeknih.cz):
    Žánr:Humor, Literatura česká
    Vydáno:2018, Grada
    Počet stran:96
    Vazba knihy:pevná / vázaná s přebalem
    ISBN:978-80-247-4184-0
  • Tankový prapor – Josef Škvorecký

    Tankový prapor – Josef Škvorecký

    Tankový prapor - úvod

    Vážení přátelé české klasiky, dnešní recenzí potěším zejména vás, protože se budu věnovat Tankovému praporu od Josefa Škvoreckého. Tento titul již můžeme po právu zařadit ke klasice. Minulý měsíc se dílo dočkalo nového vydání, a to v nakladatelství LEDA. Nakladatelství, s jehož novinkami se na mých stránkách vcelku pravidelně setkáváte, se zaměřuje na vydávání jazykových titulů a beletrii, zejména tedy tu současnou. V posledním měsíci se ale postaralo i o znovu vydání některých klasických románů, ať už se jedná o ty české, či světové. Jedním z nich je právě i dnes zmiňovaný Tankový prapor.

    Něco málo o autorovi:

    Josef Škvorecký je český spisovatel, jehož dobové okolnosti donutily k emigraci do Kanady, kde se se svou ženou Zdenou Salivarovou usadili a založili spolu v Torontu exilové nakladatelství ’68 Publishers. Mimo to, že psal a vydával, byl také výborným překladatelem. Svoje dětství prožil v Náchodě a jeho vztah k tomuto městu se odráží i v jeho knihách. Čtenáři znalí náchodských poměrů v Červeném Kostelci, hlavním dějišti některých Škvoreckého knih, odhalí právě zákoutí města Náchod. Pár těchto titulů bylo dokonce zfilmováno, výjimkou není ani Tankový prapor.

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „3. kniha v sérii Danny Smiřický.
    Humorná kniha o vojenské službě v 50. letech.

    Humoristický obraz individuálního boje s blbostí, ztělesněnou vybranými představiteli důstojnického sboru čs. armády v padesátých letech.“

    Základní informace o knize:

    Román Tankový prapor se dočkal již sedmi vydání. V letech 1971 a 1972 se dočkává vydání v Torontu v Sixty-Eight Publishers, v roce 1990 vychází v Galaxii, 1998 u  Iva Železného, 2005 v Levných knihách, pak se dočkává svého prvního elektronického vydání, a to v roce 2013, a letošní nejnovější vydání pochází z nakladatelství LEDA.

    Recenze knihy:
    Tankový prapor - obálka

    Než se pustím do hodnocení zpracování děje knihy, je nutné zmínit to, co přitáhne pozornost asi každého čtenáře ihned při prvním kontaktu s titulem. Tímto faktorem je obálka, která by měla být zpracována tak, aby odpovídala obsahu a zároveň tak, aby nalákala k přečtení. Přebal Tankového praporu obě tyto podmínky přesně splňuje. Uchvátil mě svou originalitou a vtipností a také mi představil hlavní  postavu příběhu – Dannyho Smiřického, jehož obličej byl umístěn pod názvem knihy. Nic na obálce nepůsobí rušivým dojmem a zároveň se nejedná o strohý grafický počin.

    Než vás autor vůbec pustí k tomu, abyste začali číst jeho dílo, upozorní vás na zásadní okolnosti, jež mohou ovlivnit čtenářovo vnímání a interpretaci celého románu. Z těchto dvou krátkých odstavců vyplývá, že veškeré události a osoby v knize jsou smyšleny a zároveň, že čs. důstojníci a čs. lidová armáda jsou v knize zmíněny jen zdánlivě. Dále je důležité zmínit, že dílo je nutno brát jako modelovou prózu symbolického významu a autonomní dílo obecně lidského dosahu.

    Za vysvětlujícími odstavci se odvíjí poutavá předmluva z pera Jiřího Voskovce s názvem Rekomandace. V ní na základě své životní zkušenosti udává Voskovec Škvoreckého dílo do kontextu, a to nejen dobového, ale i uměleckého a literárního. V tomto textu nesmí v žádném případě chybět ani zmínky o spolupráci autora předmluvy s Werichem, ale i o jeho životě v emigraci, což měli se Škvoreckým společné.

