Také máte občas chvilky, kdy začnete dělat něco, co byste nečekali? Nebo se začnete chovat úplně jinak, než tomu je běžně? Pokud tomu tak je, napadlo vás někdy položit si otázku Proč? Všechna proč mají své proto a je tomu tak i v tomto případě, o čemž vás zajisté přesvědčí tato zajímavá a velice čtivá knížka. Jejím bonusem je, že je i útloučká, takže ji přečtete během pár chvilek. Téma psychických trápení, jež mají kořeny v rodinné minulosti, osloví snad každého čtenáře, který je otevřený inovativním metodám v oboru psychologie a psychoterapie. V některých případech budete hodně překvapeni, co všechno dokáže zapříčinit změny vašeho psychického rozpoložení a chování. I přesto, že zpočátku zajisté budete vůči knize a autorovu zkoumání skeptičtí, pomocí kazuistik pochopíte, že na tom vskutku něco pravdy je.
Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
„Téma transgeneračního přenosu se v moderní době začalo šířeji řešit v souvislosti s výskytem symptomů traumatu u netraumatizovaných potomků obětí holocaustu. Předci však hráli významnou úlohu už v prastarých či „primitivních“ kulturách. Roli předků v prožívání jednotlivce dosud zpracovala i řada psychoterapeutických škol (Freud, Jung, Boszormenyi-Nagy, koncept genosociogramu atd.). Různé poznatky týkající se vlivu předků na náš život nakonec vedly k jisté rehabilitaci Lamarckovy evoluční teorie a vytvoření konceptu epigenetiky, jež studuje změny ve fungování genů na základě prožitků daného jedince. Tím vším se zabývá autor knihy Tajemství předků a za pomoci mnoha kazuistik z vlastní praxe rozebírá témata jako rodinná tabu, role, legendy, traumata, zdroje, vztahy k riziku, vazby nebo přivlastňování a vylučování některých členů rodiny. Nabízí také způsoby, jak s transgeneračním přenosem pracovat v rámci psychoterapie i vlastního života. Kniha je psána pro všechny, kteří chtějí získat široce pojatý přehled o tomto fascinujícím tématu.
Dr. med. Peter Teuschel má v Mnichově vlastní praxi jako psychiatr, psychoterapeut a kouč. Je autorem několika knih a známého blogu, v němž se zabývá tématy souvisejícími s rodinou.“
Lidičky, jsem tu a zase se hlásím o slovo. Já, desetiletá Lenka, však už se známe. Opět jsem si užila spoustu zajímavých chvilek, a to nejen se svou nejlepší kamarádkou Xeňou, ale i s mojí indickou flétnou. Obě už znáte, pokud jste četli 
Traumatický zážitek, návrat milovaného přítele Judy, pracovní cesta a pak? Vypadá to jako černá díra. Co se vlastně vůbec stalo? Asi ani sama nevíš, že? Viděla jsi ji, nebo jsi ji neviděla? Vždyť ti přece dala tu věc. Ještě včera jsi s tou věcí pracovala, dnes ji hledáš a nemůžeš ji najít. Proč? Že by ti někdo chtěl ublížit? Má k tomu důvod? Třeba jsi viděla něco, co jsi vidět neměla. Přesně takový je nový román anglické autorky Ruth Ware, která si moje srdce získala svou prvotinou 
Útloučká kniha, která je plná bolesti a dalších podobných emocí. Nejhorší na tom všem je, že hlavními aktéry jedenácti příběhů nejsou dospělí lidé, nýbrž děti. Malí bezbranní tvorečkové, kteří si v žádném případě nezasloužili to, čeho se na nich dopouštěli ostatní. Nikomu nic neprovedli a už v dosti nízkém věku okusili trpkou příchuť násilí. V některých případech na vlastní kůži, v jiných pak byli nuceni přihlížet. Takovéto traumatické situace poznamenají hodně dospělého, na malé dítě zapůsobí ale mnohem intenzivněji, ač si to většina z nás nechce připustit. Abychom si uvědomili důsledky chování některých členů společnosti vůči dětem, vznikl tento titul, který vás doslova položí na lopatky. Jednotlivé příběhy jsou sice smutné, ale zajímavé, čtivé a obohacující o zajímavé poznatky z oblasti psychologie a psychoterapie. Během několika hodin je budete mít přečtené.
Ahoj, je mi deset let a jmenuji se Lenka. Ač se Ti na první pohled mohu zdát úplně obyčejná jako každá jiná holka, není tomu tak. Mně se totiž každou chvilku stává něco zajímavého, většinou to jsou hodně divné věci. I když často se mi něco zvláštního děje, když… Pokud se chceš dozvědět, čím jsem výjimečná a jaké zajímavosti mi do života vložila Alice Pantermüllerová, autorka, která mi dala jméno a sepsala moje příběhy, není nic jednoduššího než si přečíst knihy o mně. Moje příběhy jsou zajímavé a čtivé, udělají radost nejen dívkám, ač budeš jistě nevěřícně kroutit hlavou, svoje si zde najdou i chlapci. Nesmějí ale očekávat něco ve stylu mého čtenáři velice oblíbeného kolegy Poseroutky. I když grafickým ztvárněním mají naše osudy k sobě hodně blízko. Já jsem ale jiná… Čím? O tom se dočtete více v recenzi níže.
Ona. Patnáctiletá. Téměř šestnáctiletá. „Osm schodů nahoru. A pak ještě čtyři. První dveře napravo.“ Hřiště děsu. Neuvěřitelný strach. Musí se na ně dívat špehírkou. Na to, jak její matka ubližuje jim. Je jí sama mučena a nucena k tomu, aby se od ní učila. Sama neví, jestli je spíše její mučednice, nebo učednice. Prostě je (M)Učednice. Kniha, kterou vám prostřednictvím této recenze představím, vypráví příběh plný hrůzy a napětí. Nebudete se od ní moci odtrhnout, protože vás chytne na samém začátku a nepustí vás do té chvíle, dokud si nepřečtete její poslední stránku a nezjistíte, jak to vše dopadne. Poznejte puberťačku Milly, nebo snad Annie? Kdo vůbec je? Ona sama to na 100 % neví. Nebo to nechce vědět? Odpověď na všechny otázky vám podá tento zajímavý, napínavý a na vaše nervy útočící psychothriller, který se odehrává ve 40 kapitolách na 336 stranách. Připravte se na děsivou jízdu plnou bolesti a nečekaných zvratů, která vás rozhodně nebude ani vteřinu nudit.