    Román, v němž se již potřetí setkáváme s Dannym Smiřickým (předchozí: Prima sezóna a Zbabělci), nás zavede do vojenského prostředí. Hlavní hrdina se nám před očima promění v rotného a prožijeme s ním vcelku komické okamžiky na vojně. Oproti ostatním postavám je protagonista jiný. Bojí se každého prohřešku a snaží se plnit rozkazy svých nadřízených, aby mohl ve stanovenou dobu domů, na druhou stranu se mu některé rozkazy přímo příčí. Všechny postavy jsou vykresleny do detailu, a to jak po vzhledové, tak i po charakterové stránce.

    V ději je hojně využito symboliky a čtenář z použitých výrazů může vyčíst autorův postoj, a to jak k Sovětskému svazu, tak i ke komunistickému režimu. Z některých promluv a způsobu chování je přímo zřejmé, že daná nadřízená postava zastupuje jeden z negativních vlivů, které Škvorecký skrytě odsuzuje. Zároveň můžeme konstatovat, že podřízené postavy představují bezbranný československý lid, jenž byl nucen v minulém režimu k maximální poslušnosti a v němž se neposlušnost tvrdě trestala. Všechny útrapy, jimiž si mladý vojín prochází, jsou odlehčovány situačním humorem, jenž je často až absurdní, ale dokáže čtenáře odvést od všedních problémů vlastního života.

    Svazek má pouhých 280 stran, které jsou doplněny o vložené neočíslované stránky s ilustracemi, jež příběh působivě doplňují a společně s vtipnými a často hodně peprnými dialogy oživují. Musím říci, že se text čte téměř sám, ráno si ke knize sednete a večer zjistíte, že jste ji zhltli jedním dechem a ani nevíte jak. Ano, opravdu, až tak čtivé a strhující toto dílo je.

    Celý děj je odvyprávěn objektivní er-formou, a to očima vypravěče, se kterým budete veškeré dění sledovat z bezpečné vzdálenosti a dělá si obrázek o tom, co vidí. Vypravěč je tedy distancován a situací se přímo neúčastní. Situační popis je doplněn mnohými dialogy, v nichž se často vyskytují vulgarismy, mluva postav je nespisovná a objevuje se i vojenský slang.

    Text je složen z Voskovcova úvodního slova, devíti kapitol románu a vše zavírá poděkování, autorova poznámka a ediční poznámka. Pro nás je důležitá hlavně poslední zmiňovaná poznámka, protože vysvětluje to, co nás při čtení románu může nemile překvapit, a to objevující se chyby v textu, jež v mnoha případech působí rušivým dojmem. Jednotlivé epizody příběhu jsou sice delší, ale jsou prokládány ilustracemi a dialogy, a proto vám čtení rychle uteče. Každá z kapitol má svůj název, který ve zkratce představuje to, co se v následujících odstavcích bude dít.

    „Rotný vylezl z baráku a octl se ve voňavé, kaštanové noci. Prošel kolem osvětlených oken štábu k vchodu na prapor, kudy se také chodilo na politické oddělení. Seděla tam služba, ponořená do četby unikátního prvotisku románu Krwawý boj s pašeráky w černé rokli, jen se tu zachoval ještě z dob starého Rakouska. Vojín byl dílem tak zaujat, že si rotného vůbec nevšiml, a stejně se zachoval i pomocník, který sice stál v osvětlené předsíňce, opřen o služební přihrádku, ale v otevřených Řádech strážní a dozorčí služby měl vloženy jakési potištěné saláty, jež pro svou opotřebovanost rovněž nevypadaly na vojenský tisk.


    ŠKVORECKÝ, JOSEF. Tankový prapor. V nakladtelství LEDA vyd. 1. Voznice: LEDA, 2018. ISBN 978-80-7335-556-2. s. 62

    Tato knížka si mě opět získala i díky svému grafickému zpracování, které se vydařilo.  I tentokrát přidala grafika na čtivosti románu. Text je sázen do bloku, a to vcelku velkými patkovými písmeny, která se krásně čtou a vedou oči po řádcích. Jednotlivé části textu jsou od sebe přehledně odlišovány. Většinou jsou mezi jednotlivými částmi umístěny tři hvězdičky, které nás v ději posunují o kus dál.

    Moje subjektivní hodnocení románu Tankový prapor nemůže být jiné než pozitivní, i když pár výtek k titulu se přeci jen našlo. Jsem milovnicí a vášnivou čtenářkou klasické literatury, ať už se jedná o tu světovou, nebo naši českou. Když jsem tedy dostala nabídku na recenzní výtisk Tankového praporu moje srdíčko zaplesalo. Kniha přišla a já se do ní díky obálce zamilovala na první pohled. Tak trochu už jsem věděla, co od díla čekat, protože jsem četla první díl Prima sezóna a dílo se mi líbilo. Nebyl tedy důvod se třetího dílu obávat a musím konstatovat, že jsem od něj dostala přesně to, co jsem očekávala. Na druhou stranu jsou tu prvky, které mě rušily od čtení a trošku i zklamaly. Jsou jimi občas se objevující textové chyby (záměna písmen, chybějící písmeno apod.) a chybná diakritika. Naštěstí v textu nijak zásadně nepozměňovaly význam, ale chvilku trvalo, než mi došlo, co se mi dané slovo snaží sdělit. Naštěstí bylo v ediční poznámce podáno vysvětlení, i když se mi stejně moc nechce věřit tomu, že by text předlohy obsahoval tolik chyb. I přes tento malý zádrhel jsem si čtení užila plnými doušky a pobavila se, což byl autorův záměr. Co se týče jazyka, byla jsem ráda, že autor použil i nespisovného jazyka a vojenského slangu, bylo to pro jeho dílo přidanou hodnotou. Děj knihy se mi moc líbil a jako celek ji hodnotím zaslouženými 90 %.

    Pokud jste fanoušky české klasiky, máte rádi humor a nebojíte se vojenského prostředí, příhody rotného Dannyho Smiřického si rozhodně přečtěte, stojí to za to.

    Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké poděkování nakladatelství LEDA. Pokud vás recenze zaujala a rádi byste si tento román pořídili a přečetli, najdete jej v e-shopu nakladatelství

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
    Série:Danny Smiřický (3.)
    Žánr:Romány, Literatura česká
    Vydáno:2018, Leda
    1. vydání originálu:1971
    Počet stran:280
    Vazba knihy:pevná / vázaná
    ISBN:978-80-7335-556-2
  • IRČAN aneb „TAK VY MALUJETE KVARTÝRY“ – Charles Brandt

    IRČAN aneb „TAK VY MALUJETE KVARTÝRY“ – Charles Brandt

    Vážení čtenáři, dovolte mi, abych vám touto cestou představila jednu z mnoha novinek nakladatelství LEDA. Tentokrát se jedná o naprosto odlišný žánr, než jsou ty, na které jsme z tohoto nakladatelství zvyklí. Jedná se o otevřenou zpověď jednoho člena amerického podsvětí, jenž si nechával říkat IRČAN. Titul, o němž bude v této recenzi řeč, se zároveň stal předlohou nového filmu točeného pod taktovkou Martina Scorseseho, čemuž se pro zajímavost látky nemůžeme vůbec divit. O tom však více níže.

    Zpověď Franka Sheerana je v podstatě otevřeným a velmi zajímavým vyprávěním o tom, jak se obyčejný kluk z Filadelfie dostane k mafii. Sheeran byl irským katolíkem, z nějž se postupem času, zejména tedy s dopomocí různých životních zklamání a aktivní účastí v druhé světové válce, stal obávaný mafián. Dalo by se konstatovat, že se ani není čemu divit. Zacházení jeho otce vůči němu nebylo zrovna v rukavičkách, a proto mladý Frank nešel pro ránu daleko, když se musel před něčím či někým bránit. Kniha je tedy plná nejen krutých vzpomínek, ale i výčitek. Není to tak, že by „IRČAN“ byl bezcitný a bylo mu jedno to, co činil. Některé chvilky jsou velmi napínavé, ale často teče i krev. Jak se Frankovi podaří vyrovnat se svým osudem?

    Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

    „Frank Sheeran, obr s kouzlem osobnosti a výborný vypravěč se smyslem pro humor, líčí svou životní dráhu chlapce z chudé irské rodiny a posléze chladnokrevného zabijáka ve službách mafie, schopného vejít do baru, zastřelit „terč“ v místnosti plné lidí a bez náznaku emocí se vytratit. Z jeho vyprávění o životě mafiána vyplývají i další pozoruhodné skutečnosti, osvětlující pozadí atentátů na prezidenta Kennedyho i jeho mladšího bratra Roberta.

    V sedmdesátých letech byl Sheeran alias Irčan neoficiálním bodyguardem odborářského bosse Jimmyho Hoffy. Když Hoffa beze stopy zmizel, soudilo se, že se mu stalo osudným propojení odborů s mafií, proti němuž tak vášnivě vystupovali právě Kennedyovi. Agenti FBI vytipovali několik podezřelých, mezi nimi i Sheerana, ale nenašli dost důkazů. Sheeran mezitím skončil ve vězení za jiný přečin a jeho advokátem se stal autor knihy Charles Brandt. Ten studoval soudní spisy, vedl rozhovory s agenty, podnikl vlastní zkoumání a hlavně – získal důvěru stárnoucího mafiána. Nakonec objasnil, proč, jak a čí rukou Hoffa zemřel.

    Lahůdka pro všechny milovníky mafiánských příběhů přináší netradiční non-fiction detektivku a současně barvité vylíčení nechvalně proslulé éry amerických odborů, které se v poválečném období staly prodlouženou rukou organizovaného zločinu. Režisér Martin Scorsese s oscarovým scenáristou Stevem Zaillianem připravují podle knihy film (2019), v němž hlavní role ztvárňují Robert De Niro, Al Pacino, Joe Pesci a Harvey Keitel.

    Co o knize řekli odborní kritici?

    „Irčan je nejlepší knížka o mafii. Můžete mi věřit, četl jsem je všechny.“ – STEVEN VAN ZANDT

    „Dá se Sheeranovi důvěřovat? Dá, a nejen to – je dokonce nesmírně zábavný.“ – TRIAL MAGAZINE

    „Spolehlivý zdroj z klanu Bufalinů mi potvrdil: ,Četl jsem Irčanovu zpověď, stejně jako většina lidí od nás. Všechno je to pravda. A stejně nás šokuje, jak to mohl Brandtovi všechno vyžvanit!“ – JOSEPH COFFEY, detektiv z oddělení pro potírání organizovaného zločinu, New York

    „Sheeran je ranař ze staré školy. Netrpí sebelítostí ani výčitkami svědomí. Klidně se vám přizná, že je alkoholik a mizerný otec, že zabíjel bez mrknutí oka (…). Prý se mu nepodařilo najít jiný zdroj obživy.“ – THE NEW YORK TIMES BOOK REVIEW

    Titul IRČAN aneb „TAK VY MALUJETE KVARTÝRY“ vyšel v originálu („I Heard You Paint Houses“: Frank „The Irishman“ Sheeran and Closing the Case on Jimmy Hoffa) v roce 2016. U nás vychází až v roce 2018 v překladu Jany Jašové, a to pod taktovkou nakladatelství LEDA.

    IRČAN je zajímavou prvotinou z pera amerického autora Charlese Brandta. Nicméně, i přesto to na díle není nijak znát, protože je čtivé a obsahuje spoustu podnětných informací, jež často vedou ke čtenářovým úvahám. Ač se může zdát, že kniha je pouze soupisem myšlenek samotného Franka Sheerana, není tomu tak. Autor dodal celé zpovědi působivý rámeček a doplnil to, co ve vyprávění mafiána chybělo. Dílo má tak mnohem větší vypovídající hodnotu. To, co bylo řečeno přímo „Irčanem“, je vyznačeno grafikou uvozovek. Informace přidané autorem jsou graficky odděleny vynechaným řádkem a nejsou označeny uvozovkami.

    Svazek má působivých 424 stran textu a 16 stran obrazových příloh zachycujících osobu Franka Sheerana. I přesto, že se může zdát kniha obsáhlá, čte se velmi dobře a zdatný čtenář ji bude mít přečtenou během několika večerů.

    Při výběru knihy vás zajisté upoutá její obálka, na níž jsou na černém pozadí vyvedeny všechny důležité prvky v červené barvě symbolizující krev, která z vyprávění přímo prýští. U fotografie je potom v menším kruhu vepsána informace o tom, že se jedná o knižní předlohu k filmu, což mnoho čtenářů také naláká. Dílo v nich tak může vyvolat vzpomínky na slavného Kmotra.

    Jak jsem již napsala výše, jedná se o zpověď, která vás překvapí svou čtivostí. Není jediného momentu, kdy byste se při čtení nudili. Titul vás chytne hned na první stránce, kde se seznámíte s hlavním aktérem a vypravěčem v jedné osobě. Zároveň zjistíte, co ho na sklonku jeho života trápilo a proč. Děj je ve velké míře odvyprávěn subjektivní ich-formou, což je v případě zpovědi logické. Avšak najdeme i er-formu, a to v pasážích, které doplňoval sám autor. Vše je pak obohaceno o celou řadu oživujících dialogů.

    Text je složen celkem z 31 kapitol, jež jsou uvedeny prologem a završeny doslovem, závěrem a poděkováním. Epizody nejsou nijak dlouhé a s každou další se posuneme v příběhu o kus dále. Poznáme tak osobnost Franka od jeho narození až téměř po jeho smrt. Každá z kapitol je označena číslem a má svůj nadpis, jenž vychází z toho, co se v textu dočteme.

    „Největší pohov jsem měl za války na Sicílii. Italové jsou vojáci na baterky. Troufali si na nás akorát s Němcema v zádech. Postupovali jsme – a Taliáni občas vážně jen stáli spakovaní v pozoru a čekali, až si je vyzvednem po tuctech. Tou dobou Mussolini kapituloval a za jeho armádu začali válčit skopčáci. Siciliáni se k nám chovali přátelsky. Když jsme vyhnali Němce, byl jsem se podívat v Catanii, kde si v každým baráku vyráběli domácí špagety a nechávali je sušit na prádelních šňůrách. Russella Bufalina po válce nadchlo, že jsem se procházel zrovna jeho městem.“


    BRANDT, Charles. IRČAN aneb „TAK VY MALUJETE KVARTÝRY“. 1. Vyd. Voznice: LEDA. ISBN 978-80-7335-554-8. s. 56

    I v této LEDácké knize musím pochválit bravurně zpracovanou grafiku, jež se opravdu vydařila. Dalo by se říci, že i ona se částečně podílí na čtivosti titulu. Text je sázen do bloku a velkými patkovými písmeny, z nichž při čtení nebolí oči a krásně je vedou po řádcích. V textu se zároveň neztratíte, protože jednotlivé části jsou od sebe odděleny vynechaným řádkem a již zmíněnými uvozovkami.

    Moje subjektivní hodnocení knihy IRČAN aneb „TAK VY MALUJETE KVARTÝRY“ je ryze pozitivní. Od titulu jsem dostala mnohem více, než jsem od něj očekávala. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací z amerického podsvětí, jež se asi jen tak někdo nedozví, pokud si tedy nepřečte tuto zpověď nebo se se zástupci podsvětí přímo nesetká. Čtení jsem si užívala od první stránky až do té poslední a před autorem musím smeknout klobouk, protože napsat takovýto titul a ještě se při tom scházet s člověkem, o němž nevíte, co od něj můžete čekat, muselo být hodně náročné. Zvládl to ale na jedničku. Co se týče jazyka, užila jsem si při čtení nespisovný jazyk, jenž ale k podobným dílům a stylům psaní knih neodmyslitelně patří. Pravopisné chyby se téměř neobjevují, když už se nějaká chybka objeví, tak není taková, že by nějak zásadně ovlivnila vyznění příběhu. Kniha se mi celkově moc líbila a hodnotím ji nádhernými 100 %.

    Pokud jste fanoušky románů z podsvětí a otevřených zpovědí, toto je dílo určené přímo pro vás a mohu vám jej z vlastní zkušenosti doporučit, protože je opravdu kvalitní.

    Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké poděkování nakladatelství LEDA. Pokud vás recenze zaujala a rádi byste si tento román pořídili a přečetli, najdete jej v e-shopu nakladatelství

    Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):

    Orig. název:L’irlandese: Ho ucciso Jimmy Hoffa (2013)
    Žánr:Literatura světová, Thrillery
    Vydáno:2018, Leda
    Počet stran:424
    Vazba knihy:pevná / vázaná
    ISBN:978-80-7335-554-